Lucas 11
Tai Dam (BLT) vs VC
1 ꞌMự ꞌnưng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang đé so Chảu Pua ꞌPhạ dú bón#ꞌnưng. Vảy so ꞌlẹo ꞌmí phủ#ꞌnưng cuông mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌmá tham#ꞌva, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, so bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌsướng Dô‑ꞌhăn [phủ ꞌdệt ꞌhịt bắp‑ti‑sa‑ꞌma ꞌnặn] đảy bók hảư mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng#ꞌmắn.”
1 Um dia, num certo lugar, estava Jesus a rezar. Terminando a oração, disse-lhe um de seus discípulos: Senhor, ensina-nos a rezar, como também João ensinou a seus discípulos.
2 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók sau ꞌva, “ꞌChớ đaư đé so ꞌhọt Chảu Pua#ꞌPhạ, hảư so ꞌsướng#ꞌnị:
2 Disse-lhes ele, então: Quando orardes, dizei: Pai, santificado seja o vosso nome; venha o vosso Reino;
3 So hảư ꞌpứng ꞌlụk đảy ꞌmí kin lom#ꞌmự.
3 dai-nos hoje o pão necessário ao nosso sustento;
4 So Chảu ꞌPo dáng ꞌdóm báp ꞌsội hảư ꞌpứng#ꞌlụk
4 perdoai-nos os nossos pecados, pois também nós perdoamos àqueles que nos ofenderam; e não nos deixeis cair em tentação.
5 — ausente —
5 Em seguida, ele continuou: Se alguém de vós tiver um amigo e for procurá-lo à meia-noite, e lhe disser: Amigo, empresta-me três pães,
6 — ausente —
6 pois um amigo meu acaba de chegar à minha casa, de uma viagem, e não tenho nada para lhe oferecer;
7 Sính ꞌcu dú cuông ꞌhướn tóp#ꞌva, ‘ꞌNhá ꞌmá cuôn khỏi#ꞌtọn, tu ꞌcọ con#ꞌlẹo, khỏi kéng ꞌlụk ꞌcọ ꞌnón#mết. Khỏi tứn au hảư chảu báu#đảy#lo.’
7 e se ele responder lá de dentro: Não me incomodes; a porta já está fechada, meus filhos e eu estamos deitados; não posso levantar-me para te dar os pães;
8 Ta#ꞌva pên sính ꞌcu căn ꞌcọ dá, phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí báu#tứn au hảư#đảy. ꞌHáu bók hảư ꞌhụ#chẻng, hák cứ khék báu#nhéng báu#ai, ꞌmắn ꞌcọ ꞌchí tứn au#hảư, so ꞌto đaư ꞌcọ ꞌchí hảư ꞌto#ꞌnặn.
8 eu vos digo: no caso de não se levantar para lhe dar os pães por ser seu amigo, certamente por causa da sua importunação se levantará e lhe dará quantos pães necessitar.
9 ꞌSướng ꞌnặn ꞌpứng ꞌnọng cứ đé so nẳng Chảu Pua ꞌPhạ hák ꞌchí#đảy, cứ sáo hák ꞌchí#ꞌpọ, cứ tói tu hák ꞌchí khay#hảư.
9 E eu vos digo: pedi, e dar-se-vos-á; buscai, e achareis; batei, e abrir-se-vos-á.
10 Phủ đaư so hák ꞌchí#đảy, phủ đaư sáo hák ꞌchí#ꞌpọ, phủ đaư tói tu hák ꞌchí khay ók#hảư.
10 Pois todo aquele que pede, recebe; aquele que procura, acha; e ao que bater, se lhe abrirá.
11 Sủ ꞌsướng ꞌpứng ꞌnọng pên ꞌpo ꞌmí ꞌlụk ꞌmá so pa nẳng ꞌcọ ꞌchí báu#ꞌmí phaư au tô ꞌngú hảư#ꞌquá!
11 Se um filho pedir um pão, qual o pai entre vós que lhe dará uma pedra? Se ele pedir um peixe, acaso lhe dará uma serpente?
