João 5
Mbeɗe sáka kuni fie (XUO) vs NTLH
1 Fal feri ku na, Ziɓri ɗaa nam suoriya ɓari, lɛ, Zezu uru a se ɓa ŋgɛrɛpuo Zuruzalɛm na rɔɓay.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus foi até Jerusalém.
2 Ká Zuruzalɛm na, faa kɔ̀kɔ mbḭw ɓa faa kál baɗuri ɗo ɗi. Ɗi ya ɓáy faake ku na, da̰ŋa ɗo ɗi ká i mbuo fe í puɗ ɓa tem zaɗ ndeɓe ɗo ɗi. Riŋ zaɗke ku na i ɗi ɓáy nzaa eboro ɓa Betesda.
2 Ali existe um tanque que tem cinco entradas e que fica perto do Portão das Ovelhas. Em hebraico esse tanque se chama “Betezata”.
3 Temri ká i puɗ ɗo lakun mbiike ku na, nzoɓ sɛmri ŋgḭi ɓamba tasiri i naa ɗi raɗ raɗ; nzoɓ ra̰wri nda̰w, nzoɓ kpɛɗɛri nda̰w, rɔɔ nzoɓri ká sùo-ri hu wǔɔ nda̰w pi. [Ɓari na, i naa í giyaŋ mbii káʼa láŋ,
3 Perto das entradas estavam deitados muitos doentes: cegos, aleijados e paralíticos. [Esperavam o movimento da água,
4 ɓay ḭi lɛ, ɓil nam ha̰nɛri ku na, leɗ nzaapeɗ taa Ŋgɛrɛmbay ɗì a ví ɗo ɓil mbii na a laŋ. Lɛɛ, nzoɓ sɛm ká ɗì titire ɗɛkrɛ, a ɗo ɓil mbii ká laŋ ku na lɛ, sɛmke na ɗo mina mina hɔy kara, suo nzoɓke na a váa ɓáy kere.]
4 porque de vez em quando um anjo do Senhor descia e agitava a água. O primeiro doente que entrava no tanque depois disso sarava de qualquer doença.]
5 Nzoɓ mbḭw ká ɗi ku na, sùo-ɛ sɛ ni naa ɗi ɗaa mbiimbam síŋ say pa̰rɛ tɔnɔ siɗi ro.
5 Entre eles havia um homem que era doente fazia trinta e oito anos.
6 Zaɗka Zezu mbi nun-ɛ kaʼa kɔ ni naa sɛm bole ɗi ɓamba na báyḭi lɛ, ka vbi ni mii: «Wa̰a, mù hii ɓay haŋa sùo-ɔ vaa lɛ?»
6 Jesus viu o homem deitado e, sabendo que fazia todo esse tempo que ele era doente, perguntou:
7 Nzoɓ sɛm na yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «Mbay, zaɗka mbii na laŋ lɛ, nzoɓ mbḭw ká ɓay mbika mì a ɗáa mì nduo ɗi na tiya. Zaɗka mì nzaa faa ɓay séke ɗi lɛ, nzoɓ kḭ ví kuŋ pol-i gbaɗ a ɗo ɗi pola ɗɔɗ ha̰ mì.»
7 Ele respondeu: — Senhor, eu não tenho ninguém para me pôr no tanque quando a água se mexe. Cada vez que eu tento entrar, outro doente entra antes de mim.
8 Báyḭi lɛ, Zezu ɓaa ha̰ ni mii: «Úru siya mú mbi hii ɓo a mú se-seɗ!»
8 Então Jesus disse:
9 Ká zaɗɛ ku hɔy lɛ, sùo leɗban na vaa ni kiyaw kiyaw, a mbi hii ɓe a se-seɗ.
9 No mesmo instante, o homem ficou curado, pegou a cama e começou a andar. Isso aconteceu no sábado.
10 Báyḭi lɛ, ŋgɛrɛdɔma̰y Ziɓri ɓaa ha̰ nzoɓ ká sùo-ɛ vaa ni na mii: «Vuri key na ɓa nam mgbaka ta̰ram ká nzoɓ ɗaa peɗ ya. Bol kusol ɓuru na ha̰ faa ká ɓay haŋa nzoɓ soɓ hii ká ɓil nam key na ya.»
