Marcos 10
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Yesu-á yal nɛ́npɔ́, à kyɩ Yude sétáh yõ, tɛ́ yuku Yurdɛ̃ yɔ́nkahnɩnɛ. Képah sɔkɔ, tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ tɔ̃ tuke mɔ ǹ tnɔ̂. À mɛ tyah pélɛ n kwɔ ǹgbò tyɩ́ kɔ̃lɛ.
1 Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão. Uma grande multidão se ajuntou outra vez em volta dele, e ele ensinava todos, como era o seu costume.
2 Képah tɛ̃̀nɛ, *Farisiyɛ̃nɔ yísyɔ́ nɔ de ǹ tnɔ̂ nɛ, pé kyɩ ǹ sõ̀ mɔ yah. Tɛ́ ǹnɛ n piki n yah nɛ, ké wɛ̃̀kɩ̀ se mɛ dĩ́ tyɩ́ kɩ ǹ kyɩ fĩn mɔ nɩ?
2 Alguns fariseus , querendo conseguir uma prova contra ele, perguntaram: — De acordo com a nossa
3 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, tir nɛ̂ se sõ̀ *Moyisi yo sah pé tyɩ́ nɩ?
3 Jesus respondeu com esta pergunta:
4 Pè mɛ nɛ ńkɛ̃, Moyisi-á ké wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃ nɛ, wâh á kyɩlɛ n fĩn mɔ, á ǹ fĩ́nnmɔnɔ tàrfyɔ̀ sɛ́bɛ̃́ pɩ à kɔ̃. À mó à fĩn mɔ.
4 Eles responderam: — Moisés permitiu ao homem dar à sua esposa um documento de divórcio e mandá-la embora.
5 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́: «Yépi kùkùtǎhkɩ̀ yĩn ye, Moyisi mɛ ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ yé kɔ̃ sɛ̃́.
5 Então Jesus disse:
6 Ǹtɛ, kèkõyṍ mɔ gbĩ́nɛ, dĩ́ ànɛ̂ sê ye Liyel mɔ.
6 Mas no começo, quando foram criadas todas as coisas, foi dito: “Deus os fez homem e mulher.
7 Képah ye, dĩ́ kɩ ǹ sú ànɛ̂ ǹ yṹ sah, tɛ́ kɩ kyɩ yégbékè kwrɔ mɔ ànɛ̂ ǹ kyɩlɛ,
7 Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher,
8 tɛ́ pé nímí kɩ pɩ núkúlɛ. Képah sɔkɔ, pè náh tɔ̃ n pɩ n pi nímínɛ, pè kɩ pɩ núkúlɛ.
8 e os dois se tornam uma só pessoa.” Assim, já não são duas pessoas, mas uma só.
9 Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel-á nɛ̂ kwrɔ mɔ, névi káh kè gbɛkɩ.»
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
10 Pǎh de wɔ̀kɔ̀, ǹ *tõ̀ sã́hpú tɔ̃ à piki yah wɛy mɛ̀ yõlɛ.
10 Quando já estavam em casa, os discípulos tornaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 À mɛ yo pé tyɩ́: «Dĩ́-à ǹ kyɩ fĩn mɔ, tɛ́ tɔ̃ sê yɔ́ tɔkɔ, à tyípékè pɩ ǹ kyɩ gben tɛ̃̀ tyɩ́ fɔ̀fɩ́kɩ̀ sɔkɔ.
11 E Jesus respondeu:
12 Sɛ̃́ ó ye tɔ̃, sê-à ǹ pɛ yahle, tɛ́ kyɩ de dĩ́ yɔ́ tyɩ́, à tyípékè pɩ fɔ̀fɩ́kɩ̀ sɔkɔ ǹ pɛ gben tɛ̃̀ tyɩ́.»
12 E, se a mulher mandar o seu marido embora e casar com outro homem, ela também estará cometendo adultério.
13 Képah tɛ̃̀nɛ, névye pɔ wɛ̃́npìlɛ Yesu tyɩ́ nɛ, à ǹ gbã̀n sah pé yõ. Tɛ́ ǹ *tõ̀ sã́hpú mɛ tyah dírílɛ n kõ pé yõ.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos repreenderam aquelas pessoas.
14 Wǎh képah wɛ sɛ̃́, à yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ sɔkɔ nɛ: «Yé yɛ wɛ̃́npì kɔ̃, pè nɛ n pɔ n pɔ ńmɔ tyɩ́. Yé káh pé yahlɛ n kõ. Nónó dùkù-á mɛ kénɛ wɛ̃́npì sɔ̃́, *Liyel yõ̀tɔ̃rɩ́lɛ pépi tyɩ́ ye.
