Mateus 19
Mbeɗe sáka kuni fie (XUO) vs NVT
1 Zaɗka Zezu fere nzoɓri ɓay ɓeri key na ɔ munu báyḭi lɛ, ka zɔl ká kuɗu zaɗ ká Galele a se zaɗ ká ɗo nzaa mbii Zurdɛ̰ ká fi kɛlu ká ɓil kuɗu zaɗ ká Zude.
1 Quando Jesus terminou de dizer essas coisas, deixou a Galileia e foi para a região da Judeia, a leste do rio Jordão.
2 Lɛɛ, ruɔ nzoɓri ŋgḭi ɓamba i se fal-ɛ, lɛ, ka vaa sɛm ɓari.
2 Grandes multidões o seguiram, e ele curou os enfermos.
3 Báyḭi lɛ, Farizi ha̰nɛri soro ɓa lakun-ɛ ɓay nzáa nzi-ɛ ze í vbi ni ɓay mii: «Ká ɓil *bol kusol naari na wa̰a, wa̰ra nzoɓ ɗo ɓáy faa ká ɓay níi má̰y ɓe ɓay tul ɓay ḭi ḭi hɔy kara mgbum lɛ?»
3 Alguns fariseus apareceram e tentaram apanhar Jesus numa armadilha, perguntando: “Deve-se permitir que um homem se divorcie de sua mulher por qualquer motivo?”.
4 Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Wa̰a, ɓay ká i ɗaa ɗo ɓil mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru na ì kḭi í kɔ ya hɔy lɛ woo? Ɓáy tiikake lew hɔy na, Nzoɓ Ɗáa Feri Riw Bele na ɗaa wa̰ra nzoɓ ɓáy má̰y nzoɓ zeɓ.
4 “Vocês não leram as Escrituras?”, respondeu Jesus. “Elas registram que, desde o princípio, o Criador ‘os fez homem e mulher’
5 Sa̰wke mini ze, “wa̰ra nzoɓ a pɔ́ŋ bi-ɛ ɓáy mi-ɛ, ɓay káw ziŋ má̰y ɓe; lɛ, ɓari siɗi bele reɓ na, i ví ɓa nzoɓ ká mbḭw.”
5 e disse: ‘Por isso o homem deixa pai e mãe e se une à sua mulher, e os dois se tornam um só’.
6 Ɓe mini ze, i ɓa nzoɓ ká siɗi mbǎa, roo lɛ, i ɓa nzoɓ ká mbḭw. Munu zu lɛ, nzoɓri ká Ŋgɛrɛwṵru siŋ ri zuɔ kḭ na, ndaɗ ɓay haŋa nzoɓ ka wál sakra ɓari ya.»
6 Uma vez que já não são dois, mas um só, que ninguém separe o que Deus uniu.”
7 Lɛɛ, *Fariziri vbi ni ɓay mii: «A munu ku wa̰a ɓay ḭi nda̰w rɔɔ, *Moyze mbi nzi-ɛ ha̰ wa̰ra nzoɓ ɗaa mbeɗe níi má̰y ɓe na ha̰ ni nda̰w rɔɔ, a nii ni zɔl lɛ?»
7 Eles perguntaram: “Então por que Moisés disse na lei que o homem poderia dar à esposa um certificado de divórcio e mandá-la embora?”.
8 Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay mii: «Ɓay tul law ŋgɔŋɔ ɓaarì ze, Moyze ha̰ faa ha rì níike má̰y ɓaarì. Roo lɛ, ɓáy tiikake na ɗo munu ya.
8 Jesus respondeu: “Moisés permitiu o divórcio apenas como concessão, pois o coração de vocês é duro, mas não era esse o propósito original.
9 Mì ɓaa ha rì: zaɗka nzoɓ ɗo ɓáy má̰y ká má̰yke nzaa wa̰ra kḭ ya, rɔɔ wa̰ra na nii ni a ya̰a má̰y kḭ lɛ, wa̰rake ku na ɗaa nun pie.»
9 E eu lhes digo o seguinte: quem se divorciar de sua esposa, o que só poderá fazer em caso de imoralidade, e se casar com outra, cometerá adultério”.
10 Báyḭi lɛ, leɗ nduoɓal-ɛri ɓaa ha̰ ni mii: «Zaɗka simseɗ wa̰ra nzoɓ ɗo munu ɓay tul má̰y ɓe lɛ, ya̰aŋa má̰y ya na ndaɗ mba ɗi.»
10 Os discípulos de Jesus disseram: “Se essa é a condição do homem em relação à sua mulher, é melhor não casar!”.
11 Lɛɛ, ka yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Wa̰rari riw bele na i maa ɓay ya̰aŋa kér ɓay ni key ya, roo lɛ, ɓa ɓari ká Ŋgɛrɛwṵru ha ri hṵrusuoke hɔy ze, i máa ya̰aŋa ɓayke.
