Mateus 26

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yesu-á tyi nɔ́pi pól yah yo tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ:
1 — ausente —
2 «Yé pɩ̃ nɛ ńkɛ̃́ sèpĩ̀n nínì-á wũ, tɛ́ Pakɩ syáh kɩ syah. Névi Pídĩ́ kɩ tɛ̃ pè kɔ̃ pè kɩ à syɩ dahnɩ yõ.»
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Légbĩ́nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ wɛ̃ tuke mɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tĩ̀nnɛ, nɛ̂-á pè n ye Kayifilɛ.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Tɛ́ yo sah núkú yõ nɛ pé ye Yesu tɛ̃ lékã́mkãm sɔkɔ, pé mó à ko mɔ.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Pè sõ̀ mɛ yo tũ wɛ̃ tyɩ́ tɔlɛ nɛ, tir mɛ̀ náh yɩ̃nɛ kè pɩ syáh syáhnɔ́ sèpĩ̀n sɔkɔ dɛ́. Páh kɩ képah pɩ, névye-á kɩ tyah fɛ̃kɩ.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Sõ yɔ́lɛ, Yesu lésõ mɛ tótɛ̃ dĩ́ Simo gbô, Betani kwil sɔkɔ.
6 — ausente —
7 Wǎh mɛ yõke yṍnɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, sê yɔ́ mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂ nɩrɩ so pèpɛy yɔ́lɛ ǹ tyɩ́ làsèkwěl dɛ́nkɔ́kɔ̀lɛ ké sɔkɔ. Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ làsèkwěl mɛ̀ mɔ Yesu yõ yõ.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Yesu tõ̀ sã́hpú-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, pé fɔkɔ vyãh. Pè nɛ kwâh nɛ̂ se pɩ tɛ́ à làsèkwěl mɛ̀ yɩkɩ sɛ̃́ yɔ̀ nɩ?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Kǎh náhkɩ sõ̀ fɛ̃ yãm dántǎhlɛ, à ké pɔ́ dibi yãm tãn kɔ̃.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Yesu-á képah wɛ sɛ̃́, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sɔ̃́ pɩ tɛ́ yé pi mɛ̀ yahlɛ n vyãh sɛ̃́? Tyípépɛ̌y ye à pɩ ńmɔ tyɩ́.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Yé yah, yãm tãn kɩ mɛ yé wrɔ́ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́. Ǹtɛ ńmɔ wɔ náh kɩ mɛ n pi yé wrɔ́ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Nɛ̂-á pi mɛ̀ pɩ yɔ̀, ńmɔ lékó yɩ̃ sõ yĩn ye à pɩ sah kélɛ.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, kèkõyṍ pól sɔkɔ, Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir mɛ̀-à n yo fɩ̃́ nɛ̂ sɔkɔ, pi mɛ̀ tyípɩ́kɩ̀ mɛ̀ tɔ kɩ yo, névye dyɔ kɔ̃ kè kɩ n kwnɛ ǹ tyɩ́lɛ.»
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye Nsyudasɩ Yisikariyɔtɩlɛ, ǹmɔ mɛ kyɩ wil sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm tyɩ́,
14 — ausente —
15 tɛ́ pè syah nɛ, pè se kɩ pé kɔ̃ kwâh nɛ̂nɛ pé mó kè pɩ pè kɔ̃ pè Yesu wɛ tɛ̃ nɩ? Pè mɛ pɔ́ plɔ́ yõgbãmnɛ à kɔ̃.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, à tyah n yah n kɔ̃ wǎh nɛ pɩ sɔ̃́ tɛ́ pè Yesu wɛ n tɛ̃ n pi.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Kɔ́kɔ́nɔ́ kã̂n búrn syáh tyah sõlɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú pɔ à piki yah nɛ, ńyãh sɔkɔ se à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé kyɩ Pakɩ syáh yõke pɩ ǹ tyɩ́ nɩ?
