Mateus 26
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Yesu-á tyi nɔ́pi pól yah yo tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 «Yé pɩ̃ nɛ ńkɛ̃́ sèpĩ̀n nínì-á wũ, tɛ́ Pakɩ syáh kɩ syah. Névi Pídĩ́ kɩ tɛ̃ pè kɔ̃ pè kɩ à syɩ dahnɩ yõ.»
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Légbĩ́nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ wɛ̃ tuke mɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tĩ̀nnɛ, nɛ̂-á pè n ye Kayifilɛ.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Tɛ́ yo sah núkú yõ nɛ pé ye Yesu tɛ̃ lékã́mkãm sɔkɔ, pé mó à ko mɔ.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Pè sõ̀ mɛ yo tũ wɛ̃ tyɩ́ tɔlɛ nɛ, tir mɛ̀ náh yɩ̃nɛ kè pɩ syáh syáhnɔ́ sèpĩ̀n sɔkɔ dɛ́. Páh kɩ képah pɩ, névye-á kɩ tyah fɛ̃kɩ.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Sõ yɔ́lɛ, Yesu lésõ mɛ tótɛ̃ dĩ́ Simo gbô, Betani kwil sɔkɔ.
6 — ausente —
7 Wǎh mɛ yõke yṍnɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, sê yɔ́ mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂ nɩrɩ so pèpɛy yɔ́lɛ ǹ tyɩ́ làsèkwěl dɛ́nkɔ́kɔ̀lɛ ké sɔkɔ. Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ làsèkwěl mɛ̀ mɔ Yesu yõ yõ.
7 — ausente —
8 Yesu tõ̀ sã́hpú-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, pé fɔkɔ vyãh. Pè nɛ kwâh nɛ̂ se pɩ tɛ́ à làsèkwěl mɛ̀ yɩkɩ sɛ̃́ yɔ̀ nɩ?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Kǎh náhkɩ sõ̀ fɛ̃ yãm dántǎhlɛ, à ké pɔ́ dibi yãm tãn kɔ̃.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Yesu-á képah wɛ sɛ̃́, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sɔ̃́ pɩ tɛ́ yé pi mɛ̀ yahlɛ n vyãh sɛ̃́? Tyípépɛ̌y ye à pɩ ńmɔ tyɩ́.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Yé yah, yãm tãn kɩ mɛ yé wrɔ́ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́. Ǹtɛ ńmɔ wɔ náh kɩ mɛ n pi yé wrɔ́ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Nɛ̂-á pi mɛ̀ pɩ yɔ̀, ńmɔ lékó yɩ̃ sõ yĩn ye à pɩ sah kélɛ.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, kèkõyṍ pól sɔkɔ, Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir mɛ̀-à n yo fɩ̃́ nɛ̂ sɔkɔ, pi mɛ̀ tyípɩ́kɩ̀ mɛ̀ tɔ kɩ yo, névye dyɔ kɔ̃ kè kɩ n kwnɛ ǹ tyɩ́lɛ.»
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye Nsyudasɩ Yisikariyɔtɩlɛ, ǹmɔ mɛ kyɩ wil sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm tyɩ́,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 tɛ́ pè syah nɛ, pè se kɩ pé kɔ̃ kwâh nɛ̂nɛ pé mó kè pɩ pè kɔ̃ pè Yesu wɛ tɛ̃ nɩ? Pè mɛ pɔ́ plɔ́ yõgbãmnɛ à kɔ̃.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, à tyah n yah n kɔ̃ wǎh nɛ pɩ sɔ̃́ tɛ́ pè Yesu wɛ n tɛ̃ n pi.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Kɔ́kɔ́nɔ́ kã̂n búrn syáh tyah sõlɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú pɔ à piki yah nɛ, ńyãh sɔkɔ se à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé kyɩ Pakɩ syáh yõke pɩ ǹ tyɩ́ nɩ?
