Atos 15
Tai Dam (BLT) vs NVT
1 ꞌMí kỉ ꞌcốn dú phén đin Du‑đai au căn pay cá ꞌmướng Ăn‑ti‑ô, bók ꞌpứng ꞌpi ꞌnọng phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhọt nả ꞌviạk ꞌhiạk#ꞌva: ꞌChọ ꞌdệt ꞌhịt tắt mai hảư phủ ꞌchái ꞌtoi ꞌhịt ꞌkhóng pú ꞌMô‑ꞌsê pang ꞌchạu đảy ꞌchiến#ꞌmá. ꞌVa phủ đaư báu#ꞌdệt ꞌchí báu#khói sia báp ꞌsội#đảy.
1 Chegaram a Antioquia alguns homens da Judeia e começaram a ensinar aos irmãos: “A menos que sejam circuncidados, conforme exige a lei de Moisés, vocês não poderão ser salvos”.
2 ꞌTan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌva báu#ꞌmen, chắng đảy ꞌcại căn lai cắp#sau. ꞌSúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu nẳng ꞌmướng Ăn‑ti‑ô ꞌnặn chắng téng au ꞌtan#Pôn, ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt kéng kỉ ꞌcốn máư pay sô ꞌván nả ꞌviạk ꞌdệt ꞌhịt tắt mai ꞌnị cắp ꞌpứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, kéng ꞌpứng thảu ké bớng đu ꞌsúm ꞌhốm nẳng ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm.
2 Paulo e Barnabé discordaram deles e discutiram energicamente. Por fim, a igreja decidiu enviar Paulo e Barnabé a Jerusalém, acompanhados de alguns irmãos de Antioquia, para tratar dessa questão com os apóstolos e presbíteros.
3 ꞌSúm ꞌhốm [nẳng ꞌmướng Ăn‑ti‑ô] đảy ꞌkhớng hảư sau ꞌtiếu ꞌtáng ók#pay, sau chắng đảy khảu cai phén đin ꞌPhoi‑ꞌni‑kê kéng ꞌSa‑ꞌma‑ꞌlia pay. Cai pay ꞌhọt bón#đaư, sau ꞌcọ đảy ꞌtố hảư ꞌpi ꞌnọng phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ nả ꞌviạk ꞌcốn táng ꞌphắn đảy khảu ꞌmá ha Chảu Pua#ꞌPhạ. Đảy ꞌnghín kháo ꞌsướng ꞌnặn phaư ꞌcọ ꞌmuôn ꞌmớng#lai.
3 A igreja, portanto, enviou seus representantes a Jerusalém. No caminho, eles pararam na Fenícia e em Samaria para visitar os irmãos e contaram que os gentios também estavam sendo convertidos, o que muito alegrou a todos.
4 ꞌMưa mốt ꞌtan Pôn pay ꞌhọt ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm ꞌlẹo, ꞌsúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu nẳng ꞌmướng ꞌnặn ꞌtếng#cá ꞌlam ꞌchạư páo kháo cắp thảu ké ꞌcọ đảy au căn ꞌmá tỏn ꞌhặp#sau. ꞌTan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt chắng ꞌtố nả ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ đảy dú cắp ꞌnặp pheng hảư song ꞌtan ꞌdệt cắp ꞌcốn táng ꞌphắn#ꞌnặn.
4 Quando chegaram a Jerusalém, foram bem recebidos pela igreja, pelos apóstolos e presbíteros, e relataram tudo que Deus havia feito por meio deles.
5 ꞌMí kỉ ꞌcốn cuông mốt phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy dưn khửn bók ꞌhọt nả ꞌviạk ꞌnị#ꞌva, “ꞌChọ hảư ꞌcốn táng ꞌphắn phủ ꞌmá ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnặn ꞌdệt ꞌhịt tắt mai hảư phủ#ꞌchái, kéng bók hảư sau ꞌdệt ꞌtoi ꞌluột ꞌláng pú ꞌMô‑ꞌsê đảy ꞌchiến#ꞌvạy.”
5 Contudo, alguns dos irmãos que pertenciam à seita dos fariseus se levantaram e disseram: “É necessário que os convertidos gentios sejam circuncidados e guardem a lei de Moisés”.
6 ꞌSướng ꞌnặn ꞌpứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp ꞌpứng thảu ké chắng đảy ꞌsúm căn sô ꞌván nả ꞌviạk ꞌdệt ꞌhịt tắt mai#ꞌnị.