14 Quando viu isso, Jesus não gostou e disse:
15 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Névi nɛ̂-à *Liyel tɔ̃́rɩ́ fɛ̃ syi ńkɛ̃̂nɛ wɛ̃́npir sɔ̃́, à náh kè wɛ n de n pi póllɛ.»
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
16 Képah sɔkɔ, à wɛ̃́npì tɛ̃, tɛ́ ǹ gbã̀n sah pé yõ, à sãm mɔ pé sɔkɔ.
16 Então Jesus abraçou as crianças e as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 Képah náh, Yesu-á n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yah, dĩ́ yɔ́ to pɔ gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ à piki yah nɛ, kwɔ́-ò pèpɛy, pé se kɩ pɩ sɔ̃́, tɛ́ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ nɩ?
17 Quando Jesus estava saindo de viagem, um homem veio correndo, ajoelhou-se na frente dele e perguntou: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
18 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Sɔ̃́ mɛ, tɛ́ á ń ye pèpɛynɛ? Nɛ pèpɛy yɔ́ ńtɛ̃ náh mɛ. Liyel ó ye pèpɛynɛ.
18 Jesus respondeu:
19 Á Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ pɩ̃ kɛ̀, nɛ̂-á n yo nɛ, káh nɛ́kókè mɔ, káh fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ, káh yɩ̃be yɩ̃, káh mɩ̀nɩ̀ sah á ní-ò yõ, káh nɛ n syɩkɩ nɛ yõ, á sú ànɛ̂ á yṹnɛ n tɛ̃ plɛ.»
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não tire nada dos outros, respeite o seu pai e a sua mãe.”
20 Wǎh yo sɛ̃́, dĩ́ mɛ à syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh mɛ sépinɔ́ póllɛ n pɩ pé wɛ̃́npir gbĩ́ dùkùlɛ.
20 — Mestre, desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o homem.
21 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ à yah tyɩ́nɔnɔ sɔkɔ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, tyínúkú-á yah kwlɔ ǹ tyɩ́: À kyɩ ǹ gbã̀n yî pól yãm, à mó sé pɔ́ dibi yãmtãm kɔ̃. Képah sɔkɔ, wǎh kɩ yĩ̂nyõ tahrɩ wɛ, à mó pɔ pé sõ̀ tɛ̃.
21 Jesus olhou para ele com amor e disse:
22 Tɛ́, dĩ́ mɛ̀-á képah noh sɛ̃́, ǹ yah yɩkɩ. À sɔkɔ yèkwɔrɩ sɔkɔ. Tahrɩ ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ ǹ tyɩ́, képah ye.
22 Quando o homem ouviu isso, fechou a cara; e, porque era muito rico, foi embora triste.
23 Kǎh pɩ sɛ̃́, Yesu ǹ gbɔ̀plɔ yah kore vi, tɛ́ yo ǹ *tõ̀ sã́hpú tyɩ́: «Tahbɩ dénɔ́lɛ *Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ, kè mɛ tah dɛ́!»
23 Jesus então olhou para os seus discípulos, que estavam em volta dele, e disse:
24 Kénɛ wɛy ǹ tõ̀ sã́hpú gbã̀n du kègbɩlɛ. Ǹtɛ, Yesu tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́: «Ń wɛ̃́npì, Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ dénɔ́ mɛ tah náhnáh.
24 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantados, mas Jesus continuou:
25 Yã̀hmɩ́kɩ̀ dénwìlnɔ́lɛ sèndi pwã̀h sɔkɔ, képah kɩ fàhfàh kal, tàh dénɔ́lɛ Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ.»
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, pé gbã̀n kah du. Pè wɛ̃nɛ n piki n yah pé tyɩ́ tyɩ́lɛ nɛ, ǹtɛ, nɛ̂ wɔ se kɩ mó pwah nɩ?
26 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantadíssimos e perguntavam uns aos outros: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Yesu mɛ pè yah, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Névi tɛ̃̀ tyɩ́, kè náh fɛ̃ n pɩ n pi, tɛ́ Liyel wɔ tyɩ́, kè kɩ fɛ̃ pɩ. Ǹmɔ tɛ̃ wɛ tyi pól tyɩ́.»
27 Jesus olhou para eles e disse:
28 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹtɛ, pépi-á tyi pól sah ǹmɔ sõ̀ tɛ̃ yĩnnɛ.