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé kyɩ n yo yã̀hnkõ tyɩ́ kwil sɔkɔ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́-á yo nɛ ńkɛ̃́ pé gbĩ-á mɛ sɛ n tɛ, ńkɛ̃́ ǹmɔ tĩ̀n-á péwɔ ànɛ̂ pé tõ̀ sã́hpú kɩ pɔ n yõ n pi Pakɩ syáh yõkelɛ.»
18 Ele respondeu:
19 Wǎh kè yo sɔ̃́ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́, pè mɛ sɔkɔ ǹ yóré yõ, à kyɩ yõke mɛ̀ pɩ.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Lékã̂h-á pɔ mɔ, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí mɛ kɔ̃ tɛ̃ yõke sõ̀.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Tɛ́ pǎh mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yé sɔkɔ yɔ́ kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ ń tɛ̃ n pi.»
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Ǹ tõ̀ sã́hpú-á képah noh, pé yey kwɔ kègbɩlɛ. Képah tɛ̃̀nɛ, nɛ̂ mɛ̀ nɛ̂ mɛ̀, tɛ̃̌ à piki n yah nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, péwɔ se à n ye nɩ?
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Nɛ̂-á mɛ n di ńmɔlɛ dú núkú sɔkɔ yɔ̀, tɛ̃̀ wɔ ye kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ ń tɛ̃ n pi.
23 Jesus respondeu:
24 Névi Pídĩ́ kɩ n ku n pi à yɩ̃nɛ kǎh wãrkɩ sah Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ sɔ̃́ ǹ tyɩ́ sɔkɔ. Ǹtɛ névi nɛ̂-á kɩ pɩ pè kɔ̃ pè kɩ à tɛ̃ n pi, pèkè kɩ pɩ tɛ̃̀ tyɩ́lɛ. Tɛ̃̀-à sõ̀ mɛ dúbí-ńkɛ̃̂nɛ, képah náhkɩ fṍnfṍ ǹnɛ.»
24 Pois o
25 Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pɩ pè kɔ̃ pè à tɛ̃, ǹ tɔ mɛ à syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, péwɔ se à n ye nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Tɛ́ pǎh mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ, Yesu búrn tɔkɔ tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kè kwɔkɩ à ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ n kɔ̃, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé syi n tah kélɛ. Ńyɔlɛ, ńmɔ wil ye.»
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Képah náh, à tɔ̃ wóh tɔkɔ dìvɛ̃nɛ ké sɔkɔ tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kélɛ pè kɔ̃ tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé póllɛ, yé kè wɔ.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Yé náh wɛ di, ńyɔlɛ, ńmɔ tṍ ye, nɛ̂-á kɩ névye yégbékè kwrɔ mɔ ànɛ̂ Liyellɛ. Kè kɩ n kwɛ n pi nɛ́kwĩ́nkí yĩnnɛ, kɩ pé tyípêl yɔ̃ mɔ.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́, à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, mé náh tɔ̃ dìvɛ̃ wɔ n yah n pi, pópó kɩ pɔ nɔ sõ nɛ̂-á mé kɩ tɔ̃ dìvɛ̃ sã́n yɔ́ wɔ yélɛ ń Sú Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ.»
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Képah náh, pè syáh yɩ̀ gbɩ, tɛ́ wil à n yuku Wólívyê yèh yɔ̃lɩ yõ.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Képah sɔkɔ, Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Kwɛy lékã̂h mɛ̀ ńtɛ̃ ólɛ, ńmɔ tyɩ́ kɩ yé pól kɔ̃ yé kɩ yal mɔ ń sõ̀ tɛ̃́nɔ́lɛ. Yé náh wɛ di, kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ: ‹Mé kɩ yípɛ́nfɛ̃ ko mɔ, tɛ́ képyɛ́nɩ̀ tũ pól kɩ karkɩ.»
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Yesu tɔ̃ nɛ: «Ǹtɛ ń lékó yílkínmɔntɛnɔ náh, mé kɩ mɔ yé yahlɛ Kalile mara sɔkɔ.»