17 — ausente —
18 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé kyɩ n yo yã̀hnkõ tyɩ́ kwil sɔkɔ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́-á yo nɛ ńkɛ̃́ pé gbĩ-á mɛ sɛ n tɛ, ńkɛ̃́ ǹmɔ tĩ̀n-á péwɔ ànɛ̂ pé tõ̀ sã́hpú kɩ pɔ n yõ n pi Pakɩ syáh yõkelɛ.»
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Wǎh kè yo sɔ̃́ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́, pè mɛ sɔkɔ ǹ yóré yõ, à kyɩ yõke mɛ̀ pɩ.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Lékã̂h-á pɔ mɔ, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí mɛ kɔ̃ tɛ̃ yõke sõ̀.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Tɛ́ pǎh mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yé sɔkɔ yɔ́ kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ ń tɛ̃ n pi.»
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Ǹ tõ̀ sã́hpú-á képah noh, pé yey kwɔ kègbɩlɛ. Képah tɛ̃̀nɛ, nɛ̂ mɛ̀ nɛ̂ mɛ̀, tɛ̃̌ à piki n yah nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, péwɔ se à n ye nɩ?
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Nɛ̂-á mɛ n di ńmɔlɛ dú núkú sɔkɔ yɔ̀, tɛ̃̀ wɔ ye kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ ń tɛ̃ n pi.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Névi Pídĩ́ kɩ n ku n pi à yɩ̃nɛ kǎh wãrkɩ sah Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ sɔ̃́ ǹ tyɩ́ sɔkɔ. Ǹtɛ névi nɛ̂-á kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ à tɛ̃ n pi, pèkè kɩ pɩ tɛ̃̀ tyɩ́lɛ. Tɛ̃̀-à sõ̀ mɛ dúbí-ńkɛ̃̂nɛ, képah náhkɩ fṍnfṍ ǹnɛ.»
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pɩ pè kɔ̃ pè à tɛ̃, ǹ tɔ mɛ à syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, péwɔ se à n ye nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Tɛ́ pǎh mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ, Yesu búrn tɔkɔ tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kè kwɔkɩ à ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ n kɔ̃, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé syi n tah kélɛ. Ńyɔlɛ, ńmɔ wil ye.»
26 — ausente —
27 Képah náh, à tɔ̃ wóh tɔkɔ dìvɛ̃nɛ ké sɔkɔ tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kélɛ pè kɔ̃ tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé póllɛ, yé kè wɔ.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Yé náh wɛ di, ńyɔlɛ, ńmɔ tṍ ye, nɛ̂-á kɩ névye yégbékè kwrɔ mɔ ànɛ̂ Liyellɛ. Kè kɩ n kwɛ n pi nɛ́kwĩ́nkí yĩnnɛ, kɩ pé tyípêl yɔ̃ mɔ.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́, à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, mé náh tɔ̃ dìvɛ̃ wɔ n yah n pi, pópó kɩ pɔ nɔ sõ nɛ̂-á mé kɩ tɔ̃ dìvɛ̃ sã́n yɔ́ wɔ yélɛ ń Sú Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ.»
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Képah náh, pè syáh yɩ̀ gbɩ, tɛ́ wil à n yuku Wólívyê yèh yɔ̃lɩ yõ.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Képah sɔkɔ, Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Kwɛy lékã̂h mɛ̀ ńtɛ̃ ólɛ, ńmɔ tyɩ́ kɩ yé pól kɔ̃ yé kɩ yal mɔ ń sõ̀ tɛ̃́nɔ́lɛ. Yé náh wɛ di, kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ: ‹Mé kɩ yípɛ́nfɛ̃ ko mɔ, tɛ́ képyɛ́nɩ̀ tũ pól kɩ karkɩ.»
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Yesu tɔ̃ nɛ: «Ǹtɛ ń lékó yílkínmɔntɛnɔ náh, mé kɩ mɔ yé yahlɛ Kalile mara sɔkɔ.»
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, no tɛ́lɔ́ pól-à kɩ sɔ̃́ yal mɔ ǹ sõ̀ tɛ̃́nɔ́lɛ, péwɔ tɛ̃̀ wɔ náh n yal n mɔ n pi póllɛ.
