Lucas 10

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Képah náh, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu mɛ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ tikitɔ̃nɩ́ pɔ́ gbãm pɔ́ nínɔ́ yísyɔ́ yah wah, tɛ́ pè tɛkɩ mɔ nímí nímínɛ ǹ yah tĩ̀nnɛ, kwlo ànɛ̂ wley wley pól sɔkɔ, ǹmɔ-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kyɩ pé gblɔ̌y nónó sɔkɔ,
1 Depois disso o Senhor designou outros setenta e dois e os enviou dois a dois, adiante dele, a todas as cidades e lugares para onde ele estava prestes a ir.
2 tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sèmukɔ tɔkɔ tɔkɔ tɛ̃̀ mɛ dò, tɛ́ ké tõ̀npɩbɩlɛ kwéyy. Yé sètɛ̃̀ ni, à tõ̀npɩbɩ náhnáh tɛkɩ mɔ, ǹ sèmukɔ tɔkɔ yĩnnɛ.
2 E lhes disse: "A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Portanto, peçam ao Senhor da colheita que mande trabalhadores para a sua colheita.
3 Yé nɛ n yuku! Tɛ́, yé mɛ á kɩ nɛ, képɔ́pî sɔ̃́, mé n tɛkɩ n mɔ gbɛ̃́npãhlɔ nɩyṍ.
3 Vão! Eu os estou enviando como cordeiros entre lobos.
4 Ǹtɛ, yé káh pɔ́, ànɛ̂ pilki, ànɛ̂ lékyêh tɔkɔ. Yé káh yĩn wɛkɩ nɛy tyɩ́ wɛ̃̀kɩ̀ yah.
4 Não levem bolsa nem saco de viagem nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 Ànɛ̂, yâh kyɩ n de kéte nɛ̂ sɔkɔ, yé wɛy gbennɛ, yé yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Yèvɩnɩ nɛ n mɛ kéte mɛ̀ sɔkɔ.›
5 "Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Paz a esta casa’.
6 Kàh pɔ yɩ̃nɛ nɛy mɛ yèvɩnɩnɛ n yah n kɔ̃ kénɛ kéte sɔkɔ, yé yèvɩnɩ yénmɔnɔ mɛ̀ kɩ pɩ tɛ̃̀ wɔ tyɩ́lɛ, yé mó tɛ̃ nɛ́npɔ́. Képah-à mó pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, yé yèvɩnɩ yénmɔnɔ kɩ ké syɩ pɔ yé tyɩ́.
6 Se houver ali um homem de paz, a paz de vocês repousará sobre ele; se não, ela voltará para vocês.
7 Tõ̀npɩ ye yɩ̃nɛ ǹ tõ̀ pɩ́nɔ́ yõre wɛ́nɔ́lɛ. Képah ye, yâh twah kéte nɛ̂ sɔkɔ, pàh yé kɔ̃ yõke nɛ̂nɛ, yé kè yõ, ànɛ̂ pàh yé kɔ̃ wɔ wɔ kwâh nɛ̂nɛ, yé kè wɔ. Tɛ́, yé káh nɛ n vi n mɔ n twah n kɔ̃ gbéngbèn sɔkɔ.
7 Fiquem naquela casa, e comam e bebam o que lhes derem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 Yâh kyɩ de kwil nɛ̂ sɔkɔ, tɛ́ pè yé tɛ̃́nɔ́ plɛ, pàh kwâh nɛ̂nɛ yé kɔ̃, yé kè yõ.
8 "Quando entrarem numa cidade e forem bem recebidos, comam o que for posto diante de vocês.
9 Yé mó yámpúlɛ n dɛ n mɔ, nónó-á mɛ nɛ́npɔ́. Yé mó nɛ n yo kénɛ kwil tãn tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, Liyel tɔ̃́rɩ́-á yĩni tɛ̃ tɛ pé tyɩ́.