10 Por isso os líderes judeus disseram a ele: — Hoje é sábado, e a nossa
11 Lɛɛ, ka yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Nzoɓ ká vaa mì key na ɓaa ha̰ mì mii: “Mbi hii ɓo mú se-seɗ.”»
11 Ele respondeu: — O homem que me curou me disse: “Pegue a sua cama e ande.”
12 Báyḭi lɛ, i vbi ni mii: «A wa̰a nzoɓ ve kḭ ze ɓaa ha̰ mù lɛ?»
12 Eles perguntaram: — Quem é o homem que mandou você fazer isso?
13 Roo lɛ, nzoɓ ká ha̰ sùo-ɛ vaa ni na, ɓa nzoɓ ve kara ka kɔ ya, ɓay ḭi lɛ, Zezu zee rik ká sakra ruɔ nzoɓri ká i ɗo zaɗɛ na.
13 Mas ele não sabia quem tinha sido, pois Jesus havia ido embora por causa da multidão que estava ali.
14 Falɛ ku báyḭi lɛ, Zezu yḭ̀i a ziŋ nzoɓ ká sùo-ɛ vaa ni na ká ɓil *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru a ɓaa ha̰ ni mii: «Mu laa, timbɛɗɛ key na mù vaa kiyaw kiyaw ro. Roo lɛ, mu ɗaa feya̰a na mbǎa. Munu ya lɛ, fe ká ndaya kal tul-e taa ha̰y key na a ɗáa mù ɓáy.»
14 Mais tarde Jesus encontrou o homem no pátio do Templo e disse a ele:
15 Báyḭi lɛ, leɗban na zɔl a vǎa ɓaa ha̰ ɓari ká i ɓa ŋgɛrɛdɔma̰y Ziɓri na mii, ɓa Zezu ze vaa ɓeri.
15 O homem saiu dali e foi dizer aos líderes judeus que quem o havia curado tinha sido Jesus.
16 Sa̰wke mini ze, ŋgɛrɛdɔma̰y Ziɓri ɗaa nun-ri ɓo tul Zezu lɛr lɛr, ɓay ḭi lɛ, ka ɗaa fe niri key na ká síe nam mgbaka ta̰ram ɓari.
16 Então eles começaram a perseguir Jesus porque ele havia feito essa cura no sábado.
17 Ro, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Bǎa Ŋgɛrɛwṵru ɗaa peɗ ɓa pola pola kpṵru tḭi timbɛɗɛ key rɔɓay, a ɓi kara mì ɗo ɗáa peɗ.»
17 Então Jesus disse a eles:
18 Ɓay tul ɓayke na ku ze ŋgɛrɛdɔma̰y Ziɓri nzǎarake ni mba taa pola na ku rɔɓay ɓay ika ni. I hii ɓay ika ni ɓay tul *bol kusol *nam mgbaka ta̰ram Ziɓri káʼa tuŋ na ku hɔy ya, roo lɛ, ka yḭ̀i a ɓaa mii, Ŋgɛrɛwṵru ɓa Bǎa ɓeri, ɓe ze a mgba sùo-ɛ a líeke ni.
18 E, porque ele disse isso, os líderes judeus ficaram ainda com mais vontade de matá-lo. Pois, além de não obedecer à lei do sábado, ele afirmava que Deus era o seu próprio Pai, fazendo-se assim igual a Deus.
19 Báyḭi lɛ, Zezu mbi ɓay a ɓaa ha ri mii: «Mì ɓaa ha rì ta-taŋ ɓa tusuɛ kḭ: leɗ na maa ɗáa fe mbḭw ɓáy tul-e ɓe kḭ sùo-ɛ ya. Fe ká Bi-ɛ ɗaa na nda̰w rɔɔ, ka ɗaa ɓáy. Feri riw bele ká Bi-ɛ ɗaa na, ɓe na kara ɗaa faa mbḭw munu nda̰w.
