Lucas 23
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs BKJ
1 Képah náh, pé pól mɛ yuku, à Yesu tɛ̃ kyɩ Pilatɩ tyɩ́.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, levaram-no a Pilatos.
2 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, pè tyah lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃ nɛ, páh dĩ́ mɛ̀ kyɔmɩ wɛ, à mɛ pé kwil névye yõlɛ n yɩkɩ, mɛ pélɛ n yĩni n mɔ mɔ́rɩ́ mɔ́nɔ́lɛ yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Sesarɩ tyɩ́. Tɛ́ ǹmɔ ńtɛ̃-á mɛ n yo nɛ ńkɛ̃́, péwɔ-á yõ̀tɛ̃̀nɛ, nɛ̂-á sõ̀ Liyel nɛ, páh kɩ tɛkɩ mɔ.
2 E eles começaram a acusá-lo, dizendo: Encontramos este indivíduo pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo ser ele mesmo Cristo, um rei.
3 Képah sɔkɔ, Pilatɩ mɛ à piki yah nɛ, ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Pilatɩ mɛ yo sárká wìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ no pól tyɩ́ nɛ, péwɔ náh tir yɔ́ wɛ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ póllɛ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ lékàhlɛ ǹ kɔ̃́nɔ́lɛ.
4 Então, disse Pilatos aos principais sacerdotes e à multidão: Eu não acho culpa alguma neste homem.
5 Ǹtɛ, pè tɔ̃ mɛ kè gbah yo tũ nɛ ńkɛ̃́, wǎh mɛ névyelɛ n kwɔ nòhnɩ̀-ǹkɛ̃̂nɛ, Yude tã̀ntã̀n pól sɔkɔ. Kalile kwil sɔkɔ-á à tyah kélɛ fɔ́ɔ́, à pɔ de ásõ̂.
5 E eles, ainda mais violentos, disseram: Ele agita o povo ensinando por toda a Judeia, começando pela Galileia até este lugar.
6 Pilatɩ-á képah noh ńyãh sɔkɔ, à píkínyahnɔ pɩ nɛ, Kalile nɛy se dĩ́ mɛ̀nɛ nɩ?
6 Quando Pilatos ouviu falar da Galileia, ele perguntou se aquele homem era um galileu.
7 Wǎh fyɔ̀ ǹ wìl-ǹsah tyɩ́ noh, tɛ́ pɩ̃ nɛ, Yerɔdɩ-á nɛ́npɔ́ yõ̀tɛ̃̀nɛ, à núkú à tɛkɩ mɔ ǹmɔ kɔ̃. Tɛ́ kè mó pɔ yɩ̃nɛ Yerɔdɩ sõ̀ mɛ Yerusalɛmɩ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ.
7 E, assim que soube que ele pertencia a jurisdição de Herodes, ele enviou-o a Herodes, que também estava em Jerusalém naqueles dias.
8 Kè pɩ di mónɔ́lɛ, Yerɔdɩ sõ̀ mɛ Yesu tyɩ́ yónɔ́lɛ n nohnɩ, tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé à wɛ à nɛ n mɛ gbǐl yɔ́lɛ n pɩ. Képah ye, wǎh à wɛ, kè pɩ nɩ̀vɩ̀ ǹgbɛ̃nɛ ǹ tyɩ́.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque ele desejava vê-lo há muito tempo, por ter ouvido muitas coisas dele; e esperava ver algum milagre feito por ele.
9 À mɛ à gbah piki yah náhnáh, tɛ́ Yesu náh dahbɩ wilki ǹ tyɩ́.
9 Então, o interrogava com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Képah sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, tɛ́ mɛ lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃ fɔ́ɔ́ képékèyɔ̂.
10 E os principais sacerdotes e os escribas estavam ali, e o acusavam com veemência.
11 Yerɔdɩ ànɛ̂ ǹ sràsyíbí-á kṍlɛ à ko, tɛ́ mɛ à yilɔ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè mɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ fwɔ yɔ́ mɔ à kɔ̃, tɛ́ pé syɩ à tɛkɩ mɔ Pilatɩ kɔ̃.
