Atos 19
Mbeɗe sáka kuni fie (XUO) vs NVI
1 Zaɗka Apolos kaw Kɔrɛ̰te rɔɓay na, Pol se ɓáy zaɗ zaɗ ká ɓil kuɗu zaɗ ká Azi kpṵru a tḭ́ike Efɛz. Lɛɛ, ka ziŋ nzoɓ mbika law ha̰nɛri ká ɗi,
1 Enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, atravessando as regiões altas, chegou a Éfeso. Ali encontrou alguns discípulos
2 a vbi ri ɓay mii: «Zaɗka ì ɗaa law-rì ɓo tul Zezu na wa̰a, ì ziŋ Tem Law Pie ziŋ zu lɛ?» Lɛɛ, i yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «Ɓay ká se tul Tem Law Pie na, tɔɗɔ ɓo suku ɓuru ya ɓáy.»
2 e lhes perguntou: "Vocês receberam o Espírito Santo quando creram? " Eles responderam: "Não, nem sequer ouvimos que existe o Espírito Santo".
3 Báyḭi lɛ, Pol vbi ri mii: «Wa̰a, ɗáa tul nduo mbii taa ha̰a ze, i ɗáa rì nduo ɗi lɛ?» Lɛɛ, i yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «Ɗáa tul nduo mbii taa Za̰a ze, i ɗaa tul ɓuru nduo ɗi.»
3 "Então, que batismo vocês receberam? ", perguntou Paulo. "O batismo de João", responderam eles.
4 Báyḭi lɛ, ka ɓaa ha ri rɔɓay mii: «Ɗáa tul nduo mbii ká Za̰a ɗaa nzoɓri nduo ɗi na, ɓay tul nzoɓri ká i suo kér ɓay ɓari ká tul fe ɗáa ya̰a ɓari, roo lɛ, Za̰a na ɓaa ha ri ɓay haŋa ri ɗaa law-ri ɓo tul nzoɓ káʼa ví fal-ɛ vuku. Ɓe ze ɓa Zezu.»
4 Disse Paulo: "O batismo de João foi um batismo de arrependimento. Ele dizia ao povo que cresse naquele que viria depois dele, isto é, em Jesus".
5 Zaɗka i laa ɓayke na munu báyḭi lɛ, i ha ri ɗaa tul-ri nduo mbii ɓáy riŋ Ŋgɛrɛmbay Zezu.
5 Ouvindo isso, eles foram batizados no nome do Senhor Jesus.
6 Lɛɛ, zaɗka Pol ɗaa nduo ɓo tul-ri na, Tem Law Pie vi tul-ri, ha ri tii sa̰w ɓáa nzaa ɓay kḭri ɓoɗ ɓoɗ, í ɓaa ɓay ká i ya̰a saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru na ha̰ nzoɓri.
6 Quando Paulo lhes impôs as mãos, veio sobre eles o Espírito Santo, e começaram a falar em línguas e a profetizar.
7 Nzoɓkeri ku riw bele na, tul-ri maa duɔ falɛ siɗi.
7 Eram ao todo uns doze homens.
8 Ɓáy káw Pol ká Efɛz na, ka se *hul mbṵ́ kḭ Ziɓri ɓaŋguɔ. Ká ɓil few ká say na, ka ɓaa ɓay ɓáy nun wa̰ra nzoɓ, a ka-káa ɓay ká se tul réke mbay Ŋgɛrɛwṵru, a nzaa faa ɓay haŋa nzoɓri ya̰a ɓayke na ɓa sùo ɓay.
8 Paulo entrou na sinagoga e ali falou com liberdade durante três meses, argumentando convincentemente acerca do Reino de Deus.
9 Roo lɛ, nzoɓ ha̰nɛri ká ɗi ɓa nzoɓ law ŋgɔŋɔri, í mbii suku-ri í ɗaa law-ri ɓo tul ɓay káʼa ɓaa na ya, a í ɓaa ɓay ka̰aya se tul Faa Ŋgɛrɛmbay ká nun ruɔ nzoɓri ká i mbṵ tul kḭ na. Ɓe ze Pol náake sùo-ɛ a pɔŋ ri, a fa̰a nzoɓ mbika lawri a fere ri fe nam ɓáy nam ká ɓil hul fe fére ká Tiranus fere nzoɓri fe ká ɗi.
