Marcos 14

Tai Dam (BLT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌNhắng song ꞌmự ꞌchí ꞌhọt khuốp ꞌmự kin ꞌtiệc ꞌVện cai kéng ꞌnhám kin khảu béng báu#sáư ꞌchựa#pẻng. ꞌPứng mo cốc cắp ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng ꞌcọ sáo ha ꞌluống ꞌlặc pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmá khả#sia.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Sau ổ sô căn#ꞌva, “ꞌNhá pắt cuông ꞌnhám#ꞌtiệc, dản dên ꞌpay ꞌhụ ꞌchí ꞌnắn ꞌnướng#khửn.”
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 ꞌChớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khảu ꞌhướn phủ#ꞌnưng khék ꞌchư ꞌSi‑ꞌmôn té cón pên#ꞌhượn, dú bản Bết‑ꞌtha‑ꞌnia. ꞌChớ ꞌTan chảu đang ꞌnăng kin#khảu, ꞌmí phủ ꞌnhính#ꞌnưng khắm ꞌlọ đán đón sáư ꞌnặm bók ba‑ꞌla‑đa ꞌca ꞌpéng#lai. ꞌMắn hắc pai ꞌlọ ꞌnặm bók ók ꞌlẹo thók sáư hua ꞌTan#chảu.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 ꞌMí ꞌcốn hên ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến nhay#khửn, ꞌvạu tó căn#ꞌva, “Chắng thók ꞌnặm bók pay sia ꞌlạ ꞌsịn#ꞌlế.
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 ꞌVa au pay khai ꞌcọ ꞌchí đảy sam ꞌhọi pai#ꞌngớn, ꞌlẹo ꞌchí au pay ꞌchoi ꞌcốn ꞌcặt khó ꞌcọ#đảy.” Sau ꞌdiến chê ꞌnhính ꞌnặn nắc#lai.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ ꞌcọ ꞌdiến hảm sau#ꞌva, “Tam té ꞌnhính#ꞌnị, ꞌnhá chê ꞌmắn#ꞌtọn. ꞌMắn thók ꞌnặm bók sáư hua ꞌháu ꞌcọ pên ꞌviạk#đi.
6 mas Jesus disse:
7 ꞌCốn ꞌcặt khó ꞌchớ đaư ꞌcọ ꞌmí dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng ꞌlớng#ꞌlớng, ꞌpứng ꞌnọng é ꞌchoi sau ꞌchớ đaư ꞌcọ#đảy. Hák ꞌháu ꞌnị ꞌchí báu#ꞌlớng dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng cá#đaư.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Phủ ꞌnhính ꞌnị đảy ꞌdệt ꞌviạk đi sút ꞌhéng ꞌmắn#ꞌlẹo, ꞌmắn thók ꞌnặm bók sáư ꞌháu cón ꞌchớ ꞌmiện khon#ꞌháu.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌtua phén đin páo kháo ꞌhung saư ꞌviạk ꞌháu pay#ꞌhọt, ꞌviạk phủ ꞌnhính ꞌnị đảy ꞌdệt ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tiếng pay ꞌchu bón hảư bốn ha#ꞌmắn.”
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 ꞌLẹo Du‑đa ꞌI‑ꞌsa‑ca‑ꞌli‑ốt, ꞌmen phủ#ꞌnưng cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, ꞌmắn pay ha mốt mo#cốc, ꞌpưa ꞌchí phản ꞌTan chảu hảư sau#pắt.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Sau đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌmuôn#lai, ꞌdiến nhẳn#ꞌva ꞌchí au ꞌngớn#hảư. ꞌLẹo Du‑đa ꞌcọ ha ꞌchớ đi ꞌchí phản Chảu ꞌGiê‑ꞌsu.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 ꞌMự thứ ꞌnưng kin ꞌtiệc, khảu béng báu#sáư ꞌchựa#pẻng, ꞌtoi ꞌhịt ꞌkhóng ꞌmen ꞌmự ꞌcốn ꞌDiu khả ꞌdo vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ kin ꞌtiệc ꞌVện#cai. Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌmá tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌChí hảư ꞌpứng ꞌnọng đa ꞌpán hảư ꞌTan chảu kin ꞌtiệc ꞌVện cai dú bón#đaư?”