11 E Herodes, com os seus homens de guerra, desprezou-o, e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa deslumbrante, e enviou-o novamente a Pilatos.
12 Pilatɩ ànɛ̂ Yerɔdɩ sõ̀ mɛ wɛ̃ sépɛ́bɩ́lɛ ǹgbòlɛ, tɛ́ lésõlɛ, pè kódírí toh.
12 E, no mesmo dia, Pilatos e Herodes se tornaram amigos; porque antes tinham uma inimizade entre eles.
13 Képah sɔkɔ, Pilatɩ sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ kwil yahtãm, ànɛ̂ névye ye tuke,
13 E Pilatos chamando os principais sacerdotes e governantes do povo,
14 tɛ́ yo pé tyɩ́: «Yé dĩ́ mɛ̀ tɛ̃ pɔ, tɛ́ nɛ, wǎh mɛ névye yõlɛ n yɩkɩ. Ǹtɛ yah, yépi tɔ yĩ́ yah ye mé piki yah ǹnɛ. Mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ tyɩ́, yáh nónónɛ n yo n sah ǹ yõ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ lékàhlɛ ǹ kɔ̃́nɔ́lɛ.
14 disse-lhes: Trouxeram-me este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o perante vós, não achei neste homem nenhuma culpa daquilo que o acusam,
15 Yerɔdɩ ńtɛ̃ tɔ náh tir yɔ́ wɛ ǹ sɔkɔ, wǎh sɔ̃́npɩ́ ǹ syɩ à tɛkɩ mɔ ápi kɔ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, dĩ́ mɛ̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ nɛ̂-á yɩ̃nɛ kũnɛ.
15 mas nem Herodes; pois eu lho enviei novamente, por causa de vós, e nada digno de morte foi cometido por ele.
16 Képah ye, mé kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à fĩn mɔ.»
16 Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
17 Tɛ́ Pakɩ syáhnɔ́ pól sɔkɔ, Pilatɩ sõ̀ yɩ̃nɛ à wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ névi yɔ́ fĩn mɔ pè kɔ̃.]
17 (Porque era-lhe necessário soltar-lhes um por ocasião da festa).
18 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól tyah n kwrɔ n gbo n mɔ nɛ, à dĩ́ mɛ̀ ko mɔ, à mó Barabasɩ fĩn mɔ.
18 E gritavam todos juntos, dizendo: Fora daqui com este homem, e solta-nos Barrabás;
19 Tɛ́ Barabasɩ sõ̀ mɛ dáhnmɔnɔlɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ kèlékɛ̃ tir yɔ́ yõ, nɛ̂-á pɩ kwil sɔkɔ, ànɛ̂ nɛ́kókè mɔ́nɔ́lɛ.
19 (que fora lançado na prisão por causa de uma rebelião feita na cidade, e de um assassinato).
20 Tɛ́ Yesu fĩ́nnmɔ dékè-á sõ̀ mɛ Pilatɩ tɛ̃, à tɔ̃ ǹ syɩ kè tɔ̃ yo pé tyɩ́.
20 Novamente, pois, Pilatos falou, querendo soltar a Jesus.
21 Ǹtɛ, pè tɔ̃ gbo mɔ nɛ ńkɛ̃́: «À syɩ dahnɩ yõ! À syɩ dahnɩ yõ!»
21 Mas eles gritavam, dizendo: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Pilatɩ mɛ tɔ̃ wɛy tɔkɔ kɛ tɔ̃́-òlɛ, à yo pé tyɩ́ nɛ, tyítúkù nɛ̂ se à pɩ nɩ? Péwɔ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ sɔkɔ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ kũnɛ. Képah-á, páh kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à fĩn mɔ.