9 Curem os doentes que ali houver e digam-lhes: ‘O Reino de Deus está próximo de vocês’.
10 Ǹtɛ, yâh kyɩ de kwil nɛ̂ sɔkɔ, tɛ́ pè nɛ, yé káh twah pé tyɩ́, yé wil kyɩ pé tɔ́wû tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ, yé mó yo nɛ,
10 Mas quando entrarem numa cidade e não forem bem recebidos, saiam por suas ruas e digam:
11 pé kwil nɛ̀ngbɔ̃ nɛ̂ ńtɛ̃-á tahlɩ yé gbyẽ̂h tyɩ́, yáh kɩ sè kwer kwɛ pè kɔ̃. Ǹtɛ, pè pɩ̃ nɛ, Liyel tɔ̃́rɩ́-á yĩni tɛ̃ tɛ.
11 ‘Até o pó da sua cidade, que se apegou aos nossos pés, sacudimos contra vocês. Fiquem certos disto: O Reino de Deus está próximo’.
12 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ: Liyel tukey tuke sṍlɛ, Sodɔmɩ kwil fṍhnɔ́ ńtɛ̃ kɩ fàhfàh kal kènɛ kwil tyɩ́lɛ.»
12 Eu lhes digo: Naquele dia haverá mais tolerância para Sodoma do que para aquela cidade.
13 Yesu tɔ̃ yɔ̃ sɔkɔ yo kwlo nɔ́pi tyɩ́ sɔkɔ nɛ: «Yèvyãhrɩ mɛ yé yõ, Korasini ànɛ̂ Betisayida tãn! Gbǐl tyi nónó-á pɩ yé tyɩ́, sɛ̃́nkɔ̃-à sõ̀ mɛ pɩ Tiri ànɛ̂ Sidõ tãn tyɩ́, pé Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃́nɔ́ di náhkɩ mɛ mo. Pè náhkɩ mɛ yèkwɔrɩ flɔ mɔ, tɛ́ náhkɩ mɛ pé piki syɩ̃lɛ pé tyípêl nàhnpɩ̃ gbónɔ́ sɔkɔ.
13 "Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque se os milagres que foram realizados entre vocês o fossem em Tiro e Sidom, há muito tempo elas se teriam arrependido, vestindo roupas de saco e cobrindo-se de cinzas.
14 Ǹtɛ, tukey tuke sṍlɛ, Tiri ànɛ̂ Sidõ fṍhnɔ́ kɩ pɩ fàhfàh kal yépi tyɩ́lɛ.
14 Mas no juízo haverá menor rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 Tɛ́, áwɔ-á, Kapɛrnayumi, á se wɛ nɛ, wáh kɩ yɔ̃ dɔkɔ yĩ̂nyõ? Póllɛ! Á kɩ tiki yuku fɔ́ɔ́ lékókwíl nyàh tɛ̃̀-ǹsah.»
15 E você, Cafarnaum: será elevada até o céu? Não; você descerá até ao Hades!
16 Tɛ́ tɔ̃ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Névi nɛ̂-à n nohnɩ yé tyɩ́, ńmɔ tyɩ́ ye tɛ̃̀ n nohnɩ, tɛ́ nɛ̂-à yé yahle, ńmɔ ye tɛ̃̀ yahle ànɛ̂ ń tɛkɩ mɔ́-ò tɔlɛ.»
16 "Aquele que lhes dá ouvidos, está me dando ouvidos; aquele que os rejeita, está me rejeitando; mas aquele que me rejeita, está rejeitando aquele que me enviou".
17 Képah náh, tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ tikitɔ̃nɩ́ pɔ́ gbãm pɔ́ nínɔ́ nɔ́pi pé syɩ pɔ de nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ, mɛ n yo Yesu tyɩ́ nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, ǹmɔ yĩn yõ, sétã̀n ńtɛ̃-á mɛ n sah pépi yóré yõ!