6 Os apóstolos e presbíteros se reuniram para decidir a questão.
7 ꞌMưa sô ꞌván căn đảy hơng ꞌnán sôm ꞌpó#ꞌlẹo, ꞌtan Pê‑tô ꞌcọ ꞌdiến dưn khửn ꞌvạu#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng ꞌtếng lai#ꞌhới, ꞌpi ꞌnọng ꞌcọ ꞌhụ#ꞌlẹo, ꞌmưa cón ꞌnặn Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌlưạk au khỏi cuông mú ꞌpi ꞌnọng ꞌháu#ꞌnị, hảư pên ꞌcốn téng pay páo kháo ꞌhung saư ꞌviạk Chảu ꞌGiê‑ꞌsu hảư ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌmá#ꞌchưa.
7 Depois de uma longa discussão, Pedro se levantou e se dirigiu a eles, dizendo: “Irmãos, vocês sabem que, há muito tempo, Deus me escolheu dentre vocês para falar aos gentios a fim de que eles pudessem ouvir as boas-novas e crer.
8 Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌhụ chaư mết ꞌchu ꞌcốn đảy ꞌdệt hảư ꞌháu ꞌhụ#ꞌva ꞌTan chảu nhẳn au ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌmá pên ꞌcốn ꞌTan#chảu, ꞌpưa ꞌTan chảu phớng ꞌdứa Chảu Khuôn Saư hảư sau ꞌsướng điêu hảư ꞌcốn ꞌDiu ꞌháu ꞌnặn#lo.
8 Deus conhece o coração humano e confirmou que aceita os gentios ao lhes dar o Espírito Santo, como o deu a nós.
9 Chảu Pua ꞌPhạ piến chaư ꞌcốn táng ꞌphắn hảư ꞌpẹk saư ꞌdọn sau đảy ꞌmá ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, mai#ꞌva ꞌTan chảu bớng hên sau báu#lák săng cắp ꞌcốn ꞌDiu#ꞌháu.
9 Não fez distinção alguma entre nós e eles, pois purificou o coração deles por meio da fé.
10 ꞌKhạy [Chảu Pua ꞌPhạ hảư ꞌcốn táng ꞌphắn phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy khói#ꞌlẹo], pên săng ꞌháu chắng bók sau ꞌcặm na ꞌpá nắc ꞌdệt ꞌtoi ꞌluột ꞌláng pú ꞌMô‑ꞌsê, pảu pú ꞌháu kéng chảu ꞌmo ꞌháu ꞌcọ ꞌnhắng báu#ꞌdệt#đảy, ꞌkhạy ꞌháu bók ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌdệt ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌmen ꞌháu thử chaư Chảu Pua ꞌPhạ lỏ#ꞌquá.
10 Então por que agora vocês provocam a Deus, sobrecarregando os discípulos gentios com um jugo que nem nós nem nossos antepassados conseguimos suportar?
11 ꞌSúm ꞌháu ꞌcọ ꞌchưa#ꞌva, ꞌdọn ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu Chom ꞌmí công ꞌphún phớng ꞌdứa ꞌháu chắng đảy ók khói sia báp#ꞌsội, ꞌsướng điêu ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌnặn#lo.”
11 Cremos que todos, nós e eles, somos salvos da mesma forma, pela graça do Senhor Jesus”.
12 ꞌTếng cá mết ꞌsúm ꞌhốm phaư ꞌcọ báu#pák, au chaư ꞌphắng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt cắp ꞌtan Pôn ꞌtố nả ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ hảư sau ꞌdệt đảy lai ꞌnéo lák pên mai hảư ꞌcốn táng ꞌphắn#hên.
12 Todos ouviram em silêncio enquanto Barnabé e Paulo lhes relatavam os sinais e maravilhas que Deus havia realizado por meio deles entre os gentios.
13 ꞌMưa song ꞌtan sau ꞌvạu#ꞌlẹo, ꞌtan Da‑cô‑bô ꞌcọ đảy cáo khửn#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng ꞌtếng lai#ꞌhới, ꞌphắng khỏi#ꞌnớ.