11 “Nem todos têm como aceitar esse ensino”, disse Jesus. “Só aqueles que recebem a ajuda de Deus.
12 Nzoɓ ha̰nɛri ya̰a má̰y ya, ɓay ḭi lɛ, ndḭw ri hu-hu ɓáy máa ɓari ká mboŋke ri hɔy; a nzoɓ ha̰wri lɛ, i ya̰a má̰y ya, ɓay ḭi lɛ, i ɓa nzoɓri ká i lo gum-ri lo; a nzoɓ kḭri laa lɛ, i ya̰a má̰y ya, ɓay ḭi lɛ, i kɔrɔ sùo-ri í ɗaa peɗ ha̰ réke mbay Ŋgɛrɛwṵru ká tul nzoɓri na se ɓa pola. Nzoɓ ká maa ɓay ya̰aŋa ɓay key lɛ, ka ya̰a.»
12 Alguns nascem eunucos, alguns foram feitos eunucos por outros e alguns a si mesmos se fazem eunucos por causa do reino dos céus. Quem puder, que aceite isso.”
13 Báyḭi lɛ, nzoɓri vi ɓáy leɗri ha̰ Zezu ɓay haŋa ni ka ɗaa nduo-ɛ ɓo tul-ri a ɗáake nzaa ɓay kere. Roo lɛ, leɗ nduoɓal-ɛri haa ri.
13 Certo dia, trouxeram crianças para que Jesus pusesse as mãos sobre elas e orasse em seu favor, mas os discípulos repreendiam aqueles que as traziam.
14 Lɛɛ, Zezu ɓaa ha ri mii: «Ì ála leɗri ha ri vi luo-i ɓo, ì haa ri ya, ɓay ḭi lɛ, Ŋgɛrɛwṵru re mbay ká tul ɓari ká i ɗo munu ká leɗri key.»
14 Jesus, porém, disse: “Deixem que as crianças venham a mim. Não as impeçam, pois o reino dos céus pertence aos que são como elas”.
15 Falɛ káʼa ɗaa nduo-ɛ ɓo tul-ri na, ka pɔŋ ri a zɔl ká zaɗɛ ku.
15 Então, antes de ir embora, pôs as mãos sobre a cabeça delas e as abençoou.
16 Báyḭi lɛ, leɗ kuban mbḭw munu soro ɓa lakun Zezu a vbi ni ɓay mii: «Mbay, fe kere ḭi kḭ nda̰w rɔɔ, mì ɗáa ɓay zíŋke kumnun ká ɗo ɓaŋguɔ na lɛ?»
16 Um homem veio a Jesus com a seguinte pergunta: “Mestre, que boas ações devo fazer para obter a vida eterna?”.
17 Lɛɛ, ka yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «Ɓay ḭi rɔɔ, mù vbi mì ɓay ká se tul fe kere lɛ?» Nzoɓ mbḭw keklek hɔy ze ɓa nzoɓ kere. Zaɗka mù hii ɓay zíŋ kumnun ká ɗo ɓaŋguɔ na lɛ, mu ɗaa vu mbom ka ɓo tul *bol kusol ká *Moyze ha rì na nda̰w rɔ! Lɛɛ, leɗ kuban na yḭ̀i a vbi ni mii: «Wa̰a, bol kusol taa ha̰akeri lɛ?»
17 “Por que você me pergunta sobre o que é bom?”, perguntou Jesus. “Há somente um que é bom. Se você deseja entrar na vida eterna, guarde os mandamentos.”
18 Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay mii: «Mù ti ika nzoɓ ya, mù ti ɗáa nun pie ya, mù ti ri-riiɓa ya, mù ti kúɗ ɓay zuɔ nzaa nzoɓ ya,
18 “Quais?”, perguntou o homem. Jesus respondeu: “Não mate. Não cometa adultério. Não roube. Não dê falso testemunho.
19 mù ɗáa vu mbom ɓo tul bǎa-ka ɓáy máa-ŋa, rɔɔ mú hii kṵ-ɔ munu ká sùo-ɔ ɓo kḭ.»
19 Honre seu pai e sua mãe. Ame o seu próximo como a si mesmo”.
20 Báyḭi lɛ, leɗ kuban na ɓaa ha̰ ni mii: «Bol kusolkeri ku riw bele na, mì ɗo tul-e ɓáy zaɗɛ. Wa̰a, ha̰a ḭi rɔɓay ze puo mì ɓáy lɛ?»
20 “Tenho obedecido a todos esses mandamentos”, disse o homem. “O que mais devo fazer?”
