2 Coríntios 11

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Yé náh wɛ di, mé mɛ ké tyɩ́ nɛ yé ń vî tyi sṍmnɔ́ pɩ yah sɛ̃́ kwéy. Ũ̀ṹ, yé ń sṍmnɔ́ pɩ.
1 Quisera eu me suportásseis um pouco na minha loucura! Suportai-me, porém, ainda.
2 Mé mɛ yé gbɩ̃ mɔ sah pɛ núkú ó tyɩ́, nɛ̂-á pɩ Kristalɛ, kɩ pɔ yélɛ à kɔ̃ n pi dĩ́ tyɩ́ pɩ̃́-ńkɛ̃̂ sénpir sɔ̃́ nɛ̂-á mɛ yályál Liyel yah. Képah ye, yé tyɩ́ mɛ ń nɩlɛ n yɔrɩ sɔ̃́-á kè Liyel nɩlɛ n yɔrɩ.
2 Porque estou zeloso de vós com zelo de Deus; porque vos tenho preparado para vos apresentar como uma virgem pura a um marido, a saber, a Cristo.
3 Ǹtɛ tíkí mɛ ń tɛ̃ nɛ yé sõnɔ káh pɔ vi mɔ, kè pɔ yé wrɔ́ kwrɔ́nmɔnɔ pèpɛy mɛ̀ gbɛkɩ ànɛ̂ Kristalɛ, sɔ̃́-á wahy Awa vi tɛ̃ lékã́mkãm sɔkɔ.
3 Mas temo que, assim como a serpente enganou Eva com a sua astúcia, assim também sejam de alguma sorte corrompidos os vossos sentidos, e se apartem da simplicidade que há em Cristo.
4 Yé náh wɛ di, névi yɔ́-à pɔ Yesu káhkɩ́ yɔ́ tyɩ́lɛ n yo yé tyɩ́, nɛ̂-á mɛ ǹ gblɔ̌y áyáh nɛ̂ tyɩ́ yo yé tyɩ́, yě kè fɛ̃ n syi. Névi yɔ́-à pɔ mírkí káhkɩ́ yɔ́ tyɩ́lɛ n yo yé tyɩ́, nɛ̂-á ké gblɔ̌y Liyel Mirkilɛ yáh nɛ̂ tyɩ́ noh ápi tyɩ́, yě kè fɛ̃ n syi. Névi yɔ́-à pɔ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir káhkɩ́ yɔ́ tyɩ́lɛ n yo yé tyɩ́, nɛ̂-á ké gblɔ̌y Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ yáh nɛ̂ tyɩ́ noh ápi tyɩ́, yě kè fɛ̃ n syi.
4 Porque, se alguém for pregar-vos outro Jesus que nós não temos pregado, ou se recebeis outro espírito que não recebestes, ou outro evangelho que não abraçastes, com razão o sofreríeis.
5 Ǹtɛ nónó-á Yesu tɛ̃ntõ̀ névye ǹgbnɔlɛ yé tyɩ́ yé yo, ńmɔ náh mó tɔ̃ mɛ fɩ̃́ yɔ́ wɛ, ńyãh-á pè fṍnfṍ ńmɔ yõ.
5 Porque penso que em nada fui inferior aos mais excelentes apóstolos.
6 Máh kɩ sɔ̃́ mɛ wɛy yah wɛ́-ńkɛ̃̂nɛ, pnɛ̀nɔ́ tɛ̃̀ wɔ mɛ ń tyɩ́ à yuku Liyel tyɩ́ tĩ̀nnɛ. Á ye képah dùkùlɛ yé wɛ̃kɩ dal mɔ tyi tyi pól sɔkɔ.
6 E, se sou rude na palavra, não o sou contudo na ciência; mas já em todas as coisas nos temos feito conhecer totalmente entre vós.
7 Máh Liyel Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir yo yé tyɩ́ nɔ̀nɔ́lɛ, tɛ́ ń gblɔ̌y tiki mɔ yé yõ yɔ̃ yĩnnɛ, tyípékè se pyě mé pɩ képahlɛ?
7 Pequei, porventura, humilhando-me a mim mesmo, para que vós fôsseis exaltados, porque de graça vos anunciei o evangelho de Deus?
8 Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìnɔ́ yísyɔ́ ye yĩn ńmɔ yĩ́nnɔ́lɛ ń kɔ̃ mé tɛ̃ wɛ pɔ tõ̀ pɩ yépi wrɔ́ à yé yohnɩ mɔ.
8 Outras igrejas despojei eu para vos servir, recebendo delas salário; e quando estava presente convosco, e tinha necessidade, a ninguém fui pesado.