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo á tyɩ́, kwɛy lékã̂h mɛ̀ ńtɛ̃ sɔkɔ, sénpɛ-à kɩ pópó n gbo, á kɩ mɛ á vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ á náh ńmɔ pɩ̃.»
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kàh kɩ sɔ̃́ nɔ pé kúnɔ́ tyɩ́ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́, pé náh pé vyãh kɔ̃lɩ yah n pi póllɛ nɛ pé náh à pɩ̃. Yesu tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ tɔ mɛ képah ó yo.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Képah sɔkɔ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú kyɩ yĩni tɛ̃ fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Kɛtɩsemanɩnɛ. À mɛ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè kɔ̃ tɛ̃ ásõ̂ pé kyɩ Liyel ni n pɔ yàhàh.
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Wǎh n sɔkɔ, à Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsebede dĩ́npì nɛ́pĩ̂ nímí tɛ̃ sɔkɔ. Yèkwɔrɩ ànɛ̂ tíkí képékè sõ̀ mɛ tyah n mɩ ǹ sɔkɔ.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yèkwɔrɩ mɛ ń sɔkɔ, mɛ n pɩ ń ko ko tɛ̃̀nɛ. Yé tɛ̃ ásõ̂, yépi tɔ káh yé dyɔ mɔ n fwɔ n tɛ̃, sɔ̃́-á ńmɔ náh mɛ ń dyɔ mɔ fwɔ tɛ̃.»
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Tɛ́ mɛ yuku yahlɛ kwéy à kyɩ kɔ kwĩnki ǹ yah di sétáh, à Liyellɛ n ni nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ Sú, kàh kɩ fɛ̃ n pɩ n pi, yèvyãhrɩ mɛ̀ gbɛ mɔ ńmɔlɛ. Ǹtɛ mé náh nɛ á kè pɩ ńmɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́ dɛ́, kè pɩ áwɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́.»
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Wǎh ǹ syɩ pɔ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ tɔ̃́mɩ́ nɔ́pi tnɔ̂, à pɔ pè wɛ pè mɛ n dɔ. À mɛ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ: «Yé kègbɩ yõ, yé náh tɛ̃ wɛ lɛ́rɩ́ núkú ńtɛ̃ fyé pɩ yáhnɔ́ sɔkɔ ńmɔlɛ kɛ̀?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Yé káh yé dyɔ mɔ n fwɔ n tɛ̃. Yé nírílɛ n pɩ yè káh n pɔ tɔ̃̀nmɔnɔ fɛ̃ n syi. Tyípéplɔ sõnɔ n nɛ n mɛ névi sɔkɔ, tɛ́ sé tɛ̃́nwɛnpɩnɔ tǎhkɩ̀ náh n wɛ ǹ sɔkɔ.»
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Wǎh képah yo, à tɔ̃ gbɛ mɔ pélɛ kɛ ní-òlɛ à kyɩ Liyellɛ n ni nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ Sú, ń yõ-à kɩ fɛ̃ n wil n pi ńkɛ̃̂nɛ yèvyãhrɩ mɛ̀ sɔkɔ, áwɔ-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah pɩ.»
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Wǎh tɔ̃ ǹ syɩ pɔ, à pɔ pè wɛ pè tɔ̃ mɛ n dɔ. Dɔy sõ̀ mɛ tɛ̃ wɛ pé tyɩ́.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 À tɔ̃ yal pé tnɔ̂ à gbɛ mɔ kyɩ Liyel ni kɛ tɔ̃́-òlɛ gbro tãn tyɩ́ kɔ̃lɛ.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Képah náh, à ǹ syɩ pɔ pé tnɔ̂, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé mɛ dɔy sɔkɔ sɛ̃́ mɛ yélɛ n mɩ kɛ̀? Névi Pídĩ́ tɛ̃ n dahbɩ gbĩ́ wɛ nɔ tyípêl pɩ́pú gbõ̀ yɔ̀.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Yé yuku à sɔkɔ. Névi nɛ̂-á kɩ ń dahbɩ n pi pé gbõ̀, à wɛ n de yɔ̀.»
