João 18

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Wɛlɔ nɔ́pi yóntɛnɔ náh, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú wil sɔkɔ à kyɩ de sésân swãh yɔ́ sɔkɔ Sedrɔ̃ nítókahnɩnɛ.
1 Tendo Jesus dito isto, saiu com seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim, e com eles ali entrou.
2 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ dar tɛ́ wɛ̃nɛ n tuke n mɔ n pɔ nɛ́npɔ́. Képah ye, Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ mɛ vìnɔ́ sɔkɔ Yesu náh, ǹ tɔ sõ̀ nɛ́npɔ́ pɩ̃.
2 Ora, Judas, que o traía, também conhecia aquele lugar, porque muitas vezes Jesus se reunira ali com os discípulos.
3 Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ sràsyíbí tĩ̀nkì ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú tõ. Nsyudasɩ mɛ pépi yah tɛ̃ à pɔ de pélɛ swãh mɛ̀ sɔkɔ. Nɩ̀ sõ̀ mɛ pé tyɩ́ wóhntɛ̃nyĩnnɔlɛ pé gbã̀n sɔkɔ, ànɛ̂ fɔ̀tnɔ̀nɔ́lɛ, à tahlɩ mɛ́fwóyî tyɩ́.
3 Tendo, pois, Judas tomado a corte e uns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou ali com lanternas archotes e armas.
4 Ǹtɛ tir nɛ̂-á sõ̀ nɛ n pɩ n pi, Yesu-á sõ̀ mɛ kè pɩ̃ sɛ̃́, à nɔ de pé tnɔ̂ tɛ́ pè piki yah nɛ, nɛ̂ se pè n yah n kɔ̃ nɩ?
4 Sabendo, pois, Jesus tudo o que lhe havia de suceder, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Pè mɛ à syah nɛ, Nasarɛtɩ kwil Yesu-á. À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye.» Tɛ́ Nsyudasɩ nɛ̂-á kɩ sõ̀ à dahbɩ n pi pé gbõ̀, ǹmɔ sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ gbɔ̀pɔlɛ.
5 Responderam-lhe: A Jesus, o nazareno. Disse-lhes Jesus: Sou eu. E Judas, que o traía, também estava com eles.
6 Yesu-á fyɔ̀ yo pé tyɩ́ nɛ péwɔ-á, pè pé syɩ náhsékǔrnnɛ à kyɩ syɩkɩlɩ sétáh.
6 Quando Jesus lhes disse: Sou eu, recuaram, e caíram por terra.
7 À mɛ tɔ̃ ǹ syɩ pè piki yah nɛ, nɛ̂ se pè n yah n kɔ̃ nɩ? Pè mɛ nɛ, Nasarɛtɩ Yesu-á.
7 Tornou-lhes então a perguntar: A quem buscais? e responderam: A Jesus, o nazareno.
8 Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Mé ye kè yo tɛ yé tyɩ́ nɛ ńmɔ-á. Ńmɔ-à kɩ nɛ̂ yé n yah n kɔ̃, yé yɛ no nɔ́pi kɔ̃ pè nɛ n yuku.»
8 Replicou-lhes Jesus: Já vos disse que sou eu; se, pois, é a mim que buscais, deixai ir estes;
9 Képah-á pɩ sɛ̃́, wǎh lésõ wɛy nɛ̂ yo sah, kè wil. À lésõ nɛ: «Bɔ̌, wáh nónónɛ ń gbõ̀ dahbɩ, mé náh yɛ pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ yɩkɩ.»
9 para que se cumprisse a palavra que dissera: Dos que me tens dado, nenhum deles perdi.
10 Tɛ́ dĩ́ yɔ́ tɔ lésõ mɛ pélɛ pè n ye Malkusilɛ. Sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ ye ǹnɛ. Tɛ́ Simo-Pyɛrɩ tyɩ́ kèkírkì yɔ́ sõ̀ mɛ. À mɛ kè yɔrɩ dɛ à kénɛ dĩ́ gbõ̀yõ̀ sõ̀ níkí kõ kãm.
10 Então Simão Pedro, que tinha uma espada, desembainhou-a e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. O nome do servo era Malco.
