Mateus 9
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs BKJ
1 Képah sɔkɔ, Yesu de krótókè sɔkɔ à ǹ syɩ yɔ́-ǹgbɛ̃ kah à sɔkɔ ǹ kwil sɔkɔ.
1 E, entrando no barco, passou para o outro lado, e chegou à sua cidade.
2 Nósyɔ́ mɛ sèkùkù dĩ́ yɔ́ twah sɛ̃ sɛ̃ kwâh yɔ́ yõ à pɔ ǹ tyɩ́. Wǎh kè wɛ pè sɛ̃ ǹ yõ sɛ̃́, à yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ ń pídĩ́. Á tyípêl pɩ́nɔ́ ye yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.»
2 E eis que lhe trouxeram um homem paralítico, deitado em um leito; e Jesus, vendo a fé deles, disse ao paralítico: Filho, tem bom ânimo, teus pecados são perdoados.
3 Képah tɛ̃̀nɛ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú yísyɔ́ tyah n sõ nɛ, dĩ́ mɛ̀-á mɛ n yo n de Liyel tyɩ́ dɛ́.
3 E eis que, alguns dos escribas disseram consigo: Este homem blasfema.
4 Ǹtɛ Yesu-á pé sõnɔ pɩ̃ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ sõnɔ túkúnìnɛ yé sɔkɔ sɛ̃́?
4 Mas Jesus, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que pensais mal em vossos corações?
5 Mâh yo sèkùkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: ‹Á tyípêl ye yɔ̃ mɔ.› Képah náh pɩ, mâh yo ǹ tyɩ́ nɛ: ‹Yuku nɛ n kɔ.› Dlo mɛ nɛ̂ tɛ̃̀ yónɔ́ sɔkɔ kal?
5 Pois, o que é mais fácil, dizer: Os teus pecados são perdoados; ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Ǹtɛ mé kɩ tir yɔ́ pɩ yé kɔ̃ yé kɩ pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ Névi Pídĩ́ tyɩ́ sétáh yõ kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ.» Tɛ́ ǹ syɩ yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Yuku, á sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ ǹ nɛ n yuku á gbô.»
6 Mas, para que saibais que o Filho do homem tem poder sobre a terra para perdoar pecados (ele disse então ao paralítico): Levanta-te, toma o teu leito, e vai para tua casa.
7 Dĩ́ mɛ yuku à sɔkɔ ǹ gbô.
7 E ele levantando-se, foi para sua casa.
8 Tɔ́wû-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, tíkí pè tɛ̃. Pè tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ tɛ̃́nwɛnɔ mɛ̀ dùkùlɛ névye kɔ̃.
8 Mas a multidão, vendo isso, maravilhava-se, e glorificaram a Deus, que dera tal poder aos homens.
9 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ tɛ́ n sɔkɔ, à dĩ́ yɔ́ wɛ à mɛ kɔ̃ tɛ̃ mɔ́rɩ́lɛ n syi mɔ́rɩ́ syí-ńsah sɔkɔ, pè n ye Matyelɛ. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń sõ̀ tɛ̃.» À mɛ yuku ǹ sõ̀ tɛ̃.
9 E passando Jesus dali, viu assentado na coletoria um homem, chamado Mateus, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 Képah náh, Yesu-á sõ̀ mɛ yõke yṍnɔ́ sɔkɔ Matye gbô, mɔ́rɩ́ syípú náhnáh ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú tɔ pɔ n yõ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ.
10 E aconteceu que, estando Jesus em casa sentado à mesa, eis que, chegaram muitos publicanos e pecadores, e sentaram-se juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah wɛ sɛ̃́, pè yo Yesu tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, kwâh nɛ̂ se pɩ tɛ́ pé kwɔ́-ò dĩ́ n yõ mɔ́rɩ́ syípú ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂púlɛ wɛ̃ tyɩ́ nɩ?