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌchạư song ꞌcốn cuông mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌnặn pay ꞌlẹo sắng sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng khảu pay cuông ꞌmướng ꞌlẹo hák ꞌchí ꞌpọ phủ ꞌchái#ꞌnưng bék hay ꞌnặm#ꞌmá. Cứ ꞌtoi lăng ꞌmắn#pay.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 ꞌMắn khảu pay ꞌhướn lang#đaư, ꞌpứng ꞌnọng chắng ꞌvạu sú chảu ꞌhướn ꞌnặn#ꞌva, ‘ꞌSáy bók hảư ꞌmá tham#ꞌva: Hỏng sủ khék ꞌchí hảư ꞌsáy cắp mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌsáy kin ꞌtiệc ꞌnặn dú bón#đaư?’
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Chảu ꞌhướn ꞌchí ꞌchị hảư ꞌpứng ꞌnọng hên hỏng nháư#ꞌnưng dú thản ꞌtếng ꞌmí tắng ꞌpán ꞌkhặn ꞌkháng ꞌvạy mết#ꞌlẹo. Chắng đa ꞌpán ꞌvạy hảư ꞌsúm ꞌháu bón#ꞌnặn.”
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Song ꞌcốn ꞌchạư ꞌnặn chắng khảu pay cá cuông#ꞌmướng, ꞌcọ hên pên ꞌsướng ꞌquám Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy sắng sau ꞌnặn#ꞌtẹ. Sau chắng au căn đa ꞌpán ꞌtiệc ꞌVện cai ꞌvạy#thả.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 ꞌCăm#ꞌmá, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌnặn chắng ꞌmá#ꞌhọt.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 ꞌChớ sau đang ꞌnăng kin khảu#dú, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu#ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌmí phủ#ꞌnưng cuông ꞌpứng ꞌnọng ꞌnăng kin ꞌtoi ꞌháu ꞌnị ꞌchí phản#ꞌháu.”
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Đảy ꞌnghín ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌchu ꞌcốn phaư ꞌcọ khí#ꞌvuốn. Phủ đaư phủ ꞌnặn chắng tham ꞌTan chảu ꞌtưa ꞌcốn#ꞌva, “ꞌChí báu#ꞌmen ꞌnọng#ꞌquá?”
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌMen phủ#ꞌnưng cuông síp song ꞌcốn ꞌpứng#ꞌnọng, phủ chẳm khảu ꞌho thuổi#ꞌháu.
20 Jesus respondeu:
21 ꞌHáu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchí ꞌchọ tai ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy nả ꞌviạk#ꞌháu. Hák#ꞌva ꞌsội nắc ꞌchí tốc sáư phủ phản ꞌháu#ꞌnặn. Neng ꞌsé ꞌmắn ꞌnhá ók ꞌmá pên ꞌcốn ꞌcọ ꞌvén#đi.”
21 Pois o
22 ꞌChớ sau đang kin#ꞌnặn, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khắm au béng tay ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo bít ók nhé hảư mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌtếng ꞌvạu#ꞌva, “Au#ꞌí, ăn ꞌnị ꞌmen ꞌmo ꞌkính#ꞌháu.”
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khắm au cốc lảu ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo nhé hảư#sau, sau đảy kin nẳng cốc ꞌnặn mết ꞌchu#ꞌcốn.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sú sau#ꞌva, “Ăn ꞌnị ꞌmen ꞌlượt#ꞌháu, ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ nhẳn#pao, ꞌlượt ꞌháu lay ók ꞌpưa ꞌcốn ꞌtếng#cá.
24 Então Jesus disse:
25 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌháu ꞌchí báu#kin lảu mák ít ꞌnị#máư, ꞌtạu ꞌhọt ꞌmự đaư ꞌháu ꞌchí kin lảu mák ít máư cuông phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua#ꞌPhạ.”
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng khắp ꞌvái#ꞌnưng sỏng ꞌnhó Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo ꞌcọ au căn ók pay ha ꞌpú Ê‑ꞌlai‑ôn.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sú mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng phaư ꞌcọ ꞌchí ꞌváng ꞌháu#sia, ꞌpưa pên ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy cón#ꞌva:
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 ꞌQuám ꞌchiến ꞌvạu ꞌsướng#ꞌnặn, hák#ꞌva ꞌchớ đaư ꞌháu đảy ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá#ꞌlẹo, ꞌháu ꞌcọ ꞌchí pay cá phén đin ꞌKha‑ꞌli‑ꞌlê cón ꞌpứng#ꞌnọng.”
