Lucas 11
Tai Dam (BLT) vs NTLH
1 ꞌMự ꞌnưng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang đé so Chảu Pua ꞌPhạ dú bón#ꞌnưng. Vảy so ꞌlẹo ꞌmí phủ#ꞌnưng cuông mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌmá tham#ꞌva, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, so bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌsướng Dô‑ꞌhăn [phủ ꞌdệt ꞌhịt bắp‑ti‑sa‑ꞌma ꞌnặn] đảy bók hảư mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng#ꞌmắn.”
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók sau ꞌva, “ꞌChớ đaư đé so ꞌhọt Chảu Pua#ꞌPhạ, hảư so ꞌsướng#ꞌnị:
2 Jesus respondeu:
3 So hảư ꞌpứng ꞌlụk đảy ꞌmí kin lom#ꞌmự.
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 So Chảu ꞌPo dáng ꞌdóm báp ꞌsội hảư ꞌpứng#ꞌlụk
4 Perdoa os nossos pecados,
5 — ausente —
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 — ausente —
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 Sính ꞌcu dú cuông ꞌhướn tóp#ꞌva, ‘ꞌNhá ꞌmá cuôn khỏi#ꞌtọn, tu ꞌcọ con#ꞌlẹo, khỏi kéng ꞌlụk ꞌcọ ꞌnón#mết. Khỏi tứn au hảư chảu báu#đảy#lo.’
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Ta#ꞌva pên sính ꞌcu căn ꞌcọ dá, phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí báu#tứn au hảư#đảy. ꞌHáu bók hảư ꞌhụ#chẻng, hák cứ khék báu#nhéng báu#ai, ꞌmắn ꞌcọ ꞌchí tứn au#hảư, so ꞌto đaư ꞌcọ ꞌchí hảư ꞌto#ꞌnặn.
8 Jesus disse:
9 ꞌSướng ꞌnặn ꞌpứng ꞌnọng cứ đé so nẳng Chảu Pua ꞌPhạ hák ꞌchí#đảy, cứ sáo hák ꞌchí#ꞌpọ, cứ tói tu hák ꞌchí khay#hảư.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Phủ đaư so hák ꞌchí#đảy, phủ đaư sáo hák ꞌchí#ꞌpọ, phủ đaư tói tu hák ꞌchí khay ók#hảư.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 Sủ ꞌsướng ꞌpứng ꞌnọng pên ꞌpo ꞌmí ꞌlụk ꞌmá so pa nẳng ꞌcọ ꞌchí báu#ꞌmí phaư au tô ꞌngú hảư#ꞌquá!
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 ꞌLụk so sáy nẳng ꞌpo ꞌcọ ꞌchí báu#au pu ꞌlính hảư ꞌlụk#ꞌquá.
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 ꞌSướng ꞌnặn ꞌpứng ꞌnọng pên phủ ꞌcốn báu#đi ꞌcọ ꞌnhắng ꞌhụ au khong đi hảư#ꞌlụk. ꞌChí ꞌvạu săng Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌpứng ꞌnọng dú cá ꞌmướng ꞌphạ#máư, ꞌvén ꞌchí ꞌhụ au Chảu Khuôn Saư hảư phủ đé so nẳng ꞌTan chảu lỏ#ꞌquá.”
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 ꞌMí phủ ꞌnưng ꞌchọ phi ꞌhại ꞌdệt hảư pák báu#ók#siêng. Chảu ꞌGiê‑ꞌsu sắp phi ꞌhại ók#sia, phủ ꞌnặn ꞌdiến pák#đảy. Phen ꞌcốn dú hẳn ꞌcọ hên lák#lai.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 Hák#ꞌva ꞌmí ꞌsán ꞌcốn ꞌnhắng ꞌvạu đu ꞌngai Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌMắn ꞌpơng phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌchư Bên‑ꞌsê‑bun ꞌnặn sắp ꞌpứng phi ꞌhại#ók.”
15 mas alguns disseram: — É
16 ꞌLẹo ꞌmí ꞌpứng ꞌcốn ứn tham thử Chảu ꞌGiê‑ꞌsu hảư ꞌdệt mai lák té ꞌphạ ꞌlống ꞌmá hảư sau#hên.
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chaư ngắm sau chắng#ꞌva: “Đải khái ꞌmướng đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí sák#siêu. ꞌHướn đaư hák béng ꞌphướn ók sia căn ꞌcọ ꞌchí#ꞌlộm.