19 Então Jesus disse a eles:
20 Ì kɔ, Bǎa leɗ na kɔ Vi-e ɓa nzoɓ nun-ɛ, a kiɛ ni feri riw bele káʼa ɗaa sùo-ɛ kḭ. Kaʼa kíɛ ni peɗri ká ɓay ɗáa rɔɓay mba ha̰y ká i kɔ key na, lɛ, ì káw yer.
20 pois o Pai ama o Filho e lhe mostra tudo o que está fazendo. E vai mostrar a ele coisas ainda maiores do que essas, e vocês vão ficar admirados.
21 Munu ká Bǎa tina nzoɓri saa luɔ huɗ a ha ri kaw ɓáy kumnun na, Vi-e kara ha̰ kumnun ha̰ nzoɓri káʼa hii faa mbḭw munu nda̰w.
21 Porque, assim como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida aos que ele quer.
22 Rɔɓay, Bǎa Ŋgɛrɛwṵru na kuŋ ɓay ɓo tul nzoɓ mbḭw ya, roo lɛ, ka pɔŋ peɗke zuɔ nduo Vi-e ɓay haŋa ni ka kúŋke ɓay ka ɓo tul nzoɓ,
22 O Pai não julga ninguém, mas deu ao Filho todo o poder para julgar
23 ɓay haŋa nzoɓri riw bele i ɗaa mbay ka ɓo tul Vi-e na munu ká i ɗáake mbay ɓo tul Bi-ɛ na. Nzoɓ ká ɗaa mbay ɓo tul Vi-e na ya lɛ, ka ɗaa mbay ɓo tul Bi-ɛ ká píe ni na ya nda̰w.
23 a fim de que todos respeitem o Filho, assim como respeitam o Pai. Quem não respeita o Filho também não respeita o Pai, que o enviou.
24 «Mì ɓaa ha rì ta-taŋ ɓa tusuɛ kḭ: nzoɓ ká laa ɓay ɓi, a ɗaa law-ɛ ɓo tul nzoɓ ká píe mì lɛ, ka ɗo ɓáy kumnun ká ɗo ɓaŋguɔ na. Nzoɓke ku na i ti ɗáa ɓay ɓo tul-e ya, roo lɛ, ka kal nzaa huɗ na ro a kaw ɓáy kumnun.
24 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem ouve as minhas palavras e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não será julgado, mas já passou da morte para a vida.
25 «Mì ɓaa ha rì ta-taŋ ɓa tusuɛ kḭ: nam a ví vuku, ze namke na vi ro, ká huɗri láa kusol Vu Ŋgɛrɛwṵru, a nzoɓri ká i laa kusol-e na laa lɛ, i káw ɓáy kumnun.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vem a hora, e ela já chegou, em que os mortos vão ouvir a voz do Filho de Deus, e os que a ouvirem viverão.
26 Munu ká Bǎa leɗ ɗo ɓáy hṵrusuo kḭ sùo-ɛ ká ɓay haŋa nzoɓ kaw ɓáy kumnun na, ka ha̰ hṵrusuoke ha̰ Leɗ na ɓay haŋa ni ka ha̰ nzoɓri kaw ɓáy kumnun faa mbḭw munu na nda̰w.