9 Mas alguns deles se endureceram e se recusaram a crer, e começaram a falar mal do Caminho diante da multidão. Paulo, então, afastou-se deles. Tomando consigo os discípulos, passou a ensinar diariamente na escola de Tirano.
10 Pol ɗaa peɗ key na munu ɓa mbiimbam siɗi ha̰ nzoɓri ká kuɗu zaɗ ká Azi riw bele, Ziɓri ɓáy Gɛrɛkri kara laa Ɓay Ŋgɛrɛmbay na.
10 Isso continuou por dois anos, de forma que todos os judeus e os gregos que viviam na província da Ásia ouviram a palavra do Senhor.
11 Ŋgɛrɛwṵru ɗaa fe saŋri ká ŋgɔŋ ɓamba ɓáy faa Pol.
11 Deus fazia milagres extraordinários por meio de Paulo,
12 Ɓe mini ze, nzoɓri vǎa fa̰a vay gari ɓe ɓáy gari ndúo ɗo sùo-ɛ kara nda̰w, í séke ɓay vǎa ɗáa taa sùo nzoɓ suosɛrɛmri ɓo ha̰ sùo-ri ka vaa; a nzoɓ ha̰yri ká temndayari ɗo tul-ri na kara, temndayakeri na tḭi nda̰w pi.
12 de modo que até lenços e aventais que Paulo usava eram levados e colocados sobre os enfermos. Estes eram curados de suas doenças, e os espíritos malignos saíam deles.
13 Báyḭi lɛ, Ziɓ ha̰nɛri ká i se ɓáy zaɗ zaɗ ɓay nii temndayari na, i nzaa faa ɓay níi temndayari saa tul nzoɓri ɓáy riŋ Ŋgɛrɛmbay Zezu na nda̰w. I ɓaa ha̰ temndayari mii: «Ɓáy riŋ Zezu ká Pol káake káa na, ɓuru ɓaa ha rì, ì tḭi ká tul-ri!»
13 Alguns judeus que andavam expulsando espíritos malignos tentaram invocar o nome do Senhor Jesus sobre os endemoninhados, dizendo: "Em nome de Jesus, a quem Paulo prega, eu lhes ordeno que saiam! "
14 Nzoɓri ká i ɗaa fe key na, tul-ri tɔnɔ say, i ɓa vu Sevari ká ɓa ŋgɛrɛnzoɓ *fe poy ká luo Ziɓri.
14 Os que estavam fazendo isso eram os sete filhos de Ceva, um dos chefes dos sacerdotes dos judeus.
15 Báyḭi lɛ, temndaya yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Zezu na, mì tuu ni tuu; a Pol kara, ɓa ve lɛ na, mì kɔ-kɔ. Wa̰a, ɓaarì na ì ɓa nzoɓ veri lɛ?»
15 Um dia, o espírito maligno lhes respondeu: "Jesus, eu conheço, Paulo, eu sei quem é; mas vocês, quem são? "
16 Ro, nzoɓ ká temndaya ɗo tul-e na zo kuruk ɓo tul-ri a mba ri ɓáy hṵrusuo riw bele. Ka ɗara ri mboloŋ mboloŋ ha ri tḭi ɗul saa hula nduɔɗi nduɔɗi ɓáy nṵɔ mbḭsi mbḭsi.
16 Então o endemoninhado saltou sobre eles e os dominou, espancando-os com tamanha violência que eles fugiram da casa nus e feridos.
17 Ziɓri ɓáy Gɛrɛkri riw bele ká i naa Efɛz ká í laa ɓayke na, hḭɛ ɗaa ri riw bele ha ri ɗaa riŋ ɗika ɓo tul riŋ Ŋgɛrɛmbay Zezu.
17 Quando isso se tornou conhecido de todos os judeus e os gregos que viviam em Éfeso, todos eles foram tomados de temor; e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Báyḭi lɛ, nzoɓri ká i ɗaa law-ri ɓo tul Zezu na, i vi ŋgḭi ɓamba tasiri í naa nzaa-ri, í kḭi ɓay fe ɗáa ka̰aya ɓari riw bele ɓa kɛlɛ.
