Êxodo 9

Tai Dam (BLT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 ꞌLẹo Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva chắng sắng hảư ꞌMô‑ꞌsê pay bók pua ꞌmướng Ê‑díp máư#ꞌva: “Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva Chảu Chom ꞌcốn ꞌHệp‑ꞌlơ sắng ók#ꞌmá, hảư pua pói dên ꞌpay ꞌTan chảu ók pay vảy#ꞌháu.
1 O S enhor ordenou a Moisés: “Volte ao faraó e diga-lhe: ‘Assim diz o S enhor , o Deus dos hebreus: Deixe meu povo sair para me adorar.
2 ꞌVa pua ꞌnhắng ꞌnạp têng báu#hảư sau#pay,
2 Se você continuar a detê-lo e a recusar-se a deixá-lo sair,
3 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌchí au phép nháư ꞌdệt hảư sắt dú ꞌtông dú ꞌná chuốp#ꞌhại, ꞌsướng ꞌpứng tô#ꞌmạ tô#ꞌló, ꞌpứng tô ꞌlạc#đả [tô#út], ꞌngúa#ꞌquái, ꞌpứng tô bẻ tô#ꞌdo khong ꞌmướng pua ꞌcọ ꞌchí tai ꞌha sia#mết.
3 a mão do S enhor ferirá com uma praga mortal todos os seus animais: cavalos, jumentos, camelos, bois e ovelhas.
4 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌchí béng sắt ꞌcốn Ê‑díp cắp sắt ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ók sia căn hảư#hên, sắt ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên tô#ꞌnưng ꞌcọ ꞌchí báu#tai.”
4 Mais uma vez, porém, o S enhor fará distinção entre os animais dos israelitas e os dos egípcios. Não morrerá um só animal de Israel.
5 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌhẹn ꞌva ꞌmự ꞌpụk ꞌnị ꞌchí hảư sắt ꞌmướng Ê‑díp chuốp ꞌhại tai#ꞌha.
5 O S enhor já definiu quando a praga começará: amanhã o S enhor ferirá a terra’”.
6 ꞌHọt ꞌmự ꞌpụk#ꞌmá, Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌcọ ꞌdệt ꞌsướng đảy ꞌvạu ꞌmá ꞌnặn#ꞌtẹ. Sắt ꞌcốn Ê‑díp ꞌcọ tai ꞌha#mết. Sắt ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên lỏ#báu#tai sắc#tô.
6 O S enhor fez como tinha dito. Na manhã seguinte, todos os animais dos egípcios morreram, mas os israelitas não perderam um só animal.
7 Pua chắng ꞌchạư ꞌcốn pay#bớng, hên sắt ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên báu#tai sắc tô#ꞌtẹ. Hák ꞌva pua ꞌcọ ꞌnhắng chaư kheng#dú, báu#pói hảư ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ók#pay.
7 O faraó mandou investigar e confirmou que o povo de Israel não havia perdido um só animal. Ainda assim, o coração do faraó permaneceu endurecido, e ele continuou se recusando a deixar o povo sair.
8 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê cắp ꞌA‑ꞌlôn máư: “Hảư căm au kỉ căm ꞌtau nẳng ꞌló ꞌpháy#ꞌmá, ꞌlẹo hảư ꞌMô‑ꞌsê ván khửn cang hao tó nả#pua.
8 O S enhor disse a Moisés e a Arão: “Peguem um punhado de cinzas de um forno de olaria. Moisés deve lançá-las no ar, diante dos olhos do faraó.
9 ꞌPứng ꞌtau ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí pên khún đin ók piu pay ꞌtua phén đin ꞌmướng Ê‑díp, ꞌlẹo ꞌchí pên túm phi súc ók pên nong ték pưới têm ꞌmo phủ ꞌcốn kéng tô sắt ꞌtua ꞌmướng#mết.”
9 As cinzas se espalharão sobre a terra do Egito como poeira fina e provocarão feridas purulentas nas pessoas e nos animais em todo o Egito”.
10 ꞌSướng ꞌnặn ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê cắp ꞌA‑ꞌlôn chắng căm au ꞌtau pay tó nả#pua, ꞌlẹo ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê ván ꞌtau ꞌnặn khửn cang#hao, piu sáư ꞌcốn sáư sắt ꞌdiến pên túm phi súc pên nong ték pưới ók#mết.