11 E os fariseus, vendo isso, perguntaram aos seus discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Ǹtɛ Yesu-á pé wɛy noh, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Névye nónó-á mɛ lènɔlɛ, sènpɩ yétõ̂ se mɛ pé tyɩ́? Yámpú tyɩ́ náh ǹ yétõ̂lɛ di?
12 Jesus, porém, ouvindo isso, disse-lhes: Os sãos não têm necessidade de médico, mas sim os que estão enfermos.
13 Liyel-á nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Yâh wɛ̃ yãmnɛ n yah, képah tyɩ́ nɔ ńmɔ tyɩ́ kal yáh sárká nɛ̂nɛ n sukɛ ńnɛ n kɔ̃.› Yé kyɩ yé fɔkɔnɩ mɔ yah képah tyɩ́ sɔkɔ, yè ké kɔ́r pɩ̃. Yé náh wɛ di, névye nónó-á mɛ n sõ nɛ nɛ́gblɔ́-á pélɛ Liyel yah, mé náh pɔ pépi yé-ńsah dɛ́. Ǹtɛ nónó-á pɩ̃ nɛ tyípêl pɩ́pú-á pélɛ, pépi yé-ńsah ye mé pɔ.»
13 Ide, pois, e aprendei o que significa isto: Eu quero misericórdia, e não sacrifício; porque eu não vim para chamar os justos, mas os pecadores ao arrependimento.
14 Képah sɔkɔ, Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú nɔ de Yesu tnɔ̂ tɛ́ à syah nɛ, kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ pépi ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú níkìlɛ n tɛ̃ tɛ́ ǹmɔ tõ̀ sã́hpú náh mɛ níkìlɛ n tɛ̃ nɩ?
14 Então vieram ter com ele os discípulos de João, dizendo: Por que nós e os fariseus jejuamos com frequência, mas os teus discípulos não jejuam?
15 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Pǎh nónó ye fúr yõke yõ yĩnnɛ, pépi se kɩ fɛ̃ pé yey kwɔ sah pɛ mɛ gbĩ́nɛ pé nɩyṍ? Ǹtɛ sèpĩ̀n yísyɔ́ mɛ n pi, pɛ mɛ̀ kɩ pɔ n tɛ̃ n wilki n pi pé nɩyṍ. Légbĩ́nɛ, pè kɩ níkìlɛ n tɛ̃.
15 E disse-lhes Jesus: Podem os convidados do noivo estar de luto, enquanto o noivo está com eles? Mas dias virão, em que lhes será tirado o noivo, e então hão de jejuar.
16 Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh yɩ̃nɛ à fwɔ̀sãn kãm à fwɔ̀dyàh min. Yé náh wɛ di, fwɔ̀sãn mɛ̀ kɩ fwɔ̀dyàh mɛ̀ yɔrɩ tɔ, wãn ó kɔ̃ kè kɩ tɔ̃ mɔ ké tɔ́nɔ́ yõ.
16 Nenhum homem põe remendo de pano novo em roupa velha, porque o remendo rompe a roupa, e faz-se pior a rotura.
17 Dìvɛ̃ sã́n tɔ náh yɩ̃nɛ mɔ́nɔ́lɛ pley dî sɔkɔ. Wâh képah pɩ, dìvɛ̃ mɛ̀-à fũ, kè kɩ pley nɔ́pi sɔkɩ, dìvɛ̃ kɩ kwɛ, pley tɔ tyɩ́ kɩ yɩkɩ. Ǹtɛ kàh dìvɛ̃ sã́nnɛ, pley snɔ́ sɔkɔ ye kè n mɔ. Képah sɔkɔ, kèyǎh ńtɛ̃ náh n yɩkɩ.»
17 Nenhum homem coloca vinho novo em odres velhos; do contrário os odres se rompem, o vinho se derrama, e os odres se perdem; mas coloca-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 Yesu-á mɛ kénɛ wɛlɔlɛ n yo pé tyɩ́ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ nɔ de ǹ tnɔ̂, tɛ́ gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ pé písê-á yah kwlɔ núkúnúkú sɛ̃́ yɔ̀. Ǹtɛ à pɔ kyɩ ǹ gbõ̀ sah ǹ yõ, wǎh kɩ min wɛ.