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 ꞌPứng chảu#ꞌva, ꞌháu đảy phép phi Bên‑ꞌsê‑bun ꞌmá sắp ꞌpứng phi ꞌhại#ók. ꞌCọ ꞌsướng ꞌva mốt phi ꞌSa‑tan păn phái béng ꞌphượng ꞌmắn hák ꞌdệt hảư#ꞌmắn, phen phi ꞌcọ ꞌchí tẳng mẳn dú báu#đảy.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 ꞌPứng chảu ꞌhiạk#ꞌva ꞌháu sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌdọn phép ꞌquiến phi ꞌhại#cốc, ꞌcợn ꞌpứng ꞌcốn phái ꞌpứng chảu quén sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌnặn ꞌdọn phép ꞌquiến phi ꞌhại cốc ꞌsướng điêu ꞌsịn#a. Pên ꞌsướng ꞌnị#lo, phái ꞌpứng chảu hák ꞌchí pên phủ chê ꞌpứng chảu ꞌvạu#phít.
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 ꞌVa ꞌháu ꞌpơng phép ꞌquiến Chảu Pua ꞌPhạ sắp phi ꞌhại#ók, ꞌsướng ꞌnặn phén ꞌhôm ꞌngáu ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌmá ꞌhọt ꞌpứng chảu#ꞌlẹo.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 Đải khái ꞌpo ꞌchái hảo ꞌhéng ꞌmí đáp ꞌmí ꞌton phảu#ꞌhướn, ꞌchương khong ꞌcọ báu#sia.
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 Lon ꞌmí phủ hảo ꞌhéng ꞌsứa ꞌmá ꞌtặp ꞌpẹ#ꞌmắn, phủ ꞌpẹ ꞌcọ ꞌchí hóp au đáp au ꞌton ꞌmắn ꞌpơng ꞌnặn pay#sia, ꞌlẹo au ꞌchương khong pay béng păn hảư#căn.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 Phủ đaư báu dú ꞌtáng ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn khắt khoang#ꞌháu. Phủ đaư báu#ꞌtọp hom cắp#ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn ꞌdệt hảư ték ꞌsạk#ꞌsái.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 Đải khái tô phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn ꞌlẹo puống pay lom bón hẻng#ꞌlẹng, sáo ha bón dú hák báu#đảy. Phi ꞌdiến#ꞌva, ꞌchí ꞌcứn ꞌmứa ꞌtứ ꞌcốn cáu#thôi.
24 Jesus continuou:
25 ꞌMưa ꞌcứn ꞌmứa ꞌcọ hên phủ ꞌnặn dú pék ꞌsướng ꞌhướn đảy ꞌpặt phẻo ꞌpẹk ꞌtọn ꞌmiện#đi.
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 Tô phi ꞌhại ꞌnặn ꞌdiến pay chướng au chết tô phi ứn ꞌhại ꞌsứa ꞌmắn ꞌmá#ꞌtoi, ꞌpá căn khảu ꞌtứ phủ cáu ꞌnặn#máư, ꞌchua ꞌcốn phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí chuốp khổ báp ꞌmo ꞌsứa#cáu. [ꞌCốn pang ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên ꞌsướng ꞌnặn#lo.]”
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 ꞌChớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang ꞌtố ꞌquám ꞌnặn#dú, ꞌmí phủ ꞌnhính#ꞌnưng cuông phen ꞌcốn khék khửn#ꞌva, “ꞌChốm ꞌmớng hảư ꞌếm phủ đảy ók đảy ꞌpá au ꞌnốm hảư ꞌTan chảu kin#ꞌnặn.”
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến#ꞌva, “ꞌChốm ꞌmớng lỏ#ꞌmen ꞌpứng phủ đảy ꞌphắng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám bók son ꞌnặn#lo.”
28 Mas Jesus respondeu:
29 ꞌCốn ꞌmá ꞌphắng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhương ꞌsứ ꞌnhương ế#khửn. ꞌTan chảu bók sau#ꞌva: “Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị pên ꞌcốn#ꞌhại, tham ha mai#lák. Hák#ꞌva báu#ꞌmí mai#đaư, ꞌmí ꞌto mai lák pú Dô‑ꞌna ꞌmưa ꞌláng ꞌnặn#thôi.
