Atos 23

Tai Dam (BLT) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 ꞌTan Pôn ꞌlé bớng mốt ꞌcốn sét ꞌván ꞌlẹo ꞌvạu#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng#ꞌhới, khỏi ꞌcọ đảy kin dú ꞌtoi ꞌluống ꞌtáng Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá ꞌhọt ꞌchu ꞌmự#ꞌnị, chaư khỏi ꞌcọ ꞌhụ#ꞌva ꞌdệt thứk ꞌdệt ꞌmen mết#ꞌlẹo.”
1 Fitando Paulo os olhos no sinédrio, disse: Varões irmãos, até o dia de hoje tenho andado diante de Deus com toda a boa consciência.
2 ꞌTan ꞌA‑ꞌna‑ꞌnia phủ pên mo luông ꞌdiến bók ꞌpứng phủ dưn dú chăm tốp sốp ꞌtan#Pôn.
2 Mas o sumo sacerdote, Ananias, mandou aos que estavam junto dele que o ferissem na boca.
3 ꞌTan Pôn chắng ꞌvạu hảư mo luông#ꞌva, “Chảu Pua ꞌPhạ hák ꞌchí tốp chảu#ꞌcứn. Chảu pên ꞌsướng pha ꞌhướn ꞌhại ꞌtá phon#đón. Chảu au ꞌquám sắng bók Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá ta ꞌviạk#khỏi, hák#ꞌva lỏ#bók hảư ꞌcốn tốp#khỏi, ꞌdệt ꞌnéo ꞌnặn chảu phít tó ꞌquám sắng bók ꞌnặn#ꞌlẹo.”
3 Então Paulo lhe disse: Deus te ferirá a ti, parede branqueada; tu estás aí sentado para julgar-me segundo a lei, e contra a lei mandas que eu seja ferido?
4 ꞌPứng ꞌcốn dưn dú chăm ꞌnặn ꞌdiến ꞌvạu hảư ꞌtan Pôn ꞌva, “ꞌMứng ꞌnhắng han ꞌngán pák đu ꞌngai mo luông phủ téng vảy ꞌháu Chảu Pua ꞌPhạ máư#a.”
4 Os que estavam ali disseram: Injurias o sumo sacerdote de Deus?
5 ꞌTan Pôn tóp sau#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng#ꞌhới, ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy#ꞌva, ‘ꞌNhá ꞌvạu ꞌhại uối ꞌhọt phủ ꞌlăm đu dên ꞌpay#chảu.’ Khỏi báu#ꞌhụ ꞌtan phủ ꞌnặn ꞌmen mo#luông.”
5 Disse Paulo: Não sabia, irmãos, que era o sumo sacerdote; porque está escrito: Não dirás mal do príncipe do teu povo.
6 ꞌTan Pôn ꞌhụ chắc mốt ꞌcốn sét ꞌván ꞌnị ꞌmí song#phái, phái#ꞌnưng ꞌtáng ꞌSa‑đu‑cai, phái#ꞌnưng ꞌtáng ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai. ꞌTan ꞌdiến pák sương ꞌhéng khửn sáư sau#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng#ꞌhới, khỏi ꞌnị pên mốt ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai, ꞌmen ꞌlụk lan ꞌcốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌtẹ. Khỏi ꞌchọ đảy ꞌmá sét ꞌván ꞌcọ ꞌpộ khỏi mong ꞌcóng thả ꞌviạk ꞌpứng phủ đaư tai pay ꞌlẹo ꞌchí đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá.”
6 Sabendo Paulo que uma parte era de saduceus e outra de fariseus, clamou no sinédrio: Varões irmãos, eu sou fariseu, filho de fariseus; é por causa da esperança da ressurreição dos mortos que estou sendo julgado.
7 — ausente —
7 Ora, dizendo ele isto, surgiu dissensão entre os fariseus e saduceus; e a multidão se dividiu.
8 — ausente —
8 Porque os saduceus dizem que não há ressurreição, nem anjo, nem espírito; mas os fariseus reconhecem uma e outra coisa.
9 Phen sét ꞌván ꞌdiến ꞌnắn ꞌphột#khửn. ꞌMí ꞌcốn pên ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai dưn khửn ꞌcại sương ꞌhéng khửn#ꞌva, “ꞌSúm khỏi hên phủ ꞌnị báu#ꞌmí phít#săng. ꞌMí ꞌtưa ꞌmí phi ꞌhứ#ꞌva tiên ꞌchạư ꞌmá bók ꞌmắn báu#ꞌhụ.”
