Lucas 10

Tai Dam (BLT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Lăng ꞌmá ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu Chom đảy ꞌlưạk téng au chết síp ꞌcốn tứm#máư, sống sau ók pay mốt#ꞌnưng song ꞌcốn ꞌcu#căn, pay lom bản lom ꞌmướng cón bón ꞌTan chảu ꞌchí pay#ꞌnặn.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 ꞌTan chảu sắng sau#ꞌva: “Khảu ꞌná súc lương têm ꞌtông pên#kiếu, hák#ꞌva phủ ꞌchí kiếu ꞌmí#ꞌnọi. ꞌSướng ꞌnặn hảư ꞌpứng ꞌnọng đé so Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom ăn pên kiếu ꞌnặn hảư sống lai ꞌcốn pay kếp kiếu ꞌtông ꞌná ꞌTan#chảu.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 ꞌHáu ꞌchí sống ꞌpứng ꞌnọng ók pay#ꞌnớ, báu#lák săng phen ꞌdo ꞌnọi nẳng cang ꞌpứng ma ꞌnáy ꞌnặn#lo.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 ꞌPứng ꞌnọng ꞌnhá đảy au túi#ꞌngớn, thông#ꞌchương, ꞌhứ#ꞌva pua ꞌhái pay#ꞌtoi, pay cang sók ꞌluống ꞌtáng ꞌnhá ꞌdặng ꞌtặc ꞌtuộng phủ#đaư.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 ꞌChớ khảu ꞌhướn#đaư, hảư cóp#ꞌphái, súc sáng bang chaư ꞌhọt ꞌchúa ꞌhướn#ꞌnặn.
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 ꞌVa ꞌhướn đaư ꞌmí ꞌcốn sôm đảy súc sáng bang chaư ꞌcọ ꞌchí đảy ꞌsướng ꞌláng áo#ꞌtẹ. ꞌVa báu#sôm, ꞌquám cóp ꞌphái ꞌcọ ꞌchí ꞌcứn ꞌmá sú ꞌpứng ꞌnọng#máư.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Chắng ꞌtô nẳng ꞌhướn#ꞌnặn, sau hảư kin khảu kin ꞌnặm lỏ#kin, ꞌdệt ꞌviạk ꞌcọ ꞌchọ đảy#kin. ꞌNhá ꞌnhại pay ꞌnhại ꞌmá ꞌhướn ꞌnị ꞌhướn ꞌnáư#săng.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 ꞌPứng ꞌnọng pay ꞌhọt bản#đaư, sau ꞌmí chaư đi tỏn ꞌhặp ꞌdệt săng sú kin lỏ#kin.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 ꞌDệt hảư ꞌcốn chếp pên hóm đi ꞌtếng bók ꞌcốn cuông bản ꞌhụ#ꞌva, phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá chăm sau#ꞌlẹo.
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 ꞌPứng ꞌnọng khảu bản đaư, sau báu#tỏn#ꞌhặp, lỏ#ók pay sểm ꞌtáng nháư cuông bản ꞌlẹo bók hảư sau#ꞌhụ,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 khún đin nẳng bản sau chắp tin ꞌpứng ꞌnọng ꞌcọ ꞌpứ ók sia hảư#mết, ꞌpưa hảư sau ꞌhụ ꞌva sau ꞌdệt#phít. ꞌLẹo bók hảư sau#ꞌhụ, phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá chăm#ꞌlẹo, [sau thiêng#sia].
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 ꞌHáu bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ#chẻng, ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, bản ꞌnặn ꞌvén ꞌchí ꞌchọ ꞌtội nắc ꞌsứa ꞌmướng ꞌSô‑đôm ꞌnặn#máư.
