Êxodo 16

Tai Dam (BLT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌPhắn ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌtếng mết đảy ók ꞌtáng té Ê‑ꞌlim pay. Lăng bươn#ꞌnưng ók sia ꞌmướng Ê‑díp, ꞌhọt ꞌmự síp#hả bươn thứ#song, sau chắng ꞌhọt ꞌtông ꞌlẹng khék ꞌtông#ꞌSin, bón váng cang Ê‑ꞌlim kéng ꞌpú ꞌSi‑ꞌnai.
1 O povo de Israel saiu de Elim e foi para o deserto de Sim, que fica entre Elim e o monte Sinai. Chegaram ali no dia quinze do segundo mês depois da sua saída do Egito.
2 ꞌMưa dú nẳng#hẳn, ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌtếng mết ꞌcọ chốm ꞌcháng hảư ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê cắp ꞌA‑ꞌlôn ꞌva,
2 Ali, no deserto, todos eles começaram a reclamar contra Moisés e Arão,
3 “Neng ꞌsé tai ꞌpộ ꞌmứ Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva nẳng ꞌmướng Ê‑díp, bón ꞌmí khảu ꞌmí nhứa kin ím#têm, ꞌnhắng đi ꞌsứa sia song ꞌtan ꞌpá ꞌsúm khỏi ꞌmá ứt dák tai dú nẳng ꞌtông ꞌlẹng#ꞌnị.”
3 dizendo assim: — Teria sido melhor que o
4 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌdiến sắng ꞌMô‑ꞌsê ꞌva, “ꞌHáu ꞌchí phốc ꞌchương kin ꞌlống ꞌmá té ꞌphạ ꞌsướng há#phôn. Hảư ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên pay kếp au mỏi ꞌmự hảư kếp ꞌpó no kin ꞌmự ꞌnặn#thôi. ꞌHáu bók ꞌsướng ꞌnặn ꞌpưa thử chaư sau#bớng, sau ꞌchí ꞌphắng ꞌquám ꞌháu ꞌhứ#báu.
4 O Senhor Deus disse a Moisés: — Agora eu vou fazer chover do céu pão para vocês. E o povo deverá sair, e cada um deverá juntar uma porção que dê para um dia. Assim eu os porei à prova para saber se eles vão obedecer às minhas ordens.
5 ꞌMự thứ hốc chắng kếp au ꞌcộp ꞌto ꞌpưa ꞌdệt ꞌchương kin ꞌvạy [cổm ꞌhọt ꞌmự thứ#chết].”
5 No sexto dia deverão juntar e preparar o dobro do que costumam juntar nos outros dias.
6 — ausente —
6 Então Moisés e Arão disseram ao povo: — Hoje à tarde vocês ficarão sabendo que foi o
7 — ausente —
7 Amanhã de manhã vocês verão a glória do Senhor , pois o Senhor ouviu as reclamações de vocês contra ele. Foi contra ele, e não contra nós, que vocês reclamaram; pois, afinal de contas, quem somos nós?
8 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê ꞌvạu máư ꞌva, “Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva đảy ꞌnghín ꞌquám ꞌpứng chảu chốm#ꞌlẹo. ꞌMưa đaư ꞌpứng chảu ꞌmí nhứa kin ꞌchớ ꞌtếng#ꞌcăm, kéng ꞌmí khảu kin ím#têm ꞌchớ tứn#ꞌchạu, ꞌmưa ꞌnặn ꞌpứng chảu hák ꞌchí ꞌhụ ꞌva ꞌmen Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva pên phủ hảư#ꞌmí. ꞌA‑ꞌlôn cắp khỏi lỏ#ꞌmen pên phủ ꞌchiên ꞌquám#thôi. ꞌChớ ꞌpứng chảu#chốm, ꞌcọ báu#ꞌmen chốm hảư ꞌsúm khỏi, ꞌmen chốm hảư Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva#ꞌló.”
