Marcos 14
Tai Dam (BLT) vs ARA
1 ꞌNhắng song ꞌmự ꞌchí ꞌhọt khuốp ꞌmự kin ꞌtiệc ꞌVện cai kéng ꞌnhám kin khảu béng báu#sáư ꞌchựa#pẻng. ꞌPứng mo cốc cắp ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng ꞌcọ sáo ha ꞌluống ꞌlặc pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmá khả#sia.
1 Dali a dois dias, era a Páscoa e a Festa dos Pães Asmos; e os principais sacerdotes e os escribas procuravam como o prenderiam, à traição, e o matariam.
2 Sau ổ sô căn#ꞌva, “ꞌNhá pắt cuông ꞌnhám#ꞌtiệc, dản dên ꞌpay ꞌhụ ꞌchí ꞌnắn ꞌnướng#khửn.”
2 Pois diziam: Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
3 ꞌChớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khảu ꞌhướn phủ#ꞌnưng khék ꞌchư ꞌSi‑ꞌmôn té cón pên#ꞌhượn, dú bản Bết‑ꞌtha‑ꞌnia. ꞌChớ ꞌTan chảu đang ꞌnăng kin#khảu, ꞌmí phủ ꞌnhính#ꞌnưng khắm ꞌlọ đán đón sáư ꞌnặm bók ba‑ꞌla‑đa ꞌca ꞌpéng#lai. ꞌMắn hắc pai ꞌlọ ꞌnặm bók ók ꞌlẹo thók sáư hua ꞌTan#chảu.
3 Estando ele em Betânia, reclinado à mesa, em casa de Simão, o leproso, veio uma mulher trazendo um vaso de alabastro com preciosíssimo perfume de nardo puro; e, quebrando o alabastro, derramou o bálsamo sobre a cabeça de Jesus.
4 ꞌMí ꞌcốn hên ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến nhay#khửn, ꞌvạu tó căn#ꞌva, “Chắng thók ꞌnặm bók pay sia ꞌlạ ꞌsịn#ꞌlế.
4 Indignaram-se alguns entre si e diziam: Para que este desperdício de bálsamo?
5 ꞌVa au pay khai ꞌcọ ꞌchí đảy sam ꞌhọi pai#ꞌngớn, ꞌlẹo ꞌchí au pay ꞌchoi ꞌcốn ꞌcặt khó ꞌcọ#đảy.” Sau ꞌdiến chê ꞌnhính ꞌnặn nắc#lai.
5 Porque este perfume poderia ser vendido por mais de trezentos denários e dar-se aos pobres. E murmuravam contra ela.
6 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ ꞌcọ ꞌdiến hảm sau#ꞌva, “Tam té ꞌnhính#ꞌnị, ꞌnhá chê ꞌmắn#ꞌtọn. ꞌMắn thók ꞌnặm bók sáư hua ꞌháu ꞌcọ pên ꞌviạk#đi.
6 Mas Jesus disse: Deixai-a; por que a molestais? Ela praticou boa ação para comigo.
7 ꞌCốn ꞌcặt khó ꞌchớ đaư ꞌcọ ꞌmí dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng ꞌlớng#ꞌlớng, ꞌpứng ꞌnọng é ꞌchoi sau ꞌchớ đaư ꞌcọ#đảy. Hák ꞌháu ꞌnị ꞌchí báu#ꞌlớng dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng cá#đaư.
7 Porque os pobres, sempre os tendes convosco e, quando quiserdes, podeis fazer-lhes bem, mas a mim nem sempre me tendes.
8 Phủ ꞌnhính ꞌnị đảy ꞌdệt ꞌviạk đi sút ꞌhéng ꞌmắn#ꞌlẹo, ꞌmắn thók ꞌnặm bók sáư ꞌháu cón ꞌchớ ꞌmiện khon#ꞌháu.
8 Ela fez o que pôde: antecipou-se a ungir-me para a sepultura.
9 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌtua phén đin páo kháo ꞌhung saư ꞌviạk ꞌháu pay#ꞌhọt, ꞌviạk phủ ꞌnhính ꞌnị đảy ꞌdệt ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tiếng pay ꞌchu bón hảư bốn ha#ꞌmắn.”