18 Muitos dos que creram vinham, e confessavam e declaravam abertamente suas más obras.
19 Lɛɛ, nzoɓ ha̰nɛri ŋgḭi ɓamba ká ɓil-ri ku ká i ɗaa fe ɗáa mgbḭi na, i fa̰a mbeɗe mgbḭi ɓari í víke ha ri tay ɓáy huu kpɔlɔk kpɔlɔk ká nun ruɔ nzoɓri riw bele. Zaɗka i ɗaa suy larike riw bele na, maa lari peɗ nam isɔɗ sɔɗ duɔ zaɗ síŋ ndeɓe.I tay mbeɗe mgbḭiri ɓáy huu kpɔlɔk kpɔlɔk.|src="cn02003B.tif" size="span" loc="Acts 19.19-20 " copy="David C Cook" ref="19.19"
19 Grande número dos que tinham praticado ocultismo reuniram seus livros e os queimaram publicamente. Calculado o valor total, este chegou a cinqüenta mil dracmas.
20 Ɓe mini ze, ɓáy faa hṵrusuo Ŋgɛrɛmbay na, ɓay ɓe yǎ̰ake zaɗ ɓáy hṵrusuo ɓa pola pola.
20 Dessa maneira a palavra do Senhor muito se difundia e se fortalecia.
21 Fal fekeri na ku báyḭi lɛ, Pol waa ká ɓil law-ɛ ɓay séke ɓa kuɗu zaɗ ká Maseduwa̰n ɓáy Akayi, rɔɔ ɓay kál ɓay séke Zuruzalɛm ɓáy. Ka ɓaa mii: «Zaɗka mì se Zuruzalɛm na lɛ, ɗo nun haŋa mì se ti mbḭw mí kɔ Rɔm.»
21 Depois dessas coisas, Paulo decidiu no espírito ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e pela Acaia. Ele dizia: "Depois de haver estado ali, é necessário também que eu vá visitar Roma".
22 Báyḭi lɛ, ka pie Timote ɓáy Erasi, ká i ɓa nzoɓ sɔkɔ ni na ha ri se kuɗu zaɗ ká Maseduwa̰n na. Roo lɛ, ɓe na, ka kaw kuɗu zaɗ ká Azi nam maa fe rɔɓay.
22 Então enviou à Macedônia dois dos seus auxiliares, Timóteo e Erasto, e permaneceu mais um pouco na província da Ásia.
23 Ká ɓil sewke ku na, bawda ɓay uru ɓay tul Faa Ŋgɛrɛmbay.
23 Naquele tempo houve um grande tumulto por causa do Caminho.
24 Nzoɓ mbḭw munu ɓa nzoɓ túo fe suku riŋ-ɛ ɓa Demeterus ɗaa vu hulri rìi bawda hul wṵru ɓari ká i ɗi ɓa Artemis. Demeterus ɓáy nzoɓ peɗ ɓeri na, i ziŋ fe ká ɗi ɓamba.
24 Um ourives chamado Demétrio, que fazia miniaturas de prata do templo de Ártemis e que dava muito lucro aos artífices,
25 Báyḭi lɛ, nam mbḭw munu, ka mbṵ nzoɓ peɗ ɓeri ɓáy nzoɓ fe túo kṵ-ɛri riw bele ɗo tul kḭ mbḭw hɔy, a ɓaa ha ri mii: «Ɓaarì yṵ-iri, ì kɔ nda̰w, taambɔl peɗ na key ze, náa tḭ́ikeri suku.
25 reuniu-os juntamente com os trabalhadores dessa profissão e disse: "Senhores, vocês sabem que temos uma boa fonte de lucro nesta atividade
26 Roo lɛ, ɓaarì na, fe ká leɗban ni ká ɓa Pol ɗaa na, ì kɔ nda̰w, í laa ɓayke ɓáy suku-rì nda̰w. Ka ɓaa mii, wṵru ká nzoɓri ɗaa ɓáy nduo-ri na ɓa Ŋgɛrɛwṵru taa tusuɛke ya. Ɓe mini ze, ka ziŋ faa a gur hṵrusuo ruɔ nzoɓri ha ri hie fekeri na mbǎa. Ɓa zaɗ ni ká Efɛz key huo-ɛ hɔy ya, roo lɛ, tɔ̀ŋ ndḭi hɔy ɓay haŋa ni ya̰a kuɗu zaɗ ká Azi riw bele.