26 Assim como o Pai é a fonte da vida, assim também fez o Filho ser a fonte da vida.
27 Rɔɓay, ka ha̰ faa ha̰ Leɗ na ɓay haŋa ni ka kuŋ sal ɓay ka zúɔ tul nzoɓri, ɓay ḭi lɛ, ka ɓa *Vu Nzoɓ.
27 E ele deu ao Filho autoridade para julgar, pois ele é o
28 Ì ha̰ ɓay key na ka tuku rì ya, ɓay ḭi lɛ, nam a vika, ká huɗri riw bele ká i naa ɓil luɔ huɗ na, i láa kusol Vu Ŋgɛrɛwṵru
28 — Não fiquem admirados por causa disso, pois está chegando a hora em que todos os mortos ouvirão a voz do Filho do Homem
29 a í tḭi saa ɗi. Ɓari nzoɓ ha̰yri ká i ɓa nzoɓ ɗáa peɗ kereri na, a haŋa ri tḭi í kaw ɓáy kumnun. Roo lɛ, ɓari nzoɓ ha̰yri ká peɗ ɗáa ɓari ndaya ɓaŋguɔ na, i tḭ́i saa luɔ huɗ ɓay haŋa ri ɗaa ɓay huɗ ɓo tul-ri.
29 e sairão das suas sepulturas. Aqueles que fizeram o bem vão ressuscitar e viver, e aqueles que fizeram o mal vão ressuscitar e ser condenados.
30 Ɓi na, mì maa ɓay ɗáa fe mbḭw ɓáy tul gaŋ sùo-i ya. Mì kuŋ sal ɓay zuɔ tul nzoɓri, roo lɛ, kúŋ sal ɓay ɓi na ɗo ɓáy zaɗɛ nda̰w, ɓay ḭi lɛ, mì nzaa faa ɓay fe ká law-i ze hii ya, roo lɛ, ɓay ɗáa fe ká law Ŋgɛrɛwṵru ká píe mì ze hii.»
30 Jesus continuou a falar a eles. Ele disse:
31 Zezu ɓaa mii: «Zaɗka ɓa ɓi ze mì ɓaa nasi ɓay ɓi sùo-i lɛ, nasi ɓayke na ɗaa fe ya.
31 — Se eu dou testemunho a favor de mim mesmo, então o que digo não tem valor.
32 Roo lɛ, ɓa nzoɓ kḭ ɓoɗ ze ɓaa nasi ɓay ɓi na. Ze, mì kɔ nda̰w, nasi ɓay káʼa ɓaa se tul-i na ɓa tusuɛ ɓay.
32 Mas existe outro que testemunha a meu favor, e eu sei que o que ele diz a respeito de mim é verdade.
33 Ɓaarì na ì pie nzaapeɗ ɓa luo Za̰a, lɛ, nasi ɓay ɓe na ɗo ɓa tusuɛ kḭ.
33 Vocês mandaram fazer perguntas a João, e o testemunho que ele deu é verdadeiro.
34 Ì kɔ, ɓi na, nasi ɓay nzoɓ ze mì se síeke ya, roo lɛ, mì ɓaa mini ɓay haŋa rì ɗáake law-rì ɓo tul-i í zíŋke pam.
34 Eu não preciso que ninguém dê testemunho a meu favor, mas digo essas coisas para que vocês sejam salvos.
35 Za̰a na ɗo munu ɓa huu ndele ká i ɗaa huu taa ɗi káʼa hie kaɗ kaɗ, a lɛ, ɓaarì na ì ɗaa suoriya ká ɓil zaɗ taŋa ɓe na bole ɗi ndḭi munu hɔy.
35 — João era como uma lamparina que estava acesa e brilhava, e por algum tempo vocês se alegraram com a luz dele.
36 A roo lɛ, ɓi na, nzoɓ nasi ɓay ɓi ká kal tul-e taa Za̰a na ɗo ku: ɓa peɗri ká Bǎa pɔŋ zuɔ nduo-i ɓay haŋa mì ɗaa ɔ. Peɗri ká mì ɗaa na ɓaa nasi ɓay se tul-i mii, ɓa Bǎa ze píe mì.
36 Mas eu tenho um testemunho a meu favor ainda mais forte do que o que João deu: são as coisas que eu faço, as quais o meu Pai me mandou fazer. Elas dão testemunho a favor de mim e provam que o Pai me enviou.