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Pê‑tô ꞌvạu cắp Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌcốn ꞌtếng#cá ꞌchí páy ꞌváng ꞌTan chảu#sia, ꞌnọng lỏ#ꞌchí báu#ꞌváng.”
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌnọng#ꞌhụ, cuông ꞌcứn ꞌcham ꞌnị#lo, cón cáy khăn song#sau, ꞌnọng ꞌchí thiêng sia ꞌháu ꞌhọt sam#ꞌtưa.”
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Hák ꞌva Pê‑tô ꞌsặm ꞌvạu ꞌhéng khửn#ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌnọng ꞌchọ tai ꞌtoi ꞌTan chảu ꞌcọ#đi, ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí báu#thiêng sia ꞌTan chảu cá#đaư.” Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu phaư ꞌcọ ꞌvạu ꞌsướng#điêu.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng pay ꞌhọt suôn mák ꞌmạy khék suôn ꞌKhệt‑ꞌsê‑ꞌma‑ꞌnê. ꞌTan chảu bók sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnăng dú nỉ#thả, ꞌháu đé so Chảu Pua ꞌPhạ#cón.”
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 ꞌVạu ꞌlẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au Pê‑tô, Da‑cô‑bô kéng Dô‑ꞌhăn pay#ꞌtoi. ꞌTan chảu ꞌtộc#ꞌvuốn, khắt chaư#lai,
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 chắng ꞌvạu cắp sam ꞌcốn sau#ꞌva, “Chaư ꞌháu ꞌtộc ꞌvuốn ꞌpó ꞌchí#tai. ꞌPứng ꞌnọng thả dú nỉ ꞌtứ#ꞌcứn.”
34 e disse a eles:
35 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhang ók pay đắc ꞌnọi ꞌnưng ꞌlẹo múp nả ꞌlống đin đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌva ꞌpó pên#đảy, so hảư ꞌchớ báp ꞌmo ꞌvện cai pay sia#hảư.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 ꞌTan chảu đé so#ꞌva, “ꞌA‑ba, Chảu ꞌPo#ꞌhới, ꞌPo ꞌdệt săng ꞌcọ đảy#mết. So hảư au nả ꞌviạk báp ꞌmo khó chaư ꞌnị ók khói sia#ꞌLụk. Hák#ꞌva so ꞌnhá hảư ꞌtoi chaư#ꞌLụk, hảư ꞌtoi chaư Chảu ꞌPo#thôi.”
36 Ele orava assim:
37 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌcứn ꞌmá ha mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan#chảu, hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp#dú, chắng ꞌvạu sáư Pê‑tô#ꞌva, “ꞌSi‑ꞌmôn ꞌhới, ꞌnọng ꞌnón lắp#a, ứt ꞌnón ꞌto ꞌchớ ꞌlống#ꞌhố điêu ꞌcọ báu#đảy#a?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 ꞌPá căn ꞌtứ ꞌcứn đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌchí báu#tốc ꞌquám ꞌlứa ꞌváng ꞌháu pay ꞌtoi ꞌluống#phít. Cuông chaư phủ ꞌcốn ngắm é ꞌtoi ꞌluống#đi, hák#ꞌva ꞌmo ꞌkính lỏ#ón#ꞌsém.”
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay đé so ꞌtưa#ꞌnưng máư ꞌcọ ꞌvạu ꞌsướng#cáu.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 ꞌLẹo ꞌTan chảu ꞌcứn ꞌmá hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp dú ꞌsướng#cáu, ta ꞌmứn báu#đảy, chắng báu#chắc au ꞌquám đaư ꞌmá tóp ꞌTan#chảu.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay đé so ꞌtưa thứ sam ꞌlẹo ꞌcứn ꞌmá ꞌvạu hảư sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnhắng ꞌnón ha ꞌhéng máư#ꞌnệ. ꞌPó#lo, ꞌchớ ꞌmá ꞌhọt#ꞌlẹo, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchọ ꞌcốn phản dao hảư phủ ꞌcốn báp#ꞌsội.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Tứn#ꞌí, ꞌháu au căn pay ha phủ ꞌchí phản ꞌháu ꞌnặn ꞌmá ꞌhọt ꞌlẹo#ꞌnế.”