26 e estão vendo e ouvindo como este indivíduo, Paulo, está convencendo e desviando grande número de pessoas aqui em Éfeso e em quase toda a província da Ásia. Diz ele que deuses feitos por mãos humanas não são deuses.
27 Ɗo munu lɛ, ɓa peɗ naari hɔy ze a ɓíɛ ya, roo lɛ, bawda riŋ ɗika hul wṵru Artemis na hɔy kara, nzoɓri kɔ́kɔ ɓa fe ya nda̰w, a riŋ ɗika ɓe Artemis ká nzoɓri koɗ ni ká kuɗu zaɗ ká Azi ɓáy zaɗri riw bele ká tusiri key na hɔy kara, a yḭ́i ɓa fal nda̰w pi.»
27 Não somente há o perigo de nossa profissão perder sua reputação, mas também de o templo da grande deusa Ártemis cair em descrédito e de a própria deusa, adorada em toda a província da Ásia e em todo o mundo, ser destituída de sua majestade divina".
28 Zaɗka i laa ɓayke na munu báyḭi lɛ, law-ri fa̰a ri puu-u, í tii sa̰w ɗáa fe ɓeleŋ ɓeleŋ mii: «Artemis, wṵru Efɛzri na ŋgɔɓ mba wṵru ha̰wri riw bele!»
28 Ao ouvirem isso, eles ficaram furiosos e começaram a gritar: "Grande é a Ártemis dos efésios! "
29 Ɓay tul fe gúu ɓari na, law nzoɓri ká ɓil ŋgɛrɛpuo riw bele nzaa ri ha ri se tama tama. I mgba Gayus ɓáy Arisitak ká i ɓa bǎw seɗ Pol ká í ɓa nzoɓ ká kuɗu zaɗ ká Maseduwa̰n na, í takra í se fal kḭ buɗ buɗ riw bele í vǎa mbṵ tul kḭ ká zaɗ mbṵ́ kḭ luye.
29 Em pouco tempo a cidade toda estava em tumulto. O povo foi às pressas para o teatro, arrastando os companheiros de viagem de Paulo, os macedônios Gaio e Aristarco.
30 Pol na hii ɓay ɗoko sakra ruɔ nzoɓri sùo-ɛ, roo lɛ, nzoɓ mbika lawri haa ni.
30 Paulo queria apresentar-se à multidão, mas os discípulos não o permitiram.
31 Nzoɓ ha̰nɛri ká i ɓa nzoɓ réke tul kuɗu zaɗ ká Azi ká i ɓa nzoɓ buɔ Pol kara, i pie nzoɓ ɓa luo-ɛ ɓay kóɗ ni ha̰ ni ka mbi ɓal-ɛ nda zaɗ mbṵ́ kḭ luye na ya.
31 Alguns amigos de Paulo dentre as autoridades da província chegaram a mandar-lhe um recado, pedindo-lhe que não se arriscasse a ir ao teatro.
32 Ká zaɗ mbṵ́ kḭ ruɔ na, feri nduo kḭ ɗo maŋ. Nzoɓ ha̰nɛri guu fe kḭrɛ ɓoɗ, nzoɓ ha̰wri guu fe kḭrɛ ɓoɗ nda̰w, a ruɔkeri laa lɛ, i kɔ sa̰w fe ká i mbṵ́ke kḭ na ya.
32 A assembléia estava em confusão: uns gritavam uma coisa, outros gritavam outra. A maior parte do povo nem sabia por que estava ali.
33 Báyḭi lɛ, nzoɓ ha̰nɛri ká sakra ruɔ nzoɓri na ɓaa sa̰w ɓayke ha̰ nzoɓ mbḭw ká riŋ-ɛ ɓa Alezandere ká Ziɓri suru ni ɗo pola na. Lɛɛ, ka ura nduo-ɛ a laŋ ká pol ruɔ nzoɓri ɓay haŋa ri ta̰a ɓo, a ɓaa ɓay ha ri laa.
