Mateus 15
ymp (YMP) vs NTLH
1 Palisi lêk kîdôŋga ambô balambung doho êlêm nang Jelusalem be ê êyô vo Yisu me enang ik yêni ling nena,
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 “Bumalô loho ning ambô manjeng henang vo aômbôkîng baheŋing mambung yôv kîmîng aôŋgang nôm. Me bisête be yong ŋa hôndông ivuling ambô êng be mî îvôkîng baheŋing amî?”
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Êng me Yisu henang nena, “Bisête be môlô vuling Wapômbêng ya ambô balambung be osopa môlô da ning ambô manjeng?
3 Jesus respondeu:
4 Hîtôm Wapômbêng bôk henang nena, ‘Nondovak lemambô lo lemtambô’ me ‘Ôpatu be hethang lambô lo talêmbô hethak ambô athek, êng me iŋgik ôpêng vônô.’
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Metom thak môlôndông avîlanô nena anô te henang ethak lambô mena talêmbô ma nena, ‘Yînîng nômkama takatu be hîmô vo yaŋgêv mamu livung ethak, êng me bôk ya hanang yôv nena tem yaŋgêv êndêng Wapômbêng îtôm da,’
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 êng me môlô va long thing vo dô ôpêng êŋgêv lambô mena talêmbô ma livung andô. Be ditu hik thô nena môlôvong Wapômbêng ya ambô hivutak hîtôm nôm oyang me osopa limbumi da ning bôk le long yom.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Môlô ŋa ovatek avîlanô! Thak môlôvong bêng be avîlanô esong nena môlô ŋa mavî. Metom plopet Aisaia ya ambô sêmbôk be henang ethak môlô me avanông nena,
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 “‘Avîlanô takiti thak êv yînîng athêng ling ethak vieŋing yom,
8 “Deus disse:
9 Loho êv yeng oyang ethak ya
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Me Yisu helam avîlanô nômbêng atu êlêm ethak tom me henang nena, “Môlôndaŋô yînîng ambô ti be oyala katôyang.
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Nôm takatu be thak avîlanô eyang hîlôk vieŋing me mî thak nembong be lohombutak lêlêik amî. Metom nôm takatu be avîlanô enang ele vieŋing yom, ditu hevong be loho ivutak lêlêik.”
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Yôvêm me Yisu ya ŋa hîndông êlêm enang ethak yêni nena, “Nondaŋô. Palisi elaŋô yong ambô ti be loho leŋing maning kambom hethak ong.”
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Me Yisu henang viyang nena, “Wakamik atu be hîmô melak leng tem nesapu nôm takatu be mî yêni hevatho hîlôk ya kukapô amî lêk galôk vê.
13 Jesus respondeu:
14 Be dô môlôndaŋô ŋa takêng ining ambô be osopa andô. Loho me hîtôm ŋa maleŋing pusip be evong vo endom avîlanô embeng loŋdaŋlê. Me anô mandaluk pusip yang helom anô mandaluk pusip yang heveng loŋdaŋlê, êng me tem luvi êŋgêv yak îndôk lovang.”
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Êng me Pita henang ethak Yisu nena, “Nuŋgik ambô dôhô êng ya ondong thô êndêng yoô.”
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Me Yisu henang ethak loho nena, “Hevong bisê be môlô thông hiving denang?
16 Jesus disse:
17 Betha mî oyala amî nena nôm takatu be hîlôk anô vieŋing be hê heva leŋiŋthoham yôv me thak hele yêing be hê.
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Metom nôm takatu be hele vieŋing me hêlêm nang anô kapôlôŋing be hevong loho vutak lêlêik.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Nôm takatu be thak hîmô anô kapôlôŋing be hele yêing me auk kambom lêk ik anô vônô lêk evong sek iving anô lêk avî mena avî lêk anô lêk avîlanô muk evong sek mayaliv hiving i lêk vanî lêk enang ambô yôhîng hethak anô yang lêk enang ambô kambom hethak anô vi.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Kambom takiti ditu tem nembong be avîlanô imbutak lêlêik. Be ditu oyala nena anô te mî hîvôkîng bang be heyang nôm amî me ôpêng mî hivutak lêlêik amî.”