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 ꞌChớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhắng ꞌvạu dú ꞌcọ hên Du‑đa, ꞌmen phủ#ꞌnưng cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌTan#chảu, ꞌpọm cắp lai ꞌcốn khắm đáp khắm ꞌton ꞌmá#ꞌhọt, mốt ꞌnị ꞌmen ꞌpứng mo#cốc, ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp ꞌpứng thảu ké bản ꞌmướng ꞌchạư sau#ꞌmá.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Du‑đa phủ phản ꞌTan chảu ꞌnặn đảy ꞌdệt ꞌquám mai bók cắp sau ꞌvạy#ꞌva, “Khỏi chúp kẻm phủ đaư lỏ#ꞌmen phủ#ꞌnặn, chắng pắt au ꞌnẹp pay hảư đi#ꞌnớ.”
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 ꞌSướng ꞌnặn Du‑đa ꞌdiến khảu ꞌmá ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu lỏ#ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới,” ꞌlẹo chúp ꞌTan chảu ꞌsướng ꞌhặc#ꞌpéng.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 ꞌPứng ꞌcốn ꞌmá ꞌtoi Du‑đa hên ꞌlẹo ꞌcọ ꞌdiến pắt au Chảu ꞌGiê‑ꞌsu.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Cuông mốt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu dú hẳn ꞌmí phủ#ꞌnưng thót đáp ók ꞌphắn sáư ꞌcốn ꞌhướn mo luông hu#ꞌnưng khát#ók.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu hảư phen ꞌcốn ꞌmá pắt ꞌTan chảu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌPứng chảu chắng khắm đáp khắm ꞌton ꞌmá pắt ꞌháu ꞌsướng ꞌháu pên ꞌcốn cướp ꞌsịn#ꞌlế.
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 ꞌChu ꞌmự ꞌháu dú cắp ꞌpứng chảu bók son dên ꞌpay dú nẳng cuông ꞌcuông ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpứng chảu chắng báu#pắt au#ꞌháu. Hák#ꞌva ꞌviạk ꞌnị ꞌpưa hảư pên ók ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến#ꞌvạy.”
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 ꞌChớ ꞌnặn mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu phaư ꞌcọ ꞌlen ꞌpai páy ꞌváng sia ꞌTan chảu#mết.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 ꞌMí ꞌchái nóm phủ#ꞌnưng ꞌnung sửa phải ꞌnéo đi phưn điêu ꞌtoi lăng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay. ꞌPứng ꞌcốn pắt ꞌTan chảu ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí pắt ꞌtếng#cá ꞌchái nóm phủ ꞌnặn#é.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 ꞌMắn ꞌchịu ꞌváng sửa ꞌnặn#sia, ꞌpá ꞌmo pươi ꞌlen ꞌpai#pay.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Phen ꞌcốn ꞌmá pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ đảy ꞌnẹp ꞌTan chảu pay ha ꞌhướn mo#luông. Mết ꞌtếng#cá mo#cốc, thảu ké bản ꞌmướng kéng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng ꞌnặn ꞌcọ đảy ꞌmá ꞌsúm#căn.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Pê‑tô ꞌcọ dú đắc đắc ꞌnhang ꞌtoi lăng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay ꞌhọt cuông ꞌcuông ꞌhướn mo#luông, ꞌlẹo ꞌnăng phinh ꞌpháy dú ꞌtoi mốt ꞌcốn#các.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Cuông ꞌchớ ꞌnặn ꞌpứng mo cốc ꞌtếng#cá mốt sét ꞌván sung sút ha au ꞌcốn pên chứng ꞌmá bắc ꞌquám sáư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpưa hảư khả ꞌTan#chảu. Hák báu#ꞌmí ꞌluống đaư ha#đảy,
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 ꞌchăm#ꞌva ꞌmí lai ꞌcốn chứng bẻo ꞌmá bắc ꞌquám sáư ꞌTan#chảu, hák#ꞌva ꞌquám sau ꞌvạu ꞌnặn báu#pék#căn.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 ꞌLẹo ꞌcọ ꞌmí ꞌsán ꞌcốn tứn khửn bắc ꞌquám sáư ꞌTan chảu#ꞌva,
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 “ꞌSúm khỏi đảy ꞌnghín phủ ꞌnị#ꞌva, ꞌchí pé ꞌhướn vảy ꞌsớ lang phủ ꞌcốn tẳng khửn#ꞌnặn, ꞌlẹo cuông sam ꞌmự ꞌchí tẳng lang máư#khửn, hák báu#ꞌmen ꞌcốn tẳng ꞌva#ꞌsịn.”