12 ꞌLụk so sáy nẳng ꞌpo ꞌcọ ꞌchí báu#au pu ꞌlính hảư ꞌlụk#ꞌquá.
12 Ou se lhe pedir um ovo, dar-lhe-á porventura um escorpião?
13 ꞌSướng ꞌnặn ꞌpứng ꞌnọng pên phủ ꞌcốn báu#đi ꞌcọ ꞌnhắng ꞌhụ au khong đi hảư#ꞌlụk. ꞌChí ꞌvạu săng Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌpứng ꞌnọng dú cá ꞌmướng ꞌphạ#máư, ꞌvén ꞌchí ꞌhụ au Chảu Khuôn Saư hảư phủ đé so nẳng ꞌTan chảu lỏ#ꞌquá.”
13 Se vós, pois, sendo maus, sabeis dar boas coisas a vossos filhos, quanto mais vosso Pai celestial dará o Espírito Santo aos que lho pedirem.
14 ꞌMí phủ ꞌnưng ꞌchọ phi ꞌhại ꞌdệt hảư pák báu#ók#siêng. Chảu ꞌGiê‑ꞌsu sắp phi ꞌhại ók#sia, phủ ꞌnặn ꞌdiến pák#đảy. Phen ꞌcốn dú hẳn ꞌcọ hên lák#lai.
14 Jesus expelia um demônio que era mudo. Tendo o demônio saído, o mudo pôs-se a falar e a multidão ficou admirada.
15 Hák#ꞌva ꞌmí ꞌsán ꞌcốn ꞌnhắng ꞌvạu đu ꞌngai Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌMắn ꞌpơng phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌchư Bên‑ꞌsê‑bun ꞌnặn sắp ꞌpứng phi ꞌhại#ók.”
15 Mas alguns deles disseram: Ele expele os demônios por Beelzebul, príncipe dos demônios.
16 ꞌLẹo ꞌmí ꞌpứng ꞌcốn ứn tham thử Chảu ꞌGiê‑ꞌsu hảư ꞌdệt mai lák té ꞌphạ ꞌlống ꞌmá hảư sau#hên.
16 E para pô-lo à prova, outros lhe pediam um sinal do céu.
17 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chaư ngắm sau chắng#ꞌva: “Đải khái ꞌmướng đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí sák#siêu. ꞌHướn đaư hák béng ꞌphướn ók sia căn ꞌcọ ꞌchí#ꞌlộm.
17 Penetrando nos seus pensamentos, disse-lhes Jesus: Todo o reino dividido contra si mesmo será destruído e seus edifícios cairão uns sobre os outros.
18 ꞌPứng chảu#ꞌva, ꞌháu đảy phép phi Bên‑ꞌsê‑bun ꞌmá sắp ꞌpứng phi ꞌhại#ók. ꞌCọ ꞌsướng ꞌva mốt phi ꞌSa‑tan păn phái béng ꞌphượng ꞌmắn hák ꞌdệt hảư#ꞌmắn, phen phi ꞌcọ ꞌchí tẳng mẳn dú báu#đảy.
18 Se, pois, Satanás está dividido contra si mesmo, como subsistirá o seu reino? Pois dizeis que expulso os demônios por Beelzebul.
19 ꞌPứng chảu ꞌhiạk#ꞌva ꞌháu sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌdọn phép ꞌquiến phi ꞌhại#cốc, ꞌcợn ꞌpứng ꞌcốn phái ꞌpứng chảu quén sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌnặn ꞌdọn phép ꞌquiến phi ꞌhại cốc ꞌsướng điêu ꞌsịn#a. Pên ꞌsướng ꞌnị#lo, phái ꞌpứng chảu hák ꞌchí pên phủ chê ꞌpứng chảu ꞌvạu#phít.
19 Ora, se é por Beelzebul que expulso os demônios, por quem o expulsam vossos filhos? Por isso, eles mesmos serão os vossos juízes!
20 ꞌVa ꞌháu ꞌpơng phép ꞌquiến Chảu Pua ꞌPhạ sắp phi ꞌhại#ók, ꞌsướng ꞌnặn phén ꞌhôm ꞌngáu ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌmá ꞌhọt ꞌpứng chảu#ꞌlẹo.
