Marcos 2
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Sèpĩn yísyɔ́ sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu ǹ syɩ pɔ Kapɛrnayim sɔkɔ. Névye-á kè noh nɛ, wǎh mɛ gbô,
1 Dias depois, Jesus entrou de novo em Cafarnaum, e logo se ouviu dizer que ele estava em casa.
2 tɔ́wû yɔ́ tuke pɔ tyah fyãh. Tɛ̃̀-ǹsah ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ kélé yah tɔ sɔkɔ. Képah sɔkɔ, à tyah ǹ wɛynɛ pélɛ n kwɔ.
2 Muitos se reuniram ali, a ponto de não haver lugar nem mesmo junto à porta. E Jesus anunciava-lhes a palavra.
3 Légbĩ́nɛ, nósyɔ́ pɔ ǹ tyɩ́ sèkùkù yɔ́lɛ. Nɛ́pĩ̂ ǹyẽ̂h sõ̀ mɛ à twah.
3 Trouxeram-lhe, então, um paralítico, carregado por quatro homens.
4 Tɛ́ névye tnɔ́nkàhnɔ́ tɛ̃̀ tyɩ́, pè náh sõ̀ fɛ̃ nɔ n de n pi ǹ tnɔ̂. Pè dɔkɔ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ, kye ǹ mɛ́-ńsah tírrlɛ, tɛ́ sèkùkù mɛ̀ tiki mɔ kénɛ pwã̀hlɛ ǹ sɛ̃ sɛ̃ kwâh yõ ǹ yah sɔkɔ.
4 E, não podendo aproximar-se de Jesus, por causa da multidão, removeram o telhado no ponto correspondente ao lugar onde Jesus se encontrava e, pela abertura, desceram o leito em que o paralítico estava deitado.
5 Wǎh kè wɛ, pè sɛ̃ ǹ yõ sɛ̃́, à yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Ń pídĩ́, á tyípêl ye yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.»
5 Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico:
6 Képah tɛ̃̀nɛ, *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nónó-á sõ̀ mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ, pè tyah n sõ nɛ,
6 Alguns escribas estavam sentados ali e pensavam em seu coração:
7 sɔ̃́ se pɩ, tɛ́ dĩ́ mɛ̀ n wɛkɩ sɛ̃́ nɩ? Liyel yĩn-á à n yɩkɩ. Ké névi se mɛ kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ névi kɔ̃, nɛ́ Liyel náh nɩ?
7 — Como ele se atreve a falar assim? Isto é blasfêmia! Quem pode perdoar pecados, a não ser um, que é Deus?
8 Képah sɔkɔ, wǎh núkú pé fɔkɔ sõnɔ wɛ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Sɔ̃́ pɩ, tɛ́ yé fɔkɔ sõnɔlɛ sɛ̃́?
8 E Jesus, percebendo imediatamente em seu espírito que eles assim pensavam, disse-lhes:
9 Nɛ̂ tɛ̃̀ dɔ̀dɔ̀ kal, à yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ, ǹ tyípêl-á yɔ̃ mɔ à kɔ̃, képah náh pɩ, à yuku, ǹ sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ nɛ n kɔ?
9 O que é mais fácil? Dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados”, ou dizer: “Levante-se, tome o seu leito e ande”?
10 Ǹtɛ, yé pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ *Névi Pi tyɩ́, kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ névye kɔ̃, tɛ́ à sah sétáh yõ.»
10 Mas isto é para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade sobre a terra para perdoar pecados. E disse ao paralítico:
11 Képah ye, à yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́: «Mé kélɛ n yo á tyɩ́, yuku, á sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ, ǹ nɛ n yuku á gbô.»
11 — Eu digo a você: Levante-se, pegue o seu leito e vá para casa.
12 Nɛ́npɔ́ swɔ, dĩ́ núkú yuku ǹ sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ sɔkɔ no pól yĩ́ yah. Kè pé pól gbã̀n du. Pè tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki, tɛ́ mɛ n yo nɛ, pé náh sɛ̃́nkɔ̃ wɛ yah.