9 Daí procedeu grande clamor; e levantando-se alguns da parte dos fariseus, altercavam, dizendo: Não achamos nenhum mal neste homem. E se algum espírito ou anjo lhe falou, não resistamos a Deus.
10 ꞌViạk ꞌcại thiêng căn ꞌnhương ꞌsứ ꞌnhương ꞌnắn sương ꞌhéng#khửn, quan cốc ꞌhướn binh dản sau ꞌchí ꞌlạk ꞌtắng ꞌtan Pôn khát#ók, quan chắng sắng hảư lính ꞌlống pay ꞌdạt au ꞌtan khảu cuông ꞌđốn#sia.
10 E avolumando-se a dissenção, o comandante, temendo que Paulo fosse por eles despedaçado, mandou que os soldados descessem e o tirassem do meio deles e o levassem para a fortaleza.
11 ꞌTếng ꞌcứn ꞌmự ꞌnặn, ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu Chom đảy ók ꞌmá hảư ꞌtan Pôn hên ꞌlẹo bók#ꞌva, “Hảư ꞌnọng cố ꞌhéng kheng chaư#ꞌnớ. ꞌNọng đảy pên chứng ꞌviạk ꞌháu nẳng ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm ꞌnị ꞌsứ đaư#ꞌlẹo, ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ pay pên chứng ꞌviạk ꞌháu nẳng ꞌmướng Lôm ꞌsướng#ꞌnặn.”
11 Na noite seguinte, apresentou-se-lhe o Senhor e disse: Tem bom ânimo: porque, como deste testemunho de mim em Jerusalém, assim importa que o dês também em Roma.
12 — ausente —
12 Quando já era dia, coligaram-se os judeus e juraram sob pena de maldição que não comeriam nem beberiam enquanto não matassem a Paulo.
13 — ausente —
13 Eram mais de quarenta os que fizeram esta conjuração;
14 Sau pay bók hảư ꞌpứng mo cốc kéng mốt thảu ké bản ꞌmướng ꞌnặn ꞌhụ#ꞌva, “ꞌSúm khỏi đảy kin mang cắp căn#ꞌtẹ, ꞌchí báu#kin săng ꞌtạu đảy khả Pôn#sia.
14 e estes foram ter com os principais sacerdotes e anciãos, e disseram: Conjuramo-nos sob pena de maldição a não provarmos coisa alguma até que matemos a Paulo.
15 ꞌSướng ꞌnặn hảư ꞌsúm ꞌtan ꞌtếng mốt ꞌcốn sét ꞌván pay so quan cốc ꞌhướn binh au Pôn ók ꞌmá tó nả ꞌpứng#ꞌtan, ꞌdệt ꞌsướng é ta bớng nả ꞌviạk ꞌmắn hảư ꞌhụ chẻng#tứm. ꞌSúm khỏi ꞌkhặn ꞌkháng ꞌvạy mết ꞌlẹo ꞌchí tỏn khả ꞌmắn cón ꞌmá ꞌhọt#nỉ.”
15 Agora, pois, vós, com o sinédrio, rogai ao comandante que o mande descer perante vós como se houvésseis de examinar com mais precisão a sua causa; e nós estamos prontos para matá-lo antes que ele chegue.
16 Hák#ꞌva lan ꞌchái ꞌlụk ꞌnọng ꞌnhính ꞌtan Pôn đảy ꞌnghín sau ổ ꞌván ꞌtạk ꞌviạk ꞌhại ꞌnéo#ꞌnặn, chắng khảu pay cuông ꞌđốn bók hảư ꞌtan Pôn#ꞌhụ.
16 Mas o filho da irmã de Paulo, tendo sabido da cilada, foi, entrou na fortaleza e avisou a Paulo.
17 ꞌHụ ꞌlẹo ꞌtan Pôn chắng khék so ꞌhọt quan đu ꞌhọi lính phủ#ꞌnưng#ꞌmá, hảư au ꞌchái nóm phủ ꞌnị pay ha quan#cốc, ꞌpưa ꞌmắn ꞌmí ꞌviạk ꞌchí ꞌvạu hảư quan#ꞌhụ.