20 Mas se expulso os demônios pelo dedo de Deus, certamente é chegado a vós o Reino de Deus.
21 Đải khái ꞌpo ꞌchái hảo ꞌhéng ꞌmí đáp ꞌmí ꞌton phảu#ꞌhướn, ꞌchương khong ꞌcọ báu#sia.
21 Quando um homem forte guarda armado a sua casa, estão em segurança os bens que possui.
22 Lon ꞌmí phủ hảo ꞌhéng ꞌsứa ꞌmá ꞌtặp ꞌpẹ#ꞌmắn, phủ ꞌpẹ ꞌcọ ꞌchí hóp au đáp au ꞌton ꞌmắn ꞌpơng ꞌnặn pay#sia, ꞌlẹo au ꞌchương khong pay béng păn hảư#căn.
22 Mas se sobrevier outro mais forte do que ele e o vencer, este lhe tirará todas as armas em que confiava, e repartirá os seus despojos.
23 Phủ đaư báu dú ꞌtáng ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn khắt khoang#ꞌháu. Phủ đaư báu#ꞌtọp hom cắp#ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn ꞌdệt hảư ték ꞌsạk#ꞌsái.
23 Quem não está comigo, está contra mim; quem não recolhe comigo, espalha.
24 Đải khái tô phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn ꞌlẹo puống pay lom bón hẻng#ꞌlẹng, sáo ha bón dú hák báu#đảy. Phi ꞌdiến#ꞌva, ꞌchí ꞌcứn ꞌmứa ꞌtứ ꞌcốn cáu#thôi.
24 Quando um espírito imundo sai do homem, anda por lugares áridos, buscando repouso; não o achando, diz: Voltarei à minha casa, donde saí.
25 ꞌMưa ꞌcứn ꞌmứa ꞌcọ hên phủ ꞌnặn dú pék ꞌsướng ꞌhướn đảy ꞌpặt phẻo ꞌpẹk ꞌtọn ꞌmiện#đi.
25 Chegando, acha-a varrida e adornada.
26 Tô phi ꞌhại ꞌnặn ꞌdiến pay chướng au chết tô phi ứn ꞌhại ꞌsứa ꞌmắn ꞌmá#ꞌtoi, ꞌpá căn khảu ꞌtứ phủ cáu ꞌnặn#máư, ꞌchua ꞌcốn phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí chuốp khổ báp ꞌmo ꞌsứa#cáu. [ꞌCốn pang ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên ꞌsướng ꞌnặn#lo.]”
26 Vai então e toma consigo outros sete espíritos piores do que ele e entram e estabelecem-se ali. E a última condição desse homem vem a ser pior do que a primeira.
27 ꞌChớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang ꞌtố ꞌquám ꞌnặn#dú, ꞌmí phủ ꞌnhính#ꞌnưng cuông phen ꞌcốn khék khửn#ꞌva, “ꞌChốm ꞌmớng hảư ꞌếm phủ đảy ók đảy ꞌpá au ꞌnốm hảư ꞌTan chảu kin#ꞌnặn.”
27 Enquanto ele assim falava, uma mulher levantou a voz do meio do povo e lhe disse: Bem-aventurado o ventre que te trouxe, e os peitos que te amamentaram!
28 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến#ꞌva, “ꞌChốm ꞌmớng lỏ#ꞌmen ꞌpứng phủ đảy ꞌphắng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám bók son ꞌnặn#lo.”
28 Mas Jesus replicou: Antes bem-aventurados aqueles que ouvem a palavra de Deus e a observam!
29 ꞌCốn ꞌmá ꞌphắng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhương ꞌsứ ꞌnhương ế#khửn. ꞌTan chảu bók sau#ꞌva: “Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị pên ꞌcốn#ꞌhại, tham ha mai#lák. Hák#ꞌva báu#ꞌmí mai#đaư, ꞌmí ꞌto mai lák pú Dô‑ꞌna ꞌmưa ꞌláng ꞌnặn#thôi.
