Atos 13
Tai Dam (BLT) vs NVI
1 Cuông ꞌsúm ꞌhốm Chảu ꞌGiê‑ꞌsu dú ꞌmướng Ăn‑ti‑ô, ꞌcọ ꞌmí ꞌpứng ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ kéng ꞌpứng ꞌsáy bók#son, ꞌsướng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt, ꞌtan ꞌSi‑ꞌmê‑ôn ꞌchư ꞌnọi ꞌva ꞌNi‑ꞌkhên, ꞌtan ꞌLu‑ki‑ô ꞌcốn ꞌmướng ꞌSi‑ꞌlê‑ꞌnê, ꞌtan#ꞌSôn, ꞌtan ꞌMa‑ꞌna‑ên ꞌnặn phủ đảy ꞌliệng sung chung nháư ꞌtoi căn cắp ꞌtan ꞌHê‑ꞌlột phủ téng đa#ꞌmướng.
1 Na igreja de Antioquia havia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, que fora criado com Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Cuông ꞌchớ vảy#ꞌháu Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom kéng ꞌcắm báu#kin, Chảu Khuôn Saư đảy bók sau#ꞌva, “Hảư ꞌlưạk au Ba‑ꞌna‑bắt kéng ꞌSôn ꞌvạy ꞌkhớng nả ꞌviạk ꞌháu ꞌhiạk au song ꞌcốn ꞌnị#ꞌdệt.”
2 Enquanto adoravam ao Senhor e jejuavam, disse o Espírito Santo: "Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado".
3 ꞌMưa ꞌcắm báu#kin cắp đé so Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌlẹo, sau chắng pông ꞌmứ sáư ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt kéng ꞌtan ꞌSôn ꞌlẹo ꞌcọ chắng sống ꞌtan ꞌtếng song ók#pay.
3 Assim, depois de jejuar e orar, impuseram-lhes as mãos e os enviaram.
4 Chảu Khuôn Saư đảy ꞌchạư ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt kéng ꞌtan ꞌSôn ꞌtiếu ꞌtáng#pay, ꞌsướng ꞌnặn song ꞌtan ꞌnị chắng pay ꞌhọt cá ꞌmướng ꞌSe‑ꞌlu‑kia, ꞌlẹo chắng au căn khảu ꞌhứa dú nẳng#hẳn, khảm ꞌnặm bể pay cá đon ꞌmướng Síp‑ꞌlơ.
4 Enviados pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 ꞌMưa sau pay ꞌhọt ꞌta ꞌhứa ꞌmướng ꞌSa‑ꞌla‑ꞌmi ꞌlẹo ꞌcọ đảy páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pay lom ꞌhướn ꞌsúm khong ꞌphắn ꞌcốn#ꞌDiu. ꞌTạo Dô‑ꞌhăn [ꞌchư ꞌnọi ꞌva ꞌMa‑ꞌla‑cô] pên phủ ꞌchoi ꞌviạk#sau.
5 Chegando em Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. João estava com eles como auxiliar.
6 Sau ꞌtếng sam pay ꞌtua đon ꞌlẹo chắng ꞌhọt ꞌmướng Pa‑ꞌphô, ꞌdiến ꞌpọ ꞌcốn ꞌDiu phủ#ꞌnưng ꞌchư Ba‑ꞌla‑ꞌgiê‑ꞌsu pên mo#ꞌmốn, ꞌmắn bẻo#ꞌva pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.
6 Viajaram por toda a ilha, até que chegaram a Pafos. Ali encontraram um judeu, chamado Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 ꞌMắn pên phủ dú chăm ꞌmứ án ꞌnhá ꞌSê‑ꞌkhi‑ô Pô‑ꞌlô phủ téng đa đon ꞌmướng#ꞌnặn, án ꞌnhá ꞌnị pên ꞌcốn ꞌhụ phủ#lắc. Án ꞌnhá đảy ꞌmới ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt cắp ꞌtan ꞌSôn ꞌmá ꞌpưa é hảư sau ꞌtố ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.
7 Ele era assessor do procônsul Sérgio Paulo. O procônsul, sendo homem culto, mandou chamar Barnabé e Saulo, porque queria ouvir a palavra de Deus.
8 Hák#ꞌva Ba‑ꞌla‑ꞌgiê‑ꞌsu phủ pên mo#ꞌmốn, ꞌchư ꞌnọi ꞌva Ê‑ꞌli‑ꞌma nghỉa#ꞌva mo#ꞌmốn, đảy khắt ꞌquám song#ꞌtan, ha ꞌtáng cẳn báu#hảư án ꞌnhá ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu.
