Romanos 7

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Ń yṹnpyé, yé tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ n pnɛ. Képah ye, máh kɩ nɛ̂ yo n pi yé tyɩ́, ké sèndì náh yélɛ. Névi tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ min sɔkɔ, à mɛ tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ.
1 Meus irmãos, falo a vocês como a pessoas que conhecem a lei. Acaso vocês não sabem que a lei tem autoridade sobre alguém apenas enquanto ele vive?
2 Sɛ̃́ ó ye, sê nɛ̂-à de pɛ tyɩ́, ǹ pɛ tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ min sɔkɔ, à mɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ. Ǹtɛ tɛ̃̀ pɛ-à fyɔ̀ pɔ yah kwlɔ, à kɩ mɛ ǹ gblɔ̌y yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ.
2 Por exemplo, pela lei a mulher casada está ligada a seu marido enquanto ele estiver vivo; mas, se o marido morrer, ela estará livre da lei do casamento.
3 Tɛ́ wàh de dĩ́ káhkɩ́ tyɩ́ tɛ́ ǹ pɛ sah min sɔkɔ, à kɩ n ye fɔ̀fɩ́npɩlɛ. Tɛ́ ǹ pɛ-à fyɔ̀ pɔ yah kwlɔ, à kɩ mɛ ǹ gblɔ̌y yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ. Wàh de dĩ́ káhkɩ́ tyɩ́, fɔ̀fɩ́kɩ̀ náh képahlɛ.
3 Por isso, se ela se casar com outro homem enquanto seu marido ainda estiver vivo, será considerada adúltera. Mas se o marido morrer, ela estará livre daquela lei, e mesmo que venha a se casar com outro homem, não será adúltera.
4 Képah núkú ó ye ń yṹnpyé, yépi wrɔ́-á kwrɔ mɔ Kristalɛ, kè mɛ á kɩ nɛ yé tɔ sɔ̃́ ku ǹnɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé náh tɔ̃ mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ. Ǹtɛ ǹ lékó-á yilki mɔ, yé mɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ núkúnúkú, nɛ̂-á kɩ á kɔ̃ á kɩ Liyel dyɔ dyɔ tyilɛ n pɩ.
4 Assim, meus irmãos, vocês também morreram para a lei, por meio do corpo de Cristo, para pertencerem a outro, àquele que ressuscitou dos mortos, a fim de que venhamos a dar fruto para Deus.
5 Yé náh wɛ di, áyáh lésõ mɛ á dyɔ dyɔ tyilɛ n pɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ lésõ mɛ tyípékè dékè kɔ̃ kè á tɛ̃, á kɔ̃ á mɛ tyilɛ n pɩ nónó-á kɩ kũnɛ á yĩni n tɛ̃ n pi.
5 Pois quando éramos controlados pela carne, as paixões pecaminosas despertadas pela lei atuavam em nossos corpos, de forma que dávamos fruto para a morte.
6 Ǹtɛ núkúnúkú kwâh nɛ̂ yɔ̃rɩ sɔkɔ-á lésõ álɛ, áyáh á náh vi kè kɔ̃ á kɩ nɛ á sɔ̃́ ku, á ye wil Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀. Tɛ́ núkúnúkú á kɩ tõ̀lɛ n pɩ Liyel tyɩ́ pɩ dùkù késã́nnɛ ǹ Mirki gbõ̀ yõ. Kè náh tɔ̃ n pɩ n pi ǹgbò tyɩ́ kɔ̃lɛ gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ á mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã́rkɩ́nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ.
6 Mas agora, morrendo para aquilo que antes nos prendia, fomos libertados da lei, para que sirvamos conforme o novo modo do Espírito, e não segundo a velha forma da lei escrita.