22 E ele lhes disse pela terceira vez: Por que, que mal ele fez? Não achei nele culpa de morte. Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
23 Ǹtɛ, pè mɛ yɔ̃ sɔkɔ kélɛ n kah n yo náhnáh nɛ ńkɛ̃́: «À syɩ dahnɩ yõ.» Képah tɛ̃̀nɛ, pé kàhngbonmɔnɔ pɔ tɛ̃ wɛ Pilatɩ tyɩ́.
23 E eles insistiam em alta voz, requerendo para que ele pudesse ser crucificado. E as suas vozes e as dos principais sacerdotes prevaleceram.
24 Képah sɔkɔ, à mɛ kè yah tɔkɔ nɛ, nɛ̂-á pè n yah n kɔ̃, képah-á kɩ pɩ pé tyɩ́.
24 E Pilatos deu sentença, que deveria ser como eles exigiam.
25 Dĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pè dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, kèlékɛ̃ yɔ́ ànɛ̂ nɛ́kókè mɔ́nɔ́ yĩnnɛ, ǹmɔ nɛ̂-á sõ̀ pè n yah n kɔ̃ ǹ tyɩ́, à ǹmɔ fĩn mɔ, tɛ́ Yesu pɩ pépi dyɔ yĩ́ĩ́ tɛ̃̀nɛ.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma rebelião e assassinato, que era o que eles desejavam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Képah sɔkɔ, pǎh Yesu tɛ̃ n sɔkɔ syɩ́-ńsah gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè Sirɛnɩ kwil dĩ́ yɔ́ yohnɩ, pè n ye Simɔlɛ. À mɛ wil swãh, mɛ n de Yerusalɛmɩ. Pè mɛ ǹmɔ tɛ̃ Yesu dahnɩnɛ, à twah mɔ nɛ, à ǹ sõ̀ tɛ̃.
26 E, enquanto o conduziam, eles pegaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e colocaram nele a cruz, para que ele pudesse carregá-la após Jesus.
27 Tɛ́ tɔ́wû ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ n yuku ǹ náh, à tahlɩ syɔ́ tyɩ́ nónó-á sõ̀ mɛ n gbo pé gbã̀nnɛ n kõhlɩ pé nɩ yõ yèkwɔrɩ tɛ̃̀ tyɩ́ Yesu yĩnnɛ.
27 E seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que também pranteavam e lamentavam por ele.
28 — ausente —
28 Mas Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; mas chorai por vós mesmas e por vossos filhos.
29 — ausente —
29 Porque eis que virão dias em que dirão: Abençoadas são as estéreis, e os ventres que nunca geraram, e os peitos que nunca amamentaram.
30 Ké légbĩ́nɛ, névye kɩ pɔ tyah n yo tlɛy tyɩ́ nɛ, sè syɩkɩlɩ pé yõ. Tɛ́ kɩ yo ymɔ tyɩ́ nɛ, sè vike tũ pé yah.
30 Então, eles começarão dizer para os montes: Caiam sobre nós; e aos outeiros: Cubram-nos.
31 Ǹtɛ, pàh séswɔ́npõ̀lɛ n pɩ sɛ̃́, séswɔ́nkɔ̀kɔ̀ wɔ tyɩ́ kɩ pɔ n pɩ n pi sɔ̃́?»
31 Pois se eles fazem estas coisas em uma árvore verde, o que se fará na seca?
32 Tɛ́ pè sõ̀ mɛ tyípêl pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí tɔ tɛ̃ kyɩ, nónó-á kɩ kyɩ n ko n mɔ n pi ànɛ̂ Yesulɛ wɛ̃ tyɩ́.
32 E havia também outros dois, que eram malfeitores, sendo conduzidos com ele para serem mortos.
33 Pǎh kyɩ yĩni tɛ̃ fɩ̃́ yɔ́, ńyãh-á pè n ye «Yõ̀gbèkè tyahlɛ», pè à syɩ dahnɩ yõ nɛ́npɔ́ ànɛ̂ tyípêl pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pilɛ pé tyɩ́ tyɩ́ dahlɔ yõ. Núkú sõ̀ mɛ syɩ́nɔ́lɛ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀, ní-ò mɛ syɩ́nɔ́lɛ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀.