8 Mas Elimas, o mágico ( esse é o significado do seu nome ) opôs-se a eles e tentava desviar da fé o procônsul.
9 ꞌChớ ꞌnặn ꞌtan#ꞌSôn, khék ꞌva#Pôn, chaư ꞌtan ꞌcọ ꞌmí Chảu Khuôn Saư dú#têm, chắng bớng pắc sáư nả bả mo ꞌnặn ꞌtếng#ꞌvạu,
9 Então Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para Elimas e disse:
10 “ꞌNéo ꞌlụk phi ꞌhại#ꞌhới, ꞌmứng pên ꞌcốn khắt khoang ꞌchu ꞌluống#ꞌmen, cuông chaư ꞌmứng ꞌmí ꞌto ꞌnéo bẻo ꞌcột#chan. ꞌMứng hák chưng ꞌchí pỉn ꞌluống ꞌmen Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom dú báu#ꞌdặng sắc#ꞌtưa.
10 "Filho do diabo e inimigo de tudo o que é justo! Você está cheio de toda espécie de engano e maldade. Quando é que vai parar de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 ꞌKhạy ꞌnị Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom ꞌchí sáư ꞌtội#ꞌmứng, ꞌmứng ꞌchí ta bót#sia, báu#hên seng ta ꞌvến cuông ꞌdan#ꞌnưng.”
11 Saiba agora que a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego e incapaz de ver a luz do sol durante algum tempo". Imediatamente vieram sobre ele névoa e escuridão, e ele, tateando, procurava quem o guiasse pela mão.
12 ꞌMưa án ꞌnhá hên ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌcọ ꞌdiến ꞌchưa ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu#Chom, hên ꞌquám bók son ꞌTan chảu lák lửm#lai.
12 O procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, profundamente impressionado com o ensino do Senhor.
13 Mốt ꞌtan Pôn au căn khảu ꞌhứa nẳng ꞌmướng Pa‑ꞌphô, khảm ꞌnặm bể pay cá ꞌmướng Pê‑ꞌkhê tỉnh Păm‑ꞌphi‑ꞌlia. ꞌChớ ꞌnặn ꞌtạo Dô‑ꞌhăn [ꞌhứ#ꞌva ꞌMa‑ꞌla‑cô] ꞌdiến ꞌváng sia ꞌtan Pôn cắp ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌlẹo táo ꞌcứn ꞌmứa ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm.
13 De Pafos, Paulo e seus companheiros navegaram para Perge, na Panfília. João os deixou ali e voltou para Jerusalém.
14 Song ꞌtan chắng đảy ꞌtiếu ꞌtáng té ꞌmướng Pê‑ꞌkhê ꞌhọt ꞌmướng Ăn‑ti‑ô đin ꞌmướng Pi‑ꞌsi‑đia. ꞌMự ꞌdặng ꞌcắm khong ꞌcốn ꞌDiu song ꞌtan chắng khảu pay ꞌnăng nẳng cuông ꞌhướn ꞌsúm ꞌcốn#ꞌDiu.
14 De Perge prosseguiram até Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e se assentaram.
15 ꞌMưa ꞌphắng ꞌcốn ꞌlau ꞌpặp ꞌchiến ꞌluột ꞌláng Chảu Pua ꞌPhạ kéng ꞌquám ꞌlam páo ꞌTan chảu#ꞌlẹo, ꞌpứng phủ cốc ꞌhướn ꞌsúm ꞌnặn chắng ꞌchạư ꞌcốn pay ꞌmới ꞌtan Pôn cắp ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌva, “ꞌSúm ꞌpi#ꞌhới, ꞌva ꞌmí ꞌquám săng ꞌmá bók son ꞌpi ꞌnọng lỏ#bók#ꞌnớ.”
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga lhes mandaram dizer: "Irmãos, se vocês têm uma mensagem de encorajamento para o povo, falem".
16 ꞌSướng ꞌnặn ꞌtan Pôn chắng tứn ꞌnhó ꞌmứ khửn ꞌlẹo ꞌvạu#ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌtếng#cá ꞌpi ꞌnọng ứn phủ nể dăm Chảu Pua#ꞌPhạ, so ꞌphắng khỏi#ꞌnớ.
