João 18
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Wɛlɔ nɔ́pi yóntɛnɔ náh, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú wil sɔkɔ à kyɩ de sésân swãh yɔ́ sɔkɔ Sedrɔ̃ nítókahnɩnɛ.
1 Depois dessas palavras, Jesus saiu com os seus discípulos para além da torrente de Cedron, onde havia um jardim, no qual entrou com os seus discípulos.
2 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ dar tɛ́ wɛ̃nɛ n tuke n mɔ n pɔ nɛ́npɔ́. Képah ye, Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ mɛ vìnɔ́ sɔkɔ Yesu náh, ǹ tɔ sõ̀ nɛ́npɔ́ pɩ̃.
2 Judas, o traidor, conhecia também aquele lugar, porque Jesus ia freqüentemente para lá com os seus discípulos.
3 Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ sràsyíbí tĩ̀nkì ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú tõ. Nsyudasɩ mɛ pépi yah tɛ̃ à pɔ de pélɛ swãh mɛ̀ sɔkɔ. Nɩ̀ sõ̀ mɛ pé tyɩ́ wóhntɛ̃nyĩnnɔlɛ pé gbã̀n sɔkɔ, ànɛ̂ fɔ̀tnɔ̀nɔ́lɛ, à tahlɩ mɛ́fwóyî tyɩ́.
3 Tomou então Judas a coorte e os guardas de serviço dos pontífices e dos fariseus, e chegaram ali com lanternas, tochas e armas.
4 Ǹtɛ tir nɛ̂-á sõ̀ nɛ n pɩ n pi, Yesu-á sõ̀ mɛ kè pɩ̃ sɛ̃́, à nɔ de pé tnɔ̂ tɛ́ pè piki yah nɛ, nɛ̂ se pè n yah n kɔ̃ nɩ?
4 Como Jesus soubesse tudo o que havia de lhe acontecer, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Pè mɛ à syah nɛ, Nasarɛtɩ kwil Yesu-á. À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye.» Tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á kɩ sõ̀ à dahbɩ n pi pé gbõ̀, ǹmɔ sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ gbɔ̀pɔlɛ.
5 Responderam: A Jesus de Nazaré. Sou eu, disse-lhes. {Também Judas, o traidor, estava com eles.}
6 Yesu-á fyɔ̀ yo pé tyɩ́ nɛ péwɔ-á, pè pé syɩ náhsékǔrnnɛ à kyɩ syɩkɩlɩ sétáh.
6 Quando lhes disse Sou eu, recuaram e caíram por terra.
7 À mɛ tɔ̃ ǹ syɩ pè piki yah nɛ, nɛ̂ se pè n yah n kɔ̃ nɩ? Pè mɛ nɛ, Nasarɛtɩ Yesu-á.
7 Perguntou-lhes ele, pela segunda vez: A quem buscais? Disseram: A Jesus de Nazaré.
8 Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Mé ye kè yo tɛ yé tyɩ́ nɛ ńmɔ-á. Ńmɔ-à kɩ nɛ̂ yé n yah n kɔ̃, yé yɛ no nɔ́pi kɔ̃ pè nɛ n yuku.»
8 Replicou Jesus: Já vos disse que sou eu. Se é, pois, a mim que buscais, deixai ir estes.
9 Képah-á pɩ sɛ̃́, wǎh lésõ wɛy nɛ̂ yo sah, kè wil. À lésõ nɛ: «Bɔ̌, wáh nónónɛ ń gbõ̀ dahbɩ, mé náh yɛ pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ yɩkɩ.»
9 Assim se cumpriu a palavra que disse: Dos que me deste não perdi nenhum {Jo 17,12}.
10 Tɛ́ dĩ́ yɔ́ tɔ lésõ mɛ pélɛ pè n ye Malkusilɛ. Sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ ye ǹnɛ. Tɛ́ Simo-Pyɛrɩ tyɩ́ kèkírkì yɔ́ sõ̀ mɛ. À mɛ kè yɔrɩ dɛ à kénɛ dĩ́ gbõ̀yõ̀ sõ̀ níkí kõ kãm.
10 Simão Pedro, que tinha uma espada, puxou dela e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha direita. {O servo chamava-se Malco.}
11 Ǹtɛ Yesu mɛ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ: «Á kèkírkì dyɩ ké gbô sɔkɔ. Á se mɛ n sõ nɛ, Sú Liyel-á yèvyãhrɩ nɛ̂ yah tɔkɔ sah nɛ mé pɔ n pɩ, máh kɩ kè yahle?»