33 Alguns da multidão julgaram que Alexandre era a causa do tumulto, quando os judeus o empurraram para frente. Ele fez sinal pedindo silêncio, com a intenção de fazer sua defesa diante do povo.
34 Roo lɛ, zaɗka i kɔ ni ɓa Ziɓ na báyḭi lɛ, i ɗaa fe ɓáy nzaa-ri riw bele gɔ̌m maa sa̰w síe siɗi í ɓaa mii: «Artemis, wṵru Efɛzri na, ŋgɔɓ mba wṵru ha̰wri riw bele!»
34 Mas quando ficaram sabendo que ele era judeu, todos gritaram a uma só voz durante cerca de duas horas: "Grande é a Ártemis dos efésios! "
35 Falɛ ku báyḭi lɛ, nzoɓ ɗáa mbeɗe ká ɓil ŋgɛrɛpuo na ziŋ faa a ha̰ ruɔ nzoɓri ɗo ɗɛkɛkɛ a ɓaa ha ri mii: «Ɓaarì nzoɓri ká Efɛz! Nzoɓri riw bele kɔ ŋgɛrɛpuo naari ká Efɛz na ɓa puo ká kɔrɔ hul wṵru Artemis ká ɓa wṵru luye! I kɔ Efɛz ɓa puo ká puu wṵruke tɔɗɔ saa tumbam a ɗo ɗi na ya lɛ woo!
35 O escrivão da cidade acalmou a multidão e disse: "Efésios, quem não sabe que a cidade de Éfeso é a guardiã do templo da grande Ártemis e da sua imagem que caiu do céu?
36 Feke ku na, faa ká ɓay haŋa nzoɓ má̰yke ɓayke na tiya. Munu zu lɛ, ɗo nun haŋa rì kaw ɗɛkɛkɛ, í ɗaa fe ɓáy takra poɗ poɗ ya.
36 Portanto, visto que estes fatos são inegáveis, acalmem-se e não façam nada precipitadamente.
37 Nzoɓ niri ká i fa̰a ri í víke ri key na, i fa̰a feri ká ɓil hul wṵruri ya nda̰w, í tḭiri wṵru naari ya nda̰w pi.
37 Vocês trouxeram estes homens aqui, embora eles não tenham roubado templos nem blasfemado contra a nossa deusa.
38 Zaɗka Demeterus ɓáy nzoɓ peɗ ɓeri hii ɓay ɗáa ɓay ɓo tul nzoɓ lɛ, nam fɔ́ŋ ɓay, ɓáy nzoɓ fɔ́ŋ ɓayri ɗo ɗi ku ká i ɗáa ɓayke na. Ɓe ze ɓa zaɗ ká i séke ɗi í ɗaa ɓay ɓo tul nzoɓ.
38 Se Demétrio e seus companheiros de profissão têm alguma queixa contra alguém, os tribunais estão abertos, e há procônsules. Eles que apresentem suas queixas ali.
39 Zaɗka i hii ɓay ɗáa ɓay kḭ ɓoɗ lɛ, i léke ɓayke ɓáy faake ɓáy faa *bol kusol puo ká zaɗ mbṵ́ kḭ ruɔ na.
39 Se há mais alguma coisa que vocês desejam apresentar, isso será decidido em assembléia, conforme a lei.
40 Feri ká kal ká vuri key na, nzoɓri ká Rɔm i mgbaka í ɗaa ɓay ɓo tul naari, ɓay ḭi lɛ, ɓuru maa ɓay ɓáa sa̰w ɓay mbṵ́ kḭke na ta-taŋ ha ri ya̰a ɓayke ya.»
40 Da maneira como está, corremos o perigo de sermos acusados de perturbar a ordem pública por causa dos acontecimentos de hoje. Nesse caso, não seríamos capazes de justificar este tumulto, visto que não há razão para tal".
41 Fal ɓay nzoɓ ɗáa mbeɗe na ku báyḭi lɛ, ka ha̰ ruɔ nzoɓri zɔl faa puɔ.
41 E, tendo dito isso, encerrou a assembléia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.