29 Afluía o povo e ele continuou: Esta geração é uma geração perversa; pede um sinal, mas não se lhe dará outro sinal senão o sinal do profeta Jonas.
30 ꞌPưa pú Dô‑ꞌna pên mai hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê pang#ꞌnặn, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên mai hảư pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị ꞌsướng#điêu.
30 Pois, como Jonas foi um sinal para os ninivitas, assim o Filho do Homem o será para esta geração.
31 Té ꞌmưa ꞌláng ꞌmí ꞌbá pua ꞌtáng đắc ꞌphượng tảư cá ꞌphạ sút đin#ꞌtún, ꞌcọ ꞌnhắng ꞌmá ꞌphắng pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌtố ꞌquám lắc#lem. Pang ꞌcốn ꞌkhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn máư ꞌmá bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌbá pua ꞌcọ ꞌchí tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
31 A rainha do meio-dia levantar-se-á no dia do juízo para condenar os homens desta geração, porque ela veio dos confins da terra ouvir a sabedoria de Salomão! Ora, aqui está quem é mais que Salomão.
32 ꞌChớ pú Dô‑ꞌna au ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pay páo hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌhại uối#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌnhắng ꞌhụ ꞌphắng ꞌlẹo piến chaư ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội. Pang ꞌcốn ꞌkhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa Dô‑ꞌna ꞌmá#bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌcọ ꞌchí au căn tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
32 Os ninivitas levantar-se-ão no dia do juízo para condenar os homens desta geração, porque fizeram penitência com a pregação de Jonas. Ora, aqui está quem é mais do que Jonas.
33 Sủ ꞌsướng ꞌcốn tảy ꞌlén báu ꞌmí phaư tảy au ꞌvạy nẳng bón ꞌlặp#băng, ꞌhứ#ꞌva au bung ꞌmá ꞌnguốm#ꞌvạy. ꞌMí ꞌto au pay tẳng sáư ꞌtếng thản#sung, ꞌchớ ꞌcốn khảu ꞌmá chắng ꞌchí hên ꞌhung#ꞌquá.
33 Ninguém acende uma lâmpada e a põe em lugar oculto ou debaixo da amassadeira, mas sobre um candeeiro, para alumiar os que entram.
34 Nuối ta ꞌcọ pên ꞌsướng ꞌlén ꞌhung nẳng ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌnặn#lo. ꞌVa ta chảu#đi, ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌcọ siểng saư đi#mết. ꞌVa ta chảu báu#đi, ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌcọ ꞌmựt ꞌmúa pay#mết.
34 O olho é a lâmpada do corpo. Se teu olho é são, todo o corpo será bem iluminado; se, porém, estiver em mau estado, o teu corpo estará em trevas.
35 ꞌSướng ꞌnặn hảư ꞌchự hiêm seng ꞌhung nẳng cuông chaư ꞌnhá hảư pên ꞌnéo ꞌmựt ꞌmúa#ꞌnớ.
35 Vê, pois, que a luz que está em ti não sejam trevas.
36 ꞌVa ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu siểng#saư, báu#ꞌmí săng ꞌmựt#ꞌmúa, chảu ꞌcọ ꞌchí ꞌhung saư ꞌsướng ꞌpeo ꞌlén ꞌhung chẻng ꞌmá sáư chảu ꞌnặn#lo.”
36 Se, pois, todo o teu corpo estiver na luz, sem mistura de trevas, ele será inteiramente iluminado, como sob a brilhante luz de uma lâmpada.
37 ꞌMưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu#ꞌlẹo, ꞌmí ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai phủ#ꞌnưng đảy ꞌmới ꞌTan chảu pay kin khảu cá ꞌhướn#ꞌmắn. ꞌTan chảu chắng khảu pay ꞌnăng nẳng ꞌpán#khảu.
37 Enquanto Jesus falava, pediu-lhe um fariseu que fosse jantar em sua companhia. Ele entrou e pôs-se à mesa.
38 ꞌCốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai phủ ꞌnặn ꞌmưa hên ꞌTan chảu báu#suối ꞌmứ cón ꞌchớ ꞌchí khảu ꞌpán [ꞌtoi ꞌhịt sau] ꞌcọ ngắm lák nẳng#chaư.
