João 4

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 — ausente —
1 Os fariseus ouviram dizer que Jesus estava ganhando mais discípulos e batizava mais pessoas do que João.
2 — ausente —
2 (De fato, não era Jesus quem batizava, e sim os seus discípulos.)
3 — ausente —
3 Quando Jesus ficou sabendo disso, saiu da Judeia e voltou para a Galileia.
4 Tɛ́ képah wɔ sɔkɔ, à sõ̀ yɩ̃nɛ à Samari gbɛ̃̀nyah kɔ kah.
4 No caminho, ele tinha de passar pela região da Samaria.
5 Wǎh n yuku, à kyɩ yĩni tɛ̃ Samari kwil yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Sikarlɛ. Kénɛ kwil mɛ Nsyosɛfu swãh tnɔ̂, nɛ̂-á lésõ ǹ sú Nsyakɔbɩ à kɔ̃.
5 Ele chegou a uma cidade da Samaria, chamada Sicar, que ficava perto das terras que Jacó tinha dado ao seu filho José.
6 Tɛ́ Nsyakɔbɩ kwlɛ̀y sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́. Yesu-á wil kɔ́lɔ́ sɔkɔ tɛ́ kwlɔ, à sõ̀ mɛ kyɩ kɔ̃ tɛ̃ kénɛ kwlɛ̀y yõ. Tɛ́ gbĩ sõ̀ mɛ yõ̀tah sírr kénkɔ̃ sɔkɔ.
6 Ali ficava o poço de Jacó. Era mais ou menos meio-dia quando Jesus, cansado da viagem, sentou-se perto do poço.
7 Képah sɔkɔ, Samari pi yɔ́-á pɔ yɔ dí-ńsah, Yesu mɛ à syah nɛ à ninɛ pé kɔ̃ pé wɔ.
7 Uma mulher samaritana veio tirar água, e Jesus lhe disse:
8 Tɛ́ légbĩ́nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ sɔkɔ yõke yáhndwe-ńsah kwil nɩyṍ.
8 (Os discípulos de Jesus tinham ido até a cidade comprar comida.)
9 Képah sɔkɔ, Samari pi mɛ à syah nɛ, kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ ǹmɔ nɛ̂-á Nsyifulɛ, à kɩ pɔ wɔ wɔ ninɛ n ni péwɔ Samari nɛy tyɩ́ nɩ? Kègbɩ tɛ̃̀ yõ Nsyifunɔ náh ńtyɩ̃́nɔ sõ̀ n pɩ n soh wɛ̃ tyɩ́ ànɛ̂ Samari tãnnɛ.
9 A mulher respondeu: — O senhor é judeu, e eu sou samaritana. Então como é que o senhor me pede água? (Ela disse isso porque os judeus não se dão com os samaritanos.)
10 Wǎh yo sɛ̃́, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Liyel-á nɛ̂nɛ névilɛ n kɔ̃, wâh sõ̀ mɛ kélɛ n pnɛ, tɛ́ pɩ̃ nɛ́dúkú nɛ̂-á n yo n mɔ á tyɩ́ yɔ̀, áwɔ ye náhkɩ sõ̀ ni wɔ wɔ ninɛ ǹ tyɩ́, tɛ́ à náhkɩ ninɛ ǹ kɔ̃ nɛ̂-á minnɛ névilɛ n kɔ̃.»
10 Então Jesus disse:
11 Képah sɔkɔ, pi nɛ pé yõ̀tɛ̃̀, kwlɛ̀ndìkì náh mɛ ǹmɔ tyɩ́, tɛ́ kwlɛ̀y-á mó tɔ̃ mɛ súkúlínɔ́lɛ, à se náhkɩ sõ̀ wɛ ńyãh kénɛ ninɛ nɩ?
11 Ela respondeu: — O senhor não tem balde para tirar água, e o poço é fundo. Como é que vai conseguir essa água da vida?
12 Ńkɛ̃́ pépi náh nɛy Nsyakɔbɩ nɛ̂-á pé kɔ̃ kwlɛ̀y mɛ̀nɛ, tɛ́ ké ni wɔ sɔkɔ ànɛ̂ ǹ wɛ̃́npìlɛ, à tahlɩ ǹ yípɛ̂y tyɩ́, ǹmɔ se kal Nsyakɔbɩ mɛ̀nɛ nɩ?