10 Então Moisés e Arão pegaram um punhado de cinzas de um forno de olaria e se colocaram diante do faraó. Moisés lançou as cinzas no ar, e surgiram feridas tanto nas pessoas como nos animais.
11 ꞌPứng ꞌcốn Ê‑díp ꞌtếng#cá mo phi mo ꞌmốn phaư ꞌcọ pên túm phi ték pưới#mết, ꞌpứng mo phi mo ꞌmốn chắng báu#ꞌmí nả ꞌdệt khéng ꞌMô‑ꞌsê cắp ꞌA‑ꞌlôn#đảy.
11 Nem mesmo os magos conseguiram permanecer diante de Moisés, pois surgiram feridas neles, e também em todos os egípcios.
12 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌcọ ꞌdệt hảư pua chaư kheng ꞌsướng#cáu, chắng báu#ꞌphắng ꞌMô‑ꞌsê kéng ꞌA‑ꞌlôn, pên ꞌsướng ꞌquám ꞌTan chảu đảy ꞌvạu cắp ꞌMô‑ꞌsê ꞌvạy cón ꞌnặn#ꞌtẹ.
12 Mas o S enhor endureceu o coração do faraó e, como o S enhor tinha dito a Moisés, o faraó se recusou a ouvir.
13 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê, ꞌmự ꞌpụk hảư tứn té ꞌchạu ꞌlẹo pay ꞌpọ pua ꞌmướng Ê‑díp, ꞌvạu sú pua#ꞌva: “Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva Chảu Chom ꞌcốn ꞌHệp‑ꞌlơ sắng ók#ꞌmá, hảư pua pói dên ꞌpay ꞌTan chảu ók pay vảy#ꞌháu.
13 O S enhor disse a Moisés: “Amanhã, levante-se cedo, vá até o faraó e diga-lhe: ‘Assim diz o S enhor , o Deus dos hebreus: Deixe meu povo sair para me adorar.
14 ꞌVa pua báu#pói hảư#pay, ꞌtưa ꞌnị ꞌTan chảu ꞌchí au ꞌtội nắc sáư#pua, kéng ꞌpứng phủ téng đa ꞌtoi#pua, ꞌtếng#cá dên ꞌpay#pua, ꞌlẹo pua chắng ꞌchí ꞌhụ chẻng#ꞌva, ꞌtua phén đin ꞌmướng ꞌlum ꞌnị báu#ꞌmí phủ đaư ꞌmí phép nháư ꞌquiến sung ꞌto Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva.
14 Do contrário, enviarei mais pragas sobre você, sobre seus oficiais e sobre seu povo. Então você saberá que não há ninguém como eu em toda a terra.
15 ꞌKhạy ꞌnị ꞌva ꞌTan chảu é au phép nháư khả pua ꞌtếng#cá dên ꞌpay hảư pên ꞌha tai đắp sia mết ꞌcọ hák#đảy.
15 A esta altura, eu poderia ter estendido minha mão e ferido você e seu povo com uma praga que os apagaria da face da terra.
16 Hák#ꞌva ꞌTan chảu hảư chảu khửn pên pua ꞌpưa hảư pua hên phép nháư#ꞌháu, ꞌlẹo hảư ꞌchư siêng ꞌTan chảu tiếng ók pay ꞌtua phén đin ꞌmướng#ꞌlum.
16 Mas eu o poupei a fim de lhe mostrar meu poder e propagar meu nome por toda a terra.
17 ꞌKhạy ꞌnị pua ꞌcọ ꞌnhắng khốm ꞌnạp dên ꞌpay ꞌTan chảu#ꞌvạy, báu#pói hảư sau#pay.
17 Ainda assim, você se exalta sobre meu povo, recusando-se a deixá-lo sair.
18 ꞌSướng ꞌnặn ꞌmự ꞌpụk khóp ꞌchớ điêu#ꞌnị, ꞌTan chảu ꞌchí ꞌdệt hảư ꞌmí há mák hếp nháư tốc ꞌlống#ꞌmá, ꞌnéo ꞌmướng Ê‑díp té tẳng khửn ꞌmá báu#ꞌkhới hên pên ók sắc#ꞌtưa.
