Êxodo 17
Tai Dam (BLT) vs NVI
1 ꞌPhắn ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌtếng mết đảy ók ꞌtáng té ꞌtông ꞌlẹng khék ꞌva ꞌtông ꞌSin ꞌnặn#pay. Sau ꞌtiếu ꞌtáng pên ꞌdan pay ꞌtoi ꞌsướng ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva bók. Sau ꞌdặng nẳng ꞌLê‑ꞌphi‑đim, hák#ꞌva bón ꞌnặn báu#ꞌmí ꞌnặm#kin.
1 Toda a comunidade de Israel partiu do deserto de Sim, andando de um lugar para outro, conforme a ordem do Senhor. Acamparam em Refidim, mas lá não havia água para beber.
2 Dên ꞌpay ꞌdiến ha ꞌquám phít thiêng ꞌcại cắp ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê ꞌva, “Chắng báu#au ꞌnặm ꞌmá hảư ꞌsúm khỏi kin#é.”
2 Por essa razão queixaram-se a Moisés e exigiram: "Dê-nos água para beber". Ele respondeu: "Por que se queixam a mim? Por que colocam o Senhor à prova? "
3 Dên ꞌpay sép ꞌnặm#lai, sau ꞌdiến chốm ꞌcháng hảư ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê ꞌva, “Chảu chắng ꞌpá ꞌsúm khỏi ꞌtếng cá ꞌlụk tảu ꞌtếng sắt sính ók sia ꞌmướng Ê‑díp ꞌmá ứt ꞌnặm tai ꞌsướng#ꞌnị.”
3 Mas o povo estava sedento e reclamou a Moisés: "Por que você nos tirou do Egito? Foi para matar de sede a nós, aos nossos filhos e aos nossos rebanhos? "
4 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê ꞌdiến khék ha Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, “ꞌChí hảư khỏi ꞌdệt ꞌnéo đaư cắp ꞌpứng ꞌcốn#ꞌnị? Sau chao ꞌchí au cỏn đán hin ꞌlếu sáư khỏi#ꞌlẹo.”
4 Então Moisés clamou ao Senhor: "Que farei com este povo? Estão a ponto de apedrejar-me! "
5 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌdiến bók ꞌMô‑ꞌsê ꞌva: “Hảư chảu ꞌpá kỉ thảu ké ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌnhang pay#cón, ꞌmạy ꞌtạu chảu ꞌtặp ꞌme ꞌnặm ꞌNin ꞌnặn ꞌcọ hảư khắm pay#ꞌtoi.
5 Respondeu-lhe o Senhor: "Passe à frente do povo. Leve com você algumas das autoridades de Israel, tenha na mão a vara com a qual você feriu o Nilo e vá adiante.
6 ꞌHáu ꞌchí dưn dú tó nả chảu ꞌkém tón đán nẳng ꞌHô‑ꞌlệp ꞌnặn, chảu chắng au ꞌmạy ꞌtạu ꞌtặp tón#đán, ꞌlẹo ꞌnặm hák ꞌchí lay ók ꞌmá hảư dên ꞌpay#kin.”
6 Eu estarei à sua espera no alto da rocha que está em Horebe. Bata na rocha, e dela sairá água para o povo beber". Assim fez Moisés, à vista das autoridades de Israel.
7 ꞌPộ ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên đảy ꞌcại#phít, thử chaư Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, ꞌhiạk ꞌmí ꞌTan chảu dú nẳng sau ꞌtẹ ꞌhứ#báu, ꞌsướng ꞌnặn ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê chắng púk ꞌchư bón ꞌnặn khék#ꞌva ꞌMặt‑ꞌsa kéng ꞌMê‑ꞌli‑ba.
7 E chamou aquele lugar Massá e Meribá, porque ali os israelitas reclamaram e puseram o Senhor à prova, dizendo: "O Senhor está entre nós, ou não? "
8 ꞌCốn ꞌA‑ꞌma‑lếc đảy au binh lính ꞌmá ꞌtặp ꞌpứng ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên dú nẳng ꞌLê‑ꞌphi‑đim ꞌnặn.
