Lucas 23

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Képah náh, pé pól mɛ yuku, à Yesu tɛ̃ kyɩ Pilatɩ tyɩ́.
1 Levantou-se a sessão e conduziram Jesus diante de Pilatos,
2 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, pè tyah lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃ nɛ, páh dĩ́ mɛ̀ kyɔmɩ wɛ, à mɛ pé kwil névye yõlɛ n yɩkɩ, mɛ pélɛ n yĩni n mɔ mɔ́rɩ́ mɔ́nɔ́lɛ yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Sesarɩ tyɩ́. Tɛ́ ǹmɔ ńtɛ̃-á mɛ n yo nɛ ńkɛ̃́, péwɔ-á yõ̀tɛ̃̀nɛ, nɛ̂-á sõ̀ Liyel nɛ, páh kɩ tɛkɩ mɔ.
2 e puseram-se a acusá-lo: Temos encontrado este homem excitando o povo à revolta, proibindo pagar imposto ao imperador e dizendo-se Messias e rei.
3 Képah sɔkɔ, Pilatɩ mɛ à piki yah nɛ, ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
3 Pilatos perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus? Jesus respondeu: Sim.
4 Pilatɩ mɛ yo sárká wìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ no pól tyɩ́ nɛ, péwɔ náh tir yɔ́ wɛ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ póllɛ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ lékàhlɛ ǹ kɔ̃́nɔ́lɛ.
4 Declarou Pilatos aos príncipes dos sacerdotes e ao povo: Eu não acho neste homem culpa alguma.
5 Ǹtɛ, pè tɔ̃ mɛ kè gbah yo tũ nɛ ńkɛ̃́, wǎh mɛ névyelɛ n kwɔ nòhnɩ̀-ǹkɛ̃̂nɛ, Yude tã̀ntã̀n pól sɔkɔ. Kalile kwil sɔkɔ-á à tyah kélɛ fɔ́ɔ́, à pɔ de ásõ̂.
5 Mas eles insistiam fortemente: Ele revoluciona o povo ensinando por toda a Judéia, a começar da Galiléia até aqui.
6 Pilatɩ-á képah noh ńyãh sɔkɔ, à píkínyahnɔ pɩ nɛ, Kalile nɛy se dĩ́ mɛ̀nɛ nɩ?
6 A estas palavras, Pilatos perguntou se ele era galileu.
7 Wǎh fyɔ̀ ǹ wìl-ǹsah tyɩ́ noh, tɛ́ pɩ̃ nɛ, Yerɔdɩ-á nɛ́npɔ́ yõ̀tɛ̃̀nɛ, à núkú à tɛkɩ mɔ ǹmɔ kɔ̃. Tɛ́ kè mó pɔ yɩ̃nɛ Yerɔdɩ sõ̀ mɛ Yerusalɛmɩ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ.
7 E, quando soube que era da jurisdição de Herodes, enviou-o a Herodes, pois justamente naqueles dias se achava em Jerusalém.
8 Kè pɩ di mónɔ́lɛ, Yerɔdɩ sõ̀ mɛ Yesu tyɩ́ yónɔ́lɛ n nohnɩ, tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé à wɛ à nɛ n mɛ gbǐl yɔ́lɛ n pɩ. Képah ye, wǎh à wɛ, kè pɩ nɩ̀vɩ̀ ǹgbɛ̃nɛ ǹ tyɩ́.
8 Herodes alegrou-se muito em ver Jesus, pois de longo tempo desejava vê-lo, por ter ouvido falar dele muitas coisas, e esperava presenciar algum milagre operado por ele.
9 À mɛ à gbah piki yah náhnáh, tɛ́ Yesu náh dahbɩ wilki ǹ tyɩ́.
9 Dirigiu-lhe muitas perguntas, mas Jesus nada respondeu.
10 Képah sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, tɛ́ mɛ lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃ fɔ́ɔ́ képékèyɔ̂.
10 Ali estavam os príncipes dos sacerdotes e os escribas, acusando-o com violência.
11 Yerɔdɩ ànɛ̂ ǹ sràsyíbí-á kṍlɛ à ko, tɛ́ mɛ à yilɔ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè mɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ fwɔ yɔ́ mɔ à kɔ̃, tɛ́ pé syɩ à tɛkɩ mɔ Pilatɩ kɔ̃.
