Lucas 2
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA
1 Kénɛ tyi pɩ gbĩ́nɛ, Wromɛnɔ yõ̀tɛ̃̀ Wokusti kwní kɔ̃ nɛ, pè pé tɔ̃́rɩ́ mɛ́-ńtã̂n névye pól yãh pé dan pɩ̃.
1 Naqueles dias, foi publicado um decreto de César Augusto, convocando toda a população do império para recensear-se.
2 Kénɛ névye yã́hnɔ́ gben pɔ Krinisi wɛ Siri kwlo pól yah yétɛ̃̀nɛ.
2 Este, o primeiro recenseamento, foi feito quando Quirino era governador da Síria.
3 Képah tɛ̃̀nɛ, no pól sõ̀ mɛ pé yninɛ n wãrkɩ n pɔ pé súbí kwlo sɔkɔ.
3 Todos iam alistar-se, cada um à sua própria cidade.
4 Tɛ́ Yosɛfulɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi náh nɛy ye sõ̀ ǹnɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, ǹ tɔ mó wil Nasarɛtɩ kwil, Kalile sétáh yõ, à yuku Yude kwil yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Betlɛmɩnɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi dúbí-ńsah.
4 José também subiu da Galileia, da cidade de Nazaré, para a Judeia, à cidade de Davi, chamada Belém, por ser ele da casa e família de Davi,
5 Tɛ́ Yosɛfu kyɩ Mari sõ̀ mɛ kúrkìlɛ, pǎh n yuku pé yni wã́rkɩ́-ńsah gbĩ́ nɛ̂nɛ.
5 a fim de alistar-se com Maria, sua esposa, que estava grávida.
6 Pǎh kyɩ yĩni tɛ̃, pè sõ̀ mɛ sɛ̃́ nɛ́npɔ́, tɛ́ Mari dubi sṍ nɔ.
6 Estando eles ali, aconteceu completarem-se-lhe os dias,
7 Képah sɔkɔ, pè tɛ̃̀-ǹsah yah kwlɔ nɛ́pân twáh-ńsah, tɛ́ kyɩ tɛ̃ yípɛ̂y sɛ̃́-ńsah. À ǹ pígben dubi dĩ́npirlɛ, tɛ́ à plo fwɔ gbrólɛ, à snɛkɩ mɔ yípɛ̂y yõ yõ dú yɔ́ sɔkɔ.
7 e ela deu à luz o seu filho primogênito, enfaixou-o e o deitou numa manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8 Légbĩ́nɛ, Betlɛmɩ kwil gbɔ̀pɔ yɔ́lɛ, képyɛ́nfɛ̃bɩ yísyɔ́ sõ̀ mɛ n sõ gbãn sɔkɔ, à pé képyɛ́nɩ̀nɛ n syɩkɩ.
8 Havia, naquela mesma região, pastores que viviam nos campos e guardavam o seu rebanho durante as vigílias da noite.
9 Pè mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ, tɛ́ yĩ̂nyõ tɛ̃ntõ̀ yɔ́ pɔ wil mɔ pé yõ. Nɛ́npɔ́ swɔ, Liyel tɔ̃́rɩ́ núkú tyah pól piki pěrr pé yõ. Tíkí mɛ pè kah tɛ̃.
9 E um anjo do Senhor desceu aonde eles estavam, e a glória do Senhor brilhou ao redor deles; e ficaram tomados de grande temor.
10 Yĩ̂nyõ tɛ̃ntõ̀ mɛ yo pé tyɩ́: «Yé káh tíkí pɩ! Kwil pól nɩ̀vɩ̀ tir pèpɛy yɔ́ ye mé pɔ yó-ńsah yé tyɩ́.
10 O anjo, porém, lhes disse: Não temais; eis aqui vos trago boa-nova de grande alegria, que o será para todo o povo:
11 Piri yɔ́ mɛ dubi yé tyɩ́ kwɛy lékã̂hnɛ Davidi kwil sɔkɔ. Ǹmɔ ye TƐ̃̀ ǸGBƐ̃NƐ pè n ye Kristalɛ, Liyel-á nɛ, páh kɩ nɛ̂ tɛkɩ mɔ. Ǹmɔ ye tɔ̃ yé pwáhnmɔ-òlɛ.