13 Quando terminaram de falar, Tiago se levantou e disse: “Irmãos, ouçam-me!
14 ꞌTan ꞌSi‑ꞌmôn [ꞌhứ#ꞌva Pê‑tô] hính ꞌchọm ꞌtố nả ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ đảy bớng hên ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌtưa té#ꞌkhoẹk, ꞌpưa ꞌlưạk au mốt#ꞌnưng ꞌvạy hảư pên dên ꞌpay ꞌTan#chảu.
14 Pedro lhes falou sobre como Deus visitou primeiramente os gentios para separar dentre eles um povo para si.
15 Nả ꞌviạk ꞌnị ꞌcọ ꞌmen ꞌtoi ꞌquám ꞌpứng ꞌlam páo Chảu Pua ꞌPhạ pang ꞌchạu đảy ꞌchiến ꞌvạy ꞌsướng ꞌnị#ꞌva:
15 E isso está em pleno acordo com o que disseram os profetas. Como está escrito:
16 ꞌPhạ pên Chảu bók ꞌmá ꞌchiến ꞌvạy
16 ‘Depois disso voltarei e restaurarei a tenda caída de Davi. Reconstruirei suas ruínas e a restaurarei,
17 ꞌPưa hảư ꞌcốn táng ꞌphắn ꞌmá ha Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom
17 para que o restante da humanidade busque o Senhor, incluindo os gentios, todos os que chamei para serem meus. O Senhor falou,
18 ꞌPhạ pên Chảu hák ꞌdệt ꞌpứng khu ꞌnị ꞌcọ đảy bók hảư ꞌhụ ꞌvạy té đaư#ꞌmá.”
18 aquele que tornou essas coisas conhecidas desde a eternidade’.
19 ꞌTan Da‑cô‑bô ꞌvạu máư#ꞌva, “ꞌSướng ꞌnặn ꞌtoi chaư khỏi, ꞌháu báu#pên ꞌdệt ꞌdạk hảư ꞌcốn táng ꞌphắn phủ khảu ꞌmá ha Chảu Pua#ꞌPhạ.
19 “Portanto, considero que não devemos criar dificuldades para os gentios que se convertem a Deus.
20 Hảư tẻm sư pay bók sau#ꞌva, ꞌnhá kin ꞌchương báu#ꞌpẹk saư đảy ꞌsớ ꞌthớn théng#pom, ꞌnhá ꞌdệt phít ꞌviạk ꞌnhính#ꞌchái, ꞌnhá kin#ꞌlượt, ꞌnhá kin nhứa sắt ꞌhặt ꞌcó tai [báu#ꞌmí ꞌlượt#ók].
20 Ao contrário, devemos escrever a eles dizendo-lhes que se abstenham de alimentos oferecidos a ídolos, da imoralidade sexual, da carne de animais estrangulados e do sangue.
21 [ꞌDệt ꞌtoi baư sư ꞌnị đảy ꞌcọ ꞌchí báu khắt chaư ꞌcốn#ꞌDiu], ꞌpưa#ꞌva té đaư#ꞌmá, dú ꞌchu ꞌmướng ꞌcọ hák ꞌmí ꞌcốn bók son ꞌluột ꞌláng pú ꞌMô‑ꞌsê, sau ꞌcọ ꞌlớng ꞌkhới ꞌlau ꞌluột ꞌláng ꞌnặn nẳng ꞌhướn ꞌsúm sau ꞌchu ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌcốn#ꞌDiu.”
21 Pois essas leis de Moisés são pregadas todos os sábados nas sinagogas judaicas em todas as cidades há muitas gerações”.
22 Cuông ꞌchớ ꞌnặn, ꞌpứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp ꞌpứng thảu ké ꞌtếng#cá mết ꞌsúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu dú nẳng ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm, chắng sôm chaư ꞌlưạk au song ꞌchái cuông mốt#sau, ꞌchạư pay cá ꞌmướng Ăn‑ti‑ô ꞌtoi ꞌtan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt. ꞌTếng song ꞌchái ꞌnị ꞌcọ pên phủ#ꞌnưng cuông phủ cốc#sau, phủ#ꞌnưng ꞌchư Du‑đa, ꞌchư máư#ꞌva Ba‑ꞌsa‑ba, phủ#ꞌnưng ꞌchư ꞌSi‑ꞌla.
22 Então os apóstolos e presbíteros e toda a igreja em Jerusalém escolheram representantes e os enviaram a Antioquia da Síria, com Paulo e Barnabé, para informar sobre essa decisão. Os homens escolhidos eram dois líderes entre os irmãos: Judas, também chamado Barsabás, e Silas.