9 Em verdade vos digo: onde for pregado em todo o mundo o evangelho, será também contado o que ela fez, para memória sua.
10 ꞌLẹo Du‑đa ꞌI‑ꞌsa‑ca‑ꞌli‑ốt, ꞌmen phủ#ꞌnưng cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, ꞌmắn pay ha mốt mo#cốc, ꞌpưa ꞌchí phản ꞌTan chảu hảư sau#pắt.
10 E Judas Iscariotes, um dos doze, foi ter com os principais sacerdotes, para lhes entregar Jesus.
11 Sau đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌmuôn#lai, ꞌdiến nhẳn#ꞌva ꞌchí au ꞌngớn#hảư. ꞌLẹo Du‑đa ꞌcọ ha ꞌchớ đi ꞌchí phản Chảu ꞌGiê‑ꞌsu.
11 Eles, ouvindo-o, alegraram-se e lhe prometeram dinheiro; nesse meio tempo, buscava ele uma boa ocasião para o entregar.
12 ꞌMự thứ ꞌnưng kin ꞌtiệc, khảu béng báu#sáư ꞌchựa#pẻng, ꞌtoi ꞌhịt ꞌkhóng ꞌmen ꞌmự ꞌcốn ꞌDiu khả ꞌdo vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ kin ꞌtiệc ꞌVện#cai. Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌmá tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌChí hảư ꞌpứng ꞌnọng đa ꞌpán hảư ꞌTan chảu kin ꞌtiệc ꞌVện cai dú bón#đaư?”
12 E, no primeiro dia da Festa dos Pães Asmos, quando se fazia o sacrifício do cordeiro pascal, disseram-lhe seus discípulos: Onde queres que vamos fazer os preparativos para comeres a Páscoa?
13 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌchạư song ꞌcốn cuông mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌnặn pay ꞌlẹo sắng sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng khảu pay cuông ꞌmướng ꞌlẹo hák ꞌchí ꞌpọ phủ ꞌchái#ꞌnưng bék hay ꞌnặm#ꞌmá. Cứ ꞌtoi lăng ꞌmắn#pay.
13 Então, enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes: Ide à cidade, e vos sairá ao encontro um homem trazendo um cântaro de água;
14 ꞌMắn khảu pay ꞌhướn lang#đaư, ꞌpứng ꞌnọng chắng ꞌvạu sú chảu ꞌhướn ꞌnặn#ꞌva, ‘ꞌSáy bók hảư ꞌmá tham#ꞌva: Hỏng sủ khék ꞌchí hảư ꞌsáy cắp mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌsáy kin ꞌtiệc ꞌnặn dú bón#đaư?’
14 segui-o e dizei ao dono da casa onde ele entrar que o Mestre pergunta: Onde é o meu aposento no qual hei de comer a Páscoa com os meus discípulos?
15 Chảu ꞌhướn ꞌchí ꞌchị hảư ꞌpứng ꞌnọng hên hỏng nháư#ꞌnưng dú thản ꞌtếng ꞌmí tắng ꞌpán ꞌkhặn ꞌkháng ꞌvạy mết#ꞌlẹo. Chắng đa ꞌpán ꞌvạy hảư ꞌsúm ꞌháu bón#ꞌnặn.”
15 E ele vos mostrará um espaçoso cenáculo mobilado e pronto; ali fazei os preparativos.
16 Song ꞌcốn ꞌchạư ꞌnặn chắng khảu pay cá cuông#ꞌmướng, ꞌcọ hên pên ꞌsướng ꞌquám Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy sắng sau ꞌnặn#ꞌtẹ. Sau chắng au căn đa ꞌpán ꞌtiệc ꞌVện cai ꞌvạy#thả.
16 Saíram, pois, os discípulos, foram à cidade e, achando tudo como Jesus lhes tinha dito, prepararam a Páscoa.
17 ꞌCăm#ꞌmá, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌnặn chắng ꞌmá#ꞌhọt.
17 Ao cair da tarde, foi com os doze.
18 ꞌChớ sau đang ꞌnăng kin khảu#dú, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu#ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌmí phủ#ꞌnưng cuông ꞌpứng ꞌnọng ꞌnăng kin ꞌtoi ꞌháu ꞌnị ꞌchí phản#ꞌháu.”