21 Lɛɛ, Zezu ɓaa ha̰ ni mii: «Zaɗka mù hii ɓay ví ɓa nzoɓ kere munu ká Ŋgɛrɛwṵru ɓa nzoɓ kere na lɛ, mu se mú vǎa hie fe ɓori riw bele ká mù ɗǒke na, a mú pɔ́ŋ larike ha̰ nzoɓ kṵkuri, lɛ, mù ɗoko ɓáy feziŋa taa tusuɛkeri ká nulue. Falɛ ro lɛ, mu yḭ̀i mú se fal-i ɓáy.»
21 Jesus respondeu: “Se você quer ser perfeito, vá, venda todos os seus bens e dê o dinheiro aos pobres. Então você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me”.
22 Zaɗka leɗ kuban na laa ɓayri na munu báyḭi lɛ, ka zɔl mgbiriŋ, ɓay ḭi lɛ, ka ɗo ɓáy feziŋari ŋgḭi ɓamba.
22 Quando o rapaz ouviu isso, foi embora triste, porque tinha muitos bens.
23 Lɛɛ, Zezu ɓaa ha̰ leɗ nduoɓal-ɛri mii: «Mì ɓaa ha rì ta-taŋ ɓa tusuɛ kḭ: ɓay haŋa nzoɓ feziŋa ɗiŋ tul-e ha̰ Ŋgɛrɛwṵru re mbay ká tul-e na, zaɗɛ ŋgɔŋ ɓamba.
23 Então Jesus disse a seus discípulos: “Eu lhes digo a verdade: é muito difícil um rico entrar no reino dos céus.
24 Mì ɓaa ha rì na rɔɓay: ɓay haŋa zambal ka nduo luɔ zɔy a tḭi ká nun-ɛ na, ɗo ŋgɔŋ ɓamba tasiri. Roo lɛ, haŋa nzoɓ feziŋa ɗiŋ tul-e ha̰ Ŋgɛrɛwṵru re mbay ká tul-e na, ɗo ŋgɔŋ ɓamba tasiri kal ɗi rɔɓay.»
24 Digo também: é mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha que um rico entrar no reino de Deus”.
25 Zaɗka leɗ nduoɓal-ɛri laa ɓayke na munu báyḭi lɛ, tuku ri ha ri ɓaa mii: «A munu ku waa, nzoɓ ve ze a máa ɓay zíŋ pam na ɓáy lɛ?»
25 Ao ouvir isso, os discípulos ficaram perplexos e perguntaram: “Então quem pode ser salvo?”.
26 Báyḭi lɛ, Zezu geɗe kɔ́m ɓa luo-ri a ɓaa ha ri mii: «Fe key na, nzoɓri ze faake mba ri, roo lɛ, Ŋgɛrɛwṵru na fe ká mba ni mba na mbḭw tiya.»
26 Jesus olhou atentamente para eles e respondeu: “Para as pessoas isso é impossível, mas tudo é possível para Deus”.
27 Lɛɛ, Piyɛr mbi ɓay a ɓaa ha̰ ni mii: «Mu kɔ, ɓuru na ɓuru pɔŋ feri riw bele, a ɓúru se fal-a. A key wa̰a, fe ḭi ze a ɗoko ɓay tul ɓuru na lɛ?»
27 Então Pedro disse: “Deixamos tudo para segui-lo. Qual será nossa recompensa?”.
28 Báyḭi lɛ, Zezu ɓaa ha ri mii: «Mì ɓaa ha rì ta-taŋ ɓa tusuɛ kḭ: zaɗka ɓi *Vu Nzoɓ mì káw tul kariŋgaw riŋ ɗika ɓáy sew ká feri riw bele a ví ɓa fie na, ɓaarì ká tul-rì duɔ fal-ɛ siɗi ká ì tɔŋ fal-i na, ì káw tul kariŋgaw mbayri nda̰w ɓay réke tul sa̰w ka̰ni leɗ Izarayɛlri ká duɔ falɛ siɗi na.
28 Jesus respondeu: “Eu lhes garanto que, quando o mundo for renovado e o Filho do Homem se sentar em seu trono glorioso, vocês, que foram meus seguidores, também se sentarão em doze tronos para julgar as doze tribos de Israel.
29 Nzoɓ ha̰a ha̰a ká pɔŋ hul ɓeri, mase yṵ-ɛri ɓáy tini-ɛri, mase bi-ɛ ɓáy mi-ɛ, mase vi-eri mase wáa ɓeri ɓay tul-i lɛ, Ŋgɛrɛwṵru a haŋa ni kḭri faa ɓal ba isɔɗ sɔɗ, a ɗo ɓáy kumnun ká ɗo ɓaŋguɔ.
29 E todos que tiverem deixado casa, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou propriedades por minha causa receberão em troca cem vezes mais e herdarão a vida eterna.
30 Roo lɛ, nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká i ɗo pola timbɛɗɛ key na, i ɗoko fal. A nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká i ɗo fal timbɛɗɛ key na, i ɗoko pola.»
30 Contudo, muitos primeiros serão os últimos, e muitos últimos serão os primeiros.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.