11 Ǹtɛ Yesu mɛ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ: «Á kèkírkì dyɩ ké gbô sɔkɔ. Á se mɛ n sõ nɛ, Sú Liyel-á yèvyãhrɩ nɛ̂ yah tɔkɔ sah nɛ mé pɔ n pɩ, máh kɩ kè yahle?»
11 Disse, pois, Jesus a Pedro: Mete a tua espada na bainha; não hei de beber o cálice que o Pai me deu?
12 Képah náh, sràsyíbí tĩ̀nkì ànɛ̂ pé yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ànɛ̂ Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú mɛ Yesu tɛ̃, tɛ́ à pukubi,
12 Então a escolta, e o comandante, e os guardas dos judeus prenderam a Jesus, e o maniataram.
13 à yuku ǹnɛ An ǹgbò tyɩ́. Kayifi nɛ̂-á sõ̀ sárká syínwìlkìpú yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃nɛ léyílɛ, ǹmɔ dɛ́ndĩ́ ye sõ̀ An mɛ̀nɛ.
13 E conduziram-no primeiramente a Anás; pois era sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Tɛ́ kénɛ Kayifi mɛ̀ wɔ ye lésõ vi mɔ pé no Nsyifunɔ yõ̀tãmnɛ nɛ ńkɛ̃́: «Dĩ́ nɛ́núkù-à kɩ ku no pól yĩnnɛ, képah kɩ nɛkɩ kal álɛ.»
14 Ora, Caifás era quem aconselhara aos judeus que convinha morrer um homem pelo povo.
15 Simo-Pyɛrɩ ànɛ̂ Yesu tõ̀ sã́h-ò yɔ́ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃. Képah sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á sõ̀ mɛ Yesu tõ̀ sã́h-ò mɛ̀nɛ n pnɛ sɛ̃́, ǹmɔ mɛ de yuku Yesulɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô sɔkɔ.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam a Jesus. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote, e entrou com Jesus no pátio do sumo sacerdote,
16 Ǹtɛ Pyɛrɩ wɔ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ kégbɔ́, gbô yah sɔkɔ. Tɛ́ Yesu tõ̀ sã́h-ò nɛ̂-à sõ̀ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ nɛ́pɩ̃́nɩ́nɛ, ǹmɔ mɛ wil pɔ yo mɔ tõ̀npɩ pi tyɩ́ nɛ̂-á gbô syɩ́kɩ́-òlɛ, tɛ́ Pyɛrɩ kɔ̃ à de.
16 enquanto Pedro ficava da parte de fora, à porta. Saiu, então, o outro discípulo que era conhecido do sumo sacerdote, falou à porteira, e levou Pedro para dentro.
17 Tɛ́ Pyɛrɩ-á n de, kénɛ tõ̀npɩ pi mɛ̀ mɛ à syah nɛ, ǹmɔ tɔlɛ Yesu mɛ̀ tõ̀ sã́h-ò kó ǹnɛ nɩ? Pyɛrɩ mɛ à syah nɛ, ǹ tõ̀ sã́h-ò náh péwɔlɛ dɛ́!
17 Então a porteira perguntou a Pedro: Não és tu também um dos discípulos deste homem? Respondeu ele: Não sou.
18 Ǹtɛ vɩrɩ sõ̀ mɛ n pɩ. Kǎh pɩ sɛ̃́, tõ̀npɩbɩ ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú sõ̀ mɛ nyàh mɔ sah n wnɛ, tɛ́ Pyɛrɩ tɔ mɛ nyàhlɛ n wnɛ pélɛ.
18 Ora, estavam ali os servos e os guardas, que tinham acendido um braseiro e se aquentavam, porque fazia frio; e também Pedro estava ali em pé no meio deles, aquentando-se.
19 Tɛ́ Yesu wɔlɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ mɛ tyah ǹmɔlɛ n piki n yah ǹ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ ǹ névye kwɔ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Mé sõ̀ mɛ ń wɛynɛ n yo n dal n mɔ no pól yĩ́ yah. Tɛ́ mɛ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ gbĩ́mɛgbĩ́ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, ńyãh sɔkɔ-á Nsyifunɔ pól wɛ̃nɛ n tuke n mɔ. Mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ yo sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ.
20 Respondeu-lhe Jesus: Eu tenho falado abertamente ao mundo; eu sempre ensinei nas sinagogas e no templo, onde todos os judeus se congregam, e nada falei em oculto.