12 Nosso antepassado Jacó nos deu este poço. Ele, os seus filhos e os seus animais beberam água daqui. Será que o senhor é mais importante do que Jacó?
13 Yesu mɛ nɛ: «Névi nɛ̂-à kwlɛ̀y mɛ̀ ni wɔ, níkì kɩ tɔ̃ pɔ tɛ̃̀ tɛ̃.
13 Então Jesus disse:
14 Ǹtɛ ńmɔ-à ninɛ névi nɛ̂ kɔ̃, tɛ̃̀-à kè wɔ, níkì náh tɔ̃ tɛ̃̀ tɛ̃ n yah n pi póllɛ. Kè kɩ n pɔ n mɔ lègbèr tyɩ́ kɔ̃lɛ tɛ̃̀ sɔkɔ, kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ minnɛ n kɔ̃.»
14 mas a pessoa que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Porque a água que eu lhe der se tornará nela uma fonte de água que dará vida eterna.
15 Képah sɔkɔ, pi à syah nɛ pé yõ̀tɛ̃̀, à pé kɔ̃ kénɛ ninɛ, níkì kɔ̃ kè káh tɔ̃ pélɛ n tɛ̃, ànɛ̂ pé káh tɔ̃ pɔ ásõ̂ yɔ tɛ̃̀ di yĩnnɛ.
15 Então a mulher pediu: — Por favor, me dê dessa água! Assim eu nunca mais terei sede e não precisarei mais vir aqui buscar água.
16 Wǎh yo sɛ̃́, Yesu mɛ nɛ, à kyɩ ǹ pɛ ye pè pɔ ásõ̂.
16 — Vá chamar o seu marido e volte aqui! — ordenou Jesus.
17 Képah sɔkɔ, pi nɛ pɛ náh mɛ pé tyɩ́. Yesu mɛ nɛ, gbɩ-á à yo nɛ pɛ náh mɛ pé tyɩ́.
17 — Eu não tenho marido! — respondeu a mulher. Então Jesus disse:
18 Pɛbɩ nɛ́pĩ̂ kwâl tyɩ́-á à tɛ̃ yah sɔkɔ, tɛ́ nɛ̂ tyɩ́-á tɔ̃ ǹnɛ núkúnúkú yɔ̀, gbɩ-á à yo, ǹ pɛ náh ǹnɛ.
18 pois já teve cinco, e este que você tem agora não é, de fato, seu marido. Sim, você falou a verdade.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, pi mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ pé yõ̀tɛ̃̀, páh kè kyɔmɩ wɛ nɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò-á ǹnɛ.
19 A mulher respondeu: — Agora eu sei que o senhor é um
20 Ńkɛ̃́ pépi náh tãn-á Liyellɛ n gbilki ńyãh sɔkɔ, nɛ́npɔ́-á mɛ yɔ̃lɩ mɛ̀ yõ yàhàh. Ǹtɛ pépi Nsyifunɔ wɔlɛ, pépi n nɛ n yo nɛ, Liyel-á yɩ̃nɛ à nɛ n gbilki ńyãh sɔkɔ, nɛ́npɔ́-á mɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ.
20 Os nossos antepassados adoravam a Deus neste monte , mas vocês, judeus, dizem que Jerusalém é o lugar onde devemos adorá-lo.
21 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pi tyɩ́ nɛ: «Sɛ̃ ń yõ. Sõ yɔ́ mɛ n pi, nɛy náh tɔ̃ pɔ Sú Liyel gbilki n pi yɔ̃lɩ mɛ̀ yõ, képah náh pɩ, Yerusalɛmɩ ńtɛ̃ sɔkɔ.
21 Jesus disse:
22 Yépi Samari tãnnɛ, yě Liyellɛ n gbilki tɛ́ yé náh ǹnɛ n pnɛ. Ǹtɛ ápi Nsyifunɔ tyɩ́ ye Liyel syɔ̃ à pwáhnmɔnɔlɛ n kɔ̃. Képah ye á ǹnɛ n pnɛ, tɛ́ ǹnɛ gbilki.
