Lucas 15

Tai Dam (BLT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ꞌChớ ꞌnặn ꞌpứng ꞌcốn kếp quí kéng phen ꞌcốn ứn ꞌhiạk pên ꞌcốn phủ ꞌmí báp#ꞌsội, phaư ꞌcọ ꞌpá căn ꞌmá ꞌphắng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók#son.
1 Aproximavam-se de Jesus os publicanos e os pecadores para ouvi-lo.
2 Mốt phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai kéng ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng hên ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ chốm hảư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu#ꞌva, “Phủ ꞌnị chắng tỏn ꞌhặp au ꞌpứng ꞌcốn phủ ꞌmí báp#ꞌsội, ꞌlẹo ꞌnhắng kin khảu ꞌhuôm ꞌpán sau máư ꞌsịn#ꞌlế.”
2 Os fariseus e os escribas murmuravam: Este homem recebe e come com pessoas de má vida!
3 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌvạu ꞌquám đải khái hảư mốt sau ꞌphắng#ꞌva:
3 Então lhes propôs a seguinte parábola:
4 “ꞌSướng cuông ꞌpứng chảu ꞌmí phủ#ꞌnưng ꞌliệng ꞌdo 100#tô. Lon tô#ꞌnưng lông ꞌpứng sia#pay, phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí ꞌváng 99 tô ꞌnặn ꞌvạy cang#ꞌtông, ꞌlẹo pay sáo ha tô ꞌdo sia ꞌnặn ꞌtạu hên#ꞌquá.
4 Quem de vós que, tendo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa as noventa e nove no deserto e vai em busca da que se perdeu, até encontrá-la?
5 ꞌMưa sáo hên ꞌlẹo ꞌmuôn ꞌmớng chaư#lai, ꞌmắn chắng ꞌnhó sáư bá bék#ꞌmứa.
5 E depois de encontrá-la, a põe nos ombros, cheio de júbilo,
6 ꞌMá ꞌhọt ꞌhướn ꞌlẹo ꞌcọ pay khék ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng ꞌmá ꞌpọm nả#căn, ꞌtố hảư sau ꞌphắng#ꞌva, ‘Tô ꞌdo lông ꞌpứng sia pay khỏi sáo hên#ꞌlẹo. Au căn ꞌmá ꞌchốm ꞌmuôn ꞌtoi khỏi#ꞌí.’
6 e, voltando para casa, reúne os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: Regozijai-vos comigo, achei a minha ovelha que se havia perdido.
7 ꞌNéo ꞌnặn#lo, ꞌháu bók hảư#ꞌhụ, dú ꞌmướng ꞌphạ hên ꞌcốn báp ꞌsội phủ#ꞌnưng piến chaư ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội, ꞌcọ ꞌvén ꞌmuôn ꞌmớng ꞌsứa ꞌmí 99 ꞌcốn ꞌhiạk#ꞌva pên ꞌcốn đi ꞌmí ꞌmen báu#ꞌmí khu báp ꞌsội săng ꞌchọ ꞌváng#sia.”
7 Digo-vos que assim haverá maior júbilo no céu por um só pecador que fizer penitência do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva: “Đải#khái, ꞌme ꞌnhính ꞌnưng ꞌmí síp ván ꞌngớn#ꞌhạo. Lon ván#ꞌnưng tốc pay#sia, ꞌme ꞌnhính ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tảy ꞌlén phẻo ꞌhướn sáo ꞌcộn ha ꞌtạu hên#ꞌquá.
8 Ou qual é a mulher que, tendo dez dracmas e perdendo uma delas, não acende a lâmpada, varre a casa e a busca diligentemente, até encontrá-la?
9 ꞌMưa sáo hên ꞌlẹo ꞌme ꞌnhính ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí khék ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng ꞌmá ꞌpọm nả#căn, ꞌtố hảư sau ꞌphắng#ꞌva, ‘ꞌNgớn ꞌhạo ván#ꞌnưng sia pay ꞌnặn khỏi sáo hên#ꞌlẹo. Au căn ꞌmá ꞌchốm ꞌmuôn ꞌtoi khỏi#ꞌí.’
9 E tendo-a encontrado, reúne as amigas e vizinhas, dizendo: Regozijai-vos comigo, achei a dracma que tinha perdido.
10 ꞌNéo ꞌnặn#lo, ꞌháu bók hảư#ꞌhụ, ꞌmưa hên ꞌcốn báp ꞌsội phủ#ꞌnưng ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí ꞌmuôn ꞌmớng nẳng cuông ꞌsúm tiên ꞌchạư ꞌTan chảu ꞌtẹ#lo.”
10 Digo-vos que haverá júbilo entre os anjos de Deus por um só pecador que se arrependa.
11 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva: “Đải khái ꞌpo ꞌchái#ꞌnưng ꞌmí ꞌlụk ꞌchái song#ꞌcốn.
