Mateus 25

Kombio Wampukuamp Bible Portions (XBI-W) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Jisas nak na, “Nti omoule kana yer onto Wulapm Weinkel ko kil yuwulmp ntiel, ka nuarep sank loump keiye apm'a sukueimp yipmel yupulp nti 10-pla muaken nionkioel ka emeniemp ankilel muakenel kana yentemp omoule nkisel. Wunoumpel, nti la yetne muakenel arip omouleel kana la semp muaken ankilel kilpe na yentempil nkis. Nti muaken nionkioel kilelel nti nkamp yete antuol la aripil na yupul kil mila.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 — ausente —
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 — ausente —
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 — ausente —
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Nti ar, aser omoule kilpe kana semp muakenel karokn pelkel la. Niampepm antuol ka wankepmelimp. Niumpu amu nti, nti ar niumpu apmoi kilpe.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Nti ar wunoump oroupmoroupm, nti oupmueipm omouleel ka akei suknel nak na, Omoule kana la semp muaken ankilelel, kil kilipm. Yipm nkierp, an na la yiripil aiyapel, ko an yupul kil mila.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Nti muakenmuaken eikusukn eipm ntokilpe, nti ka nkarp ntimpramp yete antuol.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Aser nti muaken yapmonemp sukukurel nakimp nti muaken yapmonemp nimpiriepmel nak na, Yete antelel kana nimunkurkn. Yipm yekeimp an mpep yeteel pitekn.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Aser nti muaken yapmonemp nimpiriepmel naimpil nakimp nti na, Arokn. Mpep yeteel keiye karokn sukn. Et yipm la kuere yuwup, yipm nkiemp aiyipmel.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Et nti muaken yapmonemp sukukurel nti apmon la amup mpep yeteel antuol.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Ar pitekn aser, nti muaken yapmonemp sukukurel nti kilpe naimpil mila. Nti napmok, Sepmel, Sepmel, yikn la sikinip an yetne!
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Aser kil nakimp nti na, Kile ka yipm mini, kile na warel? Apm nakimp yipm etet, apm ka akei wieel yipm”.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Jisas naimpil nak na, “Kona Sepmel aiyipmel na yo semp yipmel, kako soplekekn. Yipm kakorokn ntinkirai yupulp arikel kil ko yoel. Kakilpe apm nakimp yipm, aninkanink yipm ko nkis niampepm ntanku yiripil”.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Jisas naimpil nakimp nti nak na, “Nti omoule ka ar onto Wulapm Weinkel ka kil awulmp ntiel ka nuarep keiye. Emesepmel ka mper wuntokn suknel, kil kana yenkei yemp ya peikel. Aser kil aiyimp nti omoule ka apulpil nioknel la aser kil. Kil na yok nti wuntokn ankilel nti na mper yupulpilel.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Kil ok nti wuntokn muati aripm ware ntiel sop yapmonemp minamp antuol lekekn lekekn sop karep kil aserel. Omoule nioknel lekekn kil ka ok kil wuntokn suknel 5,000. Aser omoule nioknel yatel kil ka ok kil wuntokn 2,000. Aser omoule nioknel lekekn yatel kil ka ok kil wuntokn akosiknamp 1,000 sit. Kil ok nti wuntokn niatel, kil apmon.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Niatel, omoule nioknel kilpe ka nkamp wuntokn 5,000-el, kil akei wuntokn kilpe naimpil ampul nioknel. Kil naimpil nkamp 5,000 yatel suknel mper nampueip, wuntokn muati ankilel ka 10,000.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Aser omoule nioknel ka nkamp wuntokn 2,000-el, kil apul soplekekn, kil akei wuntokn kilpe apul niokn, naimpil nkamp 2,000 yatel mper nampueip, epe wuntokn muati kil mperel ka 4,000.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Aser omoule nioknel ka nkamp wuntokn 1,000-el, kil la awor eliye antup wuntokn emesepmelel apmoi kitapm.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 Ar nioknwank mitinkel, aser emesepmelel kilpelel naimpil mila. Kil aiyimp nti la ser kil nikimpil yupulp wuntokn ankilel ka kil ok nti mperel.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Aser omoule nioknel ka nkamp 5,000-el, kil la nakimpil na, Waiek, yikn ser, wuntokn ka yikn ok apmel ka 5,000, aser apm akei apul nioknel, apm naimpil nkamp 5,000 yatel.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Et emesepmel kilpelel naimpil nakimpil na, Yikn apul akosepm, yikn wakerp sinsi apmelel waleiel. Apm ka mpuaimpuai apulp yikn, yikn ka ninkilapm nioknel akosepm. Sinsi keielel yikn wakerpel ka akopitekn, aser kuatiarel apm ko nimpil mper sinsi sukn mitinkel la onto aiyiknel ko yikn wakerpel. Yikn la kei yentemp apm yer mpuaimpuai.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Aser omoule nioknel ka nkamp 2,000-el, kil naimpil la nakimp emesepmel kilpelel na, Waiek, yikn ser, wuntokn ka yikn ok apmel ka 2,000. Aser apm akei apul nioknel, apm naimpil nkamp 2,000 yatel.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Et emesepmel naimpil nakimpil sank sop karep ka kil nakimp ninkilapm nioknel niorknel. Kil nak na, Yikn apul akosepm, yikn wakerp sinsi apmelel waleiel. Apm ka mpuaimpuai apulp yikn, yikn ka ninkilapm nioknel akosepm. Sinsi keielel yikn wakerpel ka akopitekn, aser kuatiarel apm ko nimpil mper sinsi sukn mitink la onto aiyiknel ko yikn wakerpel. Yikn la kei yentemp apm yer mpuaimpuai.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Niatel, omoule nioknel ka nkamp 1,000-el kil mila, nak na, Waiek, apm ka anser yikn ka omoule kuoret nkernkerel, ka nkis eik nkamp sinsi kuserelel.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Et apm ka nkark nak nana yikn ko nek apm yupulp wuntokn. Wuntokn aiyiknel apm awor eliye antup amu kitapm. Sinsi aiyiknel karokn mproel, kipe apm mper kei.
