Mateus 9
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Képah sɔkɔ, Yesu de krótókè sɔkɔ à ǹ syɩ yɔ́-ǹgbɛ̃ kah à sɔkɔ ǹ kwil sɔkɔ.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 Nósyɔ́ mɛ sèkùkù dĩ́ yɔ́ twah sɛ̃ sɛ̃ kwâh yɔ́ yõ à pɔ ǹ tyɩ́. Wǎh kè wɛ pè sɛ̃ ǹ yõ sɛ̃́, à yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ ń pídĩ́. Á tyípêl pɩ́nɔ́ ye yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.»
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 Képah tɛ̃̀nɛ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú yísyɔ́ tyah n sõ nɛ, dĩ́ mɛ̀-á mɛ n yo n de Liyel tyɩ́ dɛ́.
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Ǹtɛ Yesu-á pé sõnɔ pɩ̃ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ sõnɔ túkúnìnɛ yé sɔkɔ sɛ̃́?
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 Mâh yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: ‹Á tyípêl ye yɔ̃ mɔ.› Képah náh pɩ, mâh yo ǹ tyɩ́ nɛ: ‹Yuku nɛ n kɔ.› Dlo mɛ nɛ̂ tɛ̃̀ yónɔ́ sɔkɔ kal?
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 Ǹtɛ mé kɩ tir yɔ́ pɩ yé kɔ̃ yé kɩ pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ Névi Pídĩ́ tyɩ́ sétáh yõ kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ.» Tɛ́ ǹ syɩ yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Yuku, á sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ ǹ nɛ n yuku á gbô.»
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 Dĩ́ mɛ yuku à sɔkɔ ǹ gbô.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Tɔ́wû-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, tíkí pè tɛ̃. Pè tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ tɛ̃́nwɛnɔ mɛ̀ dùkùlɛ névye kɔ̃.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ tɛ́ n sɔkɔ, à dĩ́ yɔ́ wɛ à mɛ kɔ̃ tɛ̃ mɔ́rɩ́lɛ n syi mɔ́rɩ́ syí-ńsah sɔkɔ, pè n ye Matyelɛ. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń sõ̀ tɛ̃.» À mɛ yuku ǹ sõ̀ tɛ̃.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Képah náh, Yesu-á sõ̀ mɛ yõke yṍnɔ́ sɔkɔ Matye gbô, mɔ́rɩ́ syípú náhnáh ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú tɔ pɔ n yõ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah wɛ sɛ̃́, pè yo Yesu tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, kwâh nɛ̂ se pɩ tɛ́ pé kwɔ́-ò dĩ́ n yõ mɔ́rɩ́ syípú ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂púlɛ wɛ̃ tyɩ́ nɩ?
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 Ǹtɛ Yesu-á pé wɛy noh, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Névye nónó-á mɛ lènɔlɛ, sènpɩ yétõ̂ se mɛ pé tyɩ́? Yámpú tyɩ́ náh ǹ yétõ̂lɛ di?
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 Liyel-á nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Yâh wɛ̃ yãmnɛ n yah, képah tyɩ́ nɔ ńmɔ tyɩ́ kal yáh sárká nɛ̂nɛ n sukɛ ńnɛ n kɔ̃.› Yé kyɩ yé fɔkɔnɩ mɔ yah képah tyɩ́ sɔkɔ, yè ké kɔ́r pɩ̃. Yé náh wɛ di, névye nónó-á mɛ n sõ nɛ nɛ́gblɔ́-á pélɛ Liyel yah, mé náh pɔ pépi yé-ńsah dɛ́. Ǹtɛ nónó-á pɩ̃ nɛ tyípêl pɩ́pú-á pélɛ, pépi yé-ńsah ye mé pɔ.»
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 Képah sɔkɔ, Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú nɔ de Yesu tnɔ̂ tɛ́ à syah nɛ, kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ pépi ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú níkìlɛ n tɛ̃ tɛ́ ǹmɔ tõ̀ sã́hpú náh mɛ níkìlɛ n tɛ̃ nɩ?
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Pǎh nónó ye fúr yõke yõ yĩnnɛ, pépi se kɩ fɛ̃ pé yey kwɔ sah pɛ mɛ gbĩ́nɛ pé nɩyṍ? Ǹtɛ sèpĩ̀n yísyɔ́ mɛ n pi, pɛ mɛ̀ kɩ pɔ n tɛ̃ n wilki n pi pé nɩyṍ. Légbĩ́nɛ, pè kɩ níkìlɛ n tɛ̃.
15 Jesus respondeu:
16 Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh yɩ̃nɛ à fwɔ̀sãn kãm à fwɔ̀dyàh min. Yé náh wɛ di, fwɔ̀sãn mɛ̀ kɩ fwɔ̀dyàh mɛ̀ yɔrɩ tɔ, wãn ó kɔ̃ kè kɩ tɔ̃ mɔ ké tɔ́nɔ́ yõ.
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 Dìvɛ̃ sã́n tɔ náh yɩ̃nɛ mɔ́nɔ́lɛ pley dî sɔkɔ. Wâh képah pɩ, dìvɛ̃ mɛ̀-à fũ, kè kɩ pley nɔ́pi sɔkɩ, dìvɛ̃ kɩ kwɛ, pley tɔ tyɩ́ kɩ yɩkɩ. Ǹtɛ kàh dìvɛ̃ sã́nnɛ, pley snɔ́ sɔkɔ ye kè n mɔ. Képah sɔkɔ, kèyǎh ńtɛ̃ náh n yɩkɩ.»