16 Pondo-se de pé, Paulo fez sinal com a mão e disse: "Israelitas e gentios que temem a Deus, ouçam-me!
17 Chảu Pua ꞌPhạ Chảu Chom ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên đảy ꞌlưạk au pảu pú ꞌháu ꞌvạy pên dên ꞌpay ꞌTan#chảu. ꞌMưa ꞌchớ pảu pú ꞌháu ꞌnhắng dú nẳng phén đin ꞌmướng Ê‑díp ꞌnặn, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ hảư sau đảy mả ꞌpe ók pên ꞌphắn ꞌcốn#ꞌnưng nháư#luông. ꞌLẹo ꞌTan chảu đảy au phép ꞌquiến kheng cả ꞌpá sau ók khói sia phén đin ꞌmướng#ꞌnặn.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos antepassados, e exaltou o povo durante a sua permanência no Egito; com grande poder os fez sair daquele país
18 Cuông dáo 40 pi nẳng cang ꞌtông#ꞌlẹng, pảu pú ꞌháu ꞌdệt phít hu phít ta ꞌsướng đaư ꞌTan chảu ꞌcọ ốt chaư#au.
18 e os aturou no deserto durante cerca de quarenta anos.
19 ꞌTan chảu chắng đảy khả đắp chết ꞌphắn ꞌcốn nẳng phén đin Ca‑ꞌna‑an, ꞌlẹo au phén đin ꞌpứng ꞌphắn ꞌcốn ꞌnặn dao hảư pảu pú#ꞌháu.
19 Ele destruiu sete nações em Canaã e deu a terra delas como herança ao seu povo.
20 Dáo 450 pi ꞌpứng nả ꞌviạk ꞌvạu ꞌmá ꞌnặn chắng#ꞌlẹo.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinqüenta anos. "Depois disso, ele lhes deu juízes até o tempo do profeta Samuel.
21 Pảu pú ꞌháu chắng đé so é ꞌmí#pua, Chảu Pua ꞌPhạ chắng téng hảư ꞌSa‑un ꞌlụk ꞌchái ꞌtan#Kít, ꞌhọ ꞌháng pú Bên‑da‑ꞌmin ꞌnặn hảư pên pua sau đảy 40#pi.
21 Então o povo pediu um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, que reinou quarenta anos.
22 ꞌMưa Chảu Pua ꞌPhạ pốt ꞌquiến pua ꞌSa‑un ꞌlống ꞌlẹo chắng đảy tẳng ꞌtan Đa‑ꞌvịt khửn pên pua sau#máư. Chảu Pua ꞌPhạ đảy nhẳn pao#ꞌva, ‘ꞌHáu hên Đa‑ꞌvịt ꞌlụk ꞌGiê‑ꞌsai pên phủ ꞌmen chaư#ꞌháu, ꞌmắn ꞌchí ꞌdệt ꞌtoi chaư ꞌháu ꞌchu#ꞌnéo.’
22 Depois de rejeitar Saul, levantou-lhes Davi como rei, sobre quem testemunhou: ‘Encontrei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração; ele fará tudo o que for da minha vontade’.
23 ꞌSướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy chao ꞌhẹn ꞌvạy té pang ꞌchạu#ꞌnặn, ꞌTan chảu chắng hảư phủ#ꞌnưng cuông ꞌchựa sai pua Đa‑ꞌvịt ꞌchư ꞌGiê‑ꞌsu ók ꞌmá pên phủ ꞌvạy ꞌchoi ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌháu đảy ók khói sia báp#ꞌsội.
23 "Da descendência desse homem Deus trouxe a Israel o Salvador Jesus, como prometera.
24 Cón Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌchí ꞌmá páo#kháo, ꞌtan Dô‑ꞌhăn ꞌcọ đảy páo hảư dên ꞌpay ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌchu ꞌcốn piến chaư ꞌváng sia ꞌluống ꞌtáng báp ꞌsội ꞌlẹo ꞌdệt ꞌhịt bắp‑ti‑sa‑ꞌma.
24 Antes da vinda de Jesus, João pregou um batismo de arrependimento para todo o povo de Israel.
25 ꞌMưa ꞌtan Dô‑ꞌhăn khỏn ꞌchí ꞌlẹo nả ꞌviạk ꞌtan ꞌcọ đảy cáo#ꞌva, ‘Khỏi ꞌnị báu#ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌsướng ꞌpứng chảu ngắm ꞌnặn cá#đaư. ꞌTan chảu phủ ꞌnặn ꞌchí ꞌmá tốc lăng#khỏi, khỏi ꞌnị báu#sôm đáng ꞌchí kẻ ꞌhái hảư ꞌTan chảu cá#đaư.’”