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 ꞌPưa pú Dô‑ꞌna pên mai hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê pang#ꞌnặn, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên mai hảư pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị ꞌsướng#điêu.
30 Assim como o
31 Té ꞌmưa ꞌláng ꞌmí ꞌbá pua ꞌtáng đắc ꞌphượng tảư cá ꞌphạ sút đin#ꞌtún, ꞌcọ ꞌnhắng ꞌmá ꞌphắng pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌtố ꞌquám lắc#lem. Pang ꞌcốn ꞌkhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn máư ꞌmá bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌbá pua ꞌcọ ꞌchí tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 ꞌChớ pú Dô‑ꞌna au ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pay páo hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌhại uối#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌnhắng ꞌhụ ꞌphắng ꞌlẹo piến chaư ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội. Pang ꞌcốn ꞌkhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa Dô‑ꞌna ꞌmá#bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌcọ ꞌchí au căn tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 Sủ ꞌsướng ꞌcốn tảy ꞌlén báu ꞌmí phaư tảy au ꞌvạy nẳng bón ꞌlặp#băng, ꞌhứ#ꞌva au bung ꞌmá ꞌnguốm#ꞌvạy. ꞌMí ꞌto au pay tẳng sáư ꞌtếng thản#sung, ꞌchớ ꞌcốn khảu ꞌmá chắng ꞌchí hên ꞌhung#ꞌquá.
33 Jesus continuou:
34 Nuối ta ꞌcọ pên ꞌsướng ꞌlén ꞌhung nẳng ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌnặn#lo. ꞌVa ta chảu#đi, ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌcọ siểng saư đi#mết. ꞌVa ta chảu báu#đi, ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu ꞌcọ ꞌmựt ꞌmúa pay#mết.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 ꞌSướng ꞌnặn hảư ꞌchự hiêm seng ꞌhung nẳng cuông chaư ꞌnhá hảư pên ꞌnéo ꞌmựt ꞌmúa#ꞌnớ.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 ꞌVa ꞌtếng#cá ꞌlắm ꞌmo chảu siểng#saư, báu#ꞌmí săng ꞌmựt#ꞌmúa, chảu ꞌcọ ꞌchí ꞌhung saư ꞌsướng ꞌpeo ꞌlén ꞌhung chẻng ꞌmá sáư chảu ꞌnặn#lo.”
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 ꞌMưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu#ꞌlẹo, ꞌmí ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai phủ#ꞌnưng đảy ꞌmới ꞌTan chảu pay kin khảu cá ꞌhướn#ꞌmắn. ꞌTan chảu chắng khảu pay ꞌnăng nẳng ꞌpán#khảu.
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 ꞌCốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai phủ ꞌnặn ꞌmưa hên ꞌTan chảu báu#suối ꞌmứ cón ꞌchớ ꞌchí khảu ꞌpán [ꞌtoi ꞌhịt sau] ꞌcọ ngắm lák nẳng#chaư.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến ꞌvạu hảư ꞌmắn#ꞌva: “Phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌpứng chảu ꞌmặc ꞌlạng cốc ꞌlạng le ꞌpẹk saư ꞌtáng ꞌnọk#ꞌlạ, chaư ꞌpứng chảu đi ꞌnọk đók#cuông, ꞌmặc ꞌlặc ꞌlếm au#khong, ꞌdệt ꞌnéo ác#ꞌhại.
39 Então o Senhor disse a ele:
40 ꞌNéo ꞌcốn bảư ꞌchạ ꞌpứng chảu#ꞌhới, Chảu Pua ꞌPhạ có sảng ꞌtáng ꞌnọk ꞌcọ ꞌchí có sảng ꞌtáng cuông é#ꞌquá.