18 Por isso, amanhã, a esta hora, enviarei a tempestade de granizo mais devastadora de toda a história do Egito.
19 ꞌKhạy ꞌnị hảư khék au sắt sính ꞌtếng ꞌchu ꞌnéo nẳng ꞌtông nẳng ꞌná khảu ꞌmá cuông ꞌhôm chắng ꞌchí#khói. ꞌVa báu#ꞌsịn ꞌtếng ꞌcốn ꞌtếng sắt dú cang ꞌtông cang ꞌná#ꞌnặn, mák hếp ꞌcọ ꞌchí tốc sáư tai#mết.”
19 Rápido! Mande seus animais e servos deixarem os campos e procurarem abrigo. Quando o granizo cair, todas as pessoas e animais que estiverem ao ar livre morrerão’”.
20 ꞌPứng ꞌcốn téng đa ꞌtoi pua phủ nể dăm ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌcọ ꞌdiến ꞌphạo pay sắp au ꞌcốn ꞌhướn ꞌtếng#cá ꞌpứng tô sắt khong sau nẳng ꞌtông nẳng ꞌná khảu ꞌmá dú bón#ꞌhôm.
20 Alguns dos oficiais do faraó se atemorizaram com o que o S enhor tinha dito. Sem demora, recolheram seus servos e animais dos campos.
21 ꞌPứng phủ báu#au chaư sáư ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌcọ ꞌváng pói hảư ꞌcốn ꞌhướn ꞌtếng#cá ꞌpứng tô sắt khong sau ꞌvạy dú cang#ꞌtông cang#ꞌná.
21 Mas aqueles que não deram atenção à palavra do S enhor deixaram seus rebanhos e servos no campo.
22 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê máư: “Hảư ꞌnhống ꞌmứ khửn#ꞌphạ, ꞌpưa hảư há mák hếp nháư tốc ꞌlống ꞌmá ꞌtua phén đin ꞌmướng Ê‑díp, tốc sáư phủ#ꞌcốn kéng#sắt, ꞌtếng#cá phắc nhả nẳng ꞌtông ꞌná ꞌtua#ꞌmướng.”
22 Então o S enhor disse a Moisés: “Estenda a mão em direção ao céu para que caia granizo sobre toda a terra do Egito, sobre as pessoas, sobre os animais e sobre todas as plantas em toda a terra do Egito”.
23 ꞌSướng ꞌnặn ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê chắng khắm ꞌmạy ꞌtạu ꞌnhống khửn ꞌphạ#ꞌlẹo, Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌdiến ꞌdệt ꞌphạ#phẻ ꞌphạ#đăng, ꞌphạ pa‑láp lưởm ꞌlống ꞌmá sáư#đin, ꞌtếng ꞌmí há mák hếp nháư tốc ꞌlống ꞌmá sáư phén đin ꞌmướng Ê‑díp.
23 Moisés estendeu a vara em direção ao céu, e o S enhor mandou trovões e granizo, além de raios que caíam sobre a terra. O S enhor enviou uma horrível tempestade de granizo sobre todo o Egito.
24 ꞌPhạ pa‑láp lưởm pên seng ꞌpháy ꞌtua ꞌchu#bón, mák hếp há nháư tốc ꞌlống#ꞌmá, té ꞌmướng Ê‑díp tẳng khửn báu#ꞌkhới ꞌmí ók ꞌsướng ꞌnị sắc#ꞌtưa.
24 Nunca em toda a história do Egito houve uma tempestade como aquela, com granizo tão devastador e raios tão constantes.
25 Mák hếp há nháư ꞌdệt sák siêu ꞌchu sính ꞌchu ꞌnéo dú nẳng cang ꞌtông cang ꞌná ꞌtua ꞌmướng Ê‑díp, ꞌtếng#cá phủ ꞌcốn kéng#sắt, phắc nhả co ꞌmạy co tók hắc ꞌlộm#mết.
25 A chuva de granizo deixou toda a terra do Egito em ruínas. Destruiu tudo que estava no campo, tanto pessoas como animais e plantas, e até mesmo as árvores foram despedaçadas.
26 ꞌMí ꞌto phổng ꞌlố Cô‑ꞌsên đin bón ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên dú#ꞌnặn, mák hếp ꞌnọi#ꞌnưng ꞌcọ báu#tốc.