25 Quando estava completando sua carreira, João disse: ‘Quem vocês pensam que eu sou? Não sou quem vocês pensam. Mas eis que vem depois de mim aquele cujas sandálias não sou digno nem de desamarrar’.
26 ꞌTan Pôn ꞌvạu máư ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng phủ pên ꞌchựa sai pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham ꞌtếng#cá ꞌpi ꞌnọng ꞌcốn táng ꞌphắn phủ nể dăm Chảu Pua#ꞌPhạ, kháo đi Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchoi hảư ꞌcốn ók khói sia báp ꞌsội ꞌnặn đảy ꞌmá ꞌhọt ꞌsúm ꞌháu#ꞌlẹo.
26 "Irmãos, filhos de Abraão, e gentios que temem a Deus, a nós foi enviada esta mensagem de salvação.
27 Dên ꞌpay ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm cắp ꞌpứng phủ cốc téng đa báu#ꞌhụ chắc Chảu ꞌGiê‑ꞌsu [pên Chảu ꞌKha‑ꞌlịt], kéng báu#ꞌhụ ꞌquám ꞌpứng ꞌlam páo ꞌmưa#ꞌláng, sau ꞌkhới đu cuông ꞌmự ꞌdặng#ꞌcắm. Sau chắng sáư ꞌtội ꞌTan chảu ꞌsướng ꞌquám ꞌlam páo ꞌnặn đảy ꞌchiến#ꞌvạy.
27 O povo de Jerusalém e seus governantes não reconheceram Jesus, mas, ao condená-lo, cumpriram as palavras dos profetas, que são lidas todos os sábados.
28 ꞌChăm#ꞌva sau báu#ꞌmí ꞌluống đaư ꞌchí ha ꞌviạk phít sáư ꞌtội khả Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy, sau ꞌcọ ꞌnhắng cứ so ꞌtan Pi‑ꞌlạt phủ pên quan tỉnh hảư khả ꞌTan chảu#sia.
28 Mesmo não achando motivo legal para uma sentença de morte, pediram a Pilatos que o mandasse executar.
29 Sau ꞌdệt ác ꞌhại hảư ꞌTan chảu ꞌchu ꞌnéo ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến ꞌvạy cón ꞌnặn#ꞌlẹo, sau chắng au ꞌTan chảu ꞌlống sia lắc ꞌmạy au pay pốc ꞌmiện ꞌvạy nẳng thẳm#đán.
29 Tendo cumprido tudo o que estava escrito a respeito dele, tiraram-no do madeiro e o colocaram num sepulcro.
30 Hák#ꞌva Chảu Pua ꞌPhạ hảư ꞌTan chảu đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá.
30 Mas Deus o ressuscitou dos mortos,
31 ꞌTan chảu đảy ók ꞌmá hảư ꞌcốn hên lai#ꞌmự, ꞌsướng ꞌpứng phủ ꞌtoi ꞌTan chảu té phén đin ꞌKha‑ꞌli‑ꞌlê pay ꞌhọt ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌlu‑ꞌsa‑ꞌlêm ꞌnặn. ꞌKhạy ꞌnị phen ꞌcốn ꞌnặn ꞌcọ đảy pên chứng nả ꞌviạk ꞌTan chảu hảư ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌháu.
31 e, por muitos dias, foi visto por aqueles que tinham ido com ele da Galiléia para Jerusalém. Eles agora são testemunhas dele para o povo.
32 ꞌSúm khỏi ꞌmá páo kháo ꞌhung saư hảư ꞌpi ꞌnọng ꞌtếng lai ꞌhụ#ꞌva, nả ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ chao ꞌhẹn cắp pảu pú ꞌháu cón#ꞌnặn,
32 "Nós lhes anunciamos as boas novas: o que Deus prometeu a nossos antepassados
33 ꞌkhạy ꞌcọ đảy hên ók nẳng pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị#ꞌlẹo, ꞌcọ ꞌmen ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ hảư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá ꞌnặn#lo, ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy nẳng ꞌvái Khắp Sỏng ꞌNhó thứ song#ꞌva:
33 ele cumpriu para nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como está escrito no Salmo segundo: ‘Tu és meu filho; eu hoje te gerei’.