11 Herodes, com a sua guarda, tratou-o com desprezo, escarneceu dele, mandou revesti-lo de uma túnica branca e reenviou-o a Pilatos.
12 Pilatɩ ànɛ̂ Yerɔdɩ sõ̀ mɛ wɛ̃ sépɛ́bɩ́lɛ ǹgbòlɛ, tɛ́ lésõlɛ, pè kódírí toh.
12 Naquele mesmo dia, Pilatos e Herodes fizeram as pazes, pois antes eram inimigos um do outro.
13 Képah sɔkɔ, Pilatɩ sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ kwil yahtãm, ànɛ̂ névye ye tuke,
13 Pilatos convocou então os príncipes dos sacerdotes, os magistrados e o povo, e disse-lhes:
14 tɛ́ yo pé tyɩ́: «Yé dĩ́ mɛ̀ tɛ̃ pɔ, tɛ́ nɛ, wǎh mɛ névye yõlɛ n yɩkɩ. Ǹtɛ yah, yépi tɔ yĩ́ yah ye mé piki yah ǹnɛ. Mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ tyɩ́, yáh nónónɛ n yo n sah ǹ yõ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ lékàhlɛ ǹ kɔ̃́nɔ́lɛ.
14 Apresentastes-me este homem como agitador do povo, mas, interrogando-o eu diante de vós, não o achei culpado de nenhum dos crimes de que o acusais.
15 Yerɔdɩ ńtɛ̃ tɔ náh tir yɔ́ wɛ ǹ sɔkɔ, wǎh sɔ̃́npɩ́ ǹ syɩ à tɛkɩ mɔ ápi kɔ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, dĩ́ mɛ̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ nɛ̂-á yɩ̃nɛ kũnɛ.
15 Nem tampouco Herodes, pois no-lo devolveu. Portanto, ele nada fez que mereça a morte.
16 Képah ye, mé kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à fĩn mɔ.»
16 Por isso, soltá-lo-ei depois de o castigar.
17 Tɛ́ Pakɩ syáhnɔ́ pól sɔkɔ, Pilatɩ sõ̀ yɩ̃nɛ à wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ névi yɔ́ fĩn mɔ pè kɔ̃.]
17 {Acontecia que em cada festa ele era obrigado a soltar-lhes um preso.}
18 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól tyah n kwrɔ n gbo n mɔ nɛ, à dĩ́ mɛ̀ ko mɔ, à mó Barabasɩ fĩn mɔ.
18 Todo o povo gritou a uma voz: À morte com este, e solta-nos Barrabás.
19 Tɛ́ Barabasɩ sõ̀ mɛ dáhnmɔnɔlɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ kèlékɛ̃ tir yɔ́ yõ, nɛ̂-á pɩ kwil sɔkɔ, ànɛ̂ nɛ́kókè mɔ́nɔ́lɛ.
19 {Este homem fora lançado ao cárcere devido a uma revolta levantada na cidade, por causa de um homicídio.}
20 Tɛ́ Yesu fĩ́nnmɔ dékè-á sõ̀ mɛ Pilatɩ tɛ̃, à tɔ̃ ǹ syɩ kè tɔ̃ yo pé tyɩ́.
20 Pilatos, porém, querendo soltar Jesus, falou-lhes de novo,
21 Ǹtɛ, pè tɔ̃ gbo mɔ nɛ ńkɛ̃́: «À syɩ dahnɩ yõ! À syɩ dahnɩ yõ!»
21 mas eles vociferavam: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Pilatɩ mɛ tɔ̃ wɛy tɔkɔ kɛ tɔ̃́-òlɛ, à yo pé tyɩ́ nɛ, tyítúkù nɛ̂ se à pɩ nɩ? Péwɔ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ sɔkɔ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ kũnɛ. Képah-á, páh kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à fĩn mɔ.
22 Pela terceira vez, Pilatos ainda interveio: Mas que mal fez ele, então? Não achei nele nada que mereça a morte; irei, portanto, castigá-lo e, depois, o soltarei.