38 Admirou-se o fariseu de que ele não se tivesse lavado antes de comer.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến ꞌvạu hảư ꞌmắn#ꞌva: “Phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌpứng chảu ꞌmặc ꞌlạng cốc ꞌlạng le ꞌpẹk saư ꞌtáng ꞌnọk#ꞌlạ, chaư ꞌpứng chảu đi ꞌnọk đók#cuông, ꞌmặc ꞌlặc ꞌlếm au#khong, ꞌdệt ꞌnéo ác#ꞌhại.
39 Disse-lhe o Senhor: Vós, fariseus, limpais o que está por fora do vaso e do prato, mas o vosso interior está cheio de roubo e maldade!
40 ꞌNéo ꞌcốn bảư ꞌchạ ꞌpứng chảu#ꞌhới, Chảu Pua ꞌPhạ có sảng ꞌtáng ꞌnọk ꞌcọ ꞌchí có sảng ꞌtáng cuông é#ꞌquá.
40 Insensatos! Quem fez o exterior não fez também o conteúdo?
41 Hảư ꞌdệt chaư quảng au ꞌchương khong đi chảu ꞌmí pay hảư ꞌpứng ꞌcốn ꞌcặt#khó, chảu chắng ꞌchí đảy ꞌpẹk saư mết ꞌtếng#cá ꞌnọk cá#cuông.
41 Dai antes em esmola o que possuís, e todas as coisas vos serão limpas.
42 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai, ꞌpứng chảu au 1 ꞌphớn#10 ꞌmá vảy ꞌháu Chảu Pua#ꞌPhạ, au ꞌmá ꞌtếng#cá phắc cá hom ꞌláng hom#pháy. Hák ꞌva ꞌpứng chảu ꞌlứm sia ꞌluống ꞌmen cắp ꞌviạk ꞌhặc Chảu Pua#ꞌPhạ. ꞌMen ꞌpứng khỏ ꞌnị#lo, ꞌpứng chảu ꞌchọ đảy#ꞌdệt, ꞌlẹo ꞌnhá ꞌváng sia ꞌpứng nả ꞌviạk ứn#é.
42 Ai de vós, fariseus, que pagais o dízimo da hortelã, da arruda e de diversas ervas e desprezais a justiça e o amor de Deus. No entanto, era necessário praticar estas coisas, sem contudo deixar de fazer aquelas outras coisas.
43 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌpứng#chảu. Khảu ꞌhướn ꞌsúm su ꞌcọ ꞌmặc ꞌnăng bón ꞌmí nả ꞌmí#ta. ꞌNhang cang bản cang ꞌmướng su ꞌcọ ꞌmặc hảư sáu ꞌtặc#ꞌcháo.
43 Ai de vós, fariseus, que gostais das primeiras cadeiras nas sinagogas e das saudações nas praças públicas!
44 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng#chảu, [đi ꞌnọk đók cuông] pék ꞌsướng pá ꞌheo báu#ꞌmí mai hảư ꞌcốn#ꞌhụ. ꞌCốn chắng ꞌchí ꞌnhăm pay khảm#ꞌmá, báu#ꞌhụ#ꞌva ꞌmí săng dú nẳng#hẳn.”
44 Ai de vós, que sois como os sepulcros que não aparecem, e sobre os quais os homens caminham sem o saber.
45 ꞌMí ꞌsáy ꞌluột phủ#ꞌnưng đảy ꞌnghín Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chê ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến#ꞌva, “ꞌSáy#ꞌhới, ꞌva ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌmen ꞌsáy đu ꞌngai ꞌtếng cá ꞌsúm khỏi lỏ#ꞌquá.”
45 Um dos doutores da lei lhe disse: Mestre, falando assim também a nós outros nos afrontas.
46 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva: “ꞌSội nắc ꞌcọ ꞌchí tốc sáư hua ꞌsáy ꞌluột ꞌpứng chảu pék#căn, su téng đa ꞌhịt ꞌkhóng sáư dên#ꞌpay ꞌcặm na ꞌpá#nắc, ꞌlẹo ꞌnịu ꞌmứ#ꞌnưng su ꞌcọ báu#nưng ꞌchoi#sau.