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Yesu mɛ nɛ: «Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo n dal mɔ yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à fɛ̃ syi, ǹ kéte, ànɛ̂ ǹ yṹpyé, ànɛ̂ ǹ yṹ, ànɛ̂ ǹ sú, ànɛ̂ ǹ wɛ̃́npì, ànɛ̂ ǹ swɛ̃y sah ńmɔ yĩnnɛ, ànɛ̂ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ wɛy sã́n yĩnnɛ,
29 Jesus respondeu:
30 tɛ̃̀ kɩ sɛ̃́nknɔnɔ lèkwɛ̌kwɛ wɛ kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ. À kɩ kétlo, ànɛ̂ yṹpyé, ànɛ̂ yṹbí, ànɛ̂ wɛ̃́npì, ànɛ̂ swɛ̃y wɛ. À kɩ fṍhnɔ́ tɔ wɛ, tɛ́ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ ńsõ̂ kèkõyṍ sã́n sɔkɔ.
30 receberá muito mais, ainda nesta vida. Receberá cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos, terras e também perseguições. E no futuro receberá a vida eterna.
31 Nónó-á mɛ núkúnúkú nɛ gbrolɛ, pé náhnáh kɩ pɔ n pɩ n pi nɛ tɛ́lɔ́lɛ. Tɛ́ nónó-á mɛ núkúnúkú nɛ tɛ́lɔ́lɛ, pé náhnáh kɩ pɔ n pɩ n pi nɛ gbrolɛ.»
31 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
32 Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃ n dɔkɔ n yuku Yerusalɛmɩ sɔkɔ. À sõ̀ mɛ n kɔ ǹ tõ̀ sã́hpú yahlɛ. Légbĩ́nɛ, pé fɔkɔ mɛ fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ. Tɛ́ nónó tɔ-á mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃, tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃. Képah sɔkɔ, à ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye kɛ̃kɩ pé yahlɛ, à kyɩ tir nɛ̂-á kɩ à yĩni n tɛ̃ n pi, ké yah yo pè syah.
32 Jesus e os discípulos iam pela estrada, subindo para Jerusalém. Ele caminhava na frente, e os discípulos, espantados, iam atrás dele; as outras pessoas que iam com eles estavam com medo. Então Jesus chamou outra vez os discípulos para um lado e começou a falar sobre o que ia acontecer com ele. Jesus disse:
33 À nɛ: «Yé yah, á wɛ dɔkɔ n yuku Yerusalɛmɩ sɔkɔ yɔ̀. *Névi Pi kɩ dahbɩ *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú gbõ̀. Pè kɩ à mɔ kũ kɔ̃, tɛ́ kɩ à dahbɩ Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂pú gbõ̀.
33 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
34 Pépi kɩ kṍlɛ ǹnɛ n ko, tɛ́ kɩ n sĩn n mɔ ǹ yõ. Pè kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à ko mɔ. Tɛ́, ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, à kɩ yuku.»
34 Estes vão zombar dele, cuspir nele, bater nele e matá-lo; mas três dias depois ele ressuscitará.
35 Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃nɛ, Sebede wɛ̃́npìlɛ, pè nɔ de Yesu tnɔ̂, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, tir nɛ̂-á pé pɔ ní-ńsah ǹ tyɩ́, páh mɛ ké tyɩ́ nɛ, à kè pɩ pé tyɩ́.
35 Depois Tiago e João, filhos de Zebedeu, chegaram perto de Jesus e disseram: — Mestre, queremos lhe pedir um favor.
36 À mɛ pè piki yah nɛ, tir nɛ̂ se pè nɛ, pé pɩ pé tyɩ́ nɩ?
36 — O que vocês querem que eu faça para vocês? — perguntou Jesus.
37 Pè mó yo ǹ tyɩ́ nɛ, wàh kyɩ yĩni tɛ̃ ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ tyah sɔkɔ, à yɛ pépi sɔkɔ nɛ núkú tɛ̃ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀, ní-ò mó tɛ̃ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀.
37 Eles responderam: — Quando o senhor sentar-se no trono do seu
38 Képah sɔkɔ, à yo pé tyɩ́: «Kwâh nɛ̂-á yé n ni, yé náh kè pɩ̃. Yé se kɩ fɛ̃ wɔ ń wɔ wɔ wóh sɔkɔ, kɩ de wil yèvyãhrɩ sɔkɔ ń tyɩ́ kɔ̃lɛ?»
38 Jesus respondeu:
39 Pè mɛ à syah nɛ, páh kɩ tɛ̃ wɛ. À mɛ yo pé tyɩ́: «Gbɩ ye, yé kɩ n wɔ n pi ń wɔ wɔ wóh tɛ̃̀ wɔ sɔkɔ, tɛ́ kɩ n de n wil n pi yèvyãhrɩ sɔkɔ ń tyɩ́ kɔ̃lɛ.