18 Quando estavam à mesa e comiam, disse Jesus: Em verdade vos digo que um dentre vós, o que come comigo, me trairá.
19 Đảy ꞌnghín ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌchu ꞌcốn phaư ꞌcọ khí#ꞌvuốn. Phủ đaư phủ ꞌnặn chắng tham ꞌTan chảu ꞌtưa ꞌcốn#ꞌva, “ꞌChí báu#ꞌmen ꞌnọng#ꞌquá?”
19 E eles começaram a entristecer-se e a dizer-lhe, um após outro: Porventura, sou eu?
20 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌMen phủ#ꞌnưng cuông síp song ꞌcốn ꞌpứng#ꞌnọng, phủ chẳm khảu ꞌho thuổi#ꞌháu.
20 Respondeu-lhes: É um dos doze, o que mete comigo a mão no prato.
21 ꞌHáu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchí ꞌchọ tai ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy nả ꞌviạk#ꞌháu. Hák#ꞌva ꞌsội nắc ꞌchí tốc sáư phủ phản ꞌháu#ꞌnặn. Neng ꞌsé ꞌmắn ꞌnhá ók ꞌmá pên ꞌcốn ꞌcọ ꞌvén#đi.”
21 Pois o Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por intermédio de quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor lhe fora não haver nascido!
22 ꞌChớ sau đang kin#ꞌnặn, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khắm au béng tay ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo bít ók nhé hảư mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌtếng ꞌvạu#ꞌva, “Au#ꞌí, ăn ꞌnị ꞌmen ꞌmo ꞌkính#ꞌháu.”
22 E, enquanto comiam, tomou Jesus um pão e, abençoando-o, o partiu e lhes deu, dizendo: Tomai, isto é o meu corpo.
23 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khắm au cốc lảu ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo nhé hảư#sau, sau đảy kin nẳng cốc ꞌnặn mết ꞌchu#ꞌcốn.
23 A seguir, tomou Jesus um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos; e todos beberam dele.
24 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sú sau#ꞌva, “Ăn ꞌnị ꞌmen ꞌlượt#ꞌháu, ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ nhẳn#pao, ꞌlượt ꞌháu lay ók ꞌpưa ꞌcốn ꞌtếng#cá.
24 Então, lhes disse: Isto é o meu sangue, o sangue da [nova] aliança, derramado em favor de muitos.
25 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌháu ꞌchí báu#kin lảu mák ít ꞌnị#máư, ꞌtạu ꞌhọt ꞌmự đaư ꞌháu ꞌchí kin lảu mák ít máư cuông phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua#ꞌPhạ.”
25 Em verdade vos digo que jamais beberei do fruto da videira, até àquele dia em que o hei de beber, novo, no reino de Deus.
26 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng khắp ꞌvái#ꞌnưng sỏng ꞌnhó Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo ꞌcọ au căn ók pay ha ꞌpú Ê‑ꞌlai‑ôn.
26 Tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sú mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng phaư ꞌcọ ꞌchí ꞌváng ꞌháu#sia, ꞌpưa pên ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy cón#ꞌva:
27 Então, lhes disse Jesus: Todos vós vos escandalizareis, porque está escrito:
28 ꞌQuám ꞌchiến ꞌvạu ꞌsướng#ꞌnặn, hák#ꞌva ꞌchớ đaư ꞌháu đảy ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá#ꞌlẹo, ꞌháu ꞌcọ ꞌchí pay cá phén đin ꞌKha‑ꞌli‑ꞌlê cón ꞌpứng#ꞌnọng.”
28 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vós para a Galileia.
29 Pê‑tô ꞌvạu cắp Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌcốn ꞌtếng#cá ꞌchí páy ꞌváng ꞌTan chảu#sia, ꞌnọng lỏ#ꞌchí báu#ꞌváng.”
29 Disse-lhe Pedro: Ainda que todos se escandalizem, eu, jamais!
30 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌnọng#ꞌhụ, cuông ꞌcứn ꞌcham ꞌnị#lo, cón cáy khăn song#sau, ꞌnọng ꞌchí thiêng sia ꞌháu ꞌhọt sam#ꞌtưa.”