11 Mas Jesus disse a Pedro: Enfia a tua espada na bainha! Não hei de beber eu o cálice que o Pai me deu?
12 Képah náh, sràsyíbí tĩ̀nkì ànɛ̂ pé yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ànɛ̂ Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú mɛ Yesu tɛ̃, tɛ́ à pukubi,
12 Então a coorte, o tribuno e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o ataram.
13 à yuku ǹnɛ An ǹgbò tyɩ́. Kayifi nɛ̂-á sõ̀ sárká syínwìlkìpú yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃nɛ léyílɛ, ǹmɔ dɛ́ndĩ́ ye sõ̀ An mɛ̀nɛ.
13 Conduziram-no primeiro a Anás, por ser sogro de Caifás, que era o sumo sacerdote daquele ano.
14 Tɛ́ kénɛ Kayifi mɛ̀ wɔ ye lésõ vi mɔ pé no Nsyifunɔ yõ̀tãmnɛ nɛ ńkɛ̃́: «Dĩ́ nɛ́núkù-à kɩ ku no pól yĩnnɛ, képah kɩ nɛkɩ kal álɛ.»
14 Caifás fora quem dera aos judeus o conselho: Convém que um só homem morra em lugar do povo.
15 Simo-Pyɛrɩ ànɛ̂ Yesu tõ̀ sã́h-ò yɔ́ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃. Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á sõ̀ mɛ Yesu tõ̀ sã́h-ò mɛ̀nɛ n pnɛ sɛ̃́, ǹmɔ mɛ de yuku Yesulɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô sɔkɔ.
15 Simão Pedro seguia Jesus, e mais outro discípulo. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote e entrou com Jesus no pátio da casa do sumo sacerdote,
16 Ǹtɛ Pyɛrɩ wɔ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ kégbɔ́, gbô yah sɔkɔ. Tɛ́ Yesu tõ̀ sã́h-ò nɛ̂-à sõ̀ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ nɛ́pɩ̃́nɩ́nɛ, ǹmɔ mɛ wil pɔ yo mɔ tõ̀npɩ pi tyɩ́ nɛ̂-á gbô syɩ́kɩ́-òlɛ, tɛ́ Pyɛrɩ kɔ̃ à de.
16 porém Pedro ficou de fora, à porta. Mas o outro discípulo {que era conhecido do sumo sacerdote} saiu e falou à porteira, e esta deixou Pedro entrar.
17 Tɛ́ Pyɛrɩ-á n de, kénɛ tõ̀npɩ pi mɛ̀ mɛ à syah nɛ, ǹmɔ tɔlɛ Yesu mɛ̀ tõ̀ sã́h-ò kó ǹnɛ nɩ? Pyɛrɩ mɛ à syah nɛ, ǹ tõ̀ sã́h-ò náh péwɔlɛ dɛ́!
17 A porteira perguntou a Pedro: Não és acaso também tu dos discípulos desse homem? Não o sou, respondeu ele.
18 Ǹtɛ vɩrɩ sõ̀ mɛ n pɩ. Kǎh pɩ sɛ̃́, tõ̀npɩbɩ ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú sõ̀ mɛ nyàh mɔ sah n wnɛ, tɛ́ Pyɛrɩ tɔ mɛ nyàhlɛ n wnɛ pélɛ.
18 Os servos e os guardas acenderam um fogo, porque fazia frio, e se aqueciam. Com eles estava também Pedro, de pé, aquecendo-se.
19 Tɛ́ Yesu wɔlɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ mɛ tyah ǹmɔlɛ n piki n yah ǹ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ ǹ névye kwɔ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ.
19 O sumo sacerdote indagou de Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Mé sõ̀ mɛ ń wɛynɛ n yo n dal n mɔ no pól yĩ́ yah. Tɛ́ mɛ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ gbĩ́mɛgbĩ́ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, ńyãh sɔkɔ-á Nsyifunɔ pól wɛ̃nɛ n tuke n mɔ. Mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ yo sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ.
20 Jesus respondeu-lhe: Falei publicamente ao mundo. Ensinei na sinagoga e no templo, onde se reúnem os judeus, e nada falei às ocultas.