23 Ǹtɛ, pè mɛ yɔ̃ sɔkɔ kélɛ n kah n yo náhnáh nɛ ńkɛ̃́: «À syɩ dahnɩ yõ.» Képah tɛ̃̀nɛ, pé kàhngbonmɔnɔ pɔ tɛ̃ wɛ Pilatɩ tyɩ́.
23 Mas eles instavam, reclamando em altas vozes que fosse crucificado, e os seus clamores recrudesciam.
24 Képah sɔkɔ, à mɛ kè yah tɔkɔ nɛ, nɛ̂-á pè n yah n kɔ̃, képah-á kɩ pɩ pé tyɩ́.
24 Pilatos pronunciou então a sentença que lhes satisfazia o desejo.
25 Dĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pè dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, kèlékɛ̃ yɔ́ ànɛ̂ nɛ́kókè mɔ́nɔ́ yĩnnɛ, ǹmɔ nɛ̂-á sõ̀ pè n yah n kɔ̃ ǹ tyɩ́, à ǹmɔ fĩn mɔ, tɛ́ Yesu pɩ pépi dyɔ yĩ́ĩ́ tɛ̃̀nɛ.
25 Soltou-lhes aquele que eles reclamavam e que havia sido lançado ao cárcere por causa do homicídio e da revolta, e entregou Jesus à vontade deles.
26 Képah sɔkɔ, pǎh Yesu tɛ̃ n sɔkɔ syɩ́-ńsah gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè Sirɛnɩ kwil dĩ́ yɔ́ yohnɩ, pè n ye Simɔlɛ. À mɛ wil swãh, mɛ n de Yerusalɛmɩ. Pè mɛ ǹmɔ tɛ̃ Yesu dahnɩnɛ, à twah mɔ nɛ, à ǹ sõ̀ tɛ̃.
26 Enquanto o conduziam, detiveram um certo Simão de Cirene, que voltava do campo, e impuseram-lhe a cruz para que a carregasse atrás de Jesus.
27 Tɛ́ tɔ́wû ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ n yuku ǹ náh, à tahlɩ syɔ́ tyɩ́ nónó-á sõ̀ mɛ n gbo pé gbã̀nnɛ n kõhlɩ pé nɩ yõ yèkwɔrɩ tɛ̃̀ tyɩ́ Yesu yĩnnɛ.
27 Seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que batiam no peito e o lamentavam.
28 — ausente —
28 Voltando-se para elas, Jesus disse: Filhas de Jerusalém, não choreis sobre mim, mas chorai sobre vós mesmas e sobre vossos filhos.
29 — ausente —
29 Porque virão dias em que se dirá: Felizes as estéreis, os ventres que não geraram e os peitos que não amamentaram!
30 Ké légbĩ́nɛ, névye kɩ pɔ tyah n yo tlɛy tyɩ́ nɛ, sè syɩkɩlɩ pé yõ. Tɛ́ kɩ yo ymɔ tyɩ́ nɛ, sè vike tũ pé yah.
30 Então dirão aos montes: Caí sobre nós! E aos outeiros: Cobri-nos!
31 Ǹtɛ, pàh séswɔ́npõ̀lɛ n pɩ sɛ̃́, séswɔ́nkɔ̀kɔ̀ wɔ tyɩ́ kɩ pɔ n pɩ n pi sɔ̃́?»
31 Porque, se eles fazem isto ao lenho verde, que acontecerá ao seco?
32 Tɛ́ pè sõ̀ mɛ tyípêl pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí tɔ tɛ̃ kyɩ, nónó-á kɩ kyɩ n ko n mɔ n pi ànɛ̂ Yesulɛ wɛ̃ tyɩ́.
32 Eram conduzidos ao mesmo tempo dois malfeitores para serem mortos com Jesus.
33 Pǎh kyɩ yĩni tɛ̃ fɩ̃́ yɔ́, ńyãh-á pè n ye «Yõ̀gbèkè tyahlɛ», pè à syɩ dahnɩ yõ nɛ́npɔ́ ànɛ̂ tyípêl pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pilɛ pé tyɩ́ tyɩ́ dahlɔ yõ. Núkú sõ̀ mɛ syɩ́nɔ́lɛ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀, ní-ò mɛ syɩ́nɔ́lɛ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀.
