João 9
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Sõ yɔ́lɛ, Yesu sõ̀ mɛ n kɔ n sɔkɔ tɛ́ dĩ́ yɔ́ wɛ, nɛ̂-á sõ̀ mɛ yɩ̃́tũ̂nɛ ǹ dubi gbĩ́ dùkùlɛ.
1 Caminhando, viu Jesus um cego de nascença.
2 Képah sɔkɔ, Yesu tõ̀ sã́hpú à piki yah nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ dĩ́ mɛ̀ dubi yɩ̃́tũ̂nɛ nɩ? Ǹmɔ tyípékè pɩ́nɔ́ se, tĩ̂ ǹ dúbípú tyɩ́ se?
2 Os seus discípulos indagaram dele: Mestre, quem pecou, este homem ou seus pais, para que nascesse cego?
3 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Ǹmɔ, képah náh pɩ ǹ dúbípú tyípékè pɩ́nɔ́ náh à kɔ̃ à dubi yɩ̃́tũ̂nɛ dɛ́! Kè ye pɩ Liyel tyípɩ́nɩ̀ wɛ̃kɩ yĩnnɛ ǹ sɔkɔ.
3 Jesus respondeu: Nem este pecou nem seus pais, mas é necessário que nele se manifestem as obras de Deus.
4 Nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, tyah kyòo sɔkɔ ye á yɩ̃nɛ à tõ̀lɛ n pɩ ǹ tyɩ́. Ńkɛ̃́ lékã̂h mɛ n pi, nɛ̂ sɔkɔ-á nɛy náh fɛ̃ tõ̀ pɩ n pi.
4 Enquanto for dia, cumpre-me terminar as obras daquele que me enviou. Virá a noite, na qual já ninguém pode trabalhar.
5 Máh fyɔ̀ mɛ kèkõyṍ sɔkɔ, ńmɔ ye kèkõyṍ kyòolɛ ń mɛ gbĩ́ pól sɔkɔ.»
5 Por isso, enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Wǎh képah yo tɛ, à sĩn mɔ sétáh tɛ́ kè fãh à kele yɩ̃́tũ̂ dĩ́ yɩ̃́ yah.
6 Dito isso, cuspiu no chão, fez um pouco de lodo com a saliva e com o lodo ungiu os olhos do cego.
7 Tɛ́ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ à kyɩ ǹ yah wu pɛ́kɩ̀ tũ̀nsàhnɔ́ yɔ́ ni sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye Silowelɛ. Silowe kɔ́r ye Tɛ̃ntõ̀ névilɛ. Yɩ̃́tũ̂ dĩ́ mɛ sɔkɔ à kyɩ ǹ yah wu nɛ́npɔ́. Wǎh ǹ syɩ n pi gbĩ́ nɛ̂nɛ, à sõ̀ mɛ n yah.
7 Depois lhe disse: Vai, lava-te na piscina de Siloé {esta palavra significa emissário}. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Képah sɔkɔ, ǹ tnɔ̂ tɛ̃̀pu ànɛ̂ nónó-á ńkɛ̃́nɛ ǹnɛ n wɛ à n nɛ mɛ n ni n syi, pǎh à wɛ pè mɛ yo tũ nɛ, dĩ́ mɛ̀ kó ńkɛ̃́nɛ n kɔ̃ n tɛ̃ nɛ n ni n syi yɔ̀ nɩ?
8 Então os vizinhos e aqueles que antes o tinham visto mendigar perguntavam: Não é este aquele que, sentado, mendigava?
9 Túkù nɛ ǹmɔ-á, túkù mó nɛ ǹmɔ náh, yã̀hnkõ-á à tɔ. Pǎh mɛ képah sɔkɔ, dĩ́ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ péwɔ-á tɔ́tɔ́.
9 Respondiam alguns: É ele. Outros contestavam: De nenhum modo, é um parecido com ele. Ele, porém, dizia: Sou eu mesmo.
10 Wǎh yo sɛ̃́, pè mɛ à piki yah nɛ, ǹ yɩ̃́ se pɩ sɔ̃́ tɛ́ yɩkɩ mɔ nɩ?
10 Perguntaram-lhe, então: Como te foram abertos os olhos?
11 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, dĩ́ nɛ̂-á pè n ye Yesulɛ, ǹmɔ-á fã̀hkɩ̀ pɩ, tɛ́ kè kele pé yɩ̃́ yah, tɛ́ nɛ pé kyɩ pé yah wu Silowe yɔ sɔkɔ. Pé mɛ sɔkɔ kyɩ pé yah wu nɛ́npɔ́, pé mɛ fɛ̃ n yah.