23 ꞌPứng ꞌlam ꞌchạư páo kháo cắp thảu ké đảy tẻm sư hảư sau khắm#pay, ꞌmí ꞌquám ꞌva ꞌsướng#ꞌnị:
23 Esta foi a carta que levaram: “Nós, os apóstolos e presbíteros, e seus irmãos em Jerusalém, escrevemos esta carta aos irmãos gentios em Antioquia, Síria e Cilícia. Saudações.
24 ꞌSúm khỏi đảy ꞌnghín kháo#ꞌva, ꞌmí ꞌsán ꞌcốn nẳng ꞌsúm khỏi đảy ók pay ꞌvạu ꞌnéo nhủng chaư hảư ꞌpi#ꞌnọng, ăn ꞌnị sau hák ók pay ꞌló báu#ꞌmen ꞌsúm khỏi ꞌchạư sau pay cá#đaư.
24 “Soubemos que alguns homens, que daqui saíram sem nossa autorização, têm perturbado e inquietado vocês com seu ensino.
25 ꞌSướng ꞌnặn ꞌsúm khỏi chắng ꞌpọm chaư căn sôm chaư ꞌlưạk au kỉ ꞌcốn tang nả ꞌmá ha ꞌpi#ꞌnọng, ꞌpọm cắp ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt kéng ꞌtan#Pôn, song ꞌtan ꞌnị ꞌmen phủ ꞌháu ꞌhặc#ꞌpéng.
25 Portanto, depois de chegarmos a um consenso, resolvemos enviar-lhes alguns representantes com nossos amados irmãos Barnabé e Paulo,
26 Song ꞌtan ꞌnị đảy siếng ꞌláng ꞌhại ꞌpưa ꞌchư siêng ꞌGiê‑ꞌsu ꞌKha‑ꞌlịt Chảu Chom ꞌsúm#ꞌháu.
26 que têm arriscado a vida pelo nome de nosso Senhor Jesus Cristo.
27 ꞌSúm khỏi chắng ꞌchạư ꞌtan Du‑đa kéng ꞌtan ꞌSi‑ꞌla ꞌmá tó nả ổ ꞌtố cắp ꞌpi ꞌnọng ꞌtoi ꞌquám ꞌvạu nẳng baư sư ꞌsúm khỏi tẻm ꞌmá#ꞌnị.
27 Estamos enviando Judas e Silas para confirmarem pessoalmente o que aqui escrevemos.
28 Chảu Khuôn Saư cắp ꞌsúm khỏi sôm chaư báu#é hảư ꞌpi ꞌnọng háp nắc ꞌsứa nả ꞌviạk ꞌchọ ꞌvện sia#ꞌnị:
28 “Pois pareceu bem ao Espírito Santo e a nós não impor a vocês nenhum peso maior que estes poucos requisitos:
29 ꞌPi ꞌnọng ꞌnhá kin ꞌchương ꞌsớ ꞌthớn théng#pom, ꞌnhá kin#ꞌlượt, ꞌnhá kin nhứa sắt ꞌhặt ꞌcó tai [báu#ꞌmí ꞌlượt#ók], ꞌnhá ꞌdệt phít ꞌviạk ꞌnhính#ꞌchái, ꞌva ꞌpi ꞌnọng ník ꞌvện sia đảy ꞌsướng ꞌnị chắng ꞌchí#đi. So ꞌchốm ꞌmuôn sắng ꞌlá ꞌpi#ꞌnọng.”
29 abstenham-se de comer alimentos oferecidos a ídolos, de consumir o sangue ou a carne de animais estrangulados, e de praticar a imoralidade sexual. Farão muito bem se evitarem essas coisas. “Que tudo lhes vá bem.”
30 ꞌMưa mốt tang nả páy ꞌlá pay ꞌlẹo chắng au căn ꞌtiếu ꞌtáng pay cá ꞌmướng Ăn‑ti‑ô, pay ꞌhọt ꞌlẹo ꞌcọ khék au ꞌsúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmá ꞌsúm#căn, dao sư ꞌnặn hảư ꞌsúm ꞌhốm#sau.
30 Os mensageiros partiram de imediato para Antioquia, onde reuniram os irmãos e entregaram a carta.
31 ꞌMưa sau án sư ꞌlẹo hên pên ꞌquám đi pản mốc ꞌpúa#chaư, sau ꞌcọ au căn ꞌmuôn#ꞌmớng.
