Mateus 9

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Képah sɔkɔ, Yesu de krótókè sɔkɔ à ǹ syɩ yɔ́-ǹgbɛ̃ kah à sɔkɔ ǹ kwil sɔkɔ.
1 Entrando Jesus num barco, passou para o outro lado e foi para a sua própria cidade.
2 Nósyɔ́ mɛ sèkùkù dĩ́ yɔ́ twah sɛ̃ sɛ̃ kwâh yɔ́ yõ à pɔ ǹ tyɩ́. Wǎh kè wɛ pè sɛ̃ ǹ yõ sɛ̃́, à yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ ń pídĩ́. Á tyípêl pɩ́nɔ́ ye yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.»
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Tem bom ânimo, filho; estão perdoados os teus pecados.
3 Képah tɛ̃̀nɛ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú yísyɔ́ tyah n sõ nɛ, dĩ́ mɛ̀-á mɛ n yo n de Liyel tyɩ́ dɛ́.
3 Mas alguns escribas diziam consigo: Este blasfema.
4 Ǹtɛ Yesu-á pé sõnɔ pɩ̃ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ sõnɔ túkúnìnɛ yé sɔkɔ sɛ̃́?
4 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que cogitais o mal no vosso coração?
5 Mâh yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: ‹Á tyípêl ye yɔ̃ mɔ.› Képah náh pɩ, mâh yo ǹ tyɩ́ nɛ: ‹Yuku nɛ n kɔ.› Dlo mɛ nɛ̂ tɛ̃̀ yónɔ́ sɔkɔ kal?
5 Pois qual é mais fácil? Dizer: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Ǹtɛ mé kɩ tir yɔ́ pɩ yé kɔ̃ yé kɩ pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ Névi Pídĩ́ tyɩ́ sétáh yõ kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ.» Tɛ́ ǹ syɩ yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Yuku, á sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ ǹ nɛ n yuku á gbô.»
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse, então, ao paralítico: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
7 Dĩ́ mɛ yuku à sɔkɔ ǹ gbô.
7 E, levantando-se, partiu para sua casa.
8 Tɔ́wû-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, tíkí pè tɛ̃. Pè tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ tɛ̃́nwɛnɔ mɛ̀ dùkùlɛ névye kɔ̃.
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ tɛ́ n sɔkɔ, à dĩ́ yɔ́ wɛ à mɛ kɔ̃ tɛ̃ mɔ́rɩ́lɛ n syi mɔ́rɩ́ syí-ńsah sɔkɔ, pè n ye Matyelɛ. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń sõ̀ tɛ̃.» À mɛ yuku ǹ sõ̀ tɛ̃.
9 Partindo Jesus dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
10 Képah náh, Yesu-á sõ̀ mɛ yõke yṍnɔ́ sɔkɔ Matye gbô, mɔ́rɩ́ syípú náhnáh ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú tɔ pɔ n yõ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ.
10 E sucedeu que, estando ele em casa, à mesa, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e seus discípulos.
11 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah wɛ sɛ̃́, pè yo Yesu tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, kwâh nɛ̂ se pɩ tɛ́ pé kwɔ́-ò dĩ́ n yõ mɔ́rɩ́ syípú ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂púlɛ wɛ̃ tyɩ́ nɩ?
11 Ora, vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Ǹtɛ Yesu-á pé wɛy noh, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Névye nónó-á mɛ lènɔlɛ, sènpɩ yétõ̂ se mɛ pé tyɩ́? Yámpú tyɩ́ náh ǹ yétõ̂lɛ di?
12 Mas Jesus, ouvindo, disse: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes.
13 Liyel-á nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Yâh wɛ̃ yãmnɛ n yah, képah tyɩ́ nɔ ńmɔ tyɩ́ kal yáh sárká nɛ̂nɛ n sukɛ ńnɛ n kɔ̃.› Yé kyɩ yé fɔkɔnɩ mɔ yah képah tyɩ́ sɔkɔ, yè ké kɔ́r pɩ̃. Yé náh wɛ di, névye nónó-á mɛ n sõ nɛ nɛ́gblɔ́-á pélɛ Liyel yah, mé náh pɔ pépi yé-ńsah dɛ́. Ǹtɛ nónó-á pɩ̃ nɛ tyípêl pɩ́pú-á pélɛ, pépi yé-ńsah ye mé pɔ.»