21 Tɛ́ kwâh nɛ̂ pɩ á ńnɛ n piki n yah sɛ̃́? Nónó-á ń wɛy noh, pépi piki yah nɛ̂-á mé yo. Máh nɛ̂ yo, pépi wɔ kè pɩ̃.»
21 Por que me perguntas a mim? pergunta aos que me ouviram o que é que lhes falei; eis que eles sabem o que eu disse.
22 Yesu-á fyɔ̀ képah yo, Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú sɔkɔ nɛ̂-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, ǹmɔ Yesu létáh mɩ tɛ́ nɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tyɩ́ se à n wɛkɩ sɛ̃́ yɔ̀ nɩ?
22 E, havendo ele dito isso, um dos guardas que ali estavam deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Máh kɩ mɛ wɛ̀ntùkù wɛkɩ, kélɛ ń wɛ̃kɩ. Ǹtɛ máh kɩ mɛ wɛkɩ plɛ, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ń mɩ?»
23 Respondeu-lhe Jesus: Se falei mal, dá testemunho do mal; mas, se bem, por que me feres?
24 Képah sɔkɔ, An mɛ Yesu tɛkɩ mɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Kayifi tyɩ́ sɛ̃́ púkúbínɔ́lɛ.
24 Então Anás o enviou, maniatado, a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Légbĩ́nɛ, Simo-Pyɛrɩ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ nyàhlɛ n wnɛ sɛ̃́. Pè mɛ à piki yah nɛ, ǹmɔ tɔlɛ, dĩ́ mɛ̀ tõ̀ sáh-ò kó ńnɛ nɩ? À mɛ ǹ vyãh kɔ̃lɩ nɛ, ǹ tõ̀ sã́h-ò náh péwɔlɛ dɛ́.
25 E Simão Pedro ainda estava ali, aquentando-se. Perguntaram-lhe, pois: Não és também tu um dos seus discípulos? Ele negou, e disse: Não sou.
26 Pyɛrɩ-á lésõ dĩ́ nɛ̂ níkí kõ kãm, ǹ tyɩ́ névi yɔ́ lésõ mɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩlɛ. Kénɛ tõ̀npɩ-á Pyɛrɩ wɛ, à à syah nɛ, ǹmɔ-á lésõ pé kyɩ wɛ ànɛ̂ Yesulɛ swãh sɔkɔ.
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha, disse: Não te vi eu no jardim com ele?
27 Pyɛrɩ tɔ̃ ǹ vyãh kɔ̃lɩ. Nɛ́npɔ́ swɔ, sénpɛ gbo.
27 Pedro negou outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Képah tɛ̃̀nɛ, pè Yesu tɛ̃ yal Kayifi tĩ̀nnɛ, tɛ́ yuku ǹnɛ Wrome gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃̀-ò tĩ̀nnɛ. Séngbɔ̃́ púpú ye sõ̀ pè pɩ képahlɛ. Pǎh yĩni tɛ̃, Nsyifunɔ yõ̀tãm náh fɛ̃ syi de ǹ gbô sɔkɔ. Pè náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pé gblɔ̌y silki, pé vyãh mó dɛ Nsyifunɔ yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh yõke yṍnɔ́ sɔkɔ.
28 Depois conduziram Jesus da presença de Caifás para o pretório; era de manhã cedo; e eles não entraram no pretório, para não se contaminarem, mas poderem comer a páscoa.
29 Kǎh pɩ sɛ̃́, Wrome gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃̀-ò dĩ́ Pilati mɛ wil pɔ pé tnɔ̂ kégbɔ́, à pɔ pè piki yah nɛ, tyítúkù nɛ̂ se dĩ́ mɛ̀ pɩ pè yo nɩ?
29 Então Pilatos saiu a ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Pè mɛ à syah nɛ, dĩ́ mɛ̀-à sõ̀ mɛ tyítúkù pɩ́-òlɛ ńkɛ̃̂nɛ, pépi se náhkɩ pɔ ǹnɛ ǹmɔ tyɩ́ nɩ?
30 Responderam-lhe: Se ele não fosse malfeitor, não to entregaríamos.
31 Képah tɛ̃̀nɛ, Pilati mó Nsyifunɔ syah nɛ, pè nɛ n yuku ǹnɛ, pè kyɩ à tuke pé gblɔ̌y à yɩ̃nɛ pé tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ. Ǹtɛ pé tɔ mɛ à syah nɛ, névi kònmɔnɔ gbàh náh dɛ mɔ pépi tyɩ́.