8 E Moisés continuou: — É Deus, o
9 ꞌLẹo ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê sắng ꞌtan ꞌA‑ꞌlôn pay bók ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên hảư ꞌtếng#cá ꞌmá ók nả Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, ꞌpưa#ꞌva ꞌTan chảu đảy ꞌnghín ꞌquám sau chốm#ꞌlẹo.
9 Aí Moisés disse a Arão: — Diga a todo o povo que venha e fique diante de Deus, o
10 Cuông ꞌchớ ꞌtan ꞌA‑ꞌlôn đang bók ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên, sau ꞌlé pay ꞌtáng ꞌtông#ꞌlẹng, ꞌdiến hên Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌhung ꞌhưa nẳng piếng#phả.
10 Enquanto Arão estava falando a todo o povo, eles olharam para o deserto, e, de repente, a glória do Senhor apareceu numa nuvem.
11 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê ꞌva:
11 E o Senhor disse a Moisés:
12 “ꞌHáu đảy ꞌnghín ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên chốm#ꞌcháng. Chảu chắng pay páo hảư sau ꞌhụ ꞌsướng#ꞌnị, ꞌhọt ꞌchớ ꞌléng khỏn ꞌchí#ꞌmựt ꞌchí hảư sau đảy kin#nhứa, ꞌchớ tứn ꞌchạu ꞌchí hảư sau đảy kin khảu ím#têm, ꞌlẹo sau chắng ꞌchí ꞌhụ chẻng#ꞌva, ꞌháu ꞌnị ꞌmen ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva Chảu Chom sau#ꞌtẹ.”
12 — Eu tenho ouvido as reclamações dos israelitas. Diga-lhes que hoje à tarde, antes de escurecer, eles comerão carne. E amanhã de manhã comerão pão à vontade. Aí ficarão sabendo que eu, o Senhor , sou o Deus deles.
13 ꞌCăm ꞌmá ꞌdiến ꞌmí ꞌnộc ế lai bin ꞌmá têm nả đin bón ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌdặng. ꞌHung ꞌchạu lỏ#ꞌmí mươi pốc hổm ỏm nả đin bón#ꞌnặn.
13 À tarde apareceu um grande bando de codornas; eram tantas, que cobriram o acampamento. E no dia seguinte, de manhã, havia orvalho em volta de todo o acampamento.
14 ꞌChớ mươi kháư#ꞌlẹo, ꞌcọ hên pên piếng bang ꞌsướng mươi cảm têm nả đin nẳng ꞌtông#ꞌlẹng.
14 Quando o orvalho secou, por cima da areia do deserto ficou uma coisa parecida com escamas, fina como a geada no chão.
15 ꞌCốn ꞌI‑ꞌsa‑ên hên, báu#ꞌhụ chắc ꞌmen#săng, chắng tham căn#ꞌva, “Ăn ꞌnị ꞌmen#săng?”
15 Os israelitas viram aquilo e não sabiam o que era. Então perguntaram uns aos outros: — O que é isso? Moisés lhes disse: — Isso é o alimento que o
16 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng kếp au mỏi ꞌcốn hảư ꞌpó#kin. ꞌHướn ꞌmí ꞌto đaư#ꞌcốn, lỏ#kếp cổm mỏi ꞌcốn dáo áng má#khảu.”
16 Esta é a ordem que ele deu: “Cada um de vocês deverá juntar o que for necessário para comer, de acordo com o número de pessoas que houver na família, dois litros por pessoa.”
17 ꞌPứng ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌcọ ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám#sắng. ꞌCốn kếp lai kếp ꞌnọi ꞌcọ#ꞌmí.
17 E assim fizeram os israelitas. Uns pegaram mais, e outros, menos.
18 Sau au ꞌmá phong bớng phủ#ꞌnưng đảy ꞌpó áng ꞌnưng#thôi. ꞌVa kếp lai ꞌcọ báu#đảy#lai, kếp ꞌnọi ꞌcọ báu#đảy#ꞌnọi, mỏi ꞌcốn kếp đảy ꞌpó kin ím#thôi.