11 Disse também: Um homem tinha dois filhos.
12 Phủ pên ꞌnọng chắng ổ tham phủ pên ꞌpo#ꞌva, ‘ꞌPo#ꞌhới, so ꞌpo béng păn ꞌphớn ꞌchương khong ꞌpo ꞌme păn hảư ꞌlụk#ꞌnặn, hảư ꞌlụk ꞌkhạy ꞌnị#sia.’
12 O mais moço disse a seu pai: Meu pai, dá-me a parte da herança que me toca. O pai então repartiu entre eles os haveres.
13 Đảy kỉ#ꞌmự, phủ ꞌnọng ꞌdiến sỏn ꞌhốm au mết ꞌphớn păn hảư ꞌmắn#ꞌlẹo, ꞌcọ ók ꞌhướn ꞌpai pay dú cá ꞌmướng đắc#sia, kin ỉn dống ꞌquang cún ꞌlạ#đai.
13 Poucos dias depois, ajuntando tudo o que lhe pertencia, partiu o filho mais moço para um país muito distante, e lá dissipou a sua fortuna, vivendo dissolutamente.
14 ꞌMưa mết tô đỏn ꞌkính#ꞌlẹo, ꞌnhám ꞌnặn ꞌchọ ứt dák nắc khửn ꞌtua#ꞌmướng. Phủ pên ꞌnọng ꞌcọ chuốp ứt#dák.
14 Depois de ter esbanjado tudo, sobreveio àquela região uma grande fome e ele começou a passar penúria.
15 ꞌMắn chắng pay dú ꞌpơng cắp phủ#ꞌnưng cuông ꞌmướng#ꞌnặn, phủ ꞌnặn chắng ꞌchạư ꞌmắn pay ꞌliệng mu dú cá#ꞌtông.
15 Foi pôr-se ao serviço de um dos habitantes daquela região, que o mandou para os seus campos guardar os porcos.
16 ꞌMắn ngắm é kin pưák mák thúa cưa mu hảư ím#pum, ꞌcọ báu#ꞌmí phaư au#hảư.
16 Desejava ele fartar-se das vagens que os porcos comiam, mas ninguém lhas dava.
17 ꞌMắn chắng ngắm khoák ꞌhụ ꞌmưa#ꞌva, ‘ꞌCốn chảng kin nẳng ꞌpo cu phaư ꞌcọ ꞌnhắng ꞌmí kin chao ꞌlộn chao ꞌsứa#ꞌlế, cu lỏ#ꞌmá ứt dák dú chao ꞌchí tai ꞌcợn#ꞌlế.
17 Entrou então em si e refletiu: Quantos empregados há na casa de meu pai que têm pão em abundância... e eu, aqui, estou a morrer de fome!
18 Cu ꞌchí ꞌcứn ꞌmứa ꞌhướn ha ꞌpo ꞌlẹo ꞌchí#ꞌva, ꞌPo#ꞌhới, ꞌlụk đảy ꞌdệt phít tó ꞌPhạ phít tó ꞌpo ꞌlẹo#lo.
18 Levantar-me-ei e irei a meu pai, e dir-lhe-ei: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti;
19 ꞌLụk báu#sôm đáng ꞌhiạk#ꞌva pên ꞌlụk ꞌpo#ꞌlẹo. So ꞌpo hảư ꞌlụk pên ꞌsướng ꞌcốn chảng kin nẳng ꞌpo ꞌcọ ꞌpó#ꞌlẹo.’
19 já não sou digno de ser chamado teu filho. Trata-me como a um dos teus empregados.
20 ꞌSướng ꞌnặn ꞌmắn chắng ꞌcứn ꞌmứa ha#ꞌpo. Cuông ꞌchớ ꞌnhắng dú#đắc, phủ pên ꞌpo phó hên ꞌlụk#ꞌchái, ꞌcọ ín đu lai chắng ꞌlen pay cót ꞌcó chúp ꞌchốm au#ꞌlụk.
20 Levantou-se, pois, e foi ter com seu pai. Estava ainda longe, quando seu pai o viu e, movido de compaixão, correu-lhe ao encontro, lançou-se-lhe ao pescoço e o beijou.
21 Phủ pên ꞌlụk chắng so ꞌpo#ꞌva, ‘ꞌPo#ꞌhới, ꞌlụk đảy ꞌdệt phít tó ꞌPhạ phít tó ꞌpo ꞌlẹo#lo, ꞌlụk báu#sôm đáng ꞌhiạk#ꞌva pên ꞌlụk ꞌpo#ꞌlẹo.’
21 O filho lhe disse, então: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti; já não sou digno de ser chamado teu filho.
22 Phủ pên ꞌpo ꞌdiến bók ꞌpứng ꞌcốn ꞌhướn#ꞌva, ‘Pay ꞌvắn au sửa ꞌhí phưn đi ꞌsứa#mết, ꞌmá ꞌnung hảư ꞌlụk ꞌchái#cu. Au ven ꞌmứ ꞌmá sót sáư ꞌnịu#ꞌmứ, au ꞌhái ꞌmá ꞌtứ hảư#ꞌmắn.