31 Houve grande alegria em toda a igreja no dia em que leram essa mensagem animadora.
32 ꞌTan Du‑đa kéng ꞌtan ꞌSi‑ꞌla ꞌcọ pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, sau ꞌmí lai ꞌquám bók#son, pản ꞌpúa ꞌpi ꞌnọng phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu nẳng ꞌmướng Ăn‑ti‑ô ꞌnặn hảư mẳn chaư ꞌchưa khửn#tứm.
32 Então Judas e Silas, ambos profetas, encorajaram e fortaleceram os irmãos com muitas palavras.
33 — ausente —
33 Permaneceram ali algum tempo, e depois os irmãos os enviaram em paz de volta à igreja de Jerusalém.
34 — ausente —
34 Silas, porém, resolveu permanecer ali.
35 Hák#ꞌva ꞌtan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt lỏ#ꞌnhắng dú nẳng ꞌmướng Ăn‑ti‑ô, song ꞌtan sau ꞌhuôm cắp lai ꞌpi ꞌnọng ꞌcọ đảy bók son kéng páo ꞌquám ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu#Chom.
35 Paulo e Barnabé ficaram em Antioquia. Eles e muitos outros ensinavam e pregavam a palavra do Senhor naquela cidade.
36 Lăng ꞌmá đảy kỉ ꞌdan, ꞌtan Pôn chắng chướng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌva, “ꞌHáu ꞌpá căn ꞌcứn pay dam ꞌpi ꞌnọng ꞌchu ꞌmướng ꞌti ꞌháu ꞌkhới đảy pay páo ꞌquám ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu Chom#ꞌnặn, ꞌkhạy ꞌnị ꞌháu ꞌchí đảy pay bớng sau kin dú ꞌnéo đaư#é.”
36 Algum tempo depois, Paulo disse a Barnabé: “Voltemos para visitar cada uma das cidades onde pregamos a palavra do Senhor, para ver como os irmãos estão indo”.
37 ꞌTan Ba‑ꞌna‑bắt ngắm é au ꞌtạo Dô‑ꞌhăn, khék#ꞌva ꞌMa‑ꞌla‑cô ꞌnặn pay#ꞌtoi.
37 Barnabé queria levar João Marcos,
38 Hák#ꞌva ꞌtan Pôn lỏ#ngắm báu#pên au#pay, ꞌpưa#ꞌva ꞌmưa cón#ꞌnặn, ꞌtạo ꞌMa‑ꞌla‑cô đảy ꞌváng ꞌviạk ꞌchoi song ꞌtan nẳng tỉnh Păm‑ꞌphi‑ꞌlia, báu#cứ chaư ꞌdệt ꞌviạk ꞌtoi#sau.
38 mas Paulo se opôs, pois João Marcos tinha se separado deles na Panfília, não prosseguindo com eles no trabalho.
39 ꞌSướng ꞌnặn ꞌtan Pôn cắp ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌdiến phít căn#nắc, chắng páy căn pay ꞌcốn#ꞌtáng, ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt chắng au ꞌtạo ꞌMa‑ꞌla‑cô khảu ꞌhứa pay#ꞌtoi, khảm ꞌnặm bể pay cá đon ꞌmướng Síp‑ꞌlơ.
39 O desentendimento entre eles foi tão grave que os dois se separaram. Barnabé levou João Marcos e navegou para Chipre.
40 ꞌTan Pôn lỏ#ꞌlưạk au ꞌtan ꞌSi‑ꞌla pay#ꞌtoi, ꞌpi ꞌnọng phủ ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ ꞌmọp dao sau hảư công ꞌphún ꞌTan chảu phớng ꞌdứa#au.
40 Paulo escolheu Silas e partiu, e os irmãos o entregaram ao cuidado gracioso do Senhor.
41 ꞌLẹo ꞌtan Pôn chắng ók ꞌtiếu ꞌtáng cai tỉnh ꞌSi‑ꞌlia kéng tỉnh Ki‑ꞌli‑kia pay bók son hảư ꞌpứng mốt ꞌsúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu mẳn chaư ꞌchưa khửn#tứm.
41 Então ele viajou por toda a Síria e Cilícia, fortalecendo as igrejas de lá.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.