26 O único lugar em que não caiu granizo foi a região de Gósen, onde vivia o povo de Israel.
27 Pua ꞌdiến khék au ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê cắp ꞌA‑ꞌlôn ꞌmá ꞌlẹo#ꞌva, “ꞌTưa ꞌnị ꞌháu phít ꞌtẹ#lo. Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva pên phái#ꞌmen, ꞌháu ꞌtếng#cá dên ꞌpay ꞌháu pên phái#phít.
27 Então o faraó mandou chamar Moisés e Arão. “Desta vez eu pequei”, disse ele. “O S enhor é justo, e eu e meu povo somos culpados.
28 Hảư đé so ꞌhọt Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, ꞌháu sủ báu#đảy#ꞌlẹo, so hảư ꞌphạ phẻ ꞌphạ#đăng cắp mák hếp ꞌnị ưởn#sia. ꞌHáu ꞌchí hảư [ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên] ꞌpứng chảu#pay, báu#hảm ꞌvạy ꞌlẹo#lo.”
28 Por favor, supliquem ao S enhor que ele ponha fim à tempestade horrível de trovões e granizo. Já chega! Eu os deixarei ir. Não precisam mais ficar aqui.”
29 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê chắng tóp#ꞌva, “ꞌChớ khỏi ók ꞌmướng luông ꞌnị pay khỏi chắng ꞌchí ꞌnhống ꞌmứ đé so ꞌhọt Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, ꞌphạ phẻ ꞌnị ꞌcọ ꞌchí#cuốm, mák hếp ꞌcọ ꞌchí#ưởn, ꞌpưa hảư pua ꞌhụ chắc#ꞌva phén đin ꞌmướng ꞌlum dú cỏng ꞌquiến Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva.
29 Moisés respondeu: “Assim que eu sair da cidade, estenderei as mãos ao S enhor . Os trovões e o granizo cessarão, e o faraó saberá que a terra pertence ao S enhor .
30 Hák ꞌva khỏi ꞌhụ chắc chaư pua ꞌtếng#cá ꞌpứng phủ téng đa ꞌtoi pua ꞌnhắng báu#ꞌhế ꞌhụ nể dăm Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva pên Chảu Pua#ꞌPhạ.”
30 Mas sei que o faraó e seus oficiais ainda não temem o S enhor Deus.”
31 ꞌChớ mák hếp tốc ꞌnặn, ꞌmen ꞌchớ co khảu đang ꞌmí#ꞌhuống, co phải đang ꞌmí#bók, ꞌcọ ꞌdiến ꞌmun sia#mết.
31 (Todo o linho e a cevada foram destruídos pelo granizo, pois a cevada estava na espiga, e o linho, em flor.
32 ꞌNhắng ꞌmí song ꞌnéo co khảu ứn báu#đảy sák siêu ꞌdọn báu#ꞌhế ók#ꞌngọk.
32 O trigo comum e o trigo candeal, porém, foram poupados, pois ainda não tinham brotado do solo.)
33 ꞌSướng ꞌnặn ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê chắng ók pay sia pua. ꞌMưa ók khói ꞌmướng luông ꞌlẹo chắng ꞌnhống ꞌmứ khửn đé so ꞌhọt Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva. ꞌPhạ phẻ ꞌcọ ꞌdiến#cuốm, mák hếp tốc phôn ꞌhéng ꞌcọ ꞌdiến#ưởn.
33 Moisés deixou a corte do faraó e saiu da cidade. Quando estendeu as mãos ao S enhor , os trovões e o granizo cessaram, e a chuva torrencial parou.
34 Pua hên há phôn mák hếp tốc ꞌcọ ưởn ꞌphạ phẻ ꞌcọ#cuốm, pua ꞌpọm ꞌpứng phủ téng đa ꞌtoi ꞌdiến ꞌdệt chaư kheng ꞌdệt phít tó pay#máư.
34 Ao perceber que a chuva, o granizo e os trovões haviam cessado, o faraó voltou a pecar, e seu coração mais uma vez se endureceu, assim como o de seus oficiais.
35 Pua chaư#kheng, báu#ꞌnhóm pói ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ók sia ꞌmướng Ê‑díp, ꞌsướng ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva đảy bók hảư ꞌMô‑ꞌsê ꞌvạu ꞌvạy té cón#ꞌnặn.
35 Uma vez que seu coração continuava endurecido, o faraó se recusou a deixar o povo sair, como o S enhor tinha dito por meio de Moisés.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.