Atos 3
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Képah sɔkɔ, sõ yɔ́lɛ Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ sõ̀ mɛ n yuku gbèkãm gbĩ́ Liyel ní-ńsah, Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ.
1 Pedro e João iam subindo ao templo para rezar à hora nona.
2 Tɛ́ dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ gbáhkɩ̀ núkúlɛ ǹ dubi gbĩ́ dùkùlɛ. Sõmɛsṍ, pè sõ̀ ńkɛ̃́nɛ à twah n pɔ n sah Liyel ní-ńsah gbô dé-ńsah yah sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye dé-ńsah Kètǎrlɛ, à kɔ̃ ǎ pɔ́lɛ n ni n syi ké sɔkɔ dépú tyɩ́.
2 Nisto levavam um homem que era coxo de nascença e que punham todos os dias à porta do templo, chamada Formosa, para que pedisse esmolas aos que entravam no templo.
3 Wǎh Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ wɛ pè n tyah dénɔ́lɛ ké sɔkɔ, à pɔ́ ni pé tyɩ́.
3 Quando ele viu que Pedro e João iam entrando no templo, implorou a eles uma esmola.
4 Képah sɔkɔ, pè à gbah yah, tɛ́ Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à pé yah yĩ́ĩ́.
4 Pedro fitou nele os olhos, como também João, e disse: Olha para nós.
5 Wǎh yo sɛ̃́, dĩ́ sõ̀ wɛ nɛ, páh kɩ kwâh yɔ́ wɛ n syi n pi pé tyɩ́, tɛ́ tyah pélɛ n gbah n yah.
5 Ele os olhou com atenção esperando receber deles alguma coisa.
6 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pɔ́ ànɛ̂ sã́n náh mɛ pé tyɩ́, ǹtɛ kwâh nɛ̂-á mɛ pé tyɩ́, páh kɩ kélɛ à kɔ̃. Tɛ́ nɛ: «Nasarɛtɩ Yesu Krista yĩn yõ, yuku nɛ n kɔ!»
6 Pedro, porém, disse: Não tenho nem ouro nem prata, mas o que tenho eu te dou: em nome de Jesus Cristo Nazareno, levanta-te e anda!
7 Tɛ́ mɛ ǹ gbõ̀yõ̀ sɔkɔ tɛ̃, à à yilki sah. Nɛ́npɔ́ swɔ, sèkùkù dĩ́ gbyẽ̂h ànɛ̂ ǹ létṍhnɩ̀ sũ.
7 E tomando-o pela mão direita, levantou-o. Imediatamente os pés e os tornozelos se lhe firmaram. De um salto pôs-se de pé e andava.
8 À núkú yɔkɔ syɩkɩ ǹ gbyẽ̂h yõ, à tyah n kɔ, tɛ́ de pélɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, mɛ n kɔ, tɛ́ n yɔkɔ n syɩkɩ, à Liyellɛ n gbilki.
8 Entrou com eles no templo, caminhando, saltando e louvando a Deus.
9 No pól à wɛ à mɛ n kɔ, mɛ Liyellɛ n gbilki.
9 Todo o povo o viu andar e louvar a Deus.
10 Pè mɛ à yah pɩ̃ nɛ, ǹmɔ-á ńkɛ̃́nɛ n tɛ̃ ǹ nɛ n ni n syi Liyel ní-ńsah gbô dé-ńsah sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye dé-ńsah Kètǎrlɛ. Tɛ́ tir nɛ̂-á pɩ ǹ tyɩ́, képah sõ̀ mɛ kah pɩ yáh-ńsah tyɛ́nɔ́ ànɛ̂ gbɛ̃̀ndùnìnɛ no pól tyɩ́.
10 Reconheceram ser o mesmo coxo que se sentava para mendigar à porta Formosa do templo, e encheram-se de espanto e pasmo pelo que lhe tinha acontecido.
11 Képah sɔkɔ, sèkùkù dĩ́ náh tɔ̃ sõ̀ mɛ ǹ syɩ Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ náh. Tɛ́ gbɛ̃̀ndùnì kàhnmɔnɔ tɛ̃̀ tyɩ́, névye to pɔ pè mɔ gbɩ̃ Liyel ní-ńsah gbô párn yɔ́ sõ̀, nɛ̂-á pè n ye Salomo párnnɛ.