30 Respondeu-lhe Jesus: Em verdade te digo que hoje, nesta noite, antes que duas vezes cante o galo, tu me negarás três vezes.
31 Hák ꞌva Pê‑tô ꞌsặm ꞌvạu ꞌhéng khửn#ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌnọng ꞌchọ tai ꞌtoi ꞌTan chảu ꞌcọ#đi, ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí báu#thiêng sia ꞌTan chảu cá#đaư.” Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu phaư ꞌcọ ꞌvạu ꞌsướng#điêu.
31 Mas ele insistia com mais veemência: Ainda que me seja necessário morrer contigo, de nenhum modo te negarei. Assim disseram todos.
32 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng pay ꞌhọt suôn mák ꞌmạy khék suôn ꞌKhệt‑ꞌsê‑ꞌma‑ꞌnê. ꞌTan chảu bók sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnăng dú nỉ#thả, ꞌháu đé so Chảu Pua ꞌPhạ#cón.”
32 Então, foram a um lugar chamado Getsêmani; ali chegados, disse Jesus a seus discípulos: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou orar.
33 ꞌVạu ꞌlẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au Pê‑tô, Da‑cô‑bô kéng Dô‑ꞌhăn pay#ꞌtoi. ꞌTan chảu ꞌtộc#ꞌvuốn, khắt chaư#lai,
33 E, levando consigo a Pedro, Tiago e João, começou a sentir-se tomado de pavor e de angústia.
34 chắng ꞌvạu cắp sam ꞌcốn sau#ꞌva, “Chaư ꞌháu ꞌtộc ꞌvuốn ꞌpó ꞌchí#tai. ꞌPứng ꞌnọng thả dú nỉ ꞌtứ#ꞌcứn.”
34 E lhes disse: A minha alma está profundamente triste até à morte; ficai aqui e vigiai.
35 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhang ók pay đắc ꞌnọi ꞌnưng ꞌlẹo múp nả ꞌlống đin đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌva ꞌpó pên#đảy, so hảư ꞌchớ báp ꞌmo ꞌvện cai pay sia#hảư.
35 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se em terra; e orava para que, se possível, lhe fosse poupada aquela hora.
36 ꞌTan chảu đé so#ꞌva, “ꞌA‑ba, Chảu ꞌPo#ꞌhới, ꞌPo ꞌdệt săng ꞌcọ đảy#mết. So hảư au nả ꞌviạk báp ꞌmo khó chaư ꞌnị ók khói sia#ꞌLụk. Hák#ꞌva so ꞌnhá hảư ꞌtoi chaư#ꞌLụk, hảư ꞌtoi chaư Chảu ꞌPo#thôi.”
36 E dizia: Aba, Pai, tudo te é possível; passa de mim este cálice; contudo, não seja o que eu quero, e sim o que tu queres.
37 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌcứn ꞌmá ha mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan#chảu, hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp#dú, chắng ꞌvạu sáư Pê‑tô#ꞌva, “ꞌSi‑ꞌmôn ꞌhới, ꞌnọng ꞌnón lắp#a, ứt ꞌnón ꞌto ꞌchớ ꞌlống#ꞌhố điêu ꞌcọ báu#đảy#a?
37 Voltando, achou-os dormindo; e disse a Pedro: Simão, tu dormes? Não pudeste vigiar nem uma hora?
38 ꞌPá căn ꞌtứ ꞌcứn đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌchí báu#tốc ꞌquám ꞌlứa ꞌváng ꞌháu pay ꞌtoi ꞌluống#phít. Cuông chaư phủ ꞌcốn ngắm é ꞌtoi ꞌluống#đi, hák#ꞌva ꞌmo ꞌkính lỏ#ón#ꞌsém.”
38 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay đé so ꞌtưa#ꞌnưng máư ꞌcọ ꞌvạu ꞌsướng#cáu.
39 Retirando-se de novo, orou repetindo as mesmas palavras.
40 ꞌLẹo ꞌTan chảu ꞌcứn ꞌmá hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp dú ꞌsướng#cáu, ta ꞌmứn báu#đảy, chắng báu#chắc au ꞌquám đaư ꞌmá tóp ꞌTan#chảu.