18 Enquanto ele ainda lhes dizia essas coisas, eis que chegou um certo governante e o adorou, dizendo: Minha filha faleceu agora mesmo; mas venha e impõe tua mão sobre ela, e ela viverá.
19 Képah sɔkɔ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ yuku dĩ́ sõ̀ tɛ̃.
19 Levantando-se, pois, Jesus, o seguiu, e também foram os seus discípulos.
20 Tɛ́ kè pɔ yɩ̃nɛ sê yɔ́ sõ̀ mɛ náhlɛ n yɔ tyɛ́-ńkɛ̃̂nɛ ye gbɔ̃ninɔ́. Pi mɛ̀ mɛ nɔ de Yesulɛ ǹ náh tĩ̀nnɛ, à pɔ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ vyãh tyɩ́.
20 E eis que uma mulher que havia já doze anos, padecia de um fluxo de sangue, chegando-se por detrás dele, tocou na orla de sua veste.
21 Yé náh wɛ di, à sõ̀ mɛ n sõ ǹ fɔkɔ sɔkɔ nɛ páh kɩ tɛ̃ wɛ tũ ǹ fwɔ̀mɔnɩ ńtɛ̃ ó tyɩ́, páh kɩ dɛ.
21 Pois ela dizia consigo: Se eu tão somente tocar a sua veste, eu ficarei sã.
22 Yesu-á ǹ yah vi tɛ́ à wɛ, à yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Káh n yɛ á yáh-ńsah tyɛ, ń písê. Á Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ye ǹ dɛ mɔ.» Nɛ́npɔ́ swɔ, pi núkú dɛ.
22 Mas Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo filha, a tua fé te curou! E naquela mesma hora a mulher ficou sã.
23 Tɛ́ Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ gbô, à yikɔ fɩ̃́bɩ́pú wɛ tɛ́ tɔ́wû wɛ pè mɛ n pɩ wrǒwrǒ. Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ:
23 E Jesus, chegando à casa do governante, e vendo os flautistas e as pessoas em alvoroço,
24 «Yé wil ásõ̂. Pípír náh ku, dɔy sɔkɔ ye ǹnɛ.» Ǹtɛ pè sõ̀ mɛ kṍlɛ Yesulɛ n ko.
24 disse-lhes: Retirai-vos, pois a menina não está morta, mas dorme. E riram dele para o escarnecer.
25 Pǎh tɔ́wû wilki mɔ tɛ kégbɔ́ sɔkɔ, Yesu mɛ de yuku wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, tɛ́ pípír gbõ̀ sɔkɔ tɛ̃, pípír yuku.
25 Mas quando as pessoas foram colocadas para fora, ele entrou, a tomou pela sua mão, e a menina se levantou.
26 Yĩ mɛ̀ pɩ́nɔ́ tyɩ́ tyah n yãh kénɛ mara ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ.
26 E sua fama acerca disto foi por toda aquela terra.
27 Yesu-á yal nɛ́npɔ́ à n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yɩ̃́tũbi nɛ́pĩ̂ nímí yuku ǹ sõ̀ tɛ̃ tɛ́ mɛ yo tũ léyy nɛ, Davidi Pídĩ́, à pé yãm yah.
27 E, partindo Jesus dali, seguiram-no dois homens cegos, clamando e dizendo: Filho de Davi, tem misericórdia de nós.
28 Yesu-á pɔ yĩni tɛ̃ gbô sɔkɔ, yɩ̃́tũbi nɔ́pi mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂. À mɛ pè piki yah nɛ, pè se sɛ̃ ké yõ nɛ péwɔ-á kɩ fɛ̃ pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ nɩ? Pè mɛ nɛ, àwe-á, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃.
28 E, quando ele chegou à casa, os homens cegos se aproximaram dele; e Jesus perguntou-lhes: Credes vós que eu possa fazer isto? Disseram-lhe: Sim, Senhor.