18 Quando mediram, aconteceu que os que haviam pegado muito não tinham demais; e não faltava nada para os que haviam pegado pouco. Cada um havia pegado exatamente o necessário para comer.
19 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê bók#ꞌva, “Báu#hảư phủ đaư au ꞌchương kin dom ꞌvạy ꞌhọt ꞌmự ꞌpụk#ꞌchạu.”
19 Então Moisés lhes disse: — Ninguém deverá guardar nada para o dia seguinte.
20 Hák ꞌva ꞌmí ꞌcốn báu#ꞌphắng#ꞌquám, au ꞌphớn#ꞌnưng dom ꞌvạy ꞌtạu ꞌhọt ꞌmự#lăng, ꞌchương kin ꞌnặn ꞌcọ ꞌnau min pên#non. ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê ꞌhụ chắng nhay hảư#sau.
20 Mas alguns não obedeceram à ordem de Moisés e guardaram uma parte daquele alimento. E no dia seguinte o que tinha sido guardado estava cheio de bichos e cheirava mal. Aí Moisés ficou muito irritado com eles.
21 Tứn ꞌchạu ꞌmự#đaư, mỏi ꞌcốn chắng kếp au ꞌpó no ꞌchí kin đảy#mết. ꞌChương kin ꞌnị ꞌchớ đét ꞌhọn#khửn, ꞌcọ ꞌchí pưới pay#sia.
21 Todas as manhãs cada um pegava o necessário para comer naquele dia, pois o calor do sol derretia o que ficava no chão.
22 ꞌMự thứ#hốc, dên ꞌpay chắng kếp au ꞌcộp song ꞌto mỏi ꞌcốn dáo song áng má#khảu. ꞌPứng phủ cốc sau ꞌmá chẻng ꞌquám sú ꞌtan ꞌMô‑ꞌsê.
22 No sexto dia pegaram o dobro, isto é, quatro litros para cada pessoa. Os líderes do povo foram e contaram a Moisés o que estava acontecendo.
23 ꞌTan bók#ꞌva, “ꞌMen ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌnặn#lo. ꞌMự ꞌpụk lỏ#ꞌmen ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌvạy nể dăm Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva. Ăn đaư ꞌchọ pỉnh ꞌchọ tổm lỏ#ꞌdệt#sia. ꞌPhớn ꞌnhắng ꞌsứa lỏ dom ꞌvạy ꞌmự ꞌpụk#ꞌchạu.”
23 E Moisés lhes disse: — Amanhã é dia de descanso, o sábado santo, separado para Deus, o
24 ꞌSướng ꞌnặn chắng dom ꞌchương ꞌsứa ꞌvạy kin ꞌmự#ꞌpụk, ꞌchí báu#bút ꞌnau pên#non.
24 Conforme a ordem de Moisés, todos guardaram para o dia seguinte o que havia sobrado. E não cheirou mal, nem criou bicho.
25 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê bók#ꞌva, “ꞌChương kin ꞌsứa té ꞌmự ꞌngoá ꞌnặn ꞌpứng chảu tó ꞌhéng#kin, ꞌmự ꞌnị ꞌmen ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌvạy nể dăm Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva, ꞌchí báu#ꞌmí ꞌchương kin ꞌmá tốc dú nẳng nả#đin.
25 Moisés disse: — Comam isto hoje, pois é sábado, o dia de descanso separado para Deus, o
26 Cuông hốc ꞌmự hảư pay kếp au ꞌchương#kin, ꞌhọt ꞌmự thứ chết ꞌmen ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌchí báu#ꞌmí.”
26 Recolham esse alimento durante seis dias; porém no sétimo dia, que é o dia de descanso, não haverá alimento no chão.
27 ꞌHọt ꞌmự thứ chết ꞌnhắng ꞌmí ꞌcốn pay sáo kếp ꞌchương#kin, hák ꞌcọ báu#ꞌmí.