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Pên ꞌcơ ꞌnặn ꞌquám sau ꞌvạu ꞌcọ báu#pék#căn.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Mo luông chắng tứn khửn cang mốt ꞌcốn sét ꞌván ꞌlẹo tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Sau ꞌkiện chảu ꞌsướng ꞌnặn, chảu ꞌcọ báu#ꞌmí ꞌquám tóp săng#a?”
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ cuốm#dú, báu#tóp sắc#khót. Mo luông chắng tham ꞌTan chảu máư#ꞌva, “Chảu ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌLụk ꞌchái Chảu Pua ꞌPhạ phủ đáng sỏng#ꞌnhó ꞌmen#báu?”
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp mo luông#ꞌva, “ꞌHáu ꞌmen phủ ꞌnặn#lo. ꞌLẹo ꞌpứng ꞌtan ꞌchí hên ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌnăng dú ꞌhiếng sảng ꞌphượng khoa Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌmí phép ꞌquiến sung#sút, ꞌlẹo ꞌchí hên ꞌháu ꞌlống ꞌmá ꞌtoi piếng phả cang hao ꞌnặn#lo.”
62 Jesus respondeu:
63 Mo luông đảy ꞌnghín ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌdiến chík sửa khong chảu sia ꞌpưa ꞌva pút ꞌpóng#lai, ꞌlẹo ꞌvạu#ꞌva, “ꞌSúm ꞌháu báu#ꞌcợn ha au chứng săng tứm#máư.
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 ꞌPứng ꞌtan đảy ꞌnghín#ꞌquá, ꞌmắn ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtẹ#lo. ꞌPứng ꞌtan ngắm ꞌnéo#đaư?”
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 ꞌSán ꞌcốn thốm ꞌnặm sa‑ꞌlái sáư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu. Sau au phả ꞌpắn ta ꞌTan#chảu, căm pẳn ꞌtặp ꞌlẹo ꞌvạu sáư ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌVạu bớng đú ꞌmen phaư#ꞌtặp.” ꞌLẹo ꞌcốn các ꞌcọ đảy tốp sáư nả ꞌTan chảu#máư.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 ꞌChớ Pê‑tô ꞌnhắng dú cuông ꞌcuông ꞌhướn mo luông#ꞌnặn, ꞌcọ ꞌmí sao ꞌchạư phủ#ꞌnưng khong mo luông#ꞌmá,
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 hên Pê‑tô phinh ꞌpháy#dú. Sao ꞌchạư pắc ta bớng Pê‑tô ꞌvạu#ꞌva, “ꞌMứng ꞌcọ kin dú ꞌtoi ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcốn ꞌmướng ꞌNa‑ꞌsa‑ꞌlệt.”
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Pê‑tô thiêng sia ꞌva, “Cu báu ꞌhụ#chắc, ăn ꞌmứng ꞌvạu ꞌnặn cu báu#ꞌhụ,” ꞌvạu ꞌlẹo ꞌcọ ꞌnhại pay dú tó nả pák tu#ꞌcuông. ꞌChớ ꞌnặn cáy ꞌcọ khăn#khửn.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Sao ꞌchạư ꞌnặn hên Pê‑tô ꞌcọ ꞌvạu ꞌsặm sú ꞌpứng ꞌcốn dú hẳn máư#ꞌva, “Phủ ꞌnị lo pên mốt điêu ꞌGiê‑ꞌsu.”
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Pê‑tô ꞌdiến thiêng sia#máư.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Pê‑tô ꞌdiến khớn kin mang tó nả sau#ꞌva, “Phủ su ꞌvạu#ꞌnặn, cu báu#ꞌhụ.”
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 ꞌChớ ꞌnặn cáy ꞌdiến khăn pên sau thứ#song.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.