29 Képah sɔkɔ, Yesu tũ pé yɩ̃́ tyɩ́ tɛ́ nɛ: «Yáh sɛ̃ ńmɔ yõ sɔ̃́, tɛ́ nɛ̂ yah kɔ̃ ń tyɩ́, Liyel kè pɩ yé tyɩ́ sɛ̃́.»
29 Então ele tocou nos seus olhos, dizendo: conforme a vossa fé vos seja feito.
30 Képah tɛ̃̀nɛ, pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ. Yesu mɛ pè gbah sni nɛ, pè pé gblɔ̌y tɛ̃, pè káh n yɛ nɛy pɩ̃ ké sɔkɔ dɛ́!
30 E seus olhos foram abertos; e Jesus rigorosamente lhes advertiu, dizendo: Vede para que nenhum homem saiba isto.
31 Ǹtɛ pé wìlntɛnɔ ǹsɔ̃̀, pè kyɩ tyah Yesu yĩ́ngbɩ́lɛ n yo n kɔ̃ kénɛ mara pól sɔkɔ.
31 Mas eles, saindo, espalharam a sua fama por toda aquela terra.
32 No nɔ́pi-á wil n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, nósyɔ́ pɔ dĩ́ yɔ́lɛ Yesu tyɩ́, nɛ̂-á sétõ yɔ́ mɛ ǹ sɔkɔ à kɔ̃ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
32 Enquanto eles saíam, eis que lhe trouxeram um homem mudo possuído por um demônio.
33 Yesu-á núkú sétõ mɛ̀ yĩni wilki dĩ́ mɛ̀ sɔkɔ, dĩ́ tyah n wɛkɩ. Kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ tɔ́wû pól tyɩ́, pè mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́, pépi náh ǹsɔ̃̀ntɛ̃̂ dùkù wɛ yah Yisrayel sɔkɔ póllɛ.
33 E, o demônio sendo expulso, o mudo falou; e as multidões se maravilharam, dizendo: Nunca se viu algo assim em Israel.
34 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú wɔ sõ̀ mɛ yo tũ nɛ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ gbõ̀ yõ-á à n yĩni sétã̀nnɛ.
34 Os fariseus, porém, diziam: Ele expulsa os demônios pelo príncipe dos demônios.
35 Yesu lésõ mɛ kwló-ǹgbnɔ ànɛ̂ kwlópî póllɛ n kɔ n kɔ̃, mɛ nolɛ n kwɔ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, mɛ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ n yo Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ, tɛ́ mɛ yámpú pól ànɛ̂ nɛ́fukulɔ́ póllɛ n dɛ n mɔ.
35 E Jesus foi por todas as cidades e aldeias, ensinando nas suas sinagogas, pregando o evangelho do reino, e curando todas as enfermidades e todas as doenças entre o povo.
36 Yesu-á tɔ́wû nónó wɛ kwlɔ́nɔ́ sɔkɔ, tɛ́ pé yáh-ńsah mɛ tyɛ á kɩ nɛ yípɛ̂y sɔ̃́ fɛ̃̀-ò kɛ̃́nɛ sé tyɩ́, pé yãm à tɛ̃.
36 E, ele vendo as multidões, moveu-se com compaixão delas, porque estavam exaustas e dispersas, como ovelhas que não têm pastor.
37 Képah sɔkɔ, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Sèmukɔ tɔkɔ tɔkɔ tɛ̃̀ mɛ dò, tɛ́ ké tõ̀npɩbɩlɛ kwéy.
37 Então ele disse aos seus discípulos: A seara verdadeiramente é grande, mas poucos são os trabalhadores.
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel nɛ̂-á sèmukɔ nɛ́tɛ̃̂nɛ, yé à ni à tõ̀npɩbɩ tɛkɩ n mɔ sèmukɔ tɔkɔ yĩnnɛ.»
38 Orai, pois, ao Senhor da seara, que envie trabalhadores para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.