Marcos 8
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ, tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ tɔ̃ sõ̀ mɛ tùkènmɔnɔlɛ Yesu tnɔ̂. Tɛ́ yõ yõ kwâh náh sõ̀ mɛ pé tyɩ́ sɛ̃́, à ǹ *tõ̀ sã́hpú ye, tɛ́ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ,
1 Naqueles dias, quando outra vez se reuniu grande multidão, e não tendo o que comer, Jesus chamou os discípulos e lhes disse:
2 tɔ́wû mɛ̀ yãm-á mɛ pé tɛ̃. Pé sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀-á ànɛ̂ péwɔlɛ yɔ̀, tɛ́ yõ yõ kwâh náh mɛ pé tyɩ́.
2 — Tenho compaixão desta gente, porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm o que comer.
3 Páh kɩ pè fĩn mɔ, pè sɔkɔ kwɛkɩlɛ, pǎh kɩ kah kwlɔ wɛ̃̀kɩ̀ yah. Pé túkù-á n wil fɩ́ɩ́ sɔkɔ.
3 Se eu os mandar para casa em jejum, desfalecerão pelo caminho; e alguns deles vieram de longe.
4 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé se kɩ fɛ̃ wɛ ńyãh yõkelɛ gbɛ̃́nnɩ mɛ̀ sɔkɔ, kɩ pè kɔ̃, pè kɩ yõ tɔ̃ nɩ?
4 Mas os discípulos lhe responderam: — Como poderá alguém saciá-los de pão neste deserto?
5 À mɛ pè piki yah nɛ, búrn plɔ́ sɔ̃́ se mɛ pé tyɩ́ nɩ? Pè mɛ nɛ, kwǎrnínɔ́-á.
5 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sete.
6 Képah sɔkɔ, à tɔ́wû kɔ̃ pè kɔ̃ tɛ̃ sétáh, tɛ́ búrn plɔ́ kwǎrninɔ nɔ́pi tɔkɔ, à wɛynɛ Liyel kɔ̃, tɛ́ sè kwɔkɩ ǹ tõ̀ sã́hpú kɔ̃ nɛ, pè syi dibi névye kɔ̃. Pè mó sè syi dibi pè kɔ̃.
6 Então mandou o povo assentar-se no chão. E, pegando os sete pães, partiu-os, após ter dado graças, e os deu aos seus discípulos, para que estes os distribuíssem, repartindo entre o povo.
7 Yɛ̃́nkyɔ́pì yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ pé tyɩ́. À wɛkɩ Liyel tyɩ́ sé tyɩ́ yõ, tɛ́ nɛ, pè sé tɔ tɔkɔ dibi pè kɔ̃.
7 Tinham também alguns peixinhos. E, abençoando-os, mandou que estes igualmente fossem distribuídos.
8 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól yõ tɔ̃, tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú yṍnkwlɔnɔ tɛ́lɔ́ tuke mɔ tɔkɔ yɩ̃́ kwǎrninɔ.
8 Comeram e se fartaram; e dos pedaços restantes recolheram sete cestos.
9 Tɛ́ nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pè nɔ nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kénkɔ̃lɛ. Képah náh, à pè fĩn mɔ,
9 Eram cerca de quatro mil homens. Então Jesus os despediu.
10 tɛ́ mó núkú de krótókè sɔkɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ, à yuku Dalmanuta kwil sétáh yõ.
10 Logo a seguir, tendo entrado no barco juntamente com os seus discípulos, foi para a região de Dalmanuta.
11 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, *Farisiyɛ̃nɔ pɔ tyah yékã̂blɛ n pɩ Yesulɛ, tɛ́ ǹ sõ̀lɛ n mɔ n yah nɛ, à gbǐl yɔ́ pɩ pé yah, nɛ̂-á kè wɛ̃kɩ n pi nɛ, wǎh n wil Liyel tyɩ́.
11 Os fariseus chegaram e começaram a discutir com Jesus. E, tentando-o, pediram-lhe um sinal vindo do céu.
12 Képah sɔkɔ, Yesu mɩ dɔkɔ náhnáh, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Kû pɩ, tɛ́ kwɛy gbĩ névye gbǐlnɛ n yah n kɔ̃? Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, gbǐl yɔ́ ńtɛ̃ náh pè wɛ̃kɩ n pi!»