11 Como ele se conservava perto de Pedro e João, uma multidão de curiosos afluiu a eles no pórtico chamado Salomão.
12 Pyɛrɩ-á képah wɛ sɛ̃́, à yo tɔ́wû tyɩ́ nɛ: «Yisrayel tãn, kwâh nɛ̂ pɩ, tɛ́ tir mɛ̀ pɩ́nɔ́ yé gbã̀n du wɛ́? Kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ yé álɛ n gbah n yah sɛ̃́? Yé káh wɛ nɛ ápi yɛ̃́ngbɛ̃́ tɛ̃́nwɛnɔ, képah náh pɩ, á Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃́nɔ́ pèpɛy-á pɩ dĩ́ mɛ̀nɛ à kɔ̃ à kɔ dɛ́?
12 À vista disso, falou Pedro ao povo: Homens de Israel, por que vos admirais assim? Ou por que fitais os olhos em nós, como se por nossa própria virtude ou piedade tivéssemos feito este homem andar?
13 Á náh tãn nónó-á pɩ Abrahmɩ, ànɛ̂ Yisakɩ, ànɛ̂ Nsyakɔbɩ, ànɛ̂ pé no tɛ́lɔ́lɛ, pépi Liyel ye gbílkínɔ́ sah ǹ tõ̀npɩ Yesu yõ, ǹmɔ nɛ̂-á yé dahbɩ yõ̀tãm gbõ̀, tɛ́ à yahle gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Pilati yĩ́ yah. Tɛ́ Pilati mó tɔ̃ sõ̀ kè yah tɔkɔ nɛ, pé à fĩn mɔ.
13 O Deus de Abraão, de Isaac, de Jacó, o Deus de nossos pais glorificou seu servo Jesus, que vós entregastes e negastes perante Pilatos, quando este resolvera soltá-lo.
14 Ǹtɛ ǹmɔ nɛ̂-á mɛ Liyel tyɩ́ yõ, tɛ́ mɛ nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah, yé ǹmɔ yahle, tɛ́ pyě nɛ́kókè mɔ́-ò wɔ fĩ́nmɔnɔ yah kɔ̃.
14 Mas vós renegastes o Santo e o Justo e pedistes que se vos desse um homicida.
15 Tɛ́ min nɛ́tɛ̃̂ Yesu nɛ̂-á yé ko mɔ, yépi ńtɛ̃ ye kè wɛ yĩ́nɛ, Liyel mɛ ǹ lékó yilki mɔ.
15 Matastes o Príncipe da vida, mas Deus o ressuscitou dentre os mortos: disso nós somos testemunhas.
16 Dĩ́ nɛ̂-á yé n yah yɔ̀, yé ǹnɛ n pnɛ. Yesu yĩn yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ sɔkɔ ye ǹ gbyẽ̂h mɛ sũ. Yé pól yĩ́ yah ye Yesu yõ sɛ̃́nɔ́ dĩ́ mɛ̀ dɛ mɔ pnɛ́pnɛ́ yɔ̀ dɛ́!
16 Em virtude da fé em seu nome foi que esse mesmo nome consolidou este homem, que vedes e conheceis. Foi a fé em Jesus que lhe deu essa cura perfeita, à vista de todos vós.
17 Ǹtɛ núkúnúkú, á no, mé pɩ̃ nɛ ǹpɩ̃̀-ǹkɛ̃̂ sɔkɔ-á yépi ànɛ̂ yé yõ̀tãm ko mɔ Yesulɛ.
17 Agora, irmãos, sei que o fizestes por ignorância, como também os vossos chefes.
18 Tɛ́ Liyel-á lésõ ǹ tɛ̃ntõ̀ syínyopu pól kɔ̃, pè nɛ̂ yo sah di mónɔ́lɛ nɛ, Krista-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ, képah ye à pɩ yɔ̀.
18 Deus, porém, assim cumpriu o que já antes anunciara pela boca de todos os profetas: que o seu Cristo devia padecer.
19 Kǎh pɩ sɛ̃́, yé yé nnɔ vi mɔ, yè mó Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃, à kɔ̃ à yé tyípêl yɔ̃ mɔ yé kɔ̃.