12 E Jesus disse mais isto:
13 ꞌLáng ꞌhại ꞌchí tốc sáư ꞌcốn ꞌmướng ꞌKhô‑ꞌla‑ꞌsin kéng ꞌmướng Bết‑ꞌsai‑đa. ꞌPứng nả ꞌviạk lák lửm ꞌháu ꞌdệt ók nẳng bản su#ꞌnị, ꞌva#đảy au pay ꞌdệt nẳng ꞌmướng Ti‑ꞌlô kéng ꞌmướng ꞌSi‑đôn pang ꞌchạu#ꞌnặn, ꞌcốn ꞌtếng#cá song ꞌmướng ꞌcọ ꞌchí ꞌnung sửa ꞌtay#pán, ꞌnăng dú ꞌtếng khỉ ꞌtau té hơng#ꞌlẹo, mai#ꞌva sau ꞌhụ piến chaư ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội.
13 Jesus continuou:
14 ꞌHọt ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, bản su ꞌvén ꞌchí ꞌchọ ꞌtội nắc ꞌsứa song ꞌmướng ꞌnặn#máư.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 ꞌLẹo ꞌcốn ꞌmướng Ca‑pê‑ꞌna‑um su ngắm#ꞌva ꞌchí đảy ꞌnhó khửn sung ꞌhọt#ꞌphạ. Hák#ꞌva su ꞌchí chuốp sák siêu thỉm ꞌlống heo#ꞌlợc.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Phủ đaư ꞌphắng ꞌquám ꞌpứng#ꞌnọng, phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌphắng ꞌquám#ꞌháu. Phủ đaư thiêng sia ꞌpứng#ꞌnọng, phủ ꞌnặn ꞌcọ thiêng sia#ꞌháu. Phủ đaư thiêng sia ꞌháu, phủ ꞌnặn ꞌcọ thiêng sia Chảu Pua ꞌPhạ phủ sống ꞌháu ꞌlống#ꞌmá.”
16 Então disse aos discípulos:
17 Chết síp ꞌcốn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu sống ók pay#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌmuôn ꞌmớng táo ꞌcứn ꞌmá ꞌtố sú ꞌTan#chảu, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, đảy ꞌdọn phép ꞌquiến ꞌTan chảu au hảư [ꞌsúm khỏi sắp ꞌpứng#phi], phi ꞌhại ꞌcọ ꞌnhắng sú#ꞌquám.”
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌHáu hên phi ꞌSa‑tan tốc ꞌlống ꞌmá té ꞌphạ ꞌsướng ꞌphạ pa‑láp#lưởm.
18 Jesus respondeu:
19 ꞌMen ꞌháu au phép ꞌquiến hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌnhăm ꞌngú ꞌcọ#đảy, ꞌnhăm pu#ꞌlính ꞌcọ#đảy, hảư ꞌmí phép ꞌquiến nháư ꞌpẹ ꞌhéng phi khắt#khoang. Báu#ꞌmí săng ꞌchí ꞌdệt ꞌhại hảư ꞌpứng ꞌnọng#đảy.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 ꞌChăm#ꞌva phi sú ꞌquám ꞌpứng ꞌnọng ꞌcọ ꞌnhá sẳn ꞌmuôn ꞌmớng#lai, hák#ꞌva hảư ꞌmuôn ꞌmớng [nẳng ꞌpứng ꞌnọng đảy pên dên ꞌpay Chảu Pua ꞌPhạ] ꞌpưa ꞌchư ꞌpứng ꞌnọng tẻm ꞌvạy ꞌtếng ꞌmướng ꞌphạ#ꞌlẹo.”
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 ꞌChớ ꞌnặn Chảu Khuôn Saư uôn chaư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmuôn ꞌmớng cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌva, “ꞌChiếng Chảu#ꞌPo, phủ pên Chảu Chom ꞌtếng cá ꞌphạ cá#đin, ꞌLụk so sỏng ꞌnhó Chảu ꞌPo đảy pảy băng ꞌpứng nả ꞌviạk ꞌnị sia ꞌpứng phủ ꞌhụ phủ#lắc, ꞌlẹo ꞌcọ khay hảư phủ báu#đảy ép đảy ꞌhiến ꞌhụ#chẻng. Chảu#ꞌPo sôm mốc ꞌpó chaư ꞌdệt ꞌsướng#ꞌnặn.”