17 Os setenta e dois voltaram alegres e disseram: "Senhor, até os demônios se submetem a nós, em teu nome".
18 Képah tɛ̃̀nɛ, à mɛ yo pé tyɩ́: «Mé sõ̀ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ wɛ, à wil yĩ̂nyõ, à tiki kɛ núkú, à pɔ syɩkɩ pũ̀ sɔ̃́ yikiri yã̌l.
18 Ele respondeu: "Eu vi Satanás caindo do céu como relâmpago.
19 Ǹtɛ, yé yah, mé tɛ̃́nwɛnɔlɛ yé kɔ̃: Yé kɩ n kɔ vyeh, ànɛ̂ mìntyɩ̃ yõ. Ànɛ̂ yé kɩ fɛ̃ sépɛ tǎhkɩ̀lɛ n yɩkɩ, tɛ́ tir yɔ́ ńtɛ̃ náh yé nɔ n pi.
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo; nada lhes fará dano.
20 Tɛ́ yé káh yɛ yé nɩ vɩ sétã̀n sàhnɔ́ ó tyɩ́lɛ yé yóré yõ. Ǹtɛ, yé yé nɩ vɩ nɛ, yé yni-á mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ yĩ̂nyõ.»
20 Contudo, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, mas porque seus nomes estão escritos nos céus".
21 Légbĩ́-ó sɔkɔ, Yesu nɩ kah vɩ Liyel Mírkí gbõ̀ yõ. Képah sɔkɔ, à mɛ nɛ: «Bɔ̌, áwɔ nɛ̂-á yĩ̂nyõ, ànɛ̂ sétáh nɛ́tɛ̃̂nɛ, mé álɛ n gbilki, áwɔ nɛ̂-á tyi nɔ́pi wɔ̃bɩ yɩ̃ pɩ̃́pú, ànɛ̂ lékã́mpu yah, tɛ́ sélɛ wɛ̃́npì wɔ wɛ̃kɩ. Àwe, bɔ̌, áwɔ dyɔ yĩ́ĩ́ tɛ̃̀ ye nɛ kè pɩ sɛ̃́.
21 Naquela hora Jesus, exultando no Espírito Santo, disse: "Eu te louvo, Pai, Senhor do céu e da terra, porque escondeste estas coisas dos sábios e cultos e as revelaste aos pequeninos. Sim, Pai, pois assim foi do teu agrado.
22 Ń sú ye sé póllɛ ń gbõ̀ dahbɩ. Ǹtɛ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh Liyel pilɛ n pnɛ, nɛ́ sú ó náh. Sɛ̃́ ó ye, nɛy tɔ náh súlɛ n pnɛ, nɛ́ pídĩ́ ó náh, ànɛ̂ wǎh mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pé súlɛ nɛ̂ wɛ̃kɩ.»
22 "Todas as coisas me foram entregues por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho o quiser revelar".
23 Képah náh, Yesu ǹ yah vi ǹ tõ̀ sã́hpú tĩ̀nnɛ, tɛ́ yo pépi ó tyɩ́: «Yèvɩnɩ mɛ yé tyɩ́, yépi nónó-á tyi nɔ́pi wɛ.
23 Então ele se voltou para os seus discípulos e lhes disse em particular: "Felizes são os olhos que vêem o que vocês vêem.
24 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ: Liyel tɛ̃ntõnè náhnáh, ànɛ̂ yõ̀tãm náhnáh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé sè wɛ, tɛ́ pè náh sè wɛ. Tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ, yáh nónó noh, pé sè noh, tɛ́ pè náh sé tɔ wɛ noh.»
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram".
25 Légbĩ́nɛ, Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́-ò yɔ́ sõ̀ nɛ, pé Yesu mɔ yah, tɛ́ yuku yĩn, à yo ǹ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, kwɔ́-ò dĩ́, pé se kɩ pɩ sɔ̃́, tɛ́ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ nɩ?