8 Sucedeu que os amalequitas vieram atacar os israelitas em Refidim.
9 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê chắng bók ꞌtạo Dô‑ꞌsua ꞌva, “Hảư ꞌlưạk au ꞌcốn pay ꞌtoi ꞌtặp ꞌpứng ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc ꞌmự ꞌpụk#ꞌnị. Khỏi ꞌchí khắm ꞌmạy ꞌtạu Chảu Pua ꞌPhạ au phép hảư ꞌnặn dưn dú nẳng ꞌtếng pom#ꞌpú.”
9 Então Moisés disse a Josué: "Escolha alguns dos nossos homens e lute contra os amalequitas. Amanhã tomarei posição no alto da colina, com a vara de Deus em minhas mãos".
10 ꞌTạo Dô‑ꞌsua ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê bók, ók pay ꞌtặp ꞌpứng ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc. ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê, ꞌtan ꞌA‑ꞌlôn cắp ꞌtan ꞌHu‑ꞌlê ꞌcọ khửn ꞌmứa ꞌtếng chom ꞌpú#bớng.
10 Josué foi então lutar contra os amalequitas, conforme Moisés tinha ordenado. Moisés, Arão e Hur, porém, subiram ao alto da colina.
11 Đang ꞌtặp#căn, ꞌchớ ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê ꞌnhống ꞌmứ khắm ꞌmạy ꞌtạu#khửn, ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên lỏ#ꞌpẹ, ꞌchớ ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê au ꞌmứ#ꞌlống, ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc lỏ#ꞌpẹ.
11 Enquanto Moisés mantinha as mãos erguidas, os israelitas venciam; quando, porém, as abaixava, os amalequitas venciam.
12 ꞌMưa đaư ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê ꞌmươi#khen, ꞌtan ꞌA‑ꞌlôn cắp ꞌtan ꞌHu‑ꞌlê ꞌcọ au tón đán ꞌmá hảư ꞌtan#ꞌnăng. ꞌLẹo song ꞌcốn sau dú song sảng ꞌpúa#khen, ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê chắng ꞌnhống ꞌmứ dú ꞌtạu ꞌhọt ta ꞌvến#tốc.
12 Quando as mãos de Moisés já estavam cansadas, eles pegaram uma pedra e a colocaram debaixo dele, para que nela se assentasse. Arão e Hur mantinham erguidas as mãos de Moisés, um de cada lado, de modo que as mãos permaneceram firmes até o pôr-do-sol.
13 ꞌSướng ꞌnặn binh lính ꞌtạo Dô‑ꞌsua đảy au đáp sủ ꞌtặp ꞌpẹ ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc cá#mết.
13 E Josué derrotou o exército amalequita ao fio da espada.
14 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê máư: “Hảư tẻm ꞌchiến ꞌviạk ꞌtặp ꞌpẹ ꞌnị sáư chỉa ꞌhắm hảư chứ chăm#ꞌvạy, ꞌlẹo chắng bók hảư Dô‑ꞌsua ꞌhụ chẻng#ꞌva, ꞌháu ꞌchí hảư ꞌchư ꞌphắn ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc ꞌnị đắp siêu pay#mết.”
14 Depois o Senhor disse a Moisés: "Escreva isto num rolo, como memorial, e declare a Josué que farei que os amalequitas sejam esquecidos para sempre debaixo do céu".
15 ꞌChớ ꞌnặn ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê chắng tẳng bón#ꞌnưng khửn ꞌvạy vảy ꞌsớ Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, khék#ꞌva, Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva pên ꞌsướng ꞌcớ hảư khỏi [ꞌnhống khửn ꞌpẹ#sớc].
15 Moisés construiu um altar e chamou-lhe "o Senhor é minha bandeira".
16 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê ꞌvạu#ꞌva, “Khék ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌpưa khỏi ꞌnhống ꞌmứ ha Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva [chắng đảy ꞌpẹ ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc]. ꞌLẹo Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌchí ꞌdệt sớc cắp ꞌcốn ꞌA‑ꞌma‑lếc ꞌchua tó ꞌchua ꞌmứa#nả.”
16 E jurou: "Pelo trono do Senhor! O Senhor fará guerra contra os amalequitas de geração em geração".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.