7 Sɔ̃́ mɛ ápi kɩ yo yɔ̀ wɛ́? Tyípékè se Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Sépi gbõ̀ yõ ye ńmɔ pɩ̃ tyípékèlɛ. Sépi-à sõ̀ mɛ yó-ńkɛ̃̂nɛ nɛ ńkɛ̃́: «Káh yĩ́wílkìlɛ n pɩ!» Mé se náhkɩ pɩ̃ nɛ tyípékè-á yĩ́wílkì pɩ́nɔ́lɛ?
7 Que diremos então? A lei é pecado? De maneira nenhuma! De fato, eu não saberia o que é pecado, a não ser por meio da lei. Pois, na realidade, eu não saberia o que é cobiça, se a lei não dissesse: "Não cobiçarás".
8 Kǎh pɩ sɛ̃́, tir kõ̀nsàhnɔ́ mɛ̀ ye wɛ̃̀kɩ̀ yɩkɩ mɔ tyípékè kɔ̃ kè wɛ syɔ̃ à ńmɔ mɔ yĩ́wílkì duke pól pɩ́nɔ́ sɔkɔ. Yé náh wɛ di, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-à sõ̀ mɛ n knɛ, tǎhkɩ̀ náh n wɛ n pi tyípékè sɔkɔ.
8 Mas o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, produziu em mim todo tipo de desejo cobiçoso. Pois, sem a lei, o pecado está morto.
9 Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ pɔ́-ńkɛ̃̂ gbĩ́nɛ, ńmɔ sõ̀ mɛ min sɔkɔ. Ǹtɛ tir kõ̀nsàhnɔ́-á fyɔ̀ pɔ, tyípékè tǎhkɩ̀ wɛ
9 Antes, eu vivia sem a lei, mas quando o mandamento veio, o pecado reviveu, e eu morri.
10 à pɔ ńmɔ min syi. Kénɛ tir kõ̀nsàhnɔ́ nɛ̂-á sõ̀ yɩ̃nɛ kè pɔ ńmɔ kɔ̃ mè min wɛ, képah ye pyě pɔ kũnɛ ńmɔ yĩni tɛ̃ yɔ̀ sɔ̃́.
10 Descobri que o próprio mandamento, destinado a produzir vida, na verdade produziu morte.
11 Tyípékè ye syɔ̃ tir kõ̀nsàhnɔ́ tyɩ́ à ńmɔ pilki, tɛ́ kũnɛ ń yĩni tɛ̃.
11 Pois o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, enganou-me e por meio do mandamento me matou.
12 Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ pól mɛ yályál. Sè mɛ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ plɛ.
12 De fato a lei é santa, e o mandamento é santo, justo e bom.
13 Sépi nónó-á mɛ plɛ, sépi se n mɔ ńmɔlɛ kũ sɔkɔ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Tyípékè ye. Sɛ̃́ ye kè wɛ̃kɩ dal mɔ ké gblɔ̌y dùkùlɛ kwèy. Kè pil pèpɛy náh, tɛ́ ń fike ko. Sɛ̃́ ye tyípékè pil pèpɛy náh tɛ́ gbah peke tir kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ yõ.
13 E então, o que é bom se tornou em morte para mim? De maneira nenhuma! Mas, para que o pecado se mostrasse como pecado, ele produziu morte em mim por meio do que era bom, de modo que por meio do mandamento ele se mostrasse extremamente pecaminoso.
14 Á pól pɩ̃ yĩ́ĩ́ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á wil Liyel tyɩ́. Ǹtɛ ńmɔ gblɔ̌y dyɔ dyɔ tyi pɩ́nɔ́ sɔkɔ, mé mɛ yɔ̃̀ sɔ̃́ ńnɛ pè tɛ̃ yãm tyípékè tyɩ́.
14 Sabemos que a lei é espiritual; eu, contudo, não o sou, pois fui vendido como escravo ao pecado.
15 Kègbɩ yõ, máh nɛ̂nɛ n pɩ, mé náh ké dùkùlɛ n pnɛ. Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé pèpɛy nɛ̂ pɩ, mé náh képahlɛ n pɩ. Tɛ́ ń dêl-á nɛ̂ wɔlɛ, mè n pyě képahlɛ n pɩ.