25 Certa ocasião, um perito na lei levantou-se para pôr Jesus à prova e lhe perguntou: "Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna? "
26 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, tir nɛ̂ se wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel tyi sàhnɔ́ sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɩ? Tir nɛ̂ se à mɛ n kar ké sɔkɔ nɩ?
26 "O que está escrito na Lei? ", respondeu Jesus. "Como você a lê? "
27 Dĩ́ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kǎh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ nɛ ńkɛ̃́, á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel tyɩ́-á yɩ̃nɛ kè nɔ á tyɩ́ á nɩ póllɛ, ànɛ̂ á min póllɛ, ànɛ̂ á tǎhkɩ̀ póllɛ, ànɛ̂ á sõnɔ póllɛ. Á ní-ò tɔ tyɩ́ mó nɔ á tyɩ́ á gblɔ̌y tyɩ́ kɔ̃lɛ.
27 Ele respondeu: " ‘Ame o Senhor, o seu Deus de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todas as suas forças e de todo o seu entendimento’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’".
28 Wǎh yo sɛ̃́, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Á yo plɛ. Képahlɛ n pɩ, á kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.»
28 Disse Jesus: "Você respondeu corretamente. Faça isso, e viverá".
29 Ǹtɛ, dĩ́ mɛ̀ sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé gbɩ wɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, à Yesu syah nɛ, nɛ̂ se péwɔ ní-òlɛ nɩ?
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: "E quem é o meu próximo? "
30 Yesu mɛ à syah nɛ: «Dĩ́ yɔ́ ye lésõ wil Yerusalɛmɩ, à mɛ n tiki n yuku Yeriko sɔkɔ, tɛ́ kyɩ wil mɔ yɩ̃́pú yõ. Pè mɛ à tɛ̃ ǹ gbã̀n yî pól tɛ̃ syi, tɛ́ à ko markɩ sah, tɛ́ sɔkɔ.
30 Em resposta, disse Jesus: "Um homem descia de Jerusalém para Jericó, quando caiu nas mãos de assaltantes. Estes lhe tiraram as roupas, espancaram-no e se foram, deixando-o quase morto.
31 Tɛ́, kè pɔ yɩ̃nɛ, sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ yɔ́ mó mɛ n tiki n pi kénɛ wɛ̃̀kɩ̀lɛ. Wǎh pɔ dĩ́ mɛ̀ wɛ, à gbɔ sɔkɔ fɩ́ɩ́.
31 Aconteceu estar descendo pela mesma estrada um sacerdote. Quando viu o homem, passou pelo outro lado.
32 Képah náh, Levi yìkì nɛy yɔ́ tɔ tɔ̃ pɔ yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́. Ǹmɔ tɔ-á à wɛ sɛ̃́, à gbɔ sɔkɔ fɩ́ɩ́.
32 E assim também um levita; quando chegou ao lugar e o viu, passou pelo outro lado.
33 Ǹtɛ, Samarɩ nɛy yɔ́ sõ̀ mɛ n yuku kɔ́lɔ́ sɔkɔ, tɛ́ kyɩ dĩ́ yõ dɔkɔ. Ǹmɔ wɔ-á à wɛ sɛ̃́, ǹ yãm à tɛ̃.
33 Mas um samaritano, estando de viagem, chegou onde se encontrava o homem e, quando o viu, teve piedade dele.
34 À mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂, tɛ́ dìvɛ̃ ànɛ̂ nɩrɩ mɔ ǹ nɩ́y yah, tɛ́ sè pukubi. Tɛ́ mɛ à dɔkɔ mɔ ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ ńkwɛ̃́ndyɩ́kɩ̀ yõ, à yuku ǹnɛ nɛ́pân twáh-ńsah yɔ́ sɔkɔ, à kyɩ yah dah mɔ ǹ tyɩ́ sɔkɔ.