11 é que hoje vos nasceu, na cidade de Davi, o Salvador, que é Cristo, o Senhor.
12 Tɛ́ yáh nɛ pɩ sɔ̃́, tɛ́ à yah n pɩ̃ n pi, kè wɛ yɔ̀: Yáh kɩ kyɩ píyĩ́rí nɛ̂ wɛ plónɔ́lɛ flɔlɛ, tɛ́ mɛ snɛ́kɩ́nmɔnɔlɛ yípɛ̂y yõ yõ dú sɔkɔ, ǹmɔ ye.»
12 E isto vos servirá de sinal: encontrareis uma criança envolta em faixas e deitada em manjedoura.
13 Nɛ́npɔ́ swɔ, yĩ̂nyõ tɛ̃ntõnè yísyɔ́ wil kwĩnkilɛ yĩ̂nyõ, à pɔ gben tɛ̃̀ nɔ, pè tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki yɩ̀gbɩ̀nɩ̀ sɔkɔ, mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́:
13 E, subitamente, apareceu com o anjo uma multidão da milícia celestial, louvando a Deus e dizendo:
14 «Liyel yĩn pɩ gblò yĩ̂nyõ.
14 Glória a Deus nas maiores alturas, e paz na terra entre os homens, a quem ele quer bem.
15 Képah náh, yĩ̂nyõ tɛ̃ntõnè-á pé syɩ sɔkɔ yĩ̂nyõ, képyɛ́nfɛ̃bɩ nɔ́pi mó n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, pé no, pè yâwɔ pé kyɩ yah Betlɛmɩ. Tir nɛ̂-á pɩ nɛ́npɔ́, tɛ́ Liyel ǹ tɛ̃ntõ̀ tõ pé tyɩ́, páh yɩ̃nɛ pé kè wɛ.
15 E, ausentando-se deles os anjos para o céu, diziam os pastores uns aos outros: Vamos até Belém e vejamos os acontecimentos que o Senhor nos deu a conhecer.
16 Pǎh wɛkɩ wɛ̃ kɔ̃ sɛ̃́, pè pé kyãh yuku Betlɛmɩ. Pè píyĩ́rí mɛ̀ soh kyɩ wɛ snɛ́kɩ́nmɔnɔlɛ yípɛ̂y yõ yõ dú sɔkɔ, Mari ànɛ̂ Yosɛfulɛ ǹ gbɔ̀pɔ.
16 Foram apressadamente e acharam Maria e José e a criança deitada na manjedoura.
17 Pǎh à wɛ sɛ̃́, yĩ̂nyõ tɛ̃ntõ̀-á tyi nónó pól yo pé tyɩ́ ǹ tyɩ́ sɔkɔ, pè sè yãh pè syah.
17 E, vendo-o, divulgaram o que lhes tinha sido dito a respeito deste menino.
18 Nónó pól-á képyɛ́nfɛ̃bɩ wɛlɔ nɔ́pi noh, kè pé gbã̀n du.
18 Todos os que ouviram se admiraram das coisas referidas pelos pastores.
19 Mari tɛ̃̀ mó tyi nɔ́pi pól syi sah ǹ fɔkɔlɛ n sõ.
19 Maria, porém, guardava todas estas palavras, meditando-as no coração.
20 Képah náh, képyɛ́nfɛ̃bɩ pé syɩ. Yĩ̂nyõ tɛ̃ntõ̀-á sõ̀ yo sɔ̃́ pé tyɩ́, kè mó ńtyɩ̃́nɔ pɩ sɛ̃́. Képah ye, pǎh tyi nónó pól noh tɛ́ tyi nónó pól wɛ, sépi pè kɔ̃ pè Liyel yĩnnɛ n gbilki, ǹ pal tyɩ́lɛ n yãh n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yah.
20 Voltaram, então, os pastores glorificando e louvando a Deus por tudo o que tinham ouvido e visto, como lhes fora anunciado.
21 Képah náh, piri dúbínɔ́ sèpĩ̀n kwǎrtɔ̃́-ò sṍlɛ, ǹ kõ gbĩ́ nɔ. Pè mɛ ǹ yĩn sah Yesulɛ, sɔ̃́-á sõ̀ yĩ̂nyõ tɛ̃ntõ̀ yo sah kélɛ ǹ kúrkì tɔ́kɔ́-ńkɛ̃̂ gbĩ́nɛ.