13 Ide, porém, e aprendei o que significa:
14 Képah sɔkɔ, Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú nɔ de Yesu tnɔ̂ tɛ́ à syah nɛ, kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ pépi ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú níkìlɛ n tɛ̃ tɛ́ ǹmɔ tõ̀ sã́hpú náh mɛ níkìlɛ n tɛ̃ nɩ?
14 Vieram, depois, os discípulos de João e lhe perguntaram: Por que jejuamos nós, e os fariseus [muitas vezes], e teus discípulos não jejuam?
15 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Pǎh nónó ye fúr yõke yõ yĩnnɛ, pépi se kɩ fɛ̃ pé yey kwɔ sah pɛ mɛ gbĩ́nɛ pé nɩyṍ? Ǹtɛ sèpĩ̀n yísyɔ́ mɛ n pi, pɛ mɛ̀ kɩ pɔ n tɛ̃ n wilki n pi pé nɩyṍ. Légbĩ́nɛ, pè kɩ níkìlɛ n tɛ̃.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem, acaso, estar tristes os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo, e nesses dias hão de jejuar.
16 Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh yɩ̃nɛ à fwɔ̀sãn kãm à fwɔ̀dyàh min. Yé náh wɛ di, fwɔ̀sãn mɛ̀ kɩ fwɔ̀dyàh mɛ̀ yɔrɩ tɔ, wãn ó kɔ̃ kè kɩ tɔ̃ mɔ ké tɔ́nɔ́ yõ.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo tira parte da veste, e fica maior a rotura.
17 Dìvɛ̃ sã́n tɔ náh yɩ̃nɛ mɔ́nɔ́lɛ pley dî sɔkɔ. Wâh képah pɩ, dìvɛ̃ mɛ̀-à fũ, kè kɩ pley nɔ́pi sɔkɩ, dìvɛ̃ kɩ kwɛ, pley tɔ tyɩ́ kɩ yɩkɩ. Ǹtɛ kàh dìvɛ̃ sã́nnɛ, pley snɔ́ sɔkɔ ye kè n mɔ. Képah sɔkɔ, kèyǎh ńtɛ̃ náh n yɩkɩ.»
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos; do contrário, rompem-se os odres, derrama-se o vinho, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Yesu-á mɛ kénɛ wɛlɔlɛ n yo pé tyɩ́ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ nɔ de ǹ tnɔ̂, tɛ́ gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ pé písê-á yah kwlɔ núkúnúkú sɛ̃́ yɔ̀. Ǹtɛ à pɔ kyɩ ǹ gbõ̀ sah ǹ yõ, wǎh kɩ min wɛ.
18 Enquanto estas coisas lhes dizia, eis que um chefe, aproximando-se, o adorou e disse: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe a mão sobre ela, e viverá.
19 Képah sɔkɔ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ yuku dĩ́ sõ̀ tɛ̃.
19 E Jesus, levantando-se, o seguia, e também os seus discípulos.
20 Tɛ́ kè pɔ yɩ̃nɛ sê yɔ́ sõ̀ mɛ náhlɛ n yɔ tyɛ́-ńkɛ̃̂nɛ ye gbɔ̃ninɔ́. Pi mɛ̀ mɛ nɔ de Yesulɛ ǹ náh tĩ̀nnɛ, à pɔ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ vyãh tyɩ́.
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha padecendo de uma hemorragia, veio por trás dele e lhe tocou na orla da veste;
21 Yé náh wɛ di, à sõ̀ mɛ n sõ ǹ fɔkɔ sɔkɔ nɛ páh kɩ tɛ̃ wɛ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ ńtɛ̃ ó tyɩ́, páh kɩ dɛ.
21 porque dizia consigo mesma: Se eu apenas lhe tocar a veste, ficarei curada.
22 Yesu-á ǹ yah vi tɛ́ à wɛ, à yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ, ń písê. Á Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ye ǹ dɛ mɔ.» Nɛ́npɔ́ swɔ, pi núkú dɛ.
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo, filha, a tua fé te salvou. E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Tɛ́ Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ gbô, à yikɔ fɩ̃́bɩ́pú wɛ tɛ́ tɔ́wû wɛ pè mɛ n pɩ wrǒwrǒ. Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ:
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 «Yé wil ásõ̂. Pípír náh ku, dɔy sɔkɔ ye ǹnɛ.» Ǹtɛ pè sõ̀ mɛ kṍlɛ Yesulɛ n ko.
24 Retirai-vos, porque não está morta a menina, mas dorme. E riam-se dele.
25 Pǎh tɔ́wû wilki mɔ tɛ kégbɔ́ sɔkɔ, Yesu mɛ de yuku wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, tɛ́ pípír gbõ̀ sɔkɔ tɛ̃, pípír yuku.