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva, “Chảu ꞌPo đảy dao nả ꞌviạk ꞌchu khu ꞌchu ꞌluống hảư ꞌháu phủ pên#ꞌLụk. Báu#ꞌmí phủ đaư ꞌhụ ꞌLụk ꞌmen#phaư, ꞌmí ꞌto Chảu ꞌPo ꞌhụ phủ#điêu. Báu#ꞌmí phủ đaư ꞌhụ Chảu ꞌPo ꞌmen#phaư, ꞌmí ꞌto ꞌháu phủ pên ꞌLụk kéng phủ đaư ꞌháu é hảư ꞌvạu chẻng hảư#ꞌhụ.”
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng pín nả pay ha ꞌpứng ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌlẹo ꞌvạu diêng sú sau#ꞌva, “Phủ đaư hên ꞌsướng ꞌpứng ꞌnọng hên ꞌnặn ꞌcọ đảy sáng#bang.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 ꞌHáu bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ#chẻng, ꞌmí lai pua kéng lai ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pang ꞌchạu pháư ꞌmón é hên ꞌsướng ꞌpứng ꞌnọng đảy#hên, hák#ꞌva ꞌcọ báu#hên, sau é ꞌnghín ꞌsướng ꞌpứng ꞌnọng đảy#ꞌnghín, sau ꞌcọ báu#đảy#ꞌnghín.”
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 ꞌMí ꞌsáy ꞌluột phủ#ꞌnưng, ꞌmắn tứn khửn tham thử Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, khỏi ꞌchọ ꞌdệt ꞌnéo đaư chắng ꞌchí đảy ꞌmí ꞌchua ꞌlới#ꞌlới?”
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu#ꞌva, “ꞌToi ꞌluột ꞌláng Chảu Pua ꞌPhạ đảy bók ꞌvạy ꞌnặn ꞌvạu ꞌsứ#đaư, chảu khảu chaư ꞌsứ#đaư?”
26 Jesus respondeu:
27 ꞌSáy phủ ꞌnặn tóp ꞌva, “‘Hảư ꞌhặc Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom khong chảu sút mốc sút chaư sút ꞌhéng ꞌtếng ꞌquám#ngắm.’ ꞌLẹo, ‘Hảư ꞌhặc ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng ꞌsướng ꞌhặc ꞌlắm ꞌmo#chảu.’”
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók ꞌmắn#ꞌva, “Chảu tóp ꞌmen ꞌlẹo#lo. ꞌDệt ꞌtoi ꞌsướng ꞌquám ꞌvạu ꞌcọ ꞌchí đảy ꞌchua#ꞌlới.”
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 ꞌSáy phủ ꞌnặn é ảng ꞌva chảu pên ꞌcốn đi ꞌmí ꞌmen chắng tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu#máư, “ꞌMen phaư pên ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng khỏi#ꞌlế?”
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp ꞌquám đải khái ꞌsướng#ꞌnị: “ꞌMí phủ#ꞌnưng ók ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm pay ꞌtáng ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌli‑cô. Cuông ꞌchớ đang ꞌtiếu ꞌtáng pay ꞌdiến chuốp ꞌcốn#cướp, suổng sửa sau ꞌcọ kẻ au sia ꞌtếng ꞌtặp ti#ꞌmắn, ꞌlẹo ꞌváng ꞌmắn#ꞌvạy chao thóng#tai.
30 Jesus respondeu assim:
31 Báu#ꞌngớ ꞌmí phủ#ꞌnưng pên mo [ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ] ꞌmá cai ꞌtáng#ꞌnặn, hên ꞌcốn chếp ꞌnón ꞌphúm#dú, ꞌmắn ꞌdiến ꞌvện ók pay#sia.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Tó ꞌmá ꞌmí phủ#ꞌnưng pên ꞌhọ ꞌLê‑ꞌvi [ꞌmen ꞌhọ téng ꞌchoi ꞌviạk ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ] ꞌmá ꞌpọ#máư, hên ꞌcốn chếp ꞌnón ꞌphúm dú ꞌcọ ꞌvện ók pay sia ꞌsướng#điêu.