21 Completados oito dias para ser circuncidado o menino, deram-lhe o nome de Jesus , como lhe chamara o anjo, antes de ser concebido.
22 Képah sɔkɔ, sédám pɛ̀kɩ̀ kṹnɔ́ nɛ̂-á yɩ̃nɛ kè pɩ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á kè yo sɔ̃́, ké sèpĩ̀n-á tũ, Yosɛfu ànɛ̂ Mari Yesu tɛ̃ yuku Yerusalɛmɩ, à kyɩ ǹnɛ Liyel gbõ̀ dahbɩ.
22 Passados os dias da purificação deles segundo a Lei de Moisés, levaram-no a Jerusalém para o apresentarem ao Senhor,
23 Kè ye mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, pye gbro dĩ́npì pól-á yɩ̃nɛ pè Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel gbõ̀ dahbɩ.
23 conforme o que está escrito na Lei do Senhor: Todo primogênito ao Senhor será consagrado;
24 Ànɛ̂ tɔ̃ ǹkànpĩ̀nnɔ́ nínɔ́lɛ, pɛ̀kɩ̀ ànɛ̂ yũ̌kìlɛ Liyel kɔ̃ sárkálɛ, képah náh pɩ, kèpíkípíkínɔ nínɔ́lɛ, sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ.
24 e para oferecer um sacrifício, segundo o que está escrito na referida Lei: Um par de rolas ou dois pombinhos.
25 Tɛ́ légbĩ́nɛ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, pè n ye Simeyɔ̃lɛ. À sõ̀ mɛ nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah, tɛ́ mɛ n sah ǹ yóré yõ. À sõ̀ mɛ Yisrayel pwáhnmɔ-ò pɔ́nɔ́lɛ n syɩkɩ, tɛ́ Liyel Mírkí sõ̀ mɛ ǹ sɔkɔ,
25 Havia em Jerusalém um homem chamado Simeão; homem este justo e piedoso que esperava a consolação de Israel; e o Espírito Santo estava sobre ele.
26 tɛ́ kélɛ à wɛ̃kɩ nɛ, à náh n ku n pi, nɛ́ à náh Krista wɛ yĩ́nɛ, nɛ̂-á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel kɩ tɛkɩ mɔ n pi.
26 Revelara-lhe o Espírito Santo que não passaria pela morte antes de ver o Cristo do Senhor.
27 Képah sɔkɔ, Liyel Mírkí ǹ yah tɛ̃ yuku Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ. Tɛ́ Yesu dúbípú sõ̀ mɛ à tɛ̃ pɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ pɩ́ntũ yĩnnɛ ǹ tyɩ́, kǎh yo sah sɔ̃́.
27 Movido pelo Espírito, foi ao templo; e, quando os pais trouxeram o menino Jesus para fazerem com ele o que a Lei ordenava,
28 Képah tɛ̃̀nɛ, Simeyɔ̃ mɛ piri mɛ̀ tɛ̃ ǹ gbõ̀, tɛ́ Liyel yĩnnɛ n gbilki, mɛ yo tũ nɛ:
28 Simeão o tomou nos braços e louvou a Deus, dizendo:
29 — ausente —
29 Agora, Senhor, podes despedir em paz o teu servo, segundo a tua palavra;
30 — ausente —
30 porque os meus olhos já viram a tua salvação,
31 — ausente —
31 a qual preparaste diante de todos os povos:
32 Pwáhnmɔ-ò kɩ pɩ kyòolɛ kwlo kwlo névye tyɩ́, kɩ á dùkùlɛ pè wɛ̃kɩ,
32 luz para revelação aos gentios, e para glória do teu povo de Israel.
33 Kǎh pɩ sɛ̃́, tyi nónó-á à yo Yesu tyɩ́ sɔkɔ, sè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ ǹ sú ànɛ̂ ǹ yṹ tyɩ́.