33 E, quando eles chegaram ao lugar que é chamado Calvário, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita, e outro à esquerda.
34 Légbĩ́nɛ, Yesu mɛ nɛ: «Bɔ̌, pǎh nɛ̂nɛ n pɩ, pè náh kè pɩ̃. Képah ye, á gblɔ̌y yɛ pé tyɩ́.» Képah náh, sràsyíbí mɛ ǹdan mɔ, à ǹ flɔ dibi wɛ̃ wrɔ́.
34 Então, disse Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque eles não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram a sorte.
35 Névye sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́ mɛ n yah. Tɛ́ Nsyifunɔ yõ̀tãm wɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko, mɛ yo tũ nɛ, wǎh névye túkù pwah mɔ, ǹtɛ à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ mó kɛ̀, ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Kristalɛ, Liyel yáhntɔkɔnɔlɛ.
35 E o povo ficou parado e olhando, e também os governantes o ridicularizavam, dizendo: Ele salvou aos outros; salve-se a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Sràsyíbí tɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko, tɛ́ nɔ de ǹ tnɔ̂, à dìvɛ̃ yṍrénɔ́lɛ à kɔ̃, tɛ́ nɛ,
36 E também os soldados zombavam dele, chegando-se a ele, e oferecendo-lhe vinagre,
37 ǹmɔ-à kɩ nɛ̂ Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ, à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ kɛ̀!
37 e dizendo: Se tu és o REI DOS JUDEUS, salva-te a ti mesmo.
38 Tɛ́ kè sõ̀ mɛ wã́rkɩ́nsyɩnɔlɛ Yesu yõ̀tah nɛ: «Ńyɔlɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ ye.»
38 E também havia uma inscrição, escrita acima dele em letras de grego, e latim, e hebraico: Este é o REI DOS JUDEUS.
39 Képah sɔkɔ, tyípêl pɩ́pú nónó-á syɩ dahlɔ yõ, pé sɔkɔ núkú sõ̀ mɛ Yesulɛ n gbyɔ nɛ, ǹmɔ kó Kristalɛ nɩ? À ǹ gblɔ̌y pwah mɔ, à mó pépi tɔ pwah mɔ!
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados, enfurecido, dizia: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo e a nós.
40 Ǹtɛ, ǹ ní-ò mɛ wɛkɩ ǹ yõ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à kó Liyel yah tíkílɛ n pɩ nɩ, ǹmɔ nɛ̂-á mɛ kénɛ yèvyãhrɩ núkú mɛ̀ sɔkɔ?
40 Mas o outro, respondendo, repreendia-o, dizendo: Tu nem mesmo temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Pépi tɛ̃̀ wɔ tyɩ́lɛ, pé yèvyãhrɩ pɩ́nɔ́ yah-á. Pé tyípɩ́nɔ́ kɔ̃lɩ-á n dyah pélɛ. Ǹtɛ, ǹmɔ tɛ̃̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ pèkèlɛ.
41 Porque nós, em verdade, padecemos justamente, pois nós recebemos a devida recompensa dos nossos atos; mas este homem nada fez de errado.
42 Tɛ́ tɔ̃ ǹ syɩ yo Yesu tyɩ́: «Yesu, á dyɔ to n kõ ńmɔ tyɩ́lɛ, wâh pɔ á yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ.»
42 E ele disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando tu vieres em teu reino.
43 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo n dal n mɔ á tyɩ́ nɛ: kwɛy mɛ̀ ńtɛ̃ sɔkɔ, á kɩ mɛ ńmɔlɛ Liyel fṍ sɔkɔ pal tɛ̃̀-ǹsah.»
43 E disse-lhe Jesus: Verdadeiramente eu te digo: Hoje tu estarás comigo no paraíso.
44 Gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́lɛ, gbĩ yah kwlɔ, fɛ̃́ntũ̂ mɔ kèkõyṍ pól sɔkɔ pópó, à pɔ syɩ gbèkãm gbĩ́ tyɩ́.