34 Chảu Pua ꞌPhạ hảư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, báu#pưới ꞌnau sắc#ꞌtưa, ꞌcọ ꞌmen ꞌtoi ꞌquám ꞌchiến ꞌvạy#ꞌva:
34 O fato de que Deus o ressuscitou dos mortos, para que nunca entrasse em decomposição, é declarado nestas palavras: ‘Eu lhes dou as santas e fiéis bênçãos prometidas a Davi’.
35 ꞌSướng ꞌnặn nẳng ꞌvái ứn ꞌcọ đảy ꞌvạu máư#ꞌva:
35 Assim ele diz noutra passagem: ‘Não permitirás que o teu Santo sofra decomposição’.
36 Pua Đa‑ꞌvịt ꞌmưa ꞌchớ ꞌnhắng ꞌcốn ꞌcọ ꞌdệt ꞌtoi nả ꞌviạk Chảu Pua ꞌPhạ đảy téng#ꞌvạy, ꞌchớ mết ꞌchua pay ꞌcọ pốc ꞌmiện ꞌvạy ꞌtoi pảu#pú, ꞌmo ꞌkính ꞌcọ pưới ꞌnau#pay.
36 "Tendo, pois, Davi servido ao propósito de Deus em sua geração, adormeceu, foi sepultado com os seus antepassados e seu corpo se decompôs.
37 Hák#ꞌva Chảu Pua ꞌPhạ hảư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌmo ꞌkính ꞌTan chảu báu#đảy pưới#ꞌnau.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não sofreu decomposição.
38 ꞌPi ꞌnọng ꞌtếng lai ꞌhới, ꞌpưa ꞌsướng ꞌnặn ꞌsúm khỏi so bók hảư ꞌpi ꞌnọng ꞌhụ chẻng#ꞌva, ꞌdọn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnặn#lo, ꞌviạk dáng ꞌdóm báp ꞌsội ꞌnị chắng kháo ꞌmá ꞌhọt ꞌpi#ꞌnọng.
38 "Portanto, meus irmãos, quero que saibam que mediante Jesus lhes é proclamado o perdão dos pecados.
39 ꞌLuống ꞌtáng ꞌdệt ꞌtoi ꞌluột ꞌláng pú ꞌMô‑ꞌsê đảy bók ꞌvạy ꞌnặn báu#ꞌmí phủ đaư pên ꞌcốn đi ꞌmí ꞌmen tó nả Chảu Pua ꞌPhạ#đảy. Hák#ꞌva ꞌchu ꞌcốn phủ đaư ꞌchưa Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, Chảu Pua ꞌPhạ chắng ꞌtứ pên ꞌcốn đi ꞌmí#ꞌmen.
39 Por meio dele, todo aquele que crê é justificado de todas as coisas das quais não podiam ser justificados pela lei de Moisés.
40 ꞌNéo ꞌnặn ꞌcoi ꞌchự hiêm hảư#đi, dản#ꞌva ꞌquám ꞌlam páo ꞌTan chảu đảy ꞌchiến ꞌvạy ꞌchí ꞌmá tốc sáư ꞌpứng chảu ꞌsướng#ꞌva:
40 Cuidem para que não lhes aconteça o que disseram os profetas:
41 ꞌPứng phủ ꞌmặc đu ꞌngai, au căn bớng#ꞌnớ
41 ‘Olhem, escarnecedores, admirem-se e pereçam; pois nos dias de vocês farei algo que vocês jamais creriam se alguém lhes contasse! ’"
42 [ꞌMưa ꞌtan Pôn bók ꞌcốn ꞌDiu ꞌsướng ꞌnặn ꞌlẹo] ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt cắp ꞌtan Pôn đang ꞌchí ók ꞌhướn ꞌsúm#pay, ꞌpứng ꞌcốn nẳng ꞌhướn ꞌsúm ꞌdiến so hảư song ꞌtan đảy táo ꞌcứn ꞌmá bók son nả ꞌviạk ꞌnặn máư nẳng cuông ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌtưa#nả.
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo da sinagoga, o povo os convidou a falar mais a respeito dessas coisas no sábado seguinte.
43 Nhá ꞌsúm pay#ꞌlẹo, ꞌcọ ꞌmí lai ꞌcốn ꞌDiu kéng ꞌcốn táng ꞌphắn phủ vảy ꞌháu Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtoi ꞌhịt ꞌcốn#ꞌDiu, ꞌdiến ꞌtoi ꞌtan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt pay. Song ꞌtan ꞌcọ đảy ổ ꞌtố kéng tít tơn hảư sau mẳn chaư ꞌpơng inh công ꞌphún Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchoi#ꞌháu.