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Omoule kilpelel naimpil nakimpil na, Yikn ninkilapm kuoret likipel! Yapmonemp aiyiknel, ka yikn nakimp apm nana apm ka omoule kuoret nkernkerel ka nkis eik nkamp sinsi kuserelel.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Kona ntokilelel, ka apulpi na yikn karokn mper wuntokn apmelel ar yetne ka mper wuntoknel apulp nako apm semp wuntokn mpurel yentempel?
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Aser kil nakimp nti omoule yatel na, Yipm ko nimpil semp wuntokn akopitekn 1,000 kil mperel na nimpil yok omoule nioknel kuorelel ka apul 10,000-el.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Apulp na, nti omoule mini ka aimp yapmonemp sepmel, kuatiar nti nimpil semp sukn mitink. Aser nti omoule mini karokn aimp yapmonemp sepmel, kako sinsi akopitekn ankilel ka kil eik mperel kako mproel.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Niatel, emesepmel kilpelel nak na, Yipm nker ninkilapm kuoretel kile nukul eikriekn ko kil yetn wunoump marnkel, so kuoret, nayinku senker, wonemnimirik wule”.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Jisas naimpil nak na, “Kona Es Aiyipmel Ementitmuakenel kileko yo ntoka omoule amampel yentemp nti ensel eikusukn ankilel, niatel kil kuor sil lontolnko ankilel ka sepmel ntinkiraiel.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 — ausente —
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 — ausente —
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Kakilpe kil ko nikimp nti ementitmuaken ka ar onto yapelel ankilel nek na, Yipm la war yemp apmelel yer. Apm'a yupul yipm sepm, nako yipm yentemp apm yuwulmp nti, semp yemp ka Wulapm Weink ntimpramp apulp yipm kumpueik eik kitapm nimpiliek ka kil apul kitapm sukurelel.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Apulp ka nilmp ar apmel, et yipm ok apm miepm al. Ka mpepyapm ar apmel, et yipm ok apm mpep al. Apm ka omoule wampelip, et yipm nkamp apm apul war yetne aiyipmel.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Wapm apm ka kuserelel, et yipm ok apm wapm. Ka wule apul apmel, et yipm wakerp apm. Apm ka ar yetne kuoretel, et yipm ka la ser apm.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Aser nti omoule kilelel ko nikimpil na, Sepmel, arikel an aser yikn ar nilmpelel, et an ok yikn miepm alel? Et arikel ka an aser yikn ka mpepyapm ar yiknel, ka an ok yikn mpep alel?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Et arikel ka an aser yikn ka ar yempelel, ka an nkamp yikn apul war yetne antelel? Et arikel wapm yikn ka kuserelel, ka an ok yiknel?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Et ka arikel wule apul yiknel, yikn ka ar yetne kuoretel, ka an aser yiknel?
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Et kil ko nikimp nti na, Apm nakimp yipm etetelel, nti omoule eretako apmelel, nio karokn nkamp ntiel, kona yipm ka apul nti sepmel, ka yipm apulp apm ankil. Nti ka muati apmelel.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Aser nti omoule ka etn onto yiknankel ankilel, kil ko nikimp nti na, Yipm omoule ntitmuaken ka Wulapm Weink nker yipmel, yipm nisip apm. Yipm la yer yete kuere ka kumpueik Wulapm Weink ntimpramp apulp Satan antempel nti muanumpuor yanker ankilelel.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Apulp ka nilmp ar apmel, yipm karokn ok apm miepm al. Mpepyapm ar apmel, yipm karokn ok apm mpep al.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Apm ka yemp wampelip aser yipm karokn nkamp apm apul war yetne aiyipmel. Apm ka wapm karoknel, yipm karokn ok apm wapm ko apm tneiel. Wule ka apul apmel, apm ka ar yetne kuoretel, yipm karokn la ser apm.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Aser nti omoule ka Wulapm Weink nkerel ko nikimpil na, Sepmel, et yikn nak na ka nilmp ar yiknel, mpepyapm ar yiknel, yikn ka omoule yemp wampelel, yikn wapm karoknel, wule apul yiknel, yikn ar yetne kuoretel ntokilelel, et ka arikel ka an karokn apulp yikn sopilelel?
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Aser kil kako nikimp nti na, Apm ka nakimp yipm etet, karepel kona yipm karokn apulp nti ementitmuaken apmelel eretakoel, ka yipm karokn apulp apm ankil. Nti ka muati apmelel.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Kakilpe nti omoule kuoretel kilpe ko yopmon nako semp yakop suknel yopmoiel. Aser nti omoule ntitmuaken ka sepmelel, nti kako yentempil yer sepmel yopmoiel”.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.