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Yesu mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ, tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ yɔ́lɛ, ǹmɔ yĩn nɛ́kwĩ́nkí yísyɔ́ yah pè pɔ de kèkîrn ànɛ̂ ńsninɛ pé tyɩ́. Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ ye sõ̀ tɛkɩ mɔ pélɛ.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ n dahbɩ n pi Yesulɛ pé gbõ̀, à sõ̀ mɛ pɩ dùkù yɔ́lɛ pè wɛ̃kɩ sah. À nɛ páh kɩ wɛkɩ névi nɛ̂ tyɩ́ tɛ́ à pɔrɩ tɛ̃, ǹmɔ-á. Ńkɛ̃́ pè à tɛ̃.
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Tɛ́ núkú nɔ de Yesulɛ tɛ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́! Tɛ́ à pɔrɩ tɛ̃.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń kódĩ́, wáh pɔ nɛ̂ pɩ́-ńsah, kè pɩ.» Képah sɔkɔ, no nɔ́pi núkú nɔ de Yesulɛ à à tɛ̃.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Képah tɛ̃̀nɛ, nónó-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, pé sɔkɔ yɔ́ núkú ǹ kèkírkì yɔrɩ dɛ à sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ níkí kõ kãm.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Ǹtɛ Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Á kèkírkì dyɩ ké gbô sɔkɔ. Yah, nónó pól-á mâllɛ n pɩ kèkîrnnɛ, kèkîrn ye kɩ ko mɔ pélɛ.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Á náh pɩ̃ nɛ ńmɔ-á kɩ sõ̀ fɛ̃ yo mɔ ń Sú tyɩ́, à kɩ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ kèyõ náhnáh tɛkɩ mɔ ń kɔ̃ nɛ́npɔ́ swɔ, sè kɩ pɔ ń yohnɩ mɔ di?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Ǹtɛ kàh pɩ sɛ̃́, Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ tyi wã́rkɩ́nsàhnɔ́ kɩ wil dùkù nɛ̂nɛ? Kè mó tɔ̃ mɛ kè yo sah nɛ sɛ̃́-á kè yɩ̃nɛ kè pɩ.»
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Képah náh, tɛ́ yo nɛ́kwĩ́nkí nɔ́pi tyɩ́ nɛ: «Yé pɔ ńmɔ tɛ̃́-ńsah kèkîrn ànɛ̂ ńsninɛ yé tyɩ́, á kɩ nɛ kèlékɛ̃ névi sɔ̃́ ńnɛ. Ǹtɛ swɔ̃ swɔ̃ póllɛ, mé sõ̀ ńkɛ̃́nɛ nɛ n mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ ǹ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ, tɛ́ yé náh ń tɛ̃.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Ǹtɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tyi wã́rkɩ́nsàhnɔ́ wil yĩn ye tyi nɔ́pi pól kɔ̃ sè pɩ.» Wǎh képah yo, ǹ tõ̀ sã́hpú pól to karkɩ tɛ́ à sah.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Nónó-á tɛ̃ Yesulɛ, pè yuku ǹnɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Kayifi tĩ̀nnɛ, ńyãh sɔkɔ-á Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ sõ̀ mɛ wɛ̃ tuke mɔ.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Pyɛrɩ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃ n kɔ fɩ́ɩ́ ǹnɛ, pópó à kyɩ yĩni tɛ̃ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô tyɩ́. Tɛ́ de yuku à kyɩ kɔ̃ tɛ̃ tõ̀npɩbɩ tnɔ̂, tɛ́ n yah yĩ mɛ̀-á kɩ pɔ n syi n pi dùkù nɛ̂nɛ.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ pé no tukey tùkèpu tĩ̀nkì pól sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ nɛ, tàrfyɔ̀nɔ́ yísyɔ́ wɛ, nónó-á kɩ mɩ̀nɩ̀ wɛ n yo n sah Yesu yõ, pé mó à wɛ n ko n mɔ.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Tàrfyɔ̀ mɩ̀nyobe náhnáh sénsɔ̃ pɔ mɩ̀nɩ̀ yo sah ǹ yõ, ǹtɛ pè náh tir yɔ́ wɛ wǎh yɩ̃nɛ à ko mɔ nɛ̂ yĩnnɛ. Ké tyɛ́-ńsah sɔkɔ, díbí nɛ́pĩ̂ nímí wil yĩn
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 tɛ́ nɛ ńkɛ̃́, dĩ́ mɛ̀-á yo nɛ páh kɩ fɛ̃ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔ tɛ́ kɩ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́.