32 Também um
33 Hák#ꞌva ꞌmí phủ#ꞌnưng pên ꞌphắn ꞌcốn ꞌSa‑ꞌma‑ꞌlia ꞌcọ ꞌtiếu ꞌtáng#ꞌmá, bớng hên ꞌcốn chếp ꞌnón ꞌphúm dú ꞌdiến ín đu#ꞌmo.
33 Mas um
34 ꞌMắn chắng au ꞌnặm#ꞌmắn au lảu ꞌmá thók sáư pák bát phả ꞌpắn#sia, au tô ꞌló chảu ꞌmá ủm phủ chếp khửn sáư#lăng, ꞌlẹo ꞌpá pay ꞌdặng nẳng ꞌhướn sủ khék ꞌchoi tẻng đu#ꞌmắn.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 ꞌMự lăng ꞌmá ꞌcốn ꞌSa‑ꞌma‑ꞌlia ꞌnặn chắng au song măn ꞌngớn hảư chảu ꞌhướn sủ khék ꞌtếng bók ꞌmắn#ꞌva, ‘Chóng tẻng đu au phủ chếp ꞌnị#ꞌnớ. ꞌCa dống chái lút ꞌlưn pay ꞌto#đaư, ꞌchớ khỏi ꞌcứn ꞌmá chắng ꞌchí păng hảư chảu#tứm.’”
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 [Sút ꞌquám đải khái#ꞌlẹo, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tham#ꞌva,] “Cuông sam ꞌcốn ꞌtiếu ꞌtáng ꞌmá cai ꞌpọ phủ ꞌchọ ꞌcốn cướp#ꞌnặn, chảu hên ꞌmen phaư pên ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng phủ chếp ꞌnặn#ꞌlế?”
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 ꞌSáy ꞌluột ꞌnặn tóp#ꞌva, “ꞌCọ ꞌmen phủ ín đu ꞌmo ꞌchoi au ꞌmắn ꞌnặn#lo.”
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Mốt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌtiếu ꞌtáng pay ꞌhọt bản#ꞌnưng. ꞌMí phủ ꞌnhính ꞌnưng ꞌchư ꞌMa‑ꞌtha đảy tỏn ꞌhặp au ꞌTan chảu khảu ꞌmá ꞌve#ꞌhướn.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 ꞌNáng ꞌMa‑ꞌtha ꞌmí ꞌnọng ꞌnhính ꞌchư ꞌMa‑ꞌli‑a, phủ ꞌmá ꞌnăng phảu tin ꞌTan chảu ꞌphắng ꞌquám bók son#dú.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Hák#ꞌva ꞌpi ꞌnhính lỏ#ꞌmáu ꞌviạk tỏn ꞌhặp#khék, chắng ꞌmá ꞌvạu sú Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, ꞌnọng khỏi ꞌváng ꞌviạk ꞌvạy hảư khỏi phủ điêu hák#ꞌdệt, ꞌTan chảu ꞌcọ báu#ngắm săng#a. So ꞌTan chảu bók ꞌmắn hảư ꞌchoi khỏi#é.”
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp#ꞌva, “ꞌNáng ꞌMa‑ꞌtha, ꞌMa‑ꞌtha#ꞌhới, chảu chắng ꞌmáu ꞌmúa ꞌpuốn lo lai ꞌviạk ꞌcợn#ꞌlế.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 ꞌViạk ꞌchọ ꞌdệt ꞌcọ ꞌmí ꞌviạk điêu#thôi. ꞌNáng ꞌMa‑ꞌli‑a đảy ꞌlưạk au ꞌnéo đi#ꞌnặn, báu#ꞌmí phaư hảm#đảy.”
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.