21 Tɛ́ kwâh nɛ̂ pɩ á ńnɛ n piki n yah sɛ̃́? Nónó-á ń wɛy noh, pépi piki yah nɛ̂-á mé yo. Máh nɛ̂ yo, pépi wɔ kè pɩ̃.»
21 Por que me perguntas? Pergunta àqueles que ouviram o que lhes disse. Estes sabem o que ensinei.
22 Yesu-á fyɔ̀ képah yo, Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú sɔkɔ nɛ̂-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, ǹmɔ Yesu létáh mɩ tɛ́ nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tyɩ́ se à n wɛkɩ sɛ̃́ yɔ̀ nɩ?
22 A estas palavras, um dos guardas presentes deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Máh kɩ mɛ wɛ̀ntùkù wɛkɩ, kélɛ ń wɛ̃kɩ. Ǹtɛ máh kɩ mɛ wɛkɩ plɛ, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ń mɩ?»
23 Replicou-lhe Jesus: Se falei mal, prova-o, mas se falei bem, por que me bates?
24 Képah sɔkɔ, An mɛ Yesu tɛkɩ mɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Kayifi tyɩ́ sɛ̃́ púkúbínɔ́lɛ.
24 {Anás enviou-o preso ao sumo sacerdote Caifás.}
25 Légbĩ́nɛ, Simo-Pyɛrɩ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ nyàhlɛ n wnɛ sɛ̃́. Pè mɛ à piki yah nɛ, ǹmɔ tɔlɛ, dĩ́ mɛ̀ tõ̀ sáh-ò kó ńnɛ nɩ? À mɛ ǹ vyãh kɔ̃lɩ nɛ, ǹ tõ̀ sã́h-ò náh péwɔlɛ dɛ́.
25 Simão Pedro estava lá se aquecendo. Perguntaram-lhe: Não és porventura, também tu, dos seus discípulos? Negou-o, dizendo: Não!
26 Pyɛrɩ-á lésõ dĩ́ nɛ̂ níkí kõ kãm, ǹ tyɩ́ névi yɔ́ lésõ mɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩlɛ. Kénɛ tõ̀npɩ-á Pyɛrɩ wɛ, à à syah nɛ, ǹmɔ-á lésõ pé kyɩ wɛ ànɛ̂ Yesulɛ swãh sɔkɔ.
26 Disse-lhe um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha: Não te vi eu com ele no horto?
27 Pyɛrɩ tɔ̃ ǹ vyãh kɔ̃lɩ. Nɛ́npɔ́ swɔ, sénpɛ gbo.
27 Mas Pedro negou-o outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Képah tɛ̃̀nɛ, pè Yesu tɛ̃ yal Kayifi tĩ̀nnɛ, tɛ́ yuku ǹnɛ Wrome gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃̀-ò tĩ̀nnɛ. Séngbɔ̃́ púpú ye sõ̀ pè pɩ képahlɛ. Pǎh yĩni tɛ̃, Nsyifunɔ yõ̀tãm náh fɛ̃ syi de ǹ gbô sɔkɔ. Pè náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pé gblɔ̌y silki, pé vyãh mó dɛ Nsyifunɔ yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh yõke yṍnɔ́ sɔkɔ.
28 Da casa de Caifás conduziram Jesus ao pretório. Era de manhã cedo. Mas os judeus não entraram no pretório, para não se contaminarem e poderem comer a Páscoa.
29 Kǎh pɩ sɛ̃́, Wrome gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃̀-ò dĩ́ Pilati mɛ wil pɔ pé tnɔ̂ kégbɔ́, à pɔ pè piki yah nɛ, tyítúkù nɛ̂ se dĩ́ mɛ̀ pɩ pè yo nɩ?
29 Saiu, por isso, Pilatos para ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Pè mɛ à syah nɛ, dĩ́ mɛ̀-à sõ̀ mɛ tyítúkù pɩ́-òlɛ ńkɛ̃̂nɛ, pépi se náhkɩ pɔ ǹnɛ ǹmɔ tyɩ́ nɩ?
30 Responderam-lhe: Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue a ti.
31 Képah tɛ̃̀nɛ, Pilati mó Nsyifunɔ syah nɛ, pè nɛ n yuku ǹnɛ, pè kyɩ à tuke pé gblɔ̌y à yɩ̃nɛ pé tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ. Ǹtɛ pé tɔ mɛ à syah nɛ, névi kònmɔnɔ gbàh náh dɛ mɔ pépi tyɩ́.