25 Mas, afastado o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Yĩ mɛ̀ pɩ́nɔ́ tyɩ́ tyah n yãh kénɛ mara ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ.
26 E a fama deste acontecimento correu por toda aquela terra.
27 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ à n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yɩ̃́tũbi nɛ́pĩ̂ nímí yuku ǹ sõ̀ tɛ̃ tɛ́ mɛ yo tũ léyy nɛ, Davidi Pídĩ́, à pé yãm yah.
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando: Tem compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ gbô sɔkɔ, yɩ̃́tũbi nɔ́pi mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂. À mɛ pè piki yah nɛ, pè se sɛ̃ ké yõ nɛ péwɔ-á kɩ fɛ̃ pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ nɩ? Pè mɛ nɛ, àwe-á, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃.
28 Tendo ele entrado em casa, aproximaram-se os cegos, e Jesus lhes perguntou: Credes que eu posso fazer isso? Responderam-lhe: Sim, Senhor!
29 Képah sɔkɔ, Yesu tũ pé yɩ̃́ tyɩ́ tɛ́ nɛ: «Yáh sɛ̃ ńmɔ yõ sɔ̃́, tɛ́ nɛ̂ yah kɔ̃ ń tyɩ́, Liyel kè pɩ yé tyɩ́ sɛ̃́.»
29 Então, lhes tocou os olhos, dizendo: Faça-se-vos conforme a vossa fé.
30 Képah tɛ̃̀nɛ, pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ. Yesu mɛ pè gbah sni nɛ, pè pé gblɔ̌y tɛ̃, pè káh n yɛ nɛy pɩ̃ ké sɔkɔ dɛ́!
30 E abriram-se-lhes os olhos. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo: Acautelai-vos de que ninguém o saiba.
31 Ǹtɛ pé wìlntɛnɔ ǹsɔ̃̀, pè kyɩ tyah Yesu yĩ́ngbɩ́lɛ n yo n kɔ̃ kénɛ mara pól sɔkɔ.
31 Saindo eles, porém, divulgaram-lhe a fama por toda aquela terra.
32 No nɔ́pi-á wil n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, nósyɔ́ pɔ dĩ́ yɔ́lɛ Yesu tyɩ́, nɛ̂-á sétõ yɔ́ mɛ ǹ sɔkɔ à kɔ̃ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
32 Ao retirarem-se eles, foi-lhe trazido um mudo endemoninhado.
33 Yesu-á núkú sétõ mɛ̀ yĩni wilki dĩ́ mɛ̀ sɔkɔ, dĩ́ tyah n wɛkɩ. Kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ tɔ́wû pól tyɩ́, pè mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́, pépi náh ǹsɔ̃̀ntɛ̃̂ dùkù wɛ yah Yisrayel sɔkɔ póllɛ.
33 E, expelido o demônio, falou o mudo; e as multidões se admiravam, dizendo: Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú wɔ sõ̀ mɛ yo tũ nɛ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ gbõ̀ yõ-á à n yĩni sétã̀nnɛ.
34 Mas os fariseus murmuravam: Pelo maioral dos demônios é que expele os demônios.
35 Yesu lésõ mɛ kwló-ǹgbnɔ ànɛ̂ kwlópî póllɛ n kɔ n kɔ̃, mɛ nolɛ n kwɔ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, mɛ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ n yo Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ, tɛ́ mɛ yámpú pól ànɛ̂ nɛ́fukulɔ́ póllɛ n dɛ n mɔ.
35 E percorria Jesus todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Yesu-á tɔ́wû nónó wɛ kwlɔ́nɔ́ sɔkɔ, tɛ́ pé yáh-ńsah mɛ tyɛ á kɩ nɛ yípɛ̂y sɔ̃́ fɛ̃̀-ò kɛ̃́nɛ sé tyɩ́, pé yãm à tɛ̃.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 Képah sɔkɔ, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Sèmukɔ tɔkɔ tɔkɔ tɛ̃̀ mɛ dò, tɛ́ ké tõ̀npɩbɩlɛ kwéy.
37 E, então, se dirigiu a seus discípulos: A seara, na verdade, é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel nɛ̂-á sèmukɔ nɛ́tɛ̃̂nɛ, yé à ni à tõ̀npɩbɩ tɛkɩ n mɔ sèmukɔ tɔkɔ yĩnnɛ.»
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.