40 Voltando, achou-os outra vez dormindo, porque os seus olhos estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay đé so ꞌtưa thứ sam ꞌlẹo ꞌcứn ꞌmá ꞌvạu hảư sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnhắng ꞌnón ha ꞌhéng máư#ꞌnệ. ꞌPó#lo, ꞌchớ ꞌmá ꞌhọt#ꞌlẹo, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchọ ꞌcốn phản dao hảư phủ ꞌcốn báp#ꞌsội.
41 E veio pela terceira vez e disse-lhes: Ainda dormis e repousais! Basta! Chegou a hora; o Filho do Homem está sendo entregue nas mãos dos pecadores.
42 Tứn#ꞌí, ꞌháu au căn pay ha phủ ꞌchí phản ꞌháu ꞌnặn ꞌmá ꞌhọt ꞌlẹo#ꞌnế.”
42 Levantai-vos, vamos! Eis que o traidor se aproxima.
43 ꞌChớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhắng ꞌvạu dú ꞌcọ hên Du‑đa, ꞌmen phủ#ꞌnưng cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌTan#chảu, ꞌpọm cắp lai ꞌcốn khắm đáp khắm ꞌton ꞌmá#ꞌhọt, mốt ꞌnị ꞌmen ꞌpứng mo#cốc, ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp ꞌpứng thảu ké bản ꞌmướng ꞌchạư sau#ꞌmá.
43 E logo, falava ele ainda, quando chegou Judas, um dos doze, e com ele, vinda da parte dos principais sacerdotes, escribas e anciãos, uma turba com espadas e porretes.
44 Du‑đa phủ phản ꞌTan chảu ꞌnặn đảy ꞌdệt ꞌquám mai bók cắp sau ꞌvạy#ꞌva, “Khỏi chúp kẻm phủ đaư lỏ#ꞌmen phủ#ꞌnặn, chắng pắt au ꞌnẹp pay hảư đi#ꞌnớ.”
44 Ora, o traidor tinha-lhes dado esta senha: Aquele a quem eu beijar, é esse; prendei-o e levai-o com segurança.
45 ꞌSướng ꞌnặn Du‑đa ꞌdiến khảu ꞌmá ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu lỏ#ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới,” ꞌlẹo chúp ꞌTan chảu ꞌsướng ꞌhặc#ꞌpéng.
45 E, logo que chegou, aproximando-se, disse-lhe: Mestre! E o beijou.
46 ꞌPứng ꞌcốn ꞌmá ꞌtoi Du‑đa hên ꞌlẹo ꞌcọ ꞌdiến pắt au Chảu ꞌGiê‑ꞌsu.
46 Então, lhe deitaram as mãos e o prenderam.
47 Cuông mốt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu dú hẳn ꞌmí phủ#ꞌnưng thót đáp ók ꞌphắn sáư ꞌcốn ꞌhướn mo luông hu#ꞌnưng khát#ók.
47 Nisto, um dos circunstantes, sacando da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha.
48 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu hảư phen ꞌcốn ꞌmá pắt ꞌTan chảu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌPứng chảu chắng khắm đáp khắm ꞌton ꞌmá pắt ꞌháu ꞌsướng ꞌháu pên ꞌcốn cướp ꞌsịn#ꞌlế.
48 Disse-lhes Jesus: Saístes com espadas e porretes para prender-me, como a um salteador?
49 ꞌChu ꞌmự ꞌháu dú cắp ꞌpứng chảu bók son dên ꞌpay dú nẳng cuông ꞌcuông ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpứng chảu chắng báu#pắt au#ꞌháu. Hák#ꞌva ꞌviạk ꞌnị ꞌpưa hảư pên ók ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến#ꞌvạy.”
49 Todos os dias eu estava convosco no templo, ensinando, e não me prendestes; contudo, é para que se cumpram as Escrituras.
50 ꞌChớ ꞌnặn mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu phaư ꞌcọ ꞌlen ꞌpai páy ꞌváng sia ꞌTan chảu#mết.
50 Então, deixando-o, todos fugiram.
51 ꞌMí ꞌchái nóm phủ#ꞌnưng ꞌnung sửa phải ꞌnéo đi phưn điêu ꞌtoi lăng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay. ꞌPứng ꞌcốn pắt ꞌTan chảu ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí pắt ꞌtếng#cá ꞌchái nóm phủ ꞌnặn#é.