33 Chegados que foram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, como também os ladrões, um à direita e outro à esquerda.
34 Légbĩ́nɛ, Yesu mɛ nɛ: «Bɔ̌, pǎh nɛ̂nɛ n pɩ, pè náh kè pɩ̃. Képah ye, á gblɔ̌y yɛ pé tyɩ́.» Képah náh, sràsyíbí mɛ ǹdan mɔ, à ǹ flɔ dibi wɛ̃ wrɔ́.
34 E Jesus dizia: Pai, perdoa-lhes; porque não sabem o que fazem. Eles dividiram as suas vestes e as sortearam.
35 Névye sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́ mɛ n yah. Tɛ́ Nsyifunɔ yõ̀tãm wɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko, mɛ yo tũ nɛ, wǎh névye túkù pwah mɔ, ǹtɛ à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ mó kɛ̀, ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Kristalɛ, Liyel yáhntɔkɔnɔlɛ.
35 A multidão conservava-se lá e observava. Os príncipes dos sacerdotes escarneciam de Jesus, dizendo: Salvou a outros, que se salve a si próprio, se é o Cristo, o escolhido de Deus!
36 Sràsyíbí tɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko, tɛ́ nɔ de ǹ tnɔ̂, à dìvɛ̃ yṍrénɔ́lɛ à kɔ̃, tɛ́ nɛ,
36 Do mesmo modo zombavam dele os soldados. Aproximavam-se dele, ofereciam-lhe vinagre e diziam:
37 ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ, à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ kɛ̀!
37 Se és o rei dos judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Tɛ́ kè sõ̀ mɛ wã́rkɩ́nsyɩnɔlɛ Yesu yõ̀tah nɛ: «Ńyɔlɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ ye.»
38 Por cima de sua cabeça pendia esta inscrição: Este é o rei dos judeus.
39 Képah sɔkɔ, tyípêl pɩ́pú nónó-á syɩ dahlɔ yõ, pé sɔkɔ núkú sõ̀ mɛ Yesulɛ n gbyɔ nɛ, ǹmɔ kó Kristalɛ nɩ? À ǹ gblɔ̌y pwah mɔ, à mó pépi tɔ pwah mɔ!
39 Um dos malfeitores, ali crucificados, blasfemava contra ele: Se és o Cristo, salva-te a ti mesmo e salva-nos a nós!
40 Ǹtɛ, ǹ ní-ò mɛ wɛkɩ ǹ yõ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à kó Liyel yah tíkílɛ n pɩ nɩ, ǹmɔ nɛ̂-á mɛ kénɛ yèvyãhrɩ núkú mɛ̀ sɔkɔ?
40 Mas o outro o repreendeu: Nem sequer temes a Deus, tu que sofres no mesmo suplício?
41 Pépi tɛ̃̀ wɔ tyɩ́lɛ, pé yèvyãhrɩ pɩ́nɔ́ yah-á. Pé tyípɩ́nɔ́ kɔ̃lɩ-á n dyah pélɛ. Ǹtɛ, ǹmɔ tɛ̃̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ pèkèlɛ.
41 Para nós isto é justo: recebemos o que mereceram os nossos crimes, mas este não fez mal algum.
42 Tɛ́ tɔ̃ ǹ syɩ yo Yesu tyɩ́: «Yesu, á dyɔ to n kõ ńmɔ tyɩ́lɛ, wâh pɔ á yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ.»
42 E acrescentou: Jesus, lembra-te de mim, quando tiveres entrado no teu Reino!
43 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo n dal n mɔ á tyɩ́ nɛ: kwɛy mɛ̀ ńtɛ̃ sɔkɔ, á kɩ mɛ ńmɔlɛ Liyel fṍ sɔkɔ pal tɛ̃̀-ǹsah.»
43 Jesus respondeu-lhe: Em verdade te digo: hoje estarás comigo no paraíso.
44 Gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́lɛ, gbĩ yah kwlɔ, fɛ̃́ntũ̂ mɔ kèkõyṍ pól sɔkɔ pópó, à pɔ syɩ gbèkãm gbĩ́ tyɩ́.