44 E era já quase à hora sexta, e houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
45 Nɛ́npɔ́ swɔ, fwɔ̀gbrǒkè nɛ̂-á Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ fɔkɔ táh kõ kah, kè tɔ ké nɩyṍ.
45 E o sol se escureceu, e o véu do templo rasgou-se ao meio.
46 Yesu mɛ kah de syi nɛ ńkɛ̃́: «Bɔ̌, mé ń minnɛ n dahbɩ á gbõ̀.» Képah yóntɛnɔ náh, à ku.
46 E Jesus gritando em alta voz, disse: Pai, nas tuas mãos eu entrego o meu espírito. E, tendo dito isso, ele rendeu o espírito.
47 Sràsyíbí lèkwɛ̌ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́-á képah wɛ ńyãh sɔkɔ, à tyah Liyel yĩnnɛ n gbilki mɛ n yo nɛ, kègbɩ yõ, nɛ́gbɩ́-á sõ̀ dĩ́ mɛ̀nɛ.
47 Ora, quando o centurião viu o que estava feito, ele glorificou a Deus, dizendo: Certamente este era um homem justo.
48 Tɛ́ nónó pól-á sõ̀ mɛ pɔ yĩn tɛ̃ kélɛ n yah, pǎh kénɛ tyípɩ́nɔ́ wɛ sɛ̃́, pé pól sõ̀ mɛ pé gbã̀n kõhlɩ pé nɩ yõ mɛ n sɔkɔ.
48 E toda a multidão que se ajuntara para observar, vendo as coisas que estavam feitas, retornavam batendo no peito.
49 Ànɛ̂ nónó pól-á sõ̀ Yesulɛ n pnɛ, à tahlɩ syɔ́ nónó pól-á sõ̀ wil Kalile kwil sɔkɔ, à pɔ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́, pé pól sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ fɩ́ɩ́, tɛ́ mɛ n yah.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que o haviam seguido desde a Galileia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 — ausente —
50 E eis que havia um homem de nome José, um conselheiro, e ele era homem bom e justo;
51 — ausente —
51 (que não tinha consentido no conselho e nos atos deles), ele era de Arimateia, cidade dos judeus; e ele também esperava o reino de Deus.
52 Ǹmɔ mɛ kyɩ wil Pilatɩ tyɩ́, à Yesu lékó ni ǹ tyɩ́.
52 Este homem foi a Pilatos, e implorou pelo corpo de Jesus.
53 Tɛ́ mɛ kyɩ à tiki mɔ dahnɩ yõ, tɛ́ fwɔlɛ à plo, à kyɩ dah mɔ diki yɔ́ sɔkɔ. Kénɛ diki sõ̀ tũ tɛkɩ sɔkɔ, tɛ́ lékó yɔ́ ńtɛ̃ náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ dah mɔ yah ké sɔkɔ.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o em um pano de linho, e o deitou em um sepulcro lavrado na rocha, onde nenhum homem ainda havia sido posto.
54 Tɛ́ lésõlɛ, gblɔ̌y vìnsàhnɔ́ yòh ye sõ̀ Nsyifunɔ tyɩ́, dendal mɩ mɩ yòh yĩnnɛ.
54 E era o dia da preparação, e ia começar o shabat.
55 Syɔ́ nónó-á sõ̀ wil Yesulɛ, Kalile kwil sɔkɔ, pè Yosɛfu sõ̀ tɛ̃ kyɩ diki yõ. Pè kyɩ diki yah mɔ, ànɛ̂ Yesu dáhnmɔ dùkùlɛ ké sɔkɔ.
55 E as mulheres que tinham vindo com ele da Galileia o seguiram também, e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 Képah náh, pè pé syɩ to yuku kwil sɔkɔ, à kyɩ nɩrɩnɔ́, ànɛ̂ làsèkwěl pèplɔ yah sah lékó yĩnnɛ.
56 E elas retornando, prepararam especiarias e unguentos; e no dia do shabat repousaram, conforme o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.