22 Vocês, samaritanos, não sabem o que adoram, mas nós sabemos o que adoramos porque a salvação vem dos judeus.
23 Ǹtɛ gbĩ yɔ́ mɛ n pi, nɛ̂-á mɛ tɛ núkúnúkú ńtɛ̃nɛ yɔ̀. Képah sɔkɔ ye Sú Liyel gbílkípú kègblɔ kɩ ǹnɛ n gbilki ǹ Mirki gbõ̀ yõ sɔkɔ ànɛ̂ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ. Gbílkínɔ́ mɛ̀ dùkù pɩ́pú névye ye Sú Liyel n nɛ n yah n kɔ̃.
23 Mas virá o tempo, e, de fato, já chegou, em que os verdadeiros adoradores vão adorar o Pai em espírito e em verdade. Pois são esses que o Pai quer que o adorem.
24 Liyellɛ, Mirki ye ǹnɛ. Képah ye, nónó-á ǹnɛ n gbilki, pè yɩ̃nɛ pè ǹnɛ n gbilki ǹ Mirki gbõ̀ yõ, ànɛ̂ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ.»
24 Deus é Espírito, e por isso os que o adoram devem adorá-lo em espírito e em verdade.
25 Képah sɔkɔ, pi à syah nɛ, páh pɩ̃ nɛ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-á kɩ n pɔ n pi, nɛ̂-á pè n ye Kristalɛ. Ǹmɔ-à pɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, wǎh kɩ pɔ tyi pól dùkù yo wah pé tyɩ́.
25 A mulher respondeu: — Eu sei que o
26 Yesu mɛ nɛ: «Ǹmɔ ye ńmɔlɛ, nɛ̂-á n yo n mɔ á tyɩ́ yɔ̀.»
26 Então Jesus afirmou:
27 Wǎh mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ pé syɩ pɔ de. Tɛ́ pǎh pɔ à wɛ à mɛ n yãh ànɛ̂ pilɛ sɛ̃́, kè pé gbã̀n du. Ǹtɛ pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ syi à piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ se à n yah n kɔ̃ pi mɛ̀ tyɩ́, képah náh pɩ, tir nɛ̂ se à n yo ǹ tyɩ́ nɩ?
27 Naquele momento chegaram os seus discípulos e ficaram admirados, pois ele estava conversando com uma mulher. Mas nenhum deles perguntou à mulher o que ela queria. E também não perguntaram a Jesus por que motivo ele estava falando com ela.
28 Képah tɛ̃̀nɛ, pi ǹ ni pĩ́n sah nɛ́npɔ́, tɛ́ to kyɩ kwil nɩyṍ, à kyɩ tyah n yo no tyɩ́ nɛ,
28 Em seguida, a mulher deixou ali o seu pote, voltou até a cidade e disse a todas as pessoas:
29 pè pɔ nɛ n yah dĩ́ yɔ́lɛ, à péwɔ tyípɩ́nɩ̀ pól yo pé tyɩ́ lɛ́! Ǹmɔ káh kɩ nɛ̂ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ dɛ́?
29 — Venham ver o homem que disse tudo o que eu tenho feito. Será que ele é o Messias?
30 Képah sɔkɔ, névye mɛ wil kwil nɩyṍ mɛ n yuku Yesu tnɔ̂.
30 Muitas pessoas saíram da cidade e foram para o lugar onde Jesus estava.
31 Tɛ́ légbĩ́nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ Yesulɛ n ni nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, à yõke yõ kɛ̀!
31 Enquanto isso, os discípulos pediam a Jesus: — Mestre, coma alguma coisa!
32 Ǹtɛ Yesu mɛ pè syah nɛ, yõke yɔ́-á mɛ péwɔ tyɩ́ yõ yõ tɛ̃̀nɛ, nɛ̂-à pépi náh kélɛ n pnɛ.
32 Jesus respondeu:
33 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ wɛ̃nɛ n piki n yah nɛ, ǹnɩ̂ se kɩ mɛ pɔ yõkelɛ à kɔ̃ nɩ?
33 Então os discípulos começaram a perguntar uns aos outros: — Será que alguém já trouxe comida para ele?
34 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, wǎh mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah pɩ́nɔ́ ànɛ̂ ǹ tõ̀ pɩ́ntɛnɔ ye pɩ ńmɔ yõkelɛ.
34 — A minha comida — disse Jesus — é fazer a vontade daquele que me enviou e terminar o trabalho que ele me deu para fazer.