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Yisu hetak long êng be hê hîmô melak lông Taia lo Saidon ining pîk.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Me avî Kenan te hîmô long êng be hêlêm be helam lêklokwang lômbôlông nena, “Anômbêng! Devit Lim Lêkmuk! Nôŋgêv kapôlôm vo ya! Gôk kambom te hîmô hiving yînîng avena be hivuling inda kambom anông.”
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Metom Yisu mî henang avî êng ya ambô viyang amî. Êng me ya ŋa hîndông êlêm me enang ethak inda nena, “Avî ti helam kaêk heveng aô yam bôsaha! Be nonang vo ni!”
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Êng me henang nena, “Wapômbêng hêv ya be ya halêm vo avîlanô Islael takatu be eveng mayaliv hîtôm boksipsip yom.”
24 Jesus respondeu:
25 Me avî atu hêlêm me heya vabudum thîvô be henang nena, “Anômbêng, nôŋgêv ya livung!”
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Me henang ethak avî êng nena, “Kambom vo êŋgêv sêiknena ning nôm êndêng avung.”
26 Jesus disse:
27 Me avî êng henang nena, “Anômbêng, aliêng me avanông bing. Metom avung thak eyang limi ning nôm pômôp takatu be hêv yak hîlôk ining balê vimbing.”
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Me Yisu henang nena, “Avî, yong hôêv iving me bêng anông, be ditu nôm atu be lem hiving me lêk huwa yôv.” Me avî êng nalavî hivutak mavî hethak loŋbô hêndêng wakma êng yom.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Me Yisu hetak long êng me hivup ethak kasîk bomang nang Galili ya dang. Hîvô me hethak dum te be hê hîmô.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 Me avîlanô bêng anông êlêm vo yêni me iwa ŋa veŋing kambom, lêk ŋa maleŋing pusip, lêk ŋa veŋing lo baheŋing lêkgwak, lêk ŋa vieŋing putup, lêk ŋa kômbôk lomaloma be êlêm êndô hêk Yisu va. Me hevong loho ivutak mavî.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 Me avîlanô êyê ŋa vieŋing putup enang ambô, lêk ŋa veŋing lo baheŋing lêkgwak ivutak mavî, me ŋa veŋing kambom eveng, lêk ŋa maleŋing pusip êyê tak. Loho yê nôm takêng be esong kambom be êv avîlanô Islael ining Wapômbêng ya athêng ling.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Yisu helam ya ŋa hîndông êlêm me henang ethak loho nena, “Ya leng ik ya hethak avîlanô nômbêng iti. Loho bôk îmô hiving ya hîtôm wak lô be ining nôm lêk mî. Be ditu ya handô yaŋgêv loho bini lêk leŋing oyang, vômbê nena tem maleŋing endeyang be êŋgêv yak îndôk loŋdaŋlê.”
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Me ya ŋa hîndông enang nena, “Avîlanô bêng anông me aômô long thiliv, be yôv keme aômbua nôm nang êsê be aômbakông loho?”
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Me Yisu henang ik loho ling nena, “Môlô ning polom vithêla tu be hîmô?”
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Me Yisu henang ethak avîlanô nômbêng atu nena îndôk îmô.
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Êng me hiwa polom bahevi be lahavôyi atu lêk alim takatu be henang la mavî hêndêng Wapômbêng. Yôv me hekav polom lêk alim be hêv êndêng ya ŋa hîndông me loho iwa be ik tham hêndêng avîlanô.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 Sapêng eyang be leŋiŋviŋyak me ya ŋa hîndông ithup nôm wata hîlôk vak tham bahevi be lahavôyi.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 Anô yom hîtôm 4,000 me avî lo sêik takatu be eyang nôm êng hiving me mî iwa loho thô hiving amî.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Yôv me Yisu hêv avîlanô be ê me hethak yeng be hê Magadan.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.