12 Ele se levantou e, no mesmo instante, pegando o leito, retirou-se à vista de todos, a ponto de todos se admirarem e darem glória a Deus, dizendo: — Jamais vimos coisa assim!
13 Képah náh, Yesu tɔ̃ n syɩ yuku Kalile yɔ́-ǹgbɛ̃ gbɔ̀pɔ. Tɔ́wû pól sõ̀ mɛ n pɔ n pɔ ǹ tyɩ́, à pélɛ n kwɔ.
13 De novo, Jesus foi para junto do mar, e toda a multidão vinha ao encontro dele, e ele os ensinava.
14 Wǎh pɔ n sɔkɔ, à Alfe pídĩ́ Levi wɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ mɔ́rɩ́ syí-ńsah wɔ̀kɔ̀. À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à yuku pé sõ̀ tɛ̃. Levi mó yuku ǹ sõ̀ tɛ̃.
14 Quando ia passando, viu Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria e lhe disse: Ele se levantou e o seguiu.
15 Pǎh kyɩ tyah yõkelɛ n yõ Levi tĩ̂nnɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, mɔ́rɩ́ syípú, ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú náhnáh sõ̀ mɛ n yõ ǹnɛ, ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ. Kénɛ névye dùkù náhnáh ye sõ̀ mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃, képah ye.
15 Achando-se Jesus à mesa, na casa de Levi, estavam junto com ele e com os seus discípulos muitos publicanos e pecadores; porque estes eram muitos e também o seguiam.
16 Képah sɔkɔ, *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nónó-á sõ̀ *Farisiyɛ̃nɔlɛ, pépi-á à wɛ à mɛ n yõ ànɛ̂ kénɛ névye dùkùlɛ, pè yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, kû se pɩ, tɛ́ à n yõ mɔ́rɩ́ syípú, ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂púlɛ fɩ̃́ núkú nɩ?
16 Os escribas dos fariseus, vendo Jesus comer em companhia dos pecadores e publicanos, perguntavam aos discípulos dele: — Por que ele come e bebe com os publicanos e pecadores?
17 Yesu-á kénɛ wɛy noh sɛ̃́, à yo pé tyɩ́: «Névye nónó-á mɛ lènɔlɛ, sènpɩ yétõ̂ se mɛ pé tyɩ́? Yámpú tyɩ́ náh sènpɩ yétõ̂lɛ di? Névye nónó-á n sõ nɛ, névye tír tír-á pélɛ, mé náh pɔ pépi ye yĩnnɛ. Ǹtɛ, nónó-á pɩ̃ nɛ, tyípêl pɩ́pú-á pélɛ, pépi yé-ńsah ye mé pɔ.»
17 Tendo ouvido isto, Jesus lhes respondeu:
18 Sṍ yɔ́lɛ, *Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ *Farisiyɛ̃nɔ sõ̀ mɛ níkì tɛ̃. Névye mɛ kyɩ Yesu piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ Farisiyɛ̃nɔ tõ̀ sã́hpú mɛ níkì tɛ̃, tɛ́ ǹmɔ *tõ̀ sã́hpú náh mɛ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ n pɩ nɩ?
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando. Algumas pessoas foram perguntar a Jesus: — Por que os discípulos de João e os discípulos dos fariseus jejuam, mas os seus discípulos não jejuam?
19 Wǎh képah noh sɛ̃́, à yo pé tyɩ́: «Yépi tɛ̃̀ sõnɔ sɔkɔ, fúr pɩ́-ò-á nónó ye, pè se kɩ fɛ̃ fúr yõke yahle, tɛ́ kɩ fúr pɩ́-ò sah pé nɩyṍ? Pɛ tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ pé nɩyṍ, pé náh fɛ̃ yõke yahle n pi.