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, no tɛ́lɔ́ pól-à kɩ sɔ̃́ yal mɔ ǹ sõ̀ tɛ̃́nɔ́lɛ, péwɔ tɛ̃̀ wɔ náh n yal n mɔ n pi póllɛ.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo á tyɩ́, kwɛy lékã̂h mɛ̀ ńtɛ̃ sɔkɔ, sénpɛ-à kɩ pópó n gbo, á kɩ mɛ á vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ á náh ńmɔ pɩ̃.»
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kàh kɩ sɔ̃́ nɔ pé kúnɔ́ tyɩ́ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́, pé náh pé vyãh kɔ̃lɩ yah n pi póllɛ nɛ pé náh à pɩ̃. Yesu tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ tɔ mɛ képah ó yo.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Képah sɔkɔ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú kyɩ yĩni tɛ̃ fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Kɛtɩsemanɩnɛ. À mɛ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè kɔ̃ tɛ̃ ásõ̂ pé kyɩ Liyel ni n pɔ yàhàh.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Wǎh n sɔkɔ, à Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsebede dĩ́npì nɛ́pĩ̂ nímí tɛ̃ sɔkɔ. Yèkwɔrɩ ànɛ̂ tíkí képékè sõ̀ mɛ tyah n mɩ ǹ sɔkɔ.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yèkwɔrɩ mɛ ń sɔkɔ, mɛ n pɩ ń ko ko tɛ̃̀nɛ. Yé tɛ̃ ásõ̂, yépi tɔ káh yé dyɔ mɔ n fwɔ n tɛ̃, sɔ̃́-á ńmɔ náh mɛ ń dyɔ mɔ fwɔ tɛ̃.»
38 e disse a eles:
39 Tɛ́ mɛ yuku yahlɛ kwéy à kyɩ kɔ kwĩnki ǹ yah di sétáh, à Liyellɛ n ni nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ Sú, kàh kɩ fɛ̃ n pɩ n pi, yèvyãhrɩ mɛ̀ gbɛ mɔ ńmɔlɛ. Ǹtɛ mé náh nɛ á kè pɩ ńmɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́ dɛ́, kè pɩ áwɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́.»
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Wǎh ǹ syɩ pɔ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ tɔ̃́mɩ́ nɔ́pi tnɔ̂, à pɔ pè wɛ pè mɛ n dɔ. À mɛ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ: «Yé kègbɩ yõ, yé náh tɛ̃ wɛ lɛ́rɩ́ núkú ńtɛ̃ fyé pɩ yáhnɔ́ sɔkɔ ńmɔlɛ kɛ̀?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Yé káh yé dyɔ mɔ n fwɔ n tɛ̃. Yé nírílɛ n pɩ yè káh n pɔ tɔ̃̀nmɔnɔ fɛ̃ n syi. Tyípéplɔ sõnɔ n nɛ n mɛ névi sɔkɔ, tɛ́ sé tɛ̃́nwɛnpɩnɔ tǎhkɩ̀ náh n wɛ ǹ sɔkɔ.»
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Wǎh képah yo, à tɔ̃ gbɛ mɔ pélɛ kɛ ní-òlɛ à kyɩ Liyellɛ n ni nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ Sú, ń yõ-à kɩ fɛ̃ n wil n pi ńkɛ̃̂nɛ yèvyãhrɩ mɛ̀ sɔkɔ, áwɔ-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah pɩ.»
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Wǎh tɔ̃ ǹ syɩ pɔ, à pɔ pè wɛ pè tɔ̃ mɛ n dɔ. Dɔy sõ̀ mɛ tɛ̃ wɛ pé tyɩ́.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 À tɔ̃ yal pé tnɔ̂ à gbɛ mɔ kyɩ Liyel ni kɛ tɔ̃́-òlɛ gbro tãn tyɩ́ kɔ̃lɛ.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Képah náh, à ǹ syɩ pɔ pé tnɔ̂, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé mɛ dɔy sɔkɔ sɛ̃́ mɛ yélɛ n mɩ kɛ̀? Névi Pídĩ́ tɛ̃ n dahbɩ gbĩ́ wɛ nɔ tyípêl pɩ́pú gbõ̀ yɔ̀.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Yé yuku à sɔkɔ. Névi nɛ̂-á kɩ ń dahbɩ n pi pé gbõ̀, à wɛ n de yɔ̀.»