12 Jesus, porém, arrancou do íntimo do seu espírito um gemido e disse:
13 Tɛ́ yal pé tnɔ̂, à de krótókè, à yuku yɔ́-ǹgbɛ̃ kahnɩnɛ.
13 E, deixando-os, tornou a embarcar e foi para o outro lado.
14 Légbĩ́nɛ, Yesu *tõ̀ sã́hpú sõ̀ pé dyɔ fwɔ yõke tɔ́kɔ́nɔ́lɛ. Búrn pɔ́ núkú ó sõ̀ mɛ pé tyɩ́ krótókè sɔkɔ.
14 Ora, os discípulos se esqueceram de levar pão e, no barco, não tinham consigo senão um só.
15 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ kè gbah yo pé tyɩ́: «Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ *Farisiyɛ̃nɔ ànɛ̂ *Yerɔdi búrn dɔkɔ dɔkɔ kwâhlɛ.»
15 Jesus os preveniu, dizendo:
16 Wǎh yo sɛ̃́, ǹ tõ̀ sã́hpú yékã̂b mɔ nɛ, búrn kɛ̃́ yĩn-á à kɔ̃, à képah yo.
16 E eles começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não temos pão.
17 Wǎh pè kyɔmɩ wɛ, à pè piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pè yékã̂blɛ n pɩ búrn kɛ̃́ yĩnnɛ nɩ? Pè kó tɔ̃̌nɩ̀ mɛ ké tyɩ́ yah wɛ sɛ̃́ nɩ? Pè kó kè pɩ̃ nɩ? Pé lékã́m se mɛ víkéntũnɔlɛ nɩ?
17 Jesus percebeu isso e perguntou:
18 Yɩ̃́-á mɛ pé tyɩ́, pè kó mɛ n yah nɩ? Ní mɛ pé tyɩ́, pè kó mɛ n nohnɩ nɩ? Pé dyɔ kó mɛ n kwnɛ nɩ?
18 Tendo olhos, não veem? E, tendo ouvidos, não ouvem? Não se lembram
19 Páh lésõ búrn plɔ́ kwlɔ́ kwɔkɩ dibi nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kyɛgbãm kɔ̃, gbétɔ́lɔ́ yɩ̃́ sɔ̃́ se pè kwel yṍnkwlɔnɔlɛ nɩ? Pè mɛ nɛ, gbɔ̃ninɔ́-á.
19 de quando parti os cinco pães para os cinco mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze!
20 À tɔ̃ pè piki yah nɛ, tɛ́ páh lésõ búrn plɔ́ kwǎrninɔ kwɔkɩ dibi nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kɔ̃, tɔkɔ yɩ̃́ sɔ̃́ se pè kwel yṍnkwlɔnɔlɛ nɩ? Pè mɛ nɛ, kwǎrninɔ-á.
20 — E de quando parti os sete pães para os quatro mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Responderam: — Sete!
21 Képah sɔkɔ, à yo pé tyɩ́ nɛ, tɛ́, pè náh tɔ̃̌nɩ̀ mɛ ké tyɩ́ yah wɛ sɛ̃́ nɩ?
21 Ao que Jesus lhes disse:
22 Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú-á kyɩ yĩni tɛ̃ Besayida kwil, nósyɔ́ pɔ yɩ̃́tũ̂ yɔ́lɛ ǹ tyɩ́, tɛ́ à ni nɛ, à tũ ǹ tyɩ́.
22 Então chegaram a Betsaida. E lhe trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yesu mɛ yɩ̃́tũ̂ mɛ̀ gbõ̀ sɔkɔ tɛ̃, à wil ǹnɛ kwil gbɔ̀pɔ, tɛ́ sĩn mɔ ǹ yɩ̃́ sɔkɔ, tɛ́ ǹ gbã̀n sah ǹ yõ, tɛ́ à piki yah nɛ, à se mɛ n yah nɩ?
23 Jesus, tomando o cego pela mão, levou-o para fora da aldeia. Então cuspiu nos olhos do homem e, impondo-lhe as mãos, perguntou:
24 Yɩ̃́tũ̂ dĩ́ ǹ yah yɔ̃, tɛ́ nɛ, páh mɛ névyelɛ n yah yìrkɔ̀ɔ̀, sésân sɔ̃́. Tɛ́, pǎh mɛ n kɔ.
24 O homem, recuperando a visão, respondeu: — Vejo pessoas, mas elas parecem árvores que andam.
25 Yesu tɔ̃ ǹ syɩ ǹ gbã̀n sah dĩ́ yɩ̃́ yah. Kǎh pɩ sɛ̃́, à fɛ̃ n yah pnɛpnɛ, à dɛ. À yíyìn póllɛ n wah n pnɛ wɛ̃ sɔkɔ.
25 Então Jesus novamente pôs as mãos sobre os olhos dele. E o homem, passando a ver claramente, ficou restabelecido; e distinguia tudo de modo perfeito.