19 Jesus respondeu:
20 Ǹtɛ, gbĩ́ mɛ n pi, pè kɩ pɔ pɛ mɛ̀ wilki pé nɩyṍ. Ké lésõlɛ, pè kɩ pyě níkì tɛ̃.
20 No entanto, virão dias em que o noivo lhes será tirado, e então, naquele dia, eles vão jejuar.
21 Névi yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ fwɔ sã́n tɔkɔ, à kɩ fwɔ dyàh min n pi. Wâh képah pɩ, fwɔ sã́n kɩ fwɔ dyàh kú-ńsah tɛ́y yɔrɩ yɩkɩ ńtɔ̃, ké pwã̀h kɩ gbɛ mɔ.
21 Ninguém costura um remendo de pano novo em roupa velha; porque o remendo novo tira um pedaço da roupa velha, e o buraco fica ainda maior.
22 Ànɛ̂ tɔ̃, névi náh fɛ̃ dìvɛ̃ sã́n mɔ n pi pley di sɔkɔ. Dìvɛ̃ sã́n-à fũ, kè kɩ pley nɔ́pi sɛkɩ. Dìvɛ̃ kɩ kwɛ, pley tɔ kɩ yɩkɩ. Képah ye, dìvɛ̃ sã́n ye yɩ̃nɛ mɔ́nɔ́lɛ pley snɔ́ sɔkɔ.»
22 E ninguém põe vinho novo em odres velhos, porque, se fizer isso, o vinho romperá os odres e se perdem tanto o vinho como os odres. Mas põe-se vinho novo em odres novos.
23 *Mɩ mɩ yòh sṍ yɔ́lɛ, Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ n kɔ n kah sèmukɔ swɛ̃y yísyɔ́ sɔkɔ. Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú tyah sèmukɔ ywɔ̃lɛ n kɔ̃lɩ n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yah.
23 Aconteceu que, num sábado, Jesus atravessava as searas, e os seus discípulos, ao passar, começaram a colher espigas.
24 *Farisiyɛ̃nɔ-á képah wɛ sɛ̃́, pè tyah Yesulɛ n piki n yah nɛ, à yah, kû se pɩ, tɛ́ tir nɛ̂ náh yɩ̃nɛ pɩ́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sṍlɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú kélɛ n pɩ nɩ?
24 Então os fariseus disseram a Jesus: — Olhe! Por que eles estão fazendo o que não é lícito aos sábados?
25 À mɛ yo pé tyɩ́: «Kwɛkɩ-á lésõ *Davidi ànɛ̂ ǹ náh névye kah tɛ̃ sṍ nɛ̂nɛ, tɛ́ yõke wɛ́-ńsah náh mɛ pé tyɩ́, pǎh nɛ̂ pɩ, yé náh kè kar yah di?
25 Ele lhes respondeu:
26 À náh sõ̀ de Liyel wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ di? Búrn nónó-á sõ̀ sàhnɔ́lɛ Liyel tyɩ́ yõ, à náh sè tɔkɔ tah, tɛ́ ǹ náhtãn tɔ kɔ̃ pè tah di? Ké légbĩ́nɛ, Abyatar ye sõ̀ *sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃nɛ. Tɛ́ névi yɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ yɩ̃nɛ búrn nɔ́pi táhnɔ́lɛ, nɛ́ sárká wìlkìpu yõ̀tãm náh.»
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu os pães da proposição, os quais só aos sacerdotes era lícito comer, e ainda deu esses pães aos seus companheiros?
27 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo pé tyɩ́: «Mɩ mɩ yòh ye sah névi yĩnnɛ, ǹtɛ névi náh mɔ mɩ mɩ yòh yĩnnɛ.
27 E Jesus acrescentou:
28 Képah ye, *Névi Pi pɩ mɩ mɩ yòh ńtɛ̃ yõ̀tɛ̃̀nɛ.»
28 Assim, o Filho do Homem é senhor também do sábado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.