11 Respondeu ele: Aquele homem que se chama Jesus fez lodo, ungiu-me os olhos e disse-me: Vai à piscina de Siloé e lava-te. Fui, lavei-me e vejo.
12 Pè mɛ à syah nɛ, kénɛ dĩ́ se mɛ ńyãh nɩ? À mɛ nɛ pé náh pɩ̃.
12 Interrogaram-no: Onde está esse homem? Respondeu: Não o sei.
13 Képah sɔkɔ, yɩ̃́tũ̂ dĩ́ nɛ̂ yɩ̃́-á yɩkɩ mɔ, pè à tɛ̃ pɔ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú tyɩ́.
13 Levaram então o que fora cego aos fariseus.
14 Tɛ́ mɩ mɩ yòh sõ ye mó tɔ̃ lésõ Yesu fã̀hkɩ̀ pɩ à dĩ́ yɩ̃́ yɩkɩ mɔ.
14 Ora, era sábado quando Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 Képah sɔkɔ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú dĩ́ piki yah nɛ, sɔ̃́ se kè pɩ tɛ́ à fɛ̃ n yah núkúnúkú nɩ? À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, fã̀hkɩ̀-á à pɩ kele pé yɩ̃́ yah, tɛ́ pé mɛ kyɩ pé yah wu, pé mɛ fɛ̃ n yah.
15 Os fariseus indagaram dele novamente de que modo ficara vendo. Respondeu-lhes: Pôs-me lodo nos olhos, lavei-me e vejo.
16 Képah tɛ̃̀nɛ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú túkù sõ̀ mɛ n yo nɛ ńkɛ̃́, dĩ́ mɛ̀ náh fyɔ̀ mɛ mɩ mɩ yòh tɛ̃̀ dêllɛ n tɛ̃, képah-á n wɛ̃kɩ nɛ à náh wil Liyel tyɩ́. Ǹtɛ pé túkù mó mɛ n yo nɛ, tyípêl pɩ́-ò se kɩ fɛ̃ gbǐl nɔ́pi dùkù pɩ sɔ̃́ nɩ? Kǎh pɩ sɛ̃́, pé sõnɔ pɩ sé tyɩ́ tyɩ́lɛ.
16 Diziam alguns dos fariseus: Este homem não é o enviado de Deus, pois não guarda sábado. Outros replicavam: Como pode um pecador fazer tais prodígios? E havia desacordo entre eles.
17 Pè mɛ tɔ̃ pé syɩ dĩ́ mɛ̀ syah nɛ, nɛ̂-á yɩkɩ mɔ ǹ yɩ̃́lɛ, ǹmɔ se kɩ yo sɔ̃́ tɛ̃̀ tyɩ́ sɔkɔ nɩ? Dĩ́ mɛ nɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò-á ǹnɛ.
17 Perguntaram ainda ao cego: Que dizes tu daquele que te abriu os olhos? É um profeta, respondeu ele.
18 Ǹtɛ Nsyifunɔ yõ̀tãm náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé sɛ̃ ké yõ nɛ, yɩ̃́tũ̂-á sõ̀ ǹnɛ, tɛ́ núkúnúkú à mɛ n yah. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè ǹ dúbípú ye pɔ,
18 Mas os judeus não quiseram admitir que aquele homem tivesse sido cego e que tivesse recobrado a vista, até que chamaram seus pais.
19 à pɔ pè piki yah nɛ, pépi pídĩ́ se dĩ́ mɛ̀nɛ nɩ? À se dubi yɩ̃́tũ̂nɛ nɩ? Ǹtɛ à se pɩ sɔ̃́ tɛ́ fɛ̃ n yah núkúnúkú nɩ?
19 E os interrogaram: É este o vosso filho? Afirmais que ele nasceu cego? Pois como é que agora vê?
20 Ǹ dúbípú mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, páh pɩ̃ nɛ pépi pídĩ́-á ǹnɛ; wǎh dubi yɩ̃́tũ̂nɛ.