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Yesu mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ, tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ yɔ́lɛ, ǹmɔ yĩn nɛ́kwĩ́nkí yísyɔ́ yah pè pɔ de kèkîrn ànɛ̂ ńsninɛ pé tyɩ́. Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ ye sõ̀ tɛkɩ mɔ pélɛ.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ n dahbɩ n pi Yesulɛ pé gbõ̀, à sõ̀ mɛ pɩ dùkù yɔ́lɛ pè wɛ̃kɩ sah. À nɛ páh kɩ wɛkɩ névi nɛ̂ tyɩ́ tɛ́ à pɔrɩ tɛ̃, ǹmɔ-á. Ńkɛ̃́ pè à tɛ̃.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Tɛ́ núkú nɔ de Yesulɛ tɛ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́! Tɛ́ à pɔrɩ tɛ̃.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń kódĩ́, wáh pɔ nɛ̂ pɩ́-ńsah, kè pɩ.» Képah sɔkɔ, no nɔ́pi núkú nɔ de Yesulɛ à à tɛ̃.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Képah tɛ̃̀nɛ, nónó-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, pé sɔkɔ yɔ́ núkú ǹ kèkírkì yɔrɩ dɛ à sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ níkí kõ kãm.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Ǹtɛ Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Á kèkírkì dyɩ ké gbô sɔkɔ. Yah, nónó pól-á mâllɛ n pɩ kèkîrnnɛ, kèkîrn ye kɩ ko mɔ pélɛ.
52 Aí Jesus disse:
53 Á náh pɩ̃ nɛ ńmɔ-á kɩ sõ̀ fɛ̃ yo mɔ ń Sú tyɩ́, à kɩ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ kèyõ náhnáh tɛkɩ mɔ ń kɔ̃ nɛ́npɔ́ swɔ, sè kɩ pɔ ń yohnɩ mɔ di?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Ǹtɛ kàh pɩ sɛ̃́, Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ tyi wã́rkɩ́nsàhnɔ́ kɩ wil dùkù nɛ̂nɛ? Kè mó tɔ̃ mɛ kè yo sah nɛ sɛ̃́-á kè yɩ̃nɛ kè pɩ.»
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Képah náh, tɛ́ yo nɛ́kwĩ́nkí nɔ́pi tyɩ́ nɛ: «Yé pɔ ńmɔ tɛ̃́-ńsah kèkîrn ànɛ̂ ńsninɛ yé tyɩ́, á kɩ nɛ kèlékɛ̃ névi sɔ̃́ ńnɛ. Ǹtɛ swɔ̃ swɔ̃ póllɛ, mé sõ̀ ńkɛ̃́nɛ nɛ n mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ ǹ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ, tɛ́ yé náh ń tɛ̃.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Ǹtɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tyi wã́rkɩ́nsàhnɔ́ wil yĩn ye tyi nɔ́pi pól kɔ̃ sè pɩ.» Wǎh képah yo, ǹ tõ̀ sã́hpú pól to karkɩ tɛ́ à sah.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Nónó-á tɛ̃ Yesulɛ, pè yuku ǹnɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Kayifi tĩ̀nnɛ, ńyãh sɔkɔ-á Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ sõ̀ mɛ wɛ̃ tuke mɔ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pyɛrɩ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃ n kɔ fɩ́ɩ́ ǹnɛ, pópó à kyɩ yĩni tɛ̃ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô tyɩ́. Tɛ́ de yuku à kyɩ kɔ̃ tɛ̃ tõ̀npɩbɩ tnɔ̂, tɛ́ n yah yĩ mɛ̀-á kɩ pɔ n syi n pi dùkù nɛ̂nɛ.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ pé no tukey tùkèpu tĩ̀nkì pól sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ nɛ, tàrfyɔ̀nɔ́ yísyɔ́ wɛ, nónó-á kɩ mɩ̀nɩ̀ wɛ n yo n sah Yesu yõ, pé mó à wɛ n ko n mɔ.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Tàrfyɔ̀ mɩ̀nyobe náhnáh sénsɔ̃ pɔ mɩ̀nɩ̀ yo sah ǹ yõ, ǹtɛ pè náh tir yɔ́ wɛ wǎh yɩ̃nɛ à ko mɔ nɛ̂ yĩnnɛ. Ké tyɛ́-ńsah sɔkɔ, díbí nɛ́pĩ̂ nímí wil yĩn
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 tɛ́ nɛ ńkɛ̃́, dĩ́ mɛ̀-á yo nɛ páh kɩ fɛ̃ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔ tɛ́ kɩ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yuku yĩn tɛ́ yo Yesu tyɩ́ nɛ, no nɔ́pi-á tyi nónónɛ n yo ǹ tyɩ́ sɔkɔ, tyíyóné kó mɛ ǹmɔ tyɩ́ sépi tyɩ́ sɔkɔ nɩ?