17 Chamando Paulo um dos centuriões, disse: Leva este moço ao comandante, porque tem alguma coisa que lhe comunicar.
18 ꞌSướng ꞌnặn quan đu ꞌhọi lính chắng au ꞌchái nóm ꞌnặn pay ha quan cốc ꞌhướn binh ꞌlẹo#ꞌva, “ꞌChiếng ꞌtan, Pôn phủ pên ꞌtú ꞌnặn đảy khék khỏi pay ha#ꞌmắn, so hảư khỏi ꞌpá ꞌchái nóm phủ ꞌnị ꞌmá ha#ꞌtan, ꞌmắn ꞌmí ꞌviạk ꞌchí ꞌvạu hảư#ꞌhụ.”
18 Tomando-o ele, pois, levou-o ao comandante e disse: O preso Paulo, chamando-me, pediu-me que trouxesse à tua presença este moço, que tem alguma coisa a dizer-te.
19 Quan cốc chắng chung khen ꞌchái ꞌnặn hák ók pay bón#ꞌnưng, ꞌlẹo ꞌlặc tham ꞌmắn#ꞌva, “Lan ꞌmí ꞌviạk săng ꞌchí ꞌvạu#ꞌlế?”
19 O comandante tomou-o pela mão e, retirando-se à parte, perguntou-lhe em particular: Que é que tens a contar-me?
20 ꞌChái nóm ꞌnặn tóp#ꞌva, “ꞌPứng ꞌcốn#ꞌDiu, sau pên chaư điêu căn ꞌchí ꞌmá so#ꞌtan, ꞌmự ꞌpụk ꞌnị hảư ꞌtan au Pôn ók pay tó nả mốt ꞌcốn sét#ꞌván, ꞌdệt ꞌsướng é tham bớng nả ꞌviạk ꞌmắn hảư ꞌhụ chẻng#tứm.
20 Disse ele: Os judeus combinaram rogar-te que amanhã mandes Paulo descer ao sinédrio, como que tendo de inquirir com mais precisão algo a seu respeito.
21 So ꞌtan ꞌnhá đảy ꞌphắng ꞌquám sau#ꞌtẹ, ꞌpưa#ꞌva ꞌmí sí síp pai ꞌcốn tỏn ꞌtáng ꞌchí khả ꞌtan Pôn#sia, sau đảy kin mang cắp căn#ꞌlẹo, sau ꞌchí báu#kin khảu kin ꞌnặm ꞌtạu đảy khả ꞌtan#Pôn. ꞌKhạy ꞌnị sau ꞌkhặn ꞌkháng ꞌvạy mết ꞌlẹo thả ꞌto đảy ꞌnang ꞌquám quan tóp sau#thôi.”
21 Tu, pois, não te deixes persuadir por eles; porque mais de quarenta homens dentre eles armaram ciladas, os quais juraram sob pena de maldição não comerem nem beberem até que o tenham morto; e agora estão aprestados, esperando a tua promessa.
22 ꞌSướng ꞌnặn quan cốc ꞌdiến bók hảư ꞌchái nóm ꞌnặn ꞌmứa ꞌhướn ꞌlẹo sắng ꞌmắn#ꞌva, “ꞌNhá ꞌvạu hảư phaư ꞌhụ#ꞌnớ, ꞌva lan đảy ꞌmá chẻng ꞌviạk ꞌnị sú#ꞌháu.”
22 Então o comandante despediu o moço, ordenando-lhe que a ninguém dissesse que lhe havia contado aquilo.
23 ꞌLẹo quan cốc chắng khék au song quan đu ꞌhọi lính ꞌmá bók#ꞌva, “Hảư au lính ꞌtáng bốc song ꞌhọi#ꞌcốn, lính khí ꞌmạ chết síp ꞌcốn cắp lính khắm hók song ꞌhọi#ꞌcốn, hảư ꞌkhặn ꞌkháng#ꞌvạy, ꞌpưa#ꞌva cảu ꞌchớ ꞌtếng ꞌcăm ꞌmự ꞌnị ꞌchí ók pay cá ꞌmướng Cai‑ꞌsa‑ꞌlia.
23 Chamando dois centuriões, disse: Aprontai para a terceira hora da noite duzentos soldados de infantaria, setenta de cavalaria e duzentos lanceiros para irem até Cesaréia.