31 Disse-lhes, então, Pilatos: Tomai-o vós, e julgai-o segundo a vossa lei. Disseram-lhe os judeus: A nós não nos é lícito tirar a vida a ninguém.
32 Képah sɔkɔ, Yesu-á lésõ nɛ̂ yo sah à ǹ gblɔ̌y ku dùkù tyɩ́ yo wah, kè wil.
32 Isso foi para que se cumprisse a palavra que dissera Jesus, significando de que morte havia de morrer.
33 Kǎh pɩ sɛ̃́, Pilati mɛ ǹ syɩ de ǹ gbô sɔkɔ, tɛ́ Yesu ye pɔ piki yah nɛ ńkɛ̃́, ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ?
33 Pilatos, pois, tornou a entrar no pretório, chamou a Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ se sõ tɛ̃ n yo kélɛ á gblɔ̌y, tĩ̂ ǹnɩ̂ se yo ǹ syah kélɛ?»
34 Respondeu Jesus: Dizes isso de ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Pilati mɛ à syah nɛ, Nsyifu se yɔ́ péwɔ tɔlɛ nɩ? Ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ yìkì névye ànɛ̂ pé sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm-á pɔ ǹnɛ péwɔ tyɩ́. Tir nɛ̂ se à pɩ nɩ?
35 Replicou Pilatos: Porventura sou eu judeu? O teu povo e os principais sacerdotes entregaram-te a mim; que fizeste?
36 À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ náh ń tɔ̃́rɩ́ n wil. Kàh sõ̀ mɛ n wil kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ, ń tõ̀npɩbɩ náhkɩ sõ̀ ń fwo syi, mé náh náhkɩ n de n pi Nsyifunɔ yõ̀tãm gbõ̀. Ǹtɛ ɔ̃́ɔ̃ dɛ́, ń tɔ̃́rɩ́ náh wil ásõ̂.»
36 Respondeu Jesus: O meu reino não é deste mundo; se o meu reino fosse deste mundo, pelejariam os meus servos, para que eu não fosse entregue aos judeus; entretanto o meu reino não é daqui.
37 Képah tɛ̃̀nɛ, Pilati mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, yõ̀tɛ̃̀-á ǹnɛ kɛ̀? À mɛ nɛ: «Áwɔ ńtɛ̃ vyãh sɔkɔ ye kè wil nɛ yõ̀tɛ̃̀-á ńnɛ! Ńmɔ pɔ́nɔ́lɛ kèkõyṍ à pɔ dubi, gbɩ tyɩ́ yo n wah yĩn ye. Nónó-á mɛ gblɔ névyelɛ, pépi kɩ ń tyíyónɔ́lɛ n noh n tɛ̃ yĩn.»
37 Perguntou-lhe, pois, Pilatos: Logo tu és rei? Respondeu Jesus: Tu dizes que eu sou rei. Eu para isso nasci, e para isso vim ao mundo, a fim de dar testemunho da verdade. Todo aquele que é da verdade ouve a minha voz.
38 Pilati mɛ à piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ se gbɩlɛ nɩ?
38 Perguntou-lhe Pilatos: Que é a verdade? E dito isto, de novo saiu a ter com os judeus, e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 Tɛ́ à yɩ̃nɛ máh dar tɛ́ kélɛ n pɩ sɔ̃́ yé tyɩ́, yimɛyí mé ńkɛ̃́nɛ yé sɔkɔ yɔ́ wilki wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ ǹ fĩn n mɔ yé yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh syah gbĩ́nɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé se mɛ ké tyɩ́ nɛ mé yépi Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ fĩn n mɔ?»
39 Tendes, porém, por costume que eu vos solte alguém por ocasião da páscoa; quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Képah tɛ̃̀nɛ, pè gbo mɔ tũ nɛ ńkɛ̃́, ɔ̃́ɔ̃, à ǹmɔ sah, à mó Barabasɩ wɔ fĩn mɔ. Tɛ́ kèlékɛ̃ névi ye mó tɔ̃ sõ̀ Barabasɩ mɛ̀nɛ.
40 Então todos tornaram a clamar dizendo: Este não, mas Barrabás. Ora, Barrabás era salteador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.