31 Disse, então, Pilatos: Tomai-o e julgai-o vós mesmos segundo a vossa lei. Responderam-lhe os judeus: Não nos é permitido matar ninguém.
32 Képah sɔkɔ, Yesu-á lésõ nɛ̂ yo sah à ǹ gblɔ̌y ku dùkù tyɩ́ yo wah, kè wil.
32 Assim se cumpria a palavra com a qual Jesus indicou de que gênero de morte havia de morrer {Mt 20,19}.
33 Kǎh pɩ sɛ̃́, Pilati mɛ ǹ syɩ de ǹ gbô sɔkɔ, tɛ́ Yesu ye pɔ piki yah nɛ ńkɛ̃́, ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ?
33 Pilatos entrou no pretório, chamou Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ se sõ tɛ̃ n yo kélɛ á gblɔ̌y, tĩ̂ ǹnɩ̂ se yo ǹ syah kélɛ?»
34 Jesus respondeu: Dizes isso por ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Pilati mɛ à syah nɛ, Nsyifu se yɔ́ péwɔ tɔlɛ nɩ? Ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ yìkì névye ànɛ̂ pé sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm-á pɔ ǹnɛ péwɔ tyɩ́. Tir nɛ̂ se à pɩ nɩ?
35 Disse Pilatos: Acaso sou eu judeu? A tua nação e os sumos sacerdotes entregaram-te a mim. Que fizeste?
36 À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ náh ń tɔ̃́rɩ́ n wil. Kàh sõ̀ mɛ n wil kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ, ń tõ̀npɩbɩ náhkɩ sõ̀ ń fwo syi, mé náh náhkɩ n de n pi Nsyifunɔ yõ̀tãm gbõ̀. Ǹtɛ ɔ̃́ɔ̃ dɛ́, ń tɔ̃́rɩ́ náh wil ásõ̂.»
36 Respondeu Jesus: O meu Reino não é deste mundo. Se o meu Reino fosse deste mundo, os meus súditos certamente teriam pelejado para que eu não fosse entregue aos judeus. Mas o meu Reino não é deste mundo.
37 Képah tɛ̃̀nɛ, Pilati mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, yõ̀tɛ̃̀-á ǹnɛ kɛ̀? À mɛ nɛ: «Áwɔ ńtɛ̃ vyãh sɔkɔ ye kè wil nɛ yõ̀tɛ̃̀-á ńnɛ! Ńmɔ pɔ́nɔ́lɛ kèkõyṍ à pɔ dubi, gbɩ tyɩ́ yo n wah yĩn ye. Nónó-á mɛ gblɔ névyelɛ, pépi kɩ ń tyíyónɔ́lɛ n noh n tɛ̃ yĩn.»
37 Perguntou-lhe então Pilatos: És, portanto, rei? Respondeu Jesus: Sim, eu sou rei. É para dar testemunho da verdade que nasci e vim ao mundo. Todo o que é da verdade ouve a minha voz.
38 Pilati mɛ à piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ se gbɩlɛ nɩ?
38 Disse-lhe Pilatos: Que é a verdade?... Falando isso, saiu de novo, foi ter com os judeus e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 Tɛ́ à yɩ̃nɛ máh dar tɛ́ kélɛ n pɩ sɔ̃́ yé tyɩ́, yimɛyí mé ńkɛ̃́nɛ yé sɔkɔ yɔ́ wilki wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ ǹ fĩn n mɔ yé yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh syah gbĩ́nɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé se mɛ ké tyɩ́ nɛ mé yépi Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ fĩn n mɔ?»
39 Mas é costume entre vós que pela Páscoa vos solte um preso. Quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Képah tɛ̃̀nɛ, pè gbo mɔ tũ nɛ ńkɛ̃́, ɔ̃́ɔ̃, à ǹmɔ sah, à mó Barabasɩ wɔ fĩn mɔ. Tɛ́ kèlékɛ̃ névi ye mó tɔ̃ sõ̀ Barabasɩ mɛ̀nɛ.
40 Então todos gritaram novamente e disseram: Não! A este não! Mas a Barrabás! {Barrabás era um salteador.}
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.