35 Yépi náh ńkɛ̃́nɛ nɛ n yo nɛ, ńwɔ̃́lɔ́ ńyã́h-á tɔ̃ wũ tɛ́ sèmukɔ tɔkɔ gbĩ́ kɩ nɔ di? Ǹtɛ ńmɔ wɔ kɩ yo yé tyɩ́ nɛ, yé yé yey yɔ̃ n yah sèmukɔlɛ kòntɛ̃̀nɔ́lɛ swãh sɔkɔ, tɔkɔ tɔkɔ tɛ̃̀nɛ.
35 Vocês costumam dizer: “Daqui a quatro meses teremos a colheita.” Mas olhem e vejam bem os campos: o que foi plantado já está maduro e pronto para a colheita.
36 Névi nɛ̂-à mɛ sèmukɔlɛ n tɔkɔ, ǹ tõ̀ pɩ́nɔ́ lédyáhnɩ́ mɛ tɛ ǹ tyɩ́; sèmukɔ pɔ́rɩ́ nɛ̂-á à n tuke n mɔ, névye ye nónó-á kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ n pi. Képah sɔkɔ, névi nɛ̂-á mɔ sélɛ, ànɛ̂ névi nɛ̂-á sè tɔkɔ, pé pól kɩ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ pɩ wɛ̃ tyɩ́.
36 Quem colhe recebe o seu salário, e o resultado do seu trabalho é a vida eterna para as pessoas. E assim tanto o que semeia como o que colhe se alegrarão juntos.
37 Képah n wɛ̃kɩ nɛ, gbɩ-á sèmìrkì mɛ̀nɛ, nɛ̂-á n yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Ǹnɩ̂ kɩ sèmukɔ mɔ, tɛ́ ǹnɩ̂ kɩ sè tɔkɔ.›
37 Porque é verdade o que dizem: “Um semeia, e outro colhe.”
38 Yépi náh swãh nɛ̂ tõ, ńmɔ yé tɛkɩ mɔ nɛ, yé kyɩ képah sèmukɔ tɔkɔ. Nósyɔ́ ye tõ̀ pɩ ké sɔkɔ, yépi kɔ̃ yé pɔ wɛ de pé tõ̀ pɩ́nɔ́ yén sõ̀.»
38 Eu mandei vocês colherem onde não trabalharam; outros trabalharam ali, e vocês aproveitaram o trabalho deles.
39 Tɛ́ pi mɛ̀-á sõ̀ wɛy nɛ̂ yo nɛ, dĩ́ mɛ̀-á péwɔ tyípɩ́nɩ̀ pól yo pé tyɩ́, képah yĩnnɛ Samari tãn náhnáh sõ̀ sɛ̃ Yesu yõ kwil mɛ̀ sɔkɔ.
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus porque a mulher tinha dito: “Ele me disse tudo o que eu tenho feito.”
40 Képah ye Samari tãn nɔ́pi-á kyɩ Yesu tyɩ́, pè à ni nɛ à wũ pé tyɩ́. Yesu mɛ wũ nɛ́npɔ́ à sèpĩ̀n nínì pɩ.
40 Quando os samaritanos chegaram ao lugar onde Jesus estava, pediram a ele que ficasse com eles, e Jesus ficou ali dois dias.
41 Képah tɛ̃̀nɛ, névye náhnáh tɔ̃ sɛ̃ Yesu yõ wǎh wɛlɔ nónó yo pè noh sépi yĩnnɛ.
41 E muitos outros creram por causa da mensagem dele.
42 Tɛ́ mɛ tyah n yo pi mɛ̀ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ yóré ó yĩn náh tɔ̃ pépi sɛ̃ Yesu yõ dɛ́! Ńkɛ̃́ pépi ńtɛ̃ tɔ-á ǹ wɛy wɛ noh níkílɛ, tɛ́ pɩ̃ nɛ kègbɩ tɛ̃̀ yõ, ǹmɔ-á ńtyɩ̃́nɔ kèkõyṍ pwáhnmɔ-òlɛ.
42 Eles diziam à mulher: — Agora não é mais por causa do que você disse que nós cremos, mas porque nós mesmos o ouvimos falar. E sabemos que ele é, de fato, o Salvador do mundo.