43 Despedida a congregação, muitos dos judeus e estrangeiros piedosos convertidos ao judaísmo seguiram Paulo e Barnabé. Estes conversavam com eles, recomendando-lhes que continuassem na graça de Deus.
44 ꞌHọt ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌtưa nả ꞌmá, ꞌcốn ꞌmướng Ăn‑ti‑ô chao ꞌchí mết ꞌchu ꞌcốn đảy ꞌmá ꞌsúm căn ꞌphắng ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 ꞌMưa phen ꞌcốn ꞌDiu hên ꞌcốn ꞌmá ế ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌdiến ꞌmí chaư hơng ꞌchắng ꞌtan Pôn#lai, chắng pák khắt ꞌquám ꞌtếng ꞌvạu đu ꞌngai ꞌquám bók son khong#ꞌtan.
45 Quando os judeus viram a multidão, ficaram cheios de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo estava dizendo.
46 ꞌTan Pôn cắp ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt ꞌmí chaư ꞌngán ꞌvạu hảư ꞌpứng ꞌcốn ꞌDiu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌQuám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌsúm khỏi ꞌchọ au ꞌmá bók son hảư ꞌpứng chảu#cón. Hák#ꞌva ꞌpứng chảu ꞌcọ thiêng sia, pên ꞌsướng ꞌpứng chảu ngắm#ꞌva báu#sôm đáng đảy ꞌchua ꞌlới#ꞌlới. ꞌSướng ꞌnặn ꞌsúm khỏi chắng au căn ꞌmá bók ꞌcốn táng#ꞌphắn,
46 Então Paulo e Barnabé lhes responderam corajosamente: "Era necessário anunciar primeiro a vocês a palavra de Deus; uma vez que a rejeitam e não se julgam dignos da vida eterna, agora nos voltamos para os gentios.
47 ꞌcọ ꞌmen ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu Chom đảy ꞌchiến ꞌvạy ꞌchị bók ꞌsúm khỏi#ꞌva:
47 Pois assim o Senhor nos ordenou: ‘Eu fiz de você luz para os gentios, para que você leve a salvação até aos confins da terra’ ".
48 ꞌCốn táng ꞌphắn ꞌmưa đảy ꞌnghín ꞌtan Pôn ꞌvạu ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ꞌmuôn ꞌmớng sỏng ꞌnhó ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên Chảu#Chom. ꞌPứng phủ đaư ꞌTan chảu đảy ꞌlưạk au ꞌvạy cón ꞌlẹo hảư ꞌmí ꞌchua ꞌlới#ꞌlới ꞌcọ ꞌdiến ꞌchưa au ꞌquám#ꞌnặn.
48 Ouvindo isso, os gentios alegraram-se e bendisseram a palavra do Senhor; e creram todos os que haviam sido designados para a vida eterna.
49 ꞌQuám ꞌGiê‑ꞌsu phủ pên Chảu Chom ꞌcọ đảy ꞌpe ók pay ꞌtua phổng ꞌlố ꞌmướng#ꞌnặn.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Hák#ꞌva phen ꞌcốn ꞌDiu đảy ꞌnhuốn chaư ꞌpứng ông quan phủ nháư téng đa nẳng ꞌmướng ꞌnặn kéng ꞌpứng ꞌnáng nủ ꞌme [ꞌcốn táng ꞌphắn] phủ ꞌmá vảy ꞌháu Chảu Pua ꞌPhạ [ꞌtoi ꞌcốn#ꞌDiu], chắng ꞌpá căn ꞌnạp têng ꞌtan Pôn kéng ꞌtan Ba‑ꞌna‑bắt, ꞌlẹo ꞌcọ sắp song ꞌtan ók sia đen đin ꞌmướng#sau.
50 Mas os judeus incitaram as mulheres piedosas de elevada posição e os principais da cidade. E, provocando perseguição contra Paulo e Barnabé, os expulsaram do seu território.
51 Song ꞌtan đảy ꞌpứ khún chắp tin ók sáư tó nả#sau. ꞌLẹo song ꞌtan chắng pay cá ꞌmướng ꞌI‑cô‑ꞌni‑ôn.
51 Estes sacudiram o pó dos seus pés em protesto contra eles e foram para Icônio.
52 ꞌPứng ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu [nẳng ꞌmướng Ăn‑ti‑ô ꞌnặn] ꞌcọ sút chaư ꞌmuôn#ꞌmớng, ꞌmí Chảu Khuôn Saư dú#têm.
52 Os discípulos continuavam cheios de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.