51 Seguia-o um jovem, coberto unicamente com um lençol, e lançaram-lhe a mão.
52 ꞌMắn ꞌchịu ꞌváng sửa ꞌnặn#sia, ꞌpá ꞌmo pươi ꞌlen ꞌpai#pay.
52 Mas ele, largando o lençol, fugiu desnudo.
53 Phen ꞌcốn ꞌmá pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ đảy ꞌnẹp ꞌTan chảu pay ha ꞌhướn mo#luông. Mết ꞌtếng#cá mo#cốc, thảu ké bản ꞌmướng kéng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng ꞌnặn ꞌcọ đảy ꞌmá ꞌsúm#căn.
53 E levaram Jesus ao sumo sacerdote, e reuniram-se todos os principais sacerdotes, os anciãos e os escribas.
54 Pê‑tô ꞌcọ dú đắc đắc ꞌnhang ꞌtoi lăng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay ꞌhọt cuông ꞌcuông ꞌhướn mo#luông, ꞌlẹo ꞌnăng phinh ꞌpháy dú ꞌtoi mốt ꞌcốn#các.
54 Pedro seguira-o de longe até ao interior do pátio do sumo sacerdote e estava assentado entre os serventuários, aquentando-se ao fogo.
55 Cuông ꞌchớ ꞌnặn ꞌpứng mo cốc ꞌtếng#cá mốt sét ꞌván sung sút ha au ꞌcốn pên chứng ꞌmá bắc ꞌquám sáư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpưa hảư khả ꞌTan#chảu. Hák báu#ꞌmí ꞌluống đaư ha#đảy,
55 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho contra Jesus para o condenar à morte e não achavam.
56 ꞌchăm#ꞌva ꞌmí lai ꞌcốn chứng bẻo ꞌmá bắc ꞌquám sáư ꞌTan#chảu, hák#ꞌva ꞌquám sau ꞌvạu ꞌnặn báu#pék#căn.
56 Pois muitos testemunhavam falsamente contra Jesus, mas os depoimentos não eram coerentes.
57 ꞌLẹo ꞌcọ ꞌmí ꞌsán ꞌcốn tứn khửn bắc ꞌquám sáư ꞌTan chảu#ꞌva,
57 E, levantando-se alguns, testificavam falsamente, dizendo:
58 “ꞌSúm khỏi đảy ꞌnghín phủ ꞌnị#ꞌva, ꞌchí pé ꞌhướn vảy ꞌsớ lang phủ ꞌcốn tẳng khửn#ꞌnặn, ꞌlẹo cuông sam ꞌmự ꞌchí tẳng lang máư#khửn, hák báu#ꞌmen ꞌcốn tẳng ꞌva#ꞌsịn.”
58 Nós o ouvimos declarar: Eu destruirei este santuário edificado por mãos humanas e, em três dias, construirei outro, não por mãos humanas.
59 Pên ꞌcơ ꞌnặn ꞌquám sau ꞌvạu ꞌcọ báu#pék#căn.
59 Nem assim o testemunho deles era coerente.
60 Mo luông chắng tứn khửn cang mốt ꞌcốn sét ꞌván ꞌlẹo tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Sau ꞌkiện chảu ꞌsướng ꞌnặn, chảu ꞌcọ báu#ꞌmí ꞌquám tóp săng#a?”
60 Levantando-se o sumo sacerdote, no meio, perguntou a Jesus: Nada respondes ao que estes depõem contra ti?
61 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ cuốm#dú, báu#tóp sắc#khót. Mo luông chắng tham ꞌTan chảu máư#ꞌva, “Chảu ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌLụk ꞌchái Chảu Pua ꞌPhạ phủ đáng sỏng#ꞌnhó ꞌmen#báu?”
61 Ele, porém, guardou silêncio e nada respondeu. Tornou a interrogá-lo o sumo sacerdote e lhe disse: És tu o Cristo, o Filho do Deus Bendito?
62 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp mo luông#ꞌva, “ꞌHáu ꞌmen phủ ꞌnặn#lo. ꞌLẹo ꞌpứng ꞌtan ꞌchí hên ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌnăng dú ꞌhiếng sảng ꞌphượng khoa Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌmí phép ꞌquiến sung#sút, ꞌlẹo ꞌchí hên ꞌháu ꞌlống ꞌmá ꞌtoi piếng phả cang hao ꞌnặn#lo.”