43 Yesu-á sèpĩ̀n nínì nɔ́pi pɩ tɛ, à yal nɛ́npɔ́ à yuku Kalile gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
43 Depois de ficar dois dias ali, Jesus foi para a região da Galileia.
44 Tɛ́ à mó tɔ̃ lésõ kè yo nɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò náh n tɛ̃ plɛ ǹ sú kwil sɔkɔ.
44 Pois, como ele mesmo disse: “Um profeta não é respeitado na sua própria terra.”
45 Ǹtɛ Kalile tãn tɔ-á lésõ kyɩ Nsyifunɔ yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh sɔkɔ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, tɛ́ Yesu tyípɩ́nɔ́ wɛ sɛ̃́, képah ye wǎh pɔ pɔ pé gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pè mɛ à tɔ̃ sah tɛ̃.
45 Quando chegou à Galileia, os moradores dali o receberam bem. É que eles tinham ido à Festa da Páscoa , em Jerusalém, e tinham visto tudo o que Jesus havia feito lá.
46 Képah sɔkɔ, Yesu sɔkɔ kénɛ gbɛ̃̀nyah kwil mɛ̀ sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye Kanalɛ. Nɛ́npɔ́ sɔkɔ ye lésõ à ni vi mɔ pɩ dìvɛ̃nɛ. Tɛ́ nɛ́-ǹgbɛ̃ yɔ́ lésõ mɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ tyɩ́ Kapɛrnayumi kwil sɔkɔ. Ǹ pídĩ́ náh lésõ mɛ lènɔlɛ.
46 Jesus voltou a Caná da Galileia, onde havia transformado água em vinho. Estava ali um alto funcionário público que morava em Cafarnaum. Ele tinha em casa um filho doente.
47 Wǎh pɔ noh nɛ, Yesu-á mɛ wil Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ à pɔ Kalile sɔkɔ, à mɛ ǹ nyáh sõ kyɩ à ni nɛ, à tiki pɔ Kapɛrnayumi sɔkɔ, à pɔ pé pídĩ́ dɛ mɔ pé kɔ̃; wǎh mɛ n tyah kúnɔ́lɛ.
47 Quando ouviu dizer que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi pedir a ele que fosse a Cafarnaum e curasse o seu filho, que estava morrendo.
48 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pè se yɔ́ kɩ fɛ̃ sɛ̃ yah péwɔ yõ; nɛ́ gbǐl ànɛ̂ gbɛ̃̀ndùnì tyi náh pɩ pè wɛ nɩ?
48 Jesus disse ao funcionário:
49 Ǹtɛ dĩ́ mɛ tɔ̃ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, à tiki pɔ súú péwɔ tĩ̀nnɛ pé dípír káh pɔ ku.
49 Ele respondeu: — Senhor, venha depressa, antes que o meu filho morra!
50 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ syɩ sɔkɔ ǹ tĩ̀nnɛ, ǹ pídĩ́-á dɛ. Dĩ́ mɛ sɛ̃ ǹ wɛy mɛ̀ yõ, tɛ́ ǹ syɩ.
50 — Volte para casa! O seu filho vai viver! — disse Jesus. Ele creu nas palavras de Jesus e foi embora.
51 Wǎh mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ, ǹ tõ̀npɩbɩ pɔ à yohnɩ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ pídĩ́-á dɛ.
51 No caminho encontrou-se com os seus empregados, que disseram: — O seu filho está vivo!
52 À mɛ pè piki yah nɛ, gbĩ́ nɛ̂ se fàhfàh de ǹ tyɩ́ nɩ? Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ńnɩ́nɩ́ gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́ sɔkɔ-á wílvyã́hnɩ̀ à fĩn mɔ.
52 Então ele perguntou a que horas o filho havia começado a melhorar. Os empregados responderam: — Ontem, à uma da tarde, a febre passou.
53 Képah sɔkɔ, dípír sú kè kyɔmɩ wɛ nɛ légbĩ́ mɛ̀-ó sɔkɔ-á Yesu yo pé tyɩ́ nɛ, pé nɛ n yuku, pé pídĩ́-á dɛ. À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ gbô tãn pól sɛ̃ Yesu yõ.
53 Aí o pai lembrou que havia sido naquela mesma hora que Jesus tinha dito: “O seu filho vai viver.” Então ele e toda a família creram em Jesus.
54 Tɛ́ Yesu-á wil Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, à pɔ Kalile gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, képah ye à pɩ gbǐl ní-òlɛ.
54 Esse foi o segundo milagre que Jesus fez depois de ter ido da Judeia para a Galileia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.