33 E estavam o pai e a mãe do menino admirados do que dele se dizia.
34 Képah sɔkɔ, Simeyɔ̃ mɛ sãm mɔ pé sɔkɔ, tɛ́ yo ǹ yṹ Mari tyɩ́ nɛ: «Yah, piri mɛ̀ mɛ Yisrayel névye náhnáh syɩ́kɩ́nmɔnɔ ànɛ̂ pé náhnáh yílkínsàhnɔ́ yĩnnɛ, ànɛ̂ yékã̂b dénɔ́ yõlɛ.
34 Simeão os abençoou e disse a Maria, mãe do menino: Eis que este menino está destinado tanto para ruína como para levantamento de muitos em Israel e para ser alvo de contradição
35 Kǎh pɩ sɛ̃́, névye náhnáh fɔ́kɔ́sɔ̃nɔ kɩ wilki mɔ kwèyy. Tɛ́ áwɔ tɛ̃̀ wɔlɛ, á kɩ yèvyãhrɩ pɩ, á kɩ nɛ pè sɔ̃́ mɛ á nɩlɛ n sukɛ nyàhlɛ.»
35 (também uma espada traspassará a tua própria alma), para que se manifestem os pensamentos de muitos corações.
36 Tɛ́ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò pi yɔ́ sõ̀ mɛ, pè n ye Annɛ. Fanuwel písê ye sõ̀, nɛ̂-á Asɛrɩ yìkì nɛynɛ. Ǹ yah sõ̀ wah náhnáh. Ǹ sépíl gbĩ́nɛ, wǎh de pɛ tyɩ́, ǹ pɛ yah kwlɔ ké ye kwǎrní-ò sɔkɔ.
36 Havia uma profetisa, chamada Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser, avançada em dias, que vivera com seu marido sete anos desde que se casara
37 À mɛ tɛ̃ pɛ́kúsèlɛ, à pɔ nɔ ye tíkíyẽ́h pɔ́ ńyã́h tyɩ́. À náh sõ̀ mɛ n gbɛ n mɔ Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃nɛ, tɛ́ mɛ Liyel yĩnnɛ n gbilki gbĩ́mɛgbĩ́, ké lékã̂h ké gbĩ̀ntɔ̃̀, níkì tɛ̃́nɔ́ ànɛ̂ nírí sɔkɔ.
37 e que era viúva de oitenta e quatro anos. Esta não deixava o templo, mas adorava noite e dia em jejuns e orações.
38 Ǹmɔ tɔ mɛ de kyɩ yɩ̃nɛ Yesu ànɛ̂ ǹ dúbípúlɛ Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ. À tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki. Tɛ́ nónó-á sõ̀ mɛ Yerusalɛmɩ pwáhnmɔnɔ syɩkɩ tɛ̃, à mɛ piri tyɩ́lɛ n yãh pé pól tyɩ́.
38 E, chegando naquela hora, dava graças a Deus e falava a respeito do menino a todos os que esperavam a redenção de Jerusalém.
39 Yesu dúbípú-á Liyel tyi sàhnɔ́ pɩ tũ tɛ, képah náh, pè pé syɩ sɔkɔ Kalile sétáh yõ, pé kwil Nasarɛtɩ sɔkɔ.
39 Cumpridas todas as ordenanças segundo a Lei do Senhor, voltaram para a Galileia, para a sua cidade de Nazaré.
40 Tɛ́ piri wɔ mó mɛ n kyãh, mɛ tǎhkɩ̀lɛ n wɛ. Lékã́m ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ ǹ sɔkɔ, tɛ́ Liyel mɛ ǹ nɩlɛ n gbɛ.
40 Crescia o menino e se fortalecia, enchendo-se de sabedoria; e a graça de Deus estava sobre ele.
41 Ye ye póllɛ, Yesu dúbípú ńkɛ̃́nɛ nɛ n kyɩ n pɔ Yerusalɛmɩ, Pakɩ syáh sɔkɔ.
41 Ora, anualmente iam seus pais a Jerusalém, para a Festa da Páscoa.
42 Tɛ́ Yesu-á pɔ nɔ ye gbɔ̃ninɔ́lɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹ dúbípú dɔkɔ yuku ǹnɛ Yerusalɛmɩ, Nsyifunɔ-á sõ̀ kélɛ n pɩ sɔ̃́.