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Ǹtɛ Yesu náh dahbɩ wilki. Képah tɛ̃̀nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, min nɛ́tɛ̃̂ Liyel yĩn yõ, à yo pé syah ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, nɛ̂-á ǹ Pídĩ́nɛ.
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ. Tɛ́ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, yé kɩ Névi Pídĩ́ wɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ tyi pól tyɩ́ tɛ̃́nwɛ-ò Liyel gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ. Yé kɩ à wɛ tɔlɛ à kɩ mɛ n pi ńyĩ̂rn sɔkɔ.»
64 Jesus respondeu:
65 Képah tɛ̃̀nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ ǹ gblɔ̌y flɔ yɔrɩ tɔkɩ tɛ́ nɛ, wǎh yo de Liyel tyɩ́. Tàrfyɔ̀ nɛ̂ tɛ̃̀ se tɔ̃ pé kɩ n yah n kɔ̃ nɩ? Pè kó ǹ Liyel tyɩ́ yóndenɔ noh nɩ?
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Pépi se mɛ n sõ sɔ̃́ nɩ? Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, wǎh yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ tyah n sĩn n mɔ ǹ yah sɔkɔ, tɛ́ ǹnɛ n syɩkɩ gbõ̀nkukelɛ, tɛ́ túkù mó mɛ ǹ létáhlɔ́lɛ n kɔ̃lɩ
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 tɛ́ mɛ n yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, à sãh pɩ̃ yo pé syah nɛ̂-á n ko ǹnɛ.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Pyɛrɩ sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ gbô táh. Tõ̀npɩ pi yɔ́ mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, nɛ̂-á Kalile nɛynɛ.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Ǹtɛ à mɛ kè kɔ̃lɩ no pól yĩ́ yah nɛ, pé náh mɛ ǹ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ yɔ̀ dɛ́.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Képah náh, Pyɛrɩ sɔkɔ gbô yah tĩ̀nnɛ. Tõ̀npɩ pi yɔ́-á tɔ̃ à wɛ, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, à yo pé tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ, nɛ̂-á Nasarɛtɩ nɛynɛ.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Pyɛrɩ tɔ̃ kè kɔ̃lɩ à ǹ wo nɛ, pé náh dĩ́ mɛ̀nɛ n pnɛ dɛ́.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Dǒ kwéy, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́ pépi nɔ de Pyɛrɩlɛ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kègbɩ yõ, no nɔ́pi sɔkɔ yɔ́-á ǹ tɔlɛ. Ǹ wɛy dùkù-á mɛ kélɛ n wɛ̃kɩ dò.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Képah sɔkɔ Pyɛrɩ tyah ǹ gblɔ̌ynɛ n wo pélpèl nɛ, pé náh dĩ́ mɛ̀ pɩ̃. Nɛ́npɔ́ swɔ sénpɛ yɔ́ núkú gbo.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Légbĩ́nɛ, Pyɛrɩ dyɔ to kõ Yesu wɛy mɛ̀nɛ, wǎh sõ̀ nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: «Sénpɛ-à kɩ pópó n gbo, á kɩ mɛ á vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ á náh ńmɔ pɩ̃.» Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ wil kégbɔ́ à kyɩ kah gbo.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.