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yuku yĩn tɛ́ yo Yesu tyɩ́ nɛ, no nɔ́pi-á tyi nónónɛ n yo ǹ tyɩ́ sɔkɔ, tyíyóné kó mɛ ǹmɔ tyɩ́ sépi tyɩ́ sɔkɔ nɩ?
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Ǹtɛ Yesu náh dahbɩ wilki. Képah tɛ̃̀nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, min nɛ́tɛ̃̂ Liyel yĩn yõ, à yo pé syah ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, nɛ̂-á ǹ Pídĩ́nɛ.
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ. Tɛ́ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, yé kɩ Névi Pídĩ́ wɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ tyi pól tyɩ́ tɛ̃́nwɛ-ò Liyel gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ. Yé kɩ à wɛ tɔlɛ à kɩ mɛ n pi ńyĩ̂rn sɔkɔ.»
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Képah tɛ̃̀nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ ǹ gblɔ̌y flɔ yɔrɩ tɔkɩ tɛ́ nɛ, wǎh yo de Liyel tyɩ́. Tàrfyɔ̀ nɛ̂ tɛ̃̀ se tɔ̃ pé kɩ n yah n kɔ̃ nɩ? Pè kó ǹ Liyel tyɩ́ yóndenɔ noh nɩ?
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Pépi se mɛ n sõ sɔ̃́ nɩ? Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, wǎh yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ.
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ tyah n sĩn n mɔ ǹ yah sɔkɔ, tɛ́ ǹnɛ n syɩkɩ gbõ̀nkukelɛ, tɛ́ túkù mó mɛ ǹ létáhlɔ́lɛ n kɔ̃lɩ
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 tɛ́ mɛ n yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, à sãh pɩ̃ yo pé syah nɛ̂-á n ko ǹnɛ.
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Pyɛrɩ sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ gbô táh. Tõ̀npɩ pi yɔ́ mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, nɛ̂-á Kalile nɛynɛ.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Ǹtɛ à mɛ kè kɔ̃lɩ no pól yĩ́ yah nɛ, pé náh mɛ ǹ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ yɔ̀ dɛ́.
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Képah náh, Pyɛrɩ sɔkɔ gbô yah tĩ̀nnɛ. Tõ̀npɩ pi yɔ́-á tɔ̃ à wɛ, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, à yo pé tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, nɛ̂-á Nasarɛtɩ nɛynɛ.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Pyɛrɩ tɔ̃ kè kɔ̃lɩ à ǹ wo nɛ, pé náh dĩ́ mɛ̀nɛ n pnɛ dɛ́.
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Dǒ kwéy, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́ pépi nɔ de Pyɛrɩlɛ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kègbɩ yõ, no nɔ́pi sɔkɔ yɔ́-á ǹ tɔlɛ. Ǹ wɛy dùkù-á mɛ kélɛ n wɛ̃kɩ dò.
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Képah sɔkɔ Pyɛrɩ tyah ǹ gblɔ̌ynɛ n wo pélpèl nɛ, pé náh dĩ́ mɛ̀ pɩ̃. Nɛ́npɔ́ swɔ sénpɛ yɔ́ núkú gbo.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Légbĩ́nɛ, Pyɛrɩ dyɔ to kõ Yesu wɛy mɛ̀nɛ, wǎh sõ̀ nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: «Sénpɛ-à kɩ pópó n gbo, á kɩ mɛ á vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ á náh ńmɔ pɩ̃.» Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ wil kégbɔ́ à kyɩ kah gbo.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.