Romanos 7
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARC
1 Ń yṹnpyé, yé tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ n pnɛ. Képah ye, máh kɩ nɛ̂ yo n pi yé tyɩ́, ké sèndì náh yélɛ. Névi tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ min sɔkɔ, à mɛ tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ.
1 Não sabeis vós, irmãos (pois que falo aos que sabem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem por todo o tempo que vive?
2 Sɛ̃́ ó ye, sê nɛ̂-à de pɛ tyɩ́, ǹ pɛ tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ min sɔkɔ, à mɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ. Ǹtɛ tɛ̃̀ pɛ-à fyɔ̀ pɔ yah kwlɔ, à kɩ mɛ ǹ gblɔ̌y yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ.
2 Porque a mulher que está sujeita ao marido, enquanto ele viver, está-lhe ligada pela lei; mas, morto o marido, está livre da lei do marido.
3 Tɛ́ wàh de dĩ́ káhkɩ́ tyɩ́ tɛ́ ǹ pɛ sah min sɔkɔ, à kɩ n ye fɔ̀fɩ́npɩlɛ. Tɛ́ ǹ pɛ-à fyɔ̀ pɔ yah kwlɔ, à kɩ mɛ ǹ gblɔ̌y yõ fúr wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ. Wàh de dĩ́ káhkɩ́ tyɩ́, fɔ̀fɩ́kɩ̀ náh képahlɛ.
3 De sorte que, vivendo o marido, será chamada adúltera se for doutro marido; mas, morto o marido, livre está da lei e assim não será adúltera se for doutro marido.
4 Képah núkú ó ye ń yṹnpyé, yépi wrɔ́-á kwrɔ mɔ Kristalɛ, kè mɛ á kɩ nɛ yé tɔ sɔ̃́ ku ǹnɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé náh tɔ̃ mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ. Ǹtɛ ǹ lékó-á yilki mɔ, yé mɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ núkúnúkú, nɛ̂-á kɩ á kɔ̃ á kɩ Liyel dyɔ dyɔ tyilɛ n pɩ.
4 Assim, meus irmãos, também vós estais mortos para a lei pelo corpo de Cristo, para que sejais doutro, daquele que ressuscitou de entre os mortos, a fim de que demos fruto para Deus.
5 Yé náh wɛ di, áyáh lésõ mɛ á dyɔ dyɔ tyilɛ n pɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ lésõ mɛ tyípékè dékè kɔ̃ kè á tɛ̃, á kɔ̃ á mɛ tyilɛ n pɩ nónó-á kɩ kũnɛ á yĩni n tɛ̃ n pi.
5 Porque, quando estávamos na carne, as paixões dos pecados, que são pela lei, operavam em nossos membros para darem fruto para a morte.
6 Ǹtɛ núkúnúkú kwâh nɛ̂ yɔ̃rɩ sɔkɔ-á lésõ álɛ, áyáh á náh vi kè kɔ̃ á kɩ nɛ á sɔ̃́ ku, á ye wil Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀. Tɛ́ núkúnúkú á kɩ tõ̀lɛ n pɩ Liyel tyɩ́ pɩ dùkù késã́nnɛ ǹ Mirki gbõ̀ yõ. Kè náh tɔ̃ n pɩ n pi ǹgbò tyɩ́ kɔ̃lɛ gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ á mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã́rkɩ́nsàhnɔ́ gbõ̀ sõ̀ sɔkɔ.
6 Mas, agora, estamos livres da lei, pois morremos para aquilo em que estávamos retidos; para que sirvamos em novidade de espírito, e não na velhice da letra.
7 Sɔ̃́ mɛ ápi kɩ yo yɔ̀ wɛ́? Tyípékè se Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Sépi gbõ̀ yõ ye ńmɔ pɩ̃ tyípékèlɛ. Sépi-à sõ̀ mɛ yó-ńkɛ̃̂nɛ nɛ ńkɛ̃́: «Káh yĩ́wílkìlɛ n pɩ!» Mé se náhkɩ pɩ̃ nɛ tyípékè-á yĩ́wílkì pɩ́nɔ́lɛ?
7 Que diremos, pois? É a lei pecado? De modo nenhum! Mas eu não conheci o pecado senão pela lei; porque eu não conheceria a concupiscência, se a lei não dissesse: Não cobiçarás.
8 Kǎh pɩ sɛ̃́, tir kõ̀nsàhnɔ́ mɛ̀ ye wɛ̃̀kɩ̀ yɩkɩ mɔ tyípékè kɔ̃ kè wɛ syɔ̃ à ńmɔ mɔ yĩ́wílkì duke pól pɩ́nɔ́ sɔkɔ. Yé náh wɛ di, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-à sõ̀ mɛ n knɛ, tǎhkɩ̀ náh n wɛ n pi tyípékè sɔkɔ.
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, despertou em mim toda a concupiscência: porquanto, sem a lei, estava morto o pecado.
9 Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ pɔ́-ńkɛ̃̂ gbĩ́nɛ, ńmɔ sõ̀ mɛ min sɔkɔ. Ǹtɛ tir kõ̀nsàhnɔ́-á fyɔ̀ pɔ, tyípékè tǎhkɩ̀ wɛ
9 E eu, nalgum tempo, vivia sem lei, mas, vindo o mandamento, reviveu o pecado, e eu morri;
10 à pɔ ńmɔ min syi. Kénɛ tir kõ̀nsàhnɔ́ nɛ̂-á sõ̀ yɩ̃nɛ kè pɔ ńmɔ kɔ̃ mè min wɛ, képah ye pyě pɔ kũnɛ ńmɔ yĩni tɛ̃ yɔ̀ sɔ̃́.
10 e o mandamento que era para vida, achei eu que me era para morte.