24 Au ꞌmạ hảư Pôn#khí, sống ꞌmắn pay đi hảư ꞌhọt quan tỉnh ꞌPhê‑ꞌlịch.”
24 E mandou que aparelhassem cavalgaduras para que Paulo montasse, a fim de o levarem salvo ao governador Félix.
25 ꞌLẹo quan cốc chắng tẻm sư pay ꞌtoi ꞌva ꞌsướng#ꞌnị:
25 E escreveu-lhe uma carta nestes termos:
26 “Khỏi ꞌchư Ca‑ꞌla‑đia ꞌLi‑ꞌsia, so ꞌmí ꞌquám ꞌchốm ꞌmớng ꞌhọt quan tỉnh ꞌPhê‑ꞌlịch phủ#nháư ꞌhụ#ꞌva:
26 Cláudio Lísias, ao excelentíssimo governador Félix, saúde.
27 ꞌCốn phủ ꞌnị đảy chuốp ꞌpứng ꞌcốn ꞌDiu pắt#au, sau ꞌchí khả ꞌmắn sia#ꞌlẹo, hák#ꞌva khỏi au lính pay ꞌlợp ꞌchoi ꞌmắn#khói, ꞌcọ ꞌpưa khỏi đảy ꞌhụ#ꞌva ꞌmắn pên dên ꞌmướng#Lôm.
27 Este homem foi preso pelos judeus, e estava a ponto de ser morto por eles quando eu sobrevim com a tropa e o livrei ao saber que era romano.
28 Khỏi é ꞌhụ chẻng ꞌviạk sau ha ꞌquám sáư ꞌmắn ꞌnéo đaư#ꞌtẹ, khỏi chắng sống ꞌmắn pay ha mốt ꞌcốn ꞌDiu sét ꞌván sung#sút.
28 Querendo saber a causa por que o acusavam, levei-o ao sinédrio deles;
29 Khỏi chắng ꞌhụ#ꞌva ꞌmắn thứk ꞌkiện ꞌcọ ꞌpộ ꞌcại ꞌquám căn nẳng ꞌviạk ꞌhịt ꞌkhóng khong sau#thôi, báu#ꞌpó ꞌva ꞌchí khả ꞌhứ#ꞌva ꞌchí săng sáư ꞌtú cá#đaư.
29 e achei que era acusado de questões da lei deles, mas que nenhum crime havia nele digno de morte ou prisão.
30 ꞌMí ꞌcốn ꞌmá bók hảư khỏi ꞌhụ#ꞌva sau ꞌtạk ꞌviạk ꞌhại sáư#ꞌmắn, khỏi chắng đảy sẳn ꞌphạo sống ꞌmắn ꞌmá ha#quan. ꞌLẹo khỏi ꞌcọ đảy bók hảư ꞌpứng phủ ꞌkiện ꞌmắn ꞌnặn ꞌmá ta ꞌviạk tó nả#quan.”
30 E quando fui informado que haveria uma cilada contra o homem, logo to enviei, intimando também aos acusadores que perante ti se manifestem contra ele. Passa bem.
31 ꞌSướng ꞌnặn mốt lính ꞌcọ đảy ꞌdệt ꞌtoi ꞌquám#sắng, ꞌchớ ꞌtếng ꞌcứn sau chắng au ꞌtan Pôn pay ꞌhọt ꞌmướng Ăn‑ti‑pa‑ti.
31 Os soldados, pois, conforme lhes fora mandado, tomando a Paulo, o levaram de noite a Antipátride.
32 ꞌMự lăng mốt lính ꞌtáng bốc ꞌcọ ꞌcứn ꞌmứa ha ꞌđốn#sau, ꞌváng hảư mốt lính khí ꞌmạ pay sống ꞌtan#Pôn.
32 Mas no dia seguinte, deixando aos de cavalaria irem com ele, voltaram à fortaleza;
33 Mốt lính khí ꞌmạ pay ꞌhọt ꞌmướng Cai‑ꞌsa‑ꞌlia ꞌlẹo ꞌcọ au sư chẻng ꞌquám kéng dao ꞌtan Pôn hảư quan#tỉnh.
33 os quais, logo que chegaram a Cesaréia e entregaram a carta ao governador, apresentaram-lhe também Paulo.
34 Quan tỉnh đu sư ꞌlẹo ꞌcọ tham#ꞌva ꞌtan Pôn pên ꞌcốn tỉnh#đaư. ꞌMưa ꞌhụ ꞌtan ꞌmen ꞌcốn tỉnh Ki‑ꞌli‑kia ꞌlẹo,
34 Tendo lido a carta, o governador perguntou de que província ele era; e, sabendo que era da Cilícia, disse:
35 chắng bók#ꞌva, “Thả phủ ꞌkiện chảu ꞌmá ꞌhọt cón ꞌlẹo chắng ꞌchí ta ꞌviạk#hảư.”
35 Ouvir-te-ei quando chegarem também os teus acusadores; e mandou que fosse guardado no pretório de Herodes.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.