19 Arrependei-vos, portanto, e convertei-vos para serem apagados os vossos pecados.
20 Képah sɔkɔ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel kɩ yèvɩnɩ gbĩ́nɛ yé kɔ̃, tɛ́ kɩ Yesu Krista tɛkɩ mɔ yé kɔ̃, wǎh sõ̀ nɛ̂ yah wilki sah yépi yĩnnɛ.
20 Virão, assim, da parte do Senhor os tempos de refrigério, e ele enviará aquele que vos é destinado: Cristo Jesus.
21 Ǹtɛ núkúnúkú, à yɩ̃nɛ à tɛ̃ yĩ̂nyõ, fɔ́ɔ́ kè kyɩ syɩ tyi pól tɔ̃́nsàhnɔ́ tyɩ́, sépi nónó-á Liyel ǹ tɛ̃ntõ̀ syínyopu kɔ̃ pè sè yo sah ǹgbò dùkùlɛ, pépi nónó-á mɛ ǹ tyɩ́ yõ.
21 É necessário, porém, que o céu o receba até os tempos da restauração universal, da qual falou Deus outrora pela boca dos seus santos profetas.
22 Moyisi kè yo sah ǹgbòlɛ nɛ ńkɛ̃́: ‹Yé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel kɩ yé sɔkɔ nɛy yɔ́ wilki mɔ yé kɔ̃ n pi, à kɩ pɔ pɩ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-òlɛ ńmɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́ ǹ wɛlɔ pól sɔkɔ.
22 Já dissera Moisés: O Senhor, nosso Deus, vos suscitará dentre vossos irmãos um profeta semelhante a mim: a este ouvireis em tudo o que ele vos disser.
23 Tɛ́ nɛ̂-à yahle sàhnɔ́lɛ ǹ tyɩ́ yõ, tɛ̃̀ tyɩ́ kɩ yɩkɩ, à kɩ ku to Liyel wɛ̃́npì wrɔ́.›
23 Todo aquele que não ouvir esse profeta será exterminado do meio do povo {Dt 18,15.19}.
24 Ǹtɛ gbĩ nɛ̂-á yé n wnɛ yɔ̀, képah tyɩ́ ye Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Samuyɛlɩ yo sah ǹ mɛ gbĩ́ dùkùlɛ, à tahlɩ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tɛ́lɔ́ tyɩ́, nónó pól-á pɔ ǹmɔ tyɩ́ náh.
24 Todos os profetas, que têm falado sucessivamente desde Samuel, anunciaram estes dias.
25 Yé yah, Liyel-á tyi nónó pól yo ǹ tɛ̃ntõ̀ syínyopu tyɩ́, yépi yĩn ye à yo sélɛ, à tahlɩ wǎh lésõ yégbékè kwrɔ́nmɔnɔ nɛ̂ pɩ yé náh tãn tyɩ́, nɛ̂-á à yo Abrahmɩ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́: ‹Áwɔ pétóbé gbõ̀ yõ, kèkõyṍ névye pól kɩ ń pèpɔrɩ wɛ.› Kénɛ yégbékè kwrɔ́nmɔnɔ nɛ̂-á à pɩ yé náh tãnnɛ yɔ̀, yépi tɔ vyãh mɛ ké sɔkɔ dò!
25 Vós sois filhos dos profetas e da aliança que Deus estabeleceu com os nossos pais, quando disse a Abraão: Na tua descendência serão abençoadas todas as famílias da terra {Gn 22,18}.
26 Yépi ǹgbò tyɩ́ ye Liyel tɛkɩ mɔ ǹ tõ̀npɩ Yesulɛ pèpɔrɩ pɩ yĩnnɛ yé tyɩ́ nɛ, à yé pól nɛ́núkù núkú yohnɩ n mɔ yé kɔ̃ yé tyítúkúnì pɩ́nɔ́ yal n mɔ.»
26 Foi em primeiro lugar para vós que Deus suscitou o seu servo, para vos abençoar, a fim de que cada um se aparte da sua iniqüidade.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.