11 Tyípékè ye syɔ̃ tir kõ̀nsàhnɔ́ tyɩ́ à ńmɔ pilki, tɛ́ kũnɛ ń yĩni tɛ̃.
11 Porque o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, me enganou e, por ele, me matou.
12 Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ pól mɛ yályál. Sè mɛ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ plɛ.
12 Assim, a lei é santa; e o mandamento, santo, justo e bom.
13 Sépi nónó-á mɛ plɛ, sépi se n mɔ ńmɔlɛ kũ sɔkɔ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Tyípékè ye. Sɛ̃́ ye kè wɛ̃kɩ dal mɔ ké gblɔ̌y dùkùlɛ kwèy. Kè pil pèpɛy náh, tɛ́ ń fike ko. Sɛ̃́ ye tyípékè pil pèpɛy náh tɛ́ gbah peke tir kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ yõ.
13 Logo, tornou-se-me o bom em morte? De modo nenhum! Mas o pecado, para que se mostrasse pecado, operou em mim a morte pelo bem, a fim de que pelo mandamento o pecado se fizesse excessivamente maligno.
14 Á pól pɩ̃ yĩ́ĩ́ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á wil Liyel tyɩ́. Ǹtɛ ńmɔ gblɔ̌y dyɔ dyɔ tyi pɩ́nɔ́ sɔkɔ, mé mɛ yɔ̃̀ sɔ̃́ ńnɛ pè tɛ̃ yãm tyípékè tyɩ́.
14 Porque bem sabemos que a lei é espiritual; mas eu sou carnal, vendido sob o pecado.
15 Kègbɩ yõ, máh nɛ̂nɛ n pɩ, mé náh ké dùkùlɛ n pnɛ. Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé pèpɛy nɛ̂ pɩ, mé náh képahlɛ n pɩ. Tɛ́ ń dêl-á nɛ̂ wɔlɛ, mè n pyě képahlɛ n pɩ.
15 Porque o que faço, não o aprovo, pois o que quero, isso não faço; mas o que aborreço, isso faço.
16 Ǹtɛ mâh ń dêl tirlɛ n pɩ, mé sah ké yõ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á mɛ plɛ.
16 E, se faço o que não quero, consinto com a lei, que é boa.
17 Kǎh pɩ sɛ̃́, ńmɔ náh n pɩ kélɛ yɔ̀ dɛ́, tyípékè nɛ̂-á ń sɔkɔ, képah ye n pɩ kélɛ.
17 De maneira que, agora, já não sou eu que faço isto, mas o pecado que habita em mim.
18 Yé náh wɛ di, tyípépɛ̌y yɔ́ ńtɛ̃ náh mɛ ń gblɔ̌y dyɔ dyɔ tyi sɔkɔ. Tyípépɛ̌y pɩ́nɔ́ sõnɔ mɛ ń sɔkɔ, tɛ́ ké fɛ̃̀npɩnɔ tǎhkɩ̀ náh n wɛ ń sɔkɔ.
18 Porque eu sei que em mim, isto é, na minha carne, não habita bem algum; e, com efeito, o querer está em mim, mas não consigo realizar o bem.
19 Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé tyípépɛ̌y nɛ̂ pɩ, mé náh kélɛ n pɩ. Ǹ tɛ́ n pyě pèkè wɔlɛ n pɩ nɛ̂ tyɩ́ náh nɔ ń tyɩ́.
19 Porque não faço o bem que quero, mas o mal que não quero, esse faço.
20 Ǹtɛ mâh ń dêl tirlɛ n pɩ, ńmɔ náh n pɩ kélɛ yɔ̀ dɛ́, tyípékè nɛ̂-á ń sɔkɔ, képah ye n pɩ kélɛ.
20 Ora, se eu faço o que não quero, já o não faço eu, mas o pecado que habita em mim.
21 Máh nɛ̂ kyɔmɩ wɛ ń gblɔ̌y sɔkɔ, kè wɛ yɔ̀: Mâh mɛ ké tyɩ́ nɛ mé tyípépɛ̌y pɩ, pèkè ó n nɛ n yĩn ń yah.
21 Acho, então, esta lei em mim: que, quando quero fazer o bem, o mal está comigo.
22 Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ tyɩ́ nɔ yĩ́ĩ́ ń tyɩ́ ń nɩ póllɛ.
22 Porque, segundo o homem interior, tenho prazer na lei de Deus.
23 Ǹtɛ mé kè kyɔmɩ wɛ nɛ, sépi nónó tyɩ́-á nɔ yĩ́ĩ́ ń tyɩ́, mâh nɛ mé sé wã̀llɛ n kɔ, kwâh yɔ́ n wɛ ń sɔkɔ nɛ̂-á mɛ sélɛ n fwo. Kénɛ kwâh ye mɔ sah ńnɛ tyípékè yɔ̃rɩ sɔkɔ.
23 Mas vejo nos meus membros outra lei que batalha contra a lei do meu entendimento e me prende debaixo da lei do pecado que está nos meus membros.
24 Ń yãm pɩ́nɔ́ dùkù tɛ̃̀nɛ n yah yɔ̀ lɛ́! Nɛ̂ tɛ̃̀ ó kɩ pɔ wɛ syi fĩn mɔ ńnɛ kénɛ kwâh tyɩ́, képah nɛ̂-á n mɔ ń yõ kũnɛ?
24 Miserável homem que eu sou! Quem me livrará do corpo desta morte?
25 Liyel ye, ápi Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu Krista gbõ̀ yõ. Gbílkínɔ́ nɛ n sah ǹ yõ képah yĩnnɛ.
25 Dou graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor. Assim que eu mesmo, com o entendimento, sirvo à lei de Deus, mas, com a carne, à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.