62 Jesus respondeu: Eu sou, e vereis o Filho do Homem assentado à direita do Todo-Poderoso e vindo com as nuvens do céu.
63 Mo luông đảy ꞌnghín ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌdiến chík sửa khong chảu sia ꞌpưa ꞌva pút ꞌpóng#lai, ꞌlẹo ꞌvạu#ꞌva, “ꞌSúm ꞌháu báu#ꞌcợn ha au chứng săng tứm#máư.
63 Então, o sumo sacerdote rasgou as suas vestes e disse: Que mais necessidade temos de testemunhas?
64 ꞌPứng ꞌtan đảy ꞌnghín#ꞌquá, ꞌmắn ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtẹ#lo. ꞌPứng ꞌtan ngắm ꞌnéo#đaư?”
64 Ouvistes a blasfêmia; que vos parece? E todos o julgaram réu de morte.
65 ꞌSán ꞌcốn thốm ꞌnặm sa‑ꞌlái sáư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu. Sau au phả ꞌpắn ta ꞌTan#chảu, căm pẳn ꞌtặp ꞌlẹo ꞌvạu sáư ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌVạu bớng đú ꞌmen phaư#ꞌtặp.” ꞌLẹo ꞌcốn các ꞌcọ đảy tốp sáư nả ꞌTan chảu#máư.
65 Puseram-se alguns a cuspir nele, a cobrir-lhe o rosto, a dar-lhe murros e a dizer-lhe: Profetiza! E os guardas o tomaram a bofetadas.
66 ꞌChớ Pê‑tô ꞌnhắng dú cuông ꞌcuông ꞌhướn mo luông#ꞌnặn, ꞌcọ ꞌmí sao ꞌchạư phủ#ꞌnưng khong mo luông#ꞌmá,
66 Estando Pedro embaixo no pátio, veio uma das criadas do sumo sacerdote
67 hên Pê‑tô phinh ꞌpháy#dú. Sao ꞌchạư pắc ta bớng Pê‑tô ꞌvạu#ꞌva, “ꞌMứng ꞌcọ kin dú ꞌtoi ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcốn ꞌmướng ꞌNa‑ꞌsa‑ꞌlệt.”
67 e, vendo a Pedro, que se aquentava, fixou-o e disse: Tu também estavas com Jesus, o Nazareno.
68 Pê‑tô thiêng sia ꞌva, “Cu báu ꞌhụ#chắc, ăn ꞌmứng ꞌvạu ꞌnặn cu báu#ꞌhụ,” ꞌvạu ꞌlẹo ꞌcọ ꞌnhại pay dú tó nả pák tu#ꞌcuông. ꞌChớ ꞌnặn cáy ꞌcọ khăn#khửn.
68 Mas ele o negou, dizendo: Não o conheço, nem compreendo o que dizes. E saiu para o alpendre. [E o galo cantou.]
69 Sao ꞌchạư ꞌnặn hên Pê‑tô ꞌcọ ꞌvạu ꞌsặm sú ꞌpứng ꞌcốn dú hẳn máư#ꞌva, “Phủ ꞌnị lo pên mốt điêu ꞌGiê‑ꞌsu.”
69 E a criada, vendo-o, tornou a dizer aos circunstantes: Este é um deles.
70 Pê‑tô ꞌdiến thiêng sia#máư.
70 Mas ele outra vez o negou. E, pouco depois, os que ali estavam disseram a Pedro: Verdadeiramente, és um deles, porque também tu és galileu.
71 Pê‑tô ꞌdiến khớn kin mang tó nả sau#ꞌva, “Phủ su ꞌvạu#ꞌnặn, cu báu#ꞌhụ.”
71 Ele, porém, começou a praguejar e a jurar: Não conheço esse homem de quem falais!
72 ꞌChớ ꞌnặn cáy ꞌdiến khăn pên sau thứ#song.
72 E logo cantou o galo pela segunda vez. Então, Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe dissera: Antes que duas vezes cante o galo, tu me negarás três vezes. E, caindo em si, desatou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.