22 Mas o pai falou aos servos: Trazei-me depressa a melhor veste e vesti-lha, e ponde-lhe um anel no dedo e calçado nos pés.
23 ꞌLẹo pay pắt au ꞌngúa ꞌhám tô ꞌpí ꞌmá khả kin ꞌchốm#ꞌmuôn,
23 Trazei também um novilho gordo e matai-o; comamos e façamos uma festa.
24 ꞌpưa#ꞌva ꞌlụk phủ ꞌnị ꞌsướng tai ꞌlẹo đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌsướng sia ꞌlẹo đảy hên#căn.’ ꞌLẹo sau ꞌcọ au căn kin ꞌchốm#ꞌmuôn.
24 Este meu filho estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado. E começaram a festa.
25 ꞌChớ ꞌnặn ꞌlụk ꞌchái cốc dú cá ꞌtông#ꞌná, ꞌmá ꞌhướn khỏn ꞌchí ꞌhọt đảy ꞌnghín sương pí sương ꞌkén khắp#ꞌsé.
25 O filho mais velho estava no campo. Ao voltar e aproximar-se da casa, ouviu a música e as danças.
26 ꞌMắn chắng khék au ꞌcốn ꞌhướn phủ#ꞌnưng ꞌmá tham#ꞌva, ‘ꞌDệt săng chắng ꞌnắn ꞌnướng ꞌcợn#ꞌlế?’
26 Chamou um servo e perguntou-lhe o que havia.
27 ꞌCốn ꞌhướn tóp#ꞌva, ‘ꞌNọng ꞌchái chảu ꞌcứn ꞌmá ꞌhướn#ꞌlẹo, ꞌpo chảu au ꞌngúa ꞌhám tô ꞌpí ꞌmá khả kin ꞌchốm ꞌmuôn tỏn ꞌnọng chảu đảy ꞌcứn ꞌmá ꞌhướn hảo#ꞌkhặn.’
27 Ele lhe explicou: Voltou teu irmão. E teu pai mandou matar um novilho gordo, porque o reencontrou são e salvo.
28 Phủ pên ꞌpi ꞌdiến pút nhay báu#é khảu#ꞌhướn. Phủ pên ꞌpo chắng ók pay ỏn ꞌlứa bók khảu#ꞌhướn.
28 Encolerizou-se ele e não queria entrar, mas seu pai saiu e insistiu com ele.
29 Hák ꞌmắn ꞌcọ thiêng sia#ꞌva, ‘Báu#chắc ꞌto đaư pi ꞌlụk ꞌdệt ꞌdượn sú#ꞌpo, tắm báu#thiêng ꞌpiếng báu#ꞌvện#săng, bẻ ꞌnọi tô#ꞌnưng, ꞌpo ꞌnhắng báu#hảư ꞌlụk au ꞌmá khả sú ꞌpi ꞌnọng kin ꞌmuôn sắc#ꞌtưa.
29 Ele, então, respondeu ao pai: Há tantos anos que te sirvo, sem jamais transgredir ordem alguma tua, e nunca me deste um cabrito para festejar com os meus amigos.
30 Hák#ꞌva ꞌkhạy ꞌnị bả ꞌlụk ꞌchái ꞌpo phủ ꞌnị dống chái ꞌngớn ꞌcắm sính khong ꞌpo ꞌlạ lai ꞌtoi ꞌpứng ꞌme ꞌnhính khai ꞌmo mết ꞌlẹo chắng ꞌcứn#ꞌmá, ꞌpo ꞌnhắng au ꞌngúa ꞌhám tô ꞌpí ꞌmá khả kin ꞌchốm ꞌmuôn tỏn ꞌmắn#máư.’
30 E agora, que voltou este teu filho, que gastou os teus bens com as meretrizes, logo lhe mandaste matar um novilho gordo!
31 Phủ pên ꞌpo chắng ỏn ꞌlụk#ꞌva, ‘ꞌLụk#ꞌhới, té đaư ꞌmá ꞌlụk ꞌcọ ꞌlớng dú nẳng#ꞌpo, ꞌchương ꞌhướn phươn khảu sính khong ꞌpo ꞌcọ ꞌmen khong ꞌlụk mết#ꞌló.
31 Explicou-lhe o pai: Filho, tu estás sempre comigo, e tudo o que é meu é teu.
32 Hák#ꞌva ꞌnọng ꞌchái ꞌlụk phủ ꞌnị ꞌsướng tai ꞌlẹo đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌsướng sia ꞌlẹo đảy sáo#hên. ꞌSướng ꞌnặn ꞌháu ꞌchọ au căn kin ꞌchốm ꞌmuôn chắng#ꞌmen, ꞌlụk#ꞌhới.’”
32 Convinha, porém, fazermos festa, pois este teu irmão estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.