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Hảư ꞌdệt chaư quảng au ꞌchương khong đi chảu ꞌmí pay hảư ꞌpứng ꞌcốn ꞌcặt#khó, chảu chắng ꞌchí đảy ꞌpẹk saư mết ꞌtếng#cá ꞌnọk cá#cuông.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai, ꞌpứng chảu au 1 ꞌphớn#10 ꞌmá vảy ꞌháu Chảu Pua#ꞌPhạ, au ꞌmá ꞌtếng#cá phắc cá hom ꞌláng hom#pháy. Hák ꞌva ꞌpứng chảu ꞌlứm sia ꞌluống ꞌmen cắp ꞌviạk ꞌhặc Chảu Pua#ꞌPhạ. ꞌMen ꞌpứng khỏ ꞌnị#lo, ꞌpứng chảu ꞌchọ đảy#ꞌdệt, ꞌlẹo ꞌnhá ꞌváng sia ꞌpứng nả ꞌviạk ứn#é.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌpứng#chảu. Khảu ꞌhướn ꞌsúm su ꞌcọ ꞌmặc ꞌnăng bón ꞌmí nả ꞌmí#ta. ꞌNhang cang bản cang ꞌmướng su ꞌcọ ꞌmặc hảư sáu ꞌtặc#ꞌcháo.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng#chảu, [đi ꞌnọk đók cuông] pék ꞌsướng pá ꞌheo báu#ꞌmí mai hảư ꞌcốn#ꞌhụ. ꞌCốn chắng ꞌchí ꞌnhăm pay khảm#ꞌmá, báu#ꞌhụ#ꞌva ꞌmí săng dú nẳng#hẳn.”
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 ꞌMí ꞌsáy ꞌluột phủ#ꞌnưng đảy ꞌnghín Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chê ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến#ꞌva, “ꞌSáy#ꞌhới, ꞌva ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌmen ꞌsáy đu ꞌngai ꞌtếng cá ꞌsúm khỏi lỏ#ꞌquá.”
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva: “ꞌSội nắc ꞌcọ ꞌchí tốc sáư hua ꞌsáy ꞌluột ꞌpứng chảu pék#căn, su téng đa ꞌhịt ꞌkhóng sáư dên#ꞌpay ꞌcặm na ꞌpá#nắc, ꞌlẹo ꞌnịu ꞌmứ#ꞌnưng su ꞌcọ báu#nưng ꞌchoi#sau.
46 Jesus respondeu:
47 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng#chảu, su đảy say ꞌcú ꞌheo hảư ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, hák#ꞌva pảu pú su lỏ#pên phủ khả ꞌpứng ꞌlam páo#ꞌnặn.
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 ꞌDệt ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ pên chứng hảư hên#ꞌva su pên chaư điêu cắp pảu pú nẳng ꞌviạk ác ꞌhại#ꞌnặn. Pảu pú su pên phủ khả ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌnhắng ꞌmí nả ꞌmá say ꞌmố mả hảư#máư.
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 ꞌSướng ꞌnặn Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌhụ lắc chắng ꞌvạu#ꞌva, ꞌchí sống ꞌpứng ꞌlam páo cắp ꞌpứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌmá hảư mốt ꞌcốn#ꞌnặn, ꞌmí ꞌcốn ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ khả#sia, ꞌmí ꞌcốn ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ khốm hêng têng#ꞌnạp.
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 Pên ꞌnéo ꞌnị#lo, ꞌcốn pang ꞌnị ꞌchí pên phủ háp ꞌsội ꞌlượt ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtếng cá#mết, tẳng té ꞌkhoẹk sảng phén#đin,
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 ꞌsướng ꞌlượt ꞌtan ꞌA‑bên pang#ꞌchạu, ꞌmá ꞌhọt ꞌlượt ꞌtan ꞌSa‑ꞌkha‑ꞌlia phủ thứk khả nẳng cang#ꞌchơng, ꞌhướn vảy ꞌsớ kéng ꞌpán ꞌsớ ꞌtáng ꞌnọk#ꞌnặn. ꞌHáu ꞌvạu chẻng hảư#ꞌhụ, ꞌcốn pang ꞌnị ꞌchí pên phủ háp ꞌsội ꞌpứng ꞌlượt ꞌnặn ꞌtếng#mết.
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 ꞌSội nắc ꞌchí tốc sáư hua ꞌpứng ꞌsáy#ꞌluột. Su báu#hảư dên ꞌpay ꞌhụ ꞌluống ꞌtáng#ꞌmen. Chảu ꞌmo su ꞌcọ báu#ꞌdệt ꞌtoi ꞌluống ꞌtáng#ꞌmen, ꞌsặm báu#ꞌpó phaư é ꞌhụ ꞌtoi su ꞌnhắng khắt cẳn ꞌvạy#máư.”
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpai sia ꞌhướn ꞌcốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌnặn#ꞌlẹo, ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌdiến au căn khắt khoang ꞌTan chảu ꞌhại ꞌhéng tứm#khửn. Sau tham sỏ lai#ꞌnéo,
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 do ꞌphắng au ꞌquám phít sáư ꞌTan#chảu.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.