15 Não entendo o que faço. Pois não faço o que desejo, mas o que odeio.
16 Ǹtɛ mâh ń dêl tirlɛ n pɩ, mé sah ké yõ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á mɛ plɛ.
16 E, se faço o que não desejo, admito que a lei é boa.
17 Kǎh pɩ sɛ̃́, ńmɔ náh n pɩ kélɛ yɔ̀ dɛ́, tyípékè nɛ̂-á ń sɔkɔ, képah ye n pɩ kélɛ.
17 Neste caso, não sou mais eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
18 Yé náh wɛ di, tyípépɛ̌y yɔ́ ńtɛ̃ náh mɛ ń gblɔ̌y dyɔ dyɔ tyi sɔkɔ. Tyípépɛ̌y pɩ́nɔ́ sõnɔ mɛ ń sɔkɔ, tɛ́ ké fɛ̃̀npɩnɔ tǎhkɩ̀ náh n wɛ ń sɔkɔ.
18 Sei que nada de bom habita em mim, isto é, em minha carne. Porque tenho o desejo de fazer o que é bom, mas não consigo realizá-lo.
19 Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé tyípépɛ̌y nɛ̂ pɩ, mé náh kélɛ n pɩ. Ǹ tɛ́ n pyě pèkè wɔlɛ n pɩ nɛ̂ tyɩ́ náh nɔ ń tyɩ́.
19 Pois o que faço não é o bem que desejo, mas o mal que não quero fazer, esse eu continuo fazendo.
20 Ǹtɛ mâh ń dêl tirlɛ n pɩ, ńmɔ náh n pɩ kélɛ yɔ̀ dɛ́, tyípékè nɛ̂-á ń sɔkɔ, képah ye n pɩ kélɛ.
20 Ora, se faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
21 Máh nɛ̂ kyɔmɩ wɛ ń gblɔ̌y sɔkɔ, kè wɛ yɔ̀: Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé tyípépɛ̌y pɩ, pèkè ó n nɛ n yĩn ń yah.
21 Assim, encontro esta lei que atua em mim: Quando quero fazer o bem, o mal está junto a mim.
22 Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ tyɩ́ nɔ yĩ́ĩ́ ń tyɩ́ ń nɩ póllɛ.
22 Pois, no íntimo do meu ser tenho prazer na lei de Deus;
23 Ǹtɛ mé kè kyɔmɩ wɛ nɛ, sépi nónó tyɩ́-á nɔ yĩ́ĩ́ ń tyɩ́, mâh nɛ mé sé wã̀llɛ n kɔ, kwâh yɔ́ n wɛ ń sɔkɔ nɛ̂-á mɛ sélɛ n fwo. Kénɛ kwâh ye mɔ sah ńnɛ tyípékè yɔ̃rɩ sɔkɔ.
23 mas vejo outra lei atuando nos membros do meu corpo, guerreando contra a lei da minha mente, tornando-me prisioneiro da lei do pecado que atua em meus membros.
24 Ń yãm pɩ́nɔ́ dùkù tɛ̃̀nɛ n yah yɔ̀ lɛ́! Nɛ̂ tɛ̃̀ ó kɩ pɔ wɛ syi fĩn mɔ ńnɛ kénɛ kwâh tyɩ́, képah nɛ̂-á n mɔ ń yõ kũnɛ?
24 Miserável homem eu que sou! Quem me libertará do corpo sujeito a esta morte?
25 Liyel ye, ápi Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu Krista gbõ̀ yõ. Gbílkínɔ́ nɛ n sah ǹ yõ képah yĩnnɛ.
25 Graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor! De modo que, com a mente, eu próprio sou escravo da lei de Deus; mas, com a carne, da lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.