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Yesu-á mɛ kénɛ wɛlɔlɛ n yo pé tyɩ́ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ nɔ de ǹ tnɔ̂, tɛ́ gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ pé písê-á yah kwlɔ núkúnúkú sɛ̃́ yɔ̀. Ǹtɛ à pɔ kyɩ ǹ gbõ̀ sah ǹ yõ, wǎh kɩ min wɛ.
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 Képah sɔkɔ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ yuku dĩ́ sõ̀ tɛ̃.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Tɛ́ kè pɔ yɩ̃nɛ sê yɔ́ sõ̀ mɛ náhlɛ n yɔ tyɛ́-ńkɛ̃̂nɛ ye gbɔ̃ninɔ́. Pi mɛ̀ mɛ nɔ de Yesulɛ ǹ náh tĩ̀nnɛ, à pɔ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ vyãh tyɩ́.
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 Yé náh wɛ di, à sõ̀ mɛ n sõ ǹ fɔkɔ sɔkɔ nɛ páh kɩ tɛ̃ wɛ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ ńtɛ̃ ó tyɩ́, páh kɩ dɛ.
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Yesu-á ǹ yah vi tɛ́ à wɛ, à yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ, ń písê. Á Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ye ǹ dɛ mɔ.» Nɛ́npɔ́ swɔ, pi núkú dɛ.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Tɛ́ Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ gbô, à yikɔ fɩ̃́bɩ́pú wɛ tɛ́ tɔ́wû wɛ pè mɛ n pɩ wrǒwrǒ. Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ:
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 «Yé wil ásõ̂. Pípír náh ku, dɔy sɔkɔ ye ǹnɛ.» Ǹtɛ pè sõ̀ mɛ kṍlɛ Yesulɛ n ko.
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 Pǎh tɔ́wû wilki mɔ tɛ kégbɔ́ sɔkɔ, Yesu mɛ de yuku wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, tɛ́ pípír gbõ̀ sɔkɔ tɛ̃, pípír yuku.
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 Yĩ mɛ̀ pɩ́nɔ́ tyɩ́ tyah n yãh kénɛ mara ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ.
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ à n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yɩ̃́tũbi nɛ́pĩ̂ nímí yuku ǹ sõ̀ tɛ̃ tɛ́ mɛ yo tũ léyy nɛ, Davidi Pídĩ́, à pé yãm yah.
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ gbô sɔkɔ, yɩ̃́tũbi nɔ́pi mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂. À mɛ pè piki yah nɛ, pè se sɛ̃ ké yõ nɛ péwɔ-á kɩ fɛ̃ pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ nɩ? Pè mɛ nɛ, àwe-á, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃.
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 Képah sɔkɔ, Yesu tũ pé yɩ̃́ tyɩ́ tɛ́ nɛ: «Yáh sɛ̃ ńmɔ yõ sɔ̃́, tɛ́ nɛ̂ yah kɔ̃ ń tyɩ́, Liyel kè pɩ yé tyɩ́ sɛ̃́.»
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 Képah tɛ̃̀nɛ, pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ. Yesu mɛ pè gbah sni nɛ, pè pé gblɔ̌y tɛ̃, pè káh n yɛ nɛy pɩ̃ ké sɔkɔ dɛ́!
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Ǹtɛ pé wìlntɛnɔ ǹsɔ̃̀, pè kyɩ tyah Yesu yĩ́ngbɩ́lɛ n yo n kɔ̃ kénɛ mara pól sɔkɔ.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 No nɔ́pi-á wil n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, nósyɔ́ pɔ dĩ́ yɔ́lɛ Yesu tyɩ́, nɛ̂-á sétõ yɔ́ mɛ ǹ sɔkɔ à kɔ̃ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 Yesu-á núkú sétõ mɛ̀ yĩni wilki dĩ́ mɛ̀ sɔkɔ, dĩ́ tyah n wɛkɩ. Kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ tɔ́wû pól tyɩ́, pè mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́, pépi náh ǹsɔ̃̀ntɛ̃̂ dùkù wɛ yah Yisrayel sɔkɔ póllɛ.
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú wɔ sõ̀ mɛ yo tũ nɛ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ gbõ̀ yõ-á à n yĩni sétã̀nnɛ.
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 Yesu lésõ mɛ kwló-ǹgbnɔ ànɛ̂ kwlópî póllɛ n kɔ n kɔ̃, mɛ nolɛ n kwɔ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, mɛ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ n yo Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ, tɛ́ mɛ yámpú pól ànɛ̂ nɛ́fukulɔ́ póllɛ n dɛ n mɔ.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Yesu-á tɔ́wû nónó wɛ kwlɔ́nɔ́ sɔkɔ, tɛ́ pé yáh-ńsah mɛ tyɛ á kɩ nɛ yípɛ̂y sɔ̃́ fɛ̃̀-ò kɛ̃́nɛ sé tyɩ́, pé yãm à tɛ̃.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Képah sɔkɔ, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Sèmukɔ tɔkɔ tɔkɔ tɛ̃̀ mɛ dò, tɛ́ ké tõ̀npɩbɩlɛ kwéy.
37 Então disse aos discípulos:
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel nɛ̂-á sèmukɔ nɛ́tɛ̃̂nɛ, yé à ni à tõ̀npɩbɩ tɛkɩ n mɔ sèmukɔ tɔkɔ yĩnnɛ.»
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.