39 Eles disseram: — Podemos. Então Jesus disse:
40 Ǹtɛ, névi nɛ̂-á n tɛ̃ n pi ń gbõ̀yõ̀ ànɛ̂ ń gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀, képah náh n wil n pi ńmɔ tyɩ́. Kénɛ tɛ̃̀-ǹtã̀n kɩ pɔ névye kɔ̃ n pi, Liyel-á sè tɔ̃ sah nónó yĩnnɛ.»
40 Mas eu não tenho o direito de escolher quem vai sentar à minha direita e à minha esquerda. Pois foi Deus quem preparou esses lugares e ele os dará a quem quiser.
41 *Tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbãm tɛ́lɔ́-á képah noh sɛ̃́, pé fɔkɔ vyãh Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃nɛ.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar zangados com Tiago e João.
42 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ pé pól ye, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Yé pɩ̃ nɛ, sétáh mɛ̀ yõ kwlo yõ̀tãm-á pé kwil tãnnɛ n tɛ̃ n sah pé dyɔ dyɔ tɛ̃̀nɛ, tɛ́ kwil nɛ́-ǹgbnɔ n mó pé tǎhkɩ̀lɛ n sah névye yõ.
42 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
43 Ǹtɛ, yépi tyɩ́ náh n pɩ n pi sɛ̃́. Gbɛ̃̀ntɛ̃̀ náhlɛ, yépi sɔkɔ nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pɩ yõ̀tɛ̃̀nɛ, tɛ̃̀ ǹ gblɔ̌y pɩ yé tõ̀npɩlɛ.
43 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
44 Tɛ́, yépi sɔkɔ nɛ̂-à mɛ kɩ tyɩ́ nɛ, pé yõ̀tɔ̃rɩ́ yah n kɔ̃, tɛ̃̀ ǹ gblɔ̌y pɩ yé pól yɔ̃̀lɛ.
44 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de todos.
45 Tir yɔ́ náh, *Névi Pi náh pɔ nɛ, névye tõ̀lɛ n pɩ péwɔ tyɩ́. Ǹmɔ ye pɔ tõ̀ pɩ yĩnnɛ névye tyɩ́, tɛ́ kɩ ǹ min kɔ̃ névye náhnáh yõ dwe yĩnnɛ.»
45 Porque até o
46 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Yeriko kwil. Yesu, ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú, ànɛ̂ tɔ́wû ǹgbɛ̃-á n wil kwil sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yɩ̃́tũ̂ dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ wɛ̃̀gbalɩ sɔkɔ, mɛ n ni n syi. Time pídĩ́ ye sõ̀ ǹnɛ, pè n ye Bartimelɛ.
46 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Jericó. Quando ele estava saindo da cidade, com os discípulos e uma grande multidão, encontrou um cego chamado Bartimeu, filho de Timeu. O cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
47 Wǎh noh nɛ, Nasarɛti Yesu-á n sɔkɔ, à tyah n de n syi nɛ, Yesu, *Davidi pídĩ́, à pé yãm yah.
47 Quando ouviu alguém dizer que era Jesus de Nazaré que estava passando, o cego começou a gritar: — Jesus,
48 Képah sɔkɔ, náhnáh sõ̀ mɛ ǹ vyãhlɛ n tũ. Ǹtɛ, à tɔ̃ n kah n de n syi nɛ, Davidi pídĩ́, à pé yãm yah.
48 Muitas pessoas o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca, mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
49 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu yĩn, tɛ́ nɛ, pè à ye yah. Pè mɛ yɩ̃́tũ̂ dĩ́ ye yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ nɩ vɩ, à mó yuku, wǎh mɛ ǹnɛ n ye.
49 Então Jesus parou e disse: Eles chamaram e lhe disseram: — Coragem! Levante-se porque ele está chamando você!
50 Dĩ́-á képah tɛ̃̀ noh, à ǹ fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ milki, tɛ́ yɔkɔ syɩkɩ ǹ gbyẽ̂h yõ, à yuku Yesulɛ n yɩ̃kɩ.
50 Então Bartimeu jogou a sua capa para um lado, levantou-se depressa e foi até o lugar onde Jesus estava.
51 Yesu mɛ à piki yah: «Kû mɛ á nɛ, mé pɩ á tyɩ́?» Yɩ̃́tũ̂ dĩ́ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, à kè pɩ, pé tɔ̃ nɛ n yah.
51 — O que é que você quer que eu faça? — perguntou Jesus. — Mestre, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
52 À mɛ yo ǹ tyɩ́: «Nɛ n yuku, ńmɔ yõ sɛ̃́nɔ́ ye ǹ dɛ mɔ.» Nɛ́npɔ́ swɔ, ǹ yɩ̃́ yɩkɩ mɔ, à mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃.
52 — Vá; você está curado porque teve fé! — afirmou Jesus. No mesmo instante, Bartimeu começou a ver de novo e foi seguindo Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.