34 Aproximou-se, enfaixou-lhe as feridas, derramando nelas vinho e óleo. Depois colocou-o sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e cuidou dele.
35 Ké dendallɛ, à mɛ pɔ́ plɔ́ nínɔ́ wilki nɛ́pân twáh-ńsah yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kɔ̃, tɛ́ nɛ, à nɛ n yah n dah n mɔ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ sɔkɔ. Ńkɛ̃́, wàh kɩ sɔ̃́ gbõ̀ wilki à kah mɔ képah yõ, pâh pé syɩ pɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh kɩ à dyah kélɛ.»
35 No dia seguinte, deu dois denários ao hospedeiro e disse-lhe: ‘Cuide dele. Quando voltar lhe pagarei todas as despesas que você tiver’.
36 Képah yóntɛnɔ náh, Yesu dĩ́ piki yah nɛ, ǹmɔ tɛ̃̀ sõnɔ sɔkɔ, yɩ̃́pú-á dĩ́ nɛ̂ pɩ yɔ, ǹmɔ ní-ò se nɛ̂ tɛ̃̀nɛ nɛ́pĩ̂ tɔ̃́mɩ́ nɔ́pi sɔkɔ nɩ?
36 "Qual destes três você acha que foi o próximo do homem que caiu nas mãos dos assaltantes? "
37 Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́-ò mɛ à syah nɛ, nɛ̂-á ǹ yãm yah, ǹmɔ-á. Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Á tɔ kyɩ sɛ̃́nkɔ̃lɛ n pɩ.»
37 "Aquele que teve misericórdia dele", respondeu o perito na lei. Jesus lhe disse: "Vá e faça o mesmo".
38 Tɛ́ Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú-á sõ̀ mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ sɛ̃́, à kyɩ de kwílpír yɔ́ sɔkɔ. Tɛ́ kénɛ kwil sê yɔ́ sõ̀ mɛ, pè n ye Martɩlɛ. Ǹmɔ mɛ Yesu tɛ̃ plɛ ǹ gbô.
38 Caminhando Jesus e os seus discípulos, chegaram a um povoado, onde certa mulher chamada Marta o recebeu em sua casa.
39 Tɛ́ gbɛ̃̀ sê yɔ́ sõ̀ mɛ ǹ tyɩ́, pè n ye Marilɛ. Ǹmɔ sõ̀ mɛ pɔ tɛ̃ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu tnɔ̂, à ǹ wɛlɔlɛ n nohnɩ.
39 Maria, sua irmã, ficou sentada aos pés do Senhor, ouvindo-lhe a palavra.
40 Légbĩ́nɛ, Martɩ yah mɛ n vyãh Yesu fèn pɩ́nɔ́ sɔkɔ. À mɛ pɔ yo Yesu tyɩ́ nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, pé gbɛ̃̀ sê-á tõ̀ pól sah péwɔ ó kɔ̃, tɛ́ pɔ tɛ̃ ǹ tnɔ̂, kè kó mɛ tirlɛ ǹ yah nɩ? À kó n yo ǹ tyɩ́, à pélɛ n yohnɩ n mɔ nɩ?
40 Marta, porém, estava ocupada com muito serviço. E, aproximando-se dele, perguntou: "Senhor, não te importas que minha irmã tenha me deixado sozinha com o serviço? Dize-lhe que me ajude! "
41 Ǹtɛ, à mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Martɩ, áwɔ mɛ á gblɔ̌ynɛ n kwlɔ, mɛ á fɔkɔlɛ n sõ tyi náhnáh tyɩ́lɛ.
41 Respondeu o Senhor: "Marta! Marta! Você está preocupada e inquieta com muitas coisas;
42 Ǹtɛ, tir núkú ó tyɩ́ ye yõrelɛ. Mari ye ké pèpɛy yah tɔkɔ, nɛ̂-á kè náh n tɛ̃ n syi n yah n pi ǹ tyɩ́.»
42 todavia apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.