20 Seus pais responderam: Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego.
21 Ǹtɛ tir nɛ̂ tɛ̃̀ wɔ-á pɩ tɛ́ à fɛ̃ n yah núkúnúkú, pépi náh képah wɔ pɩ̃, pé náh se mó tɔ̃ pɩ̃ nɛ̂-á yɩkɩ mɔ ǹ yɩ̃́lɛ. Ńkɛ̃́ pè à piki yah, wɛ̃́npir náh tɔ̃ ǹnɛ; wǎh kɩ fɛ̃ ké yah yo ǹ gblɔ̌y.
21 Mas não sabemos como agora ficou vendo, nem quem lhe abriu os olhos. Perguntai-o a ele. Tem idade. Que ele mesmo explique.
22 Nsyifunɔ yõ̀tãm tiki sõ̀ mɛ pè tɛ̃, képah ye pè kɔ̃ pè n wɛkɩ sɛ̃́. Nsyifunɔ yõ̀tãm sõ̀ mɛ ké yo sah tɛ nɛ, névi nɛ̂-à kɩ nɛ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-á Yesulɛ, tɛ̃̀-á kɩ yĩni wilki pépi wɛ̃̀kɩ̀ sɔkɔ.
22 Seus pais disseram isso porque temiam os judeus, pois os judeus tinham ameaçado expulsar da sinagoga todo aquele que reconhecesse Jesus como o Cristo.
23 Képah ye, ǹ dúbípú kɔ̃ pè nɛ, wɛ̃́npir náh tɔ̃ ǹnɛ, pè à piki yah.
23 Por isso é que seus pais responderam: Ele tem idade, perguntai-lho.
24 Képah sɔkɔ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú tɔ̃ dĩ́ mɛ̀ ye yah kɛ ní-òlɛ nɛ̂-á lésõ yɩ̃́tũ̂nɛ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ké Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃̀ yõ, à gbɩ yo pé syah. Pépi-á pɩ̃ nɛ ǹ yɩ̃́ yɩ́kɩ́nmɔ-ò dĩ́ mɛ̀nɛ, tyípêl pɩ́-ò-á ǹnɛ.
24 Tornaram a chamar o homem que fora cego, dizendo-lhe: Dá glória a Deus! Nós sabemos que este homem é pecador.
25 Dĩ́ mɛ nɛ, pé náh pɩ̃ tyɩ́pêl pɩ́-ò-à kɩ nɛ̂ ǹnɛ dɛ́! Tyínúkú ó-á péwɔ n pnɛ: Yɩ̃́tũ̂-á sõ̀ pélɛ, ǹtɛ núkúnúkú páh mɛ n yah.
25 Disse-lhes ele: Se esse homem é pecador, não o sei... Sei apenas isto: sendo eu antes cego, agora vejo.
26 Pè mɛ à piki yah nɛ, tir nɛ̂ se Yesu pɩ ǹ tyɩ́ nɩ? Dùkù nɛ̂ se à yɩkɩ mɔ ǹ yɩ̃́lɛ nɩ?
26 Perguntaram-lhe ainda uma vez: Que foi que ele te fez? Como te abriu os olhos?
27 Dĩ́ mɛ nɛ, páh sõ̀ kè yo tɛ pé tyɩ́, tɛ́ pè náh pé níkí sah kè noh. Ǹtɛ sɔ̃́ se tɛ́ pè tɔ̃ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kè yo pé noh kɛ ní-òlɛ nɩ? Pépi tɔ́ se pyě mɛ n yah n kɔ̃ nɛ, pé pɩ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ nɩ?
27 Respondeu-lhes: Eu já vo-lo disse e não me destes ouvidos. Por que quereis tornar a ouvir? Quereis vós, porventura, tornar-vos também seus discípulos?...
28 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, pè tyah ǹnɛ n gbyɔ, tɛ́ nɛ ńkɛ̃́, ǹmɔ-á kénɛ dĩ́ tõ̀ sã́h-òlɛ dɛ́! Pépi tɛ̃̀ wɔlɛ, Moyisi tõ̀ sã́hpú-á pépilɛ.
28 Então eles o cobriram de injúrias e lhe disseram: Tu que és discípulo dele! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Páh pɩ̃ nɛ Liyel-á yo mɔ Moyisi tyɩ́. Ǹtɛ dĩ́ mɛ̀nɛ, pé se ǹ wìl-ǹsah ńtɛ̃nɛ n pnɛ nɩ?
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas deste não sabemos de onde ele é.
30 Pǎh yo sɛ̃́, dĩ́ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, é! Tɛ́ képah-á pyě pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ yɔ̀ sɔ̃́. Pépi náh ǹ wìl-ǹsah pɩ̃ pè yo. Ǹtɛ wǎh péwɔ yɩ̃́ yɩkɩ mɔ dɛ́!