37 A Bǎa Ŋgɛrɛwṵru kḭ sùo-ɛ ká píe mì na, ɓaa nasi ɓay ɓi. Ɓaarì na, ì laa kusol-e ba mbḭw ya nda̰w, í kɔ nzaa pol-e ba mbḭw ya nda̰w,
37 Também o Pai, que me enviou, testemunha a meu favor. Vocês nunca ouviram a voz dele, nem viram o seu rosto.
38 a ɓay ɓe ɗaa puo ká ɓil law-rì ya nda̰w, ɓay ḭi lɛ, ì ɗaa law-rì ɓo tul nzoɓ káʼa pie ni na ya.
38 As palavras dele não estão no coração de vocês porque vocês não creem naquele que ele enviou.
39 «Ì bɛ́klɛ ɓil mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru ɓaŋguɔ, ɓay ḭi lɛ, ì ker í ɓaa mii, ì zíŋ káw ɓáy kumnun ká ɗo ɓaŋguɔ na ká ɗi. Ɓa mbeɗeke na ku ze ɓaa nasi ɓay ɓiri na ká ɗi.
39 Vocês estudam as
40 Ze munu hɔy kara ì hii ɓay vika luo-i ɓay zíŋ káw ɓáy kumnun na ya.
40 Mas vocês não querem vir para mim a fim de ter vida.
41 «Mì nzaa riŋ ɗika ká luo nzoɓ ya,
41 — Eu não procuro ser elogiado pelas pessoas.
42 roo lɛ, mì tuu rì ta-taŋ a mí kɔ law ini Ŋgɛrɛwṵru ti ɓil law-rì ya.
42 Quanto a vocês, eu os conheço e sei que não amam a Deus com sinceridade.
43 Ɓi na, mì vi ɓáy riŋ Bǎa, lɛ, ì hii ɓay mgbaka mì ɓa sùo-rì ya. A roo lɛ, zaɗka nzoɓ kḭ ká vi ɓáy riŋ-ɛ ɓe kḭ, lɛ, ɓe ze ì mgba ni ɓa sùo-rì.
43 Eu vim com a autoridade do meu Pai, e vocês não me recebem. Quando alguém vem com a sua própria autoridade, esse vocês recebem.
44 Ɓaarì na, ì hii zíŋ riŋ ɗika ká luo nzoɓ kḭ ɓa lie ɓa lew, a í hii nzáa riŋ ɗika ká uru saa luo Ŋgɛrɛwṵru huo-ɛ ya. Wa̰a, ì ɗoko zaɗ ha̰a nda̰w rɔɔ, í ɗaa law-rì ɓo tul-i lɛ?
44 Como é que vocês podem crer, se aceitam ser elogiados pelos outros e não tentam conseguir os elogios que somente o único Deus pode dar?
45 «Ɓaarì na, kɔkɔ ká ì kér í ɓaa mii, ɓi ze mì ɗáa ɓay ɓo tul-rì ká pol Bǎa. Ɓa *Moyze ká ì ɗaa law-rì te tul-e nzokɗo na ze, a ɗáa ɓay ɓo tul-rì.
45 Não pensem que sou eu que vou acusá-los diante do Pai; quem vai acusá-los é Moisés, que é aquele em quem vocês confiam.
46 Zaɗka ì ɗaa law-rì ɓo tul ɓay ká Moyze ɗaa ɗo ɓil mbeɗe ɓe lɛ, ì ɗáa law-rì ɓo tul-i, ɓay ḭi lɛ, mbeɗe káʼa ɗaa na, ka ɓǎake ɓay se tul-i zu.
46 Se vocês acreditassem em Moisés, acreditariam também em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Roo lɛ, munu ká ì ɗaa law-rì ɓo tul fe káʼa ɗaa ɗo ɓil mbeɗe na ya wa̰a, ì ɗaa mina nda̰w rɔɔ, ì ɗáa law-rì ɓo tul ɓay ɓiri na lɛ woo?»
47 Mas, se vocês não acreditam no que ele escreveu, como vão acreditar no que eu digo?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.