42 Quando ele atingiu os doze anos, subiram a Jerusalém, segundo o costume da festa.
43 Syáh-á pɔ tyɛ sṍ nɛ̂nɛ, pè pé syɩ sɔkɔ, tɛ́ pé pídĩ́ Yesu mɛ wũ Yerusalɛmɩ, ǹ dúbípú pɩ̃́-ńkɛ̃̂ sɔkɔ.
43 Terminados os dias da festa, ao regressarem, permaneceu o menino Jesus em Jerusalém, sem que seus pais o soubessem.
44 Pè sõ̀ mɛ n sõ nɛ, wǎh mɛ ànɛ̂ pé no wɛ̃̀kɔbɩ yísyɔ́lɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè gbĩ̀yĩ̀kì núkú kɔ́lɔ́ kɔ, tɛ́ pyě tyah ǹnɛ n yah n kɔ̃ pé wɔ̀kɔ̀ tãn ànɛ̂ pé nɛ́pɩ̃́nɔ́ wrɔ́.
44 Pensando, porém, estar ele entre os companheiros de viagem, foram caminho de um dia e, então, passaram a procurá-lo entre os parentes e os conhecidos;
45 Ǹtɛ, pè náh à wɛ. Pǎh à yah kwlɔ sɛ̃́, pè pé syɩ à yah kɔ̃ yuku Yerusalɛmɩ sɔkɔ.
45 e, não o tendo encontrado, voltaram a Jerusalém à sua procura.
46 Ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, pè pyě kyɩ à wɛ Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ. À mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú wrɔ́, mɛ n nohnɩ pé tyɩ́, tɛ́ mɛ pélɛ n piki n yah tyilɛ.
46 Três dias depois, o acharam no templo, assentado no meio dos doutores, ouvindo-os e interrogando-os.
47 Nónó pól-á sõ̀ mɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́, ǹ lékã́m ànɛ̂ ǹ tyi yah yónɔ́ dùkù pé gbã̀n du.
47 E todos os que o ouviam muito se admiravam da sua inteligência e das suas respostas.
48 Ǹ dúbípú-á à wɛ sɛ̃́, kè pépi tɔ gbã̀n kah du. Ǹ yṹ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé pídĩ́, sɔ̃́ se pɩ, tɛ́ à pɩ sɛ̃́ pé tyɩ́ nɩ? À yah, péwɔ ànɛ̂ ǹ sú yáh-ńsah-á tyɛ kègbɩlɛ ǹ yáhnkɔ̃nɔ sɔkɔ.
48 Logo que seus pais o viram, ficaram maravilhados; e sua mãe lhe disse: Filho, por que fizeste assim conosco? Teu pai e eu, aflitos, estamos à tua procura.
49 Ǹtɛ, à mɛ yo pé tyɩ́: «Sɔ̃́ pɩ, tɛ́ yé ńnɛ n yah n kɔ̃? Yé náh pɩ̃ nɛ, máh yɩ̃nɛ mé nɛ n mɛ ń sú tyah sɔkɔ di?»
49 Ele lhes respondeu: Por que me procuráveis? Não sabíeis que me cumpria estar na casa de meu Pai?
50 Ǹtɛ, pè náh mɛ ǹ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ.
50 Não compreenderam, porém, as palavras que lhes dissera.
51 Képah náh, à mɛ yuku pélɛ Nasarɛtɩ kwil sɔkɔ, tɛ́ mɛ ǹ gblɔ̌ynɛ n tiki n mɔ pé tyɩ́. Ǹ yṹ wɔ mó tyi nɔ́pi pól syi sah ǹ fɔkɔ.
51 E desceu com eles para Nazaré; e era-lhes submisso. Sua mãe, porém, guardava todas estas coisas no coração.
52 Tɛ́ Yesu sõ̀ mɛ n kyãh ǹ gbɛ̃́nsê ànɛ̂ ǹ lékã́m mɛ n yɩkɩ n mɔ n yuku. Tɛ́ wãn tɔ mɛ mɔ ǹ nɩ̀gbɛ̀kɩ̀ yõ Liyel ànɛ̂ névye tyɩ́.
52 E crescia Jesus em sabedoria, estatura e graça, diante de Deus e dos homens.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.