30 Respondeu aquele homem: O que é de admirar em tudo isso é que não saibais de onde ele é, e entretanto ele me abriu os olhos.
31 Pé pól-á pɩ̃ nɛ, Liyel náh tyípêl pɩ́-ò nírílɛ n tɛ̃. Ǹtɛ névi nɛ̂-à pɩ nɛ́gbɩ́lɛ, tɛ́ Liyel dyɔ yĩ́ĩ́ tyilɛ n pɩ, ǎ tɛ̃̀ wɔ nírílɛ n tɛ̃.
31 Sabemos, porém, que Deus não ouve a pecadores, mas atende a quem lhe presta culto e faz a sua vontade.
32 Ǹtɛ kèkõyṍ-á mɛ sɔ̃́, pépi náh kè noh yah nɛ, ǹnɩ̂-á yɩ̃́tũ̂ yɔ́ yɩ̃́ yɩkɩ mɔ, nɛ̂-á dubi yɩ̃́tũ̂nɛ dɛ́!
32 Jamais se ouviu dizer que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Dĩ́ mɛ̀-à sõ̀ mɛ wìl-ǹkɛ̃̂nɛ Liyel tyɩ́, à náh náhkɩ fɛ̃ tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ n pi dò!
33 Se esse homem não fosse de Deus, não poderia fazer nada.
34 Képah tɛ̃̀nɛ, pè à syah nɛ, ǹmɔlɛ dubi ǹ tɔ̂ɔ́ tyípékè ó sɔkɔ, tɛ́ ǹmɔ kɩ pɔ nɛ páh pépilɛ n kwɔ nɩ? Tɛ́ núkú à yĩni wilki kégbɔ́.
34 Responderam-lhe eles: Tu nasceste todo em pecado e nos ensinas?... E expulsaram-no.
35 Képah sɔkɔ, Yesu-á kè noh nɛ pǎh dĩ́ yĩni, à kyɩ à yohnɩ tɛ́ à piki yah nɛ: «Á se sɛ̃ Névi Pídĩ́ yõ?»
35 Jesus soube que o tinham expulsado e, havendo-o encontrado, perguntou-lhe: Crês no Filho do Homem?
36 Dĩ́ mɛ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, nɛ̂ se Névi Pídĩ́ mɛ̀nɛ nɩ? À ǹ tyɩ́ yo pé syah, pé kɔ̃ pé wɛ sɛ̃ ǹ yõ.
36 Respondeu ele: Quem é ele, Senhor, para que eu creia nele?
37 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Á ye à wɛ tɛ. Ǹmɔ ye n yãh álɛ núkúnúkú yɔ̀.»
37 Disse-lhe Jesus: Tu o vês, é o mesmo que fala contigo!
38 Dĩ́-á képah noh sɛ̃́, à nɛ páh sɛ̃ ké yõ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃. Tɛ́ mɛ gbètukunɔ di Yesu yah, à à gbilki.
38 Creio, Senhor, disse ele. E, prostrando-se, o adorou.
39 Képah sɔkɔ, Yesu nɛ: «Gbɩ wah yĩn ye ńmɔ pɔ kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ; nɛ yɩ̃́tũbi yɩ̃́ yɩkɩ mɔ, tɛ́ nónó-á mɛ n yah pépi pɩ yɩ̃́tũbilɛ.»
39 Jesus então disse: Vim a este mundo para fazer uma discriminação: os que não vêem vejam, e os que vêem se tornem cegos.
40 Képah sɔkɔ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú nónó-á sõ̀ mɛ ànɛ̂ Yesulɛ, pépi-á wɛlɔ nɔ́pi noh, pè Yesu piki yah nɛ, ǹtɛ yɩ̃́tũbi se pyě pépi tɔlɛ nɩ?
40 Alguns dos fariseus, que estavam com ele, ouviram-no e perguntaram-lhe: Também nós somos, acaso, cegos?...
41 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yâh sõ̀ mɛ yɩ̃́tũbilɛ, tyípékè náh náhkɩ n mɛ n pi yé yõ. Ǹtɛ núkúnúkú yé nɛ yáh mɛ n yah, képah ye yé tyípékè mɛ yé yõ.»
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fôsseis cegos, não teríeis pecado, mas agora pretendeis ver, e o vosso pecado subsiste.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.