44 Era quase à hora sexta e em toda a terra houve trevas até a hora nona.
45 Nɛ́npɔ́ swɔ, fwɔ̀gbrǒkè nɛ̂-á Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ fɔkɔ táh kõ kah, kè tɔ ké nɩyṍ.
45 Escureceu-se o sol e o véu do templo rasgou-se pelo meio.
46 Yesu mɛ kah de syi nɛ ńkɛ̃́: «Bɔ̌, mé ń minnɛ n dahbɩ á gbõ̀.» Képah yóntɛnɔ náh, à ku.
46 Jesus deu então um grande brado e disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, dizendo isso, expirou.
47 Sràsyíbí lèkwɛ̌ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́-á képah wɛ ńyãh sɔkɔ, à tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki mɛ n yo nɛ, kègbɩ yõ, nɛ́gbɩ́-á sõ̀ dĩ́ mɛ̀nɛ.
47 Vendo o centurião o que acontecia, deu glória a Deus e disse: Na verdade, este homem era um justo.
48 Tɛ́ nónó pól-á sõ̀ mɛ pɔ yĩn tɛ̃ kélɛ n yah, pǎh kénɛ tyípɩ́nɔ́ wɛ sɛ̃́, pé pól sõ̀ mɛ pé gbã̀n kõhlɩ pé nɩ yõ mɛ n sɔkɔ.
48 E toda a multidão dos que assistiam a este espetáculo e viam o que se passava, voltou batendo no peito.
49 Ànɛ̂ nónó pól-á sõ̀ Yesulɛ n pnɛ, à tahlɩ syɔ́ nónó pól-á sõ̀ wil Kalile kwil sɔkɔ, à pɔ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́, pé pól sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ fɩ́ɩ́, tɛ́ mɛ n yah.
49 Os amigos de Jesus, como também as mulheres que o tinham seguido desde a Galiléia, conservavam-se a certa distância, e observavam estas coisas.
50 — ausente —
50 Havia um homem, por nome José, membro do conselho, homem reto e justo.
51 — ausente —
51 Ele não havia concordado com a decisão dos outros nem com os atos deles. Originário de Arimatéia, cidade da Judéia, esperava ele o Reino de Deus.
52 Ǹmɔ mɛ kyɩ wil Pilatɩ tyɩ́, à Yesu lékó ni ǹ tyɩ́.
52 Foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Tɛ́ mɛ kyɩ à tiki mɔ dahnɩ yõ, tɛ́ fwɔlɛ à plo, à kyɩ dah mɔ diki yɔ́ sɔkɔ. Kénɛ diki sõ̀ tũ tɛkɩ sɔkɔ, tɛ́ lékó yɔ́ ńtɛ̃ náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ dah mɔ yah ké sɔkɔ.
53 Ele o desceu da cruz, envolveu-o num pano de linho e colocou-o num sepulcro, escavado na rocha, onde ainda ninguém havia sido depositado.
54 Tɛ́ lésõlɛ, gblɔ̌y vìnsàhnɔ́ yòh ye sõ̀ Nsyifunɔ tyɩ́, dendal mɩ mɩ yòh yĩnnɛ.
54 Era o dia da Preparação e já ia principiar o sábado.
55 Syɔ́ nónó-á sõ̀ wil Yesulɛ, Kalile kwil sɔkɔ, pè Yosɛfu sõ̀ tɛ̃ kyɩ diki yõ. Pè kyɩ diki yah mɔ, ànɛ̂ Yesu dáhnmɔ dùkùlɛ ké sɔkɔ.
55 As mulheres, que tinham vindo com Jesus da Galiléia, acompanharam José. Elas viram o túmulo e o modo como o corpo de Jesus ali fora depositado.
56 Képah náh, pè pé syɩ to yuku kwil sɔkɔ, à kyɩ nɩrɩnɔ́, ànɛ̂ làsèkwěl pèplɔ yah sah lékó yĩnnɛ.
56 Elas voltaram e prepararam aromas e bálsamos. No dia de sábado, observaram o preceito do repouso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.