27 No sétimo dia algumas pessoas saíram para pegar o alimento, porém não acharam nada.
28 Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva chắng ꞌvạu hảư ꞌMô‑ꞌsê#ꞌva, “ꞌNhắng hơng ꞌcơ đaư máư ꞌphắn ꞌcốn chảu chắng ꞌchí nhẳn sú ꞌquám ꞌháu#bók.
28 Então o Senhor Deus disse a Moisés: — Até quando vocês vão desobedecer às minhas ordens e às minhas
29 ꞌPhắng au#ꞌnớ. ꞌHáu đảy ꞌmọp dao ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌvạy hảư ꞌpứng#chảu. ꞌPưa ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌmự thứ hốc ꞌháu chắng phốc ꞌchương kin hảư cổm kin song#ꞌmự. ꞌHọt ꞌmự thứ chết ꞌnặn phaư dú bón đaư hảư dú bón#hẳn, ꞌnhá ók ꞌnọk#ꞌhướn.”
29 Lembrem que eu, o Senhor , dei a vocês um dia de descanso e foi por isso que no sexto dia eu lhes dei alimento para dois dias. No sétimo dia fiquem todos onde estiverem; ninguém deverá sair de casa.
30 ꞌSướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌmự thứ chết ꞌpứng ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên chắng#ꞌdặng.
30 Assim, o povo não trabalhou no sétimo dia.
31 ꞌChương kin ꞌmá té ꞌphạ ꞌnặn ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên khék#ꞌva ꞌma‑ꞌna. Pên ꞌmịt pék ꞌsướng kén mák thúa#đón, van ꞌsướng khảu béng ꞌnặm#phởng.
31 Os israelitas deram àquele alimento o nome de maná . Ele era parecido com uma sementinha branca e tinha gosto de bolo de mel.
32 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê bók ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌva, “Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng hảư au ꞌthúng ꞌma‑ꞌna ꞌmá dom ꞌvạy ꞌchua tó ꞌchua sứp tó ꞌmứa#nả, ꞌpưa hên ꞌchương kin ꞌTan chảu ꞌliệng ꞌháu nẳng ꞌtông ꞌlẹng ꞌmưa ꞌchớ ꞌTan chảu ꞌpá ꞌháu ók sia ꞌmướng Ê‑díp ꞌnặn.”
32 Moisés disse: — O
33 ꞌTan ꞌMô‑ꞌsê bók hảư ꞌtan ꞌA‑ꞌlôn au hay ꞌmá sáư ꞌma‑ꞌna dáo áng#ꞌnưng, ꞌlẹo au ꞌvạy nẳng bón vảy ꞌsớ Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva ꞌpưa au ꞌvạy ꞌchua tó ꞌchua sứp ꞌmứa#nả.
33 Então Moisés disse a Arão: — Pegue uma vasilha, ponha nela dois litros de maná e coloque-a na presença de Deus, o
34 ꞌTan ꞌA‑ꞌlôn ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám Chảu ꞌPhạ ꞌGiê‑ꞌhô‑ꞌva sắng ꞌMô‑ꞌsê, au hay ꞌma‑ꞌna ꞌmá tẳng ꞌvạy tó nả ꞌhóm téng sáư piếng cỏn đán tẻm ꞌquám sắng son khong ꞌTan#chảu.
34 Arão fez como o Senhor havia ordenado a Moisés e colocou a vasilha diante da arca da aliança para que ficasse guardada ali.
35 ꞌPhắn ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên kin ꞌma‑ꞌna đảy 40 pi ꞌtặn pay ꞌhọt đen đin ꞌmướng Ca‑ꞌna‑an bón ꞌmí ꞌcốn#dú.
35 Durante quarenta anos os israelitas tiveram maná para comer, até que chegaram a uma terra habitada, isto é, até que chegaram à fronteira de Canaã.
36 Áng phong khék ꞌva ô‑ꞌmê ꞌnặn ꞌmen ꞌnưng ꞌphớn síp khong bung phong khék#ꞌva ê‑ꞌpha.
36 A porção de maná para cada pessoa era a décima parte da medida padrão , que tinha vinte litros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.