46 Ele respondeu: Ai também de vós, doutores da lei, que carregais os homens com pesos que não podem levar, mas vós mesmos nem sequer com um dedo vosso tocais os fardos.
47 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng#chảu, su đảy say ꞌcú ꞌheo hảư ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, hák#ꞌva pảu pú su lỏ#pên phủ khả ꞌpứng ꞌlam páo#ꞌnặn.
47 Ai de vós, que edificais sepulcros para os profetas que vossos pais mataram.
48 ꞌDệt ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ pên chứng hảư hên#ꞌva su pên chaư điêu cắp pảu pú nẳng ꞌviạk ác ꞌhại#ꞌnặn. Pảu pú su pên phủ khả ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌnhắng ꞌmí nả ꞌmá say ꞌmố mả hảư#máư.
48 Vós servis assim de testemunhas das obras de vossos pais e as aprovais, porque em verdade eles os mataram, mas vós lhes edificais os sepulcros.
49 ꞌSướng ꞌnặn Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌhụ lắc chắng ꞌvạu#ꞌva, ꞌchí sống ꞌpứng ꞌlam páo cắp ꞌpứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌmá hảư mốt ꞌcốn#ꞌnặn, ꞌmí ꞌcốn ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ khả#sia, ꞌmí ꞌcốn ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ khốm hêng têng#ꞌnạp.
49 Por isso, também disse a sabedoria de Deus: Enviar-lhes-ei profetas e apóstolos, mas eles darão a morte a uns e perseguirão a outros.
50 Pên ꞌnéo ꞌnị#lo, ꞌcốn pang ꞌnị ꞌchí pên phủ háp ꞌsội ꞌlượt ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtếng cá#mết, tẳng té ꞌkhoẹk sảng phén#đin,
50 E assim se pedirá conta a esta geração do sangue de todos os profetas derramado desde a criação do mundo,
51 ꞌsướng ꞌlượt ꞌtan ꞌA‑bên pang#ꞌchạu, ꞌmá ꞌhọt ꞌlượt ꞌtan ꞌSa‑ꞌkha‑ꞌlia phủ thứk khả nẳng cang#ꞌchơng, ꞌhướn vảy ꞌsớ kéng ꞌpán ꞌsớ ꞌtáng ꞌnọk#ꞌnặn. ꞌHáu ꞌvạu chẻng hảư#ꞌhụ, ꞌcốn pang ꞌnị ꞌchí pên phủ háp ꞌsội ꞌpứng ꞌlượt ꞌnặn ꞌtếng#mết.
51 desde o sangue de Abel até o sangue de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o templo. Sim, declaro-vos que se pedirá conta disso a esta geração!
52 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng ꞌsáy#ꞌluột. Su báu#hảư dên ꞌpay ꞌhụ ꞌluống ꞌtáng#ꞌmen. Chảu ꞌmo su ꞌcọ báu#ꞌdệt ꞌtoi ꞌluống ꞌtáng#ꞌmen, ꞌsặm báu#ꞌpó phaư é ꞌhụ ꞌtoi su ꞌnhắng khắt cẳn ꞌvạy#máư.”
52 Ai de vós, doutores da lei, que tomastes a chave da ciência, e vós mesmos não entrastes e impedistes aos que vinham para entrar.
53 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpai sia ꞌhướn ꞌcốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌnặn#ꞌlẹo, ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌdiến au căn khắt khoang ꞌTan chảu ꞌhại ꞌhéng tứm#khửn. Sau tham sỏ lai#ꞌnéo,
53 Depois que Jesus saiu dali, os escribas e fariseus começaram a importuná-lo fortemente e a persegui-lo com muitas perguntas,
54 do ꞌphắng au ꞌquám phít sáư ꞌTan#chảu.
54 armando-lhe desta maneira ciladas, e procurando surpreendê-lo nalguma palavra de sua boca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.