26 Képah sɔkɔ, Yesu yo dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ, à sɔkɔ ǹ gbô, tɛ́ à káh syɔ̃ kwil sɔkɔ.
26 E Jesus o mandou para casa, recomendando-lhe:
27 Képah náh, Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú yuku Filipe Sesarɩ gbɔ̀plɔ kwlo tĩ̂nnɛ. Pǎh mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à pè piki yah: «Névye tɛ̃̀ tyɩ́, ńmɔlɛ, nɛ̂ mɛ?»
27 Então Jesus e os seus discípulos foram para as aldeias de Cesareia de Filipe. No caminho, perguntou-lhes:
28 Ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ, túkù-á nɛ, *Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃-á ǹnɛ. Túkù mó nɛ, *Yeli-á. Túkù tɔ̃ nɛ, *Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò yɔ́-á ǹnɛ.
28 Os discípulos responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que é um dos profetas.
29 À mɛ tɔ̃ pè piki yah: «Tɛ́ yépi tɛ̃̀ tyɩ́, ńmɔlɛ, nɛ̂ mɛ?» Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «*Krista ye álɛ, Liyel-á nɛ, páh kɩ nɛ̂ tɛkɩ mɔ.»
29 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro lhe disse: — O senhor é o Cristo.
30 Képah sɔkɔ, Yesu pè sni nɛ, pè káh kè yo nɛ syah.
30 Então Jesus os advertiu de que a ninguém dissessem tal coisa a seu respeito.
31 Képah sɔkɔ, Yesu tyah ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ n kwɔ nɛ, *Névi Pi-á yɩ̃nɛ à de yèvyãhrɩ sɔkɔ náhnáh. Yèwàhnɩ̀, ànɛ̂ *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú-á kɩ à yahle, tɛ́ kɩ à ko n mɔ n pi. Tɛ́, sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, wǎh kɩ yuku.
31 Então Jesus começou a ensinar-lhes que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas, fosse rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas, fosse morto e que, depois de três dias, ressuscitasse.
32 Wǎh kénɛ wɛy yo dal mɔ pè syah sɛ̃́, Pyɛrɩ mɛ à ye kɛ̃kɩ, à kyɩ tyah lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃.
32 E isto ele expunha claramente. Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo.
33 Képah sɔkɔ, Yesu ǹ yah vi ǹ tõ̀ sã́hpú yah, tɛ́ lékàhlɛ Pyɛrɩ kɔ̃, tɛ́ yo ǹ tyɩ́: «To ń tnɔ̂, *sétã̀n yõ̀tɛ̃̀! Á fɔkɔ sõnɔ náh mɛ núkúlɛ Liyel tyɩ́lɛ. Névye tyɩ́ kɔ̃ ye áwɔ n sõ.»
33 Mas Jesus, voltando-se e vendo os seus discípulos, repreendeu Pedro e disse:
34 Képah náh, à mɛ tɔ́wû ye pɔ ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Névi nɛ̂-á mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé ńmɔ sõ̀ tɛ̃, tɛ̃̀ ǹ gblɔ̌y dyɔ́yĩ tyi yɛ, à mó ǹ *dahnɩ twah, à mó ńmɔ sõ̀ tɛ̃.
34 Então, convocando a multidão e juntamente os seus discípulos, Jesus lhes disse:
35 Sɛ̃́ ó ye: Névi nɛ̂-á nɛ, páh pé minnɛ n pwah n mɔ, à kɩ tɛkɩ ké sɔkɔ. Tɛ́ névi nɛ̂-á tɛkɩ ǹ min sɔkɔ ńmɔ ànɛ̂ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ wɛy sã́n yĩnnɛ, ǹmɔ min kɩ pwah.
35 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa e por causa do evangelho, esse a salvará.
36 Kè kɩ tir nɛ̂ pɛkɩ névi tyɩ́, wàh kèkõyṍ yî pól wɛ, tɛ́ kɩ n tɛkɩ n pi tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ?
36 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma?
37 Kwâh nɛ̂ tɛ̃̀ mɛ névi kɩ fɛ̃ kɔ̃, kɩ ǹ min dwe syi sah?
37 Que daria uma pessoa em troca de sua alma?
38 Kwɛy gbĩ́ névyelɛ, Liyel dêl ànɛ̂ tyípêl pɩ́pú ye pélɛ. Ǹtɛ, névi nɛ̂-á sen ku ńmɔ tyɩ́, ànɛ̂ ń wɛy tyɩ́ yónɔ́lɛ pépi wrɔ́, *Névi Pi tɔ kɩ sen ku tɛ̃̀ yah, wàh sṍ nɛ̂nɛ pɔ ǹ sú gblò sɔkɔ, ànɛ̂ *yĩ̂nyõ tɛ̃̀ntõbelɛ.»
38 Pois quem, nesta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do Homem se envergonhará dele, quando vier na glória do seu Pai com os santos anjos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.