9 Máh lésõ mɛ yé tĩ̀nnɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yî túkù yétõ̂ lésõ mɛ ń tɛ̃, ǹtɛ mé náh sè syi ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́. Á yṹnpyé nónó-á wil Masedɔnɩ mara sɔkɔ, pépi sõ̀ mɛ ń yétõ̂ yî póllɛ ńnɛ n kɔ̃ képah ye. Tyi pól sɔkɔ, mé náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ mé pɩ yṍtɔ́kɔ́bɩ́lɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́, tɛ́ mé kɩ tɔ̃ gbah n tɛ̃ n pi sɛ̃́.
9 Porque os irmãos que vieram da macedônia supriram a minha necessidade; e em tudo me guardei de vos ser pesado, e ainda me guardarei.
10 Gbɩ yó-ò ye ńnɛ Krista gbõ̀ yõ: ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ yõ yɔ̃̀nɔ́ mɛ̀ wɛ́nɔ́ yah kõ n pi ń tyɩ́ Akayi mara pól sɔkɔ.
10 Como a verdade de Cristo está em mim, esta glória não me será impedida nas regiões da Acaia.
11 Kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ mé képahlɛ n yo? Yé tyɩ́ náh mɛ nɔ ń tyɩ́ képah se? Liyel ńtɛ̃ pɩ̃ nɛ yé tyɩ́-á nɔ ń tyɩ́ dò.
11 Por quê? Porque não vos amo? Deus o sabe.
12 Máh mɛ nɛ̂nɛ n pɩ yɔ̀, mé kɩ yɔ̃ n sɔkɔ n pi ké pɩ́nɔ́lɛ, kɩ névye kùrn kah nónó-á mɛ syɔ̃̀-ǹsahlɛ n yah n kɔ̃ kɩ pé gblɔ̌y gbilki, nɛ páh pɩ núkúlɛ ápilɛ.
12 Mas o que eu faço o farei, para cortar ocasião aos que buscam ocasião, a fim de que, naquilo em que se gloriam, sejam achados assim como nós.
13 Kénɛ névye nɔ́pilɛ, nósyɔ́ ye nónó-á mɛ pé gblɔ̌ynɛ n pɩ Yesu tɛ̃ntõ̀ névyelɛ. Pè n nɛ n vi n syɩkɩ névye yõ, ǹ tɛ́ pé gblɔ̌ynɛ n pɩ Yesu Krista tɛ̃ntõ̀ névyelɛ.
13 Porque tais falsos apóstolos são obreiros fraudulentos, transfigurando-se em apóstolos de Cristo.
14 Ǹtɛ képah náh mɛ gbɛ̃̀ndùnìnɛ dò. Yé náh wɛ di, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ ńtɛ̃ tɔ ǹ gblɔ̌ynɛ n viri n pɩ yĩ̂nyõ tõ̀npɩlɛ, nɛ̂-á mɛ kyòo dò.
14 E não é maravilha, porque o próprio Satanás se transfigura em anjo de luz.
15 Képah ye ǹ tõ̀npɩbɩ tɔ-à pé gblɔ̌ynɛ n pɩ gbɩ Liyel tõ̀npɩbɩlɛ, kè náh mɛ gbɛ̃̀ndùnìnɛ. Pè kɩ pé tõ̀ pɩ́nɔ́ lédyáhnɩ́ wɛ n pi ké tyɛ́-ńsah sɔkɔ à yɩ̃nɛ pé tyípɩ́nɩ̀nɛ.
15 Não é muito, pois, que os seus ministros se transfigurem em ministros da justiça; o fim dos quais será conforme as suas obras.
16 Mé kɩ n syɩ kè tɔ̃ yo yé tyɩ́ nɛ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ káh ńmɔlɛ n yah vínpɩlɛ. Ǹtɛ yáh kɩ se mɛ n sõ sɛ̃́, yé ń tɛ̃ vínpɩ tyɩ́ kɔ̃lɛ, ń tɔ mó ń gblɔ̌y wɛ n gbilki kwéy kɛ̀.
16 Outra vez digo: Ninguém me julgue insensato, ou então recebei-me como insensato, para que também me glorie um pouco.
17 Ǹtɛ máh kɩ nɛ̂ yo n pi, mé náh mɛ kélɛ n yo Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́ dɛ́, mé mɛ kélɛ n yo vínpɩ tyɩ́ kɔ̃lɛ sɔ̃̀nko mè ń gblɔ̌y wɛ n gbilki.
17 O que digo, não o digo segundo o Senhor, mas como por loucura, nesta confiança de gloriar-me.
18 Névye náhnáh-á fyɔ̀ mɛ pé gblɔ̌ynɛ n gbilki kèkõyṍ dékè tyi yĩnnɛ, ńmɔ tɔ kɩ ń gblɔ̌y gbilki.
18 Pois que muitos se gloriam segundo a carne, eu também me gloriarei.
19 Yépi nónó-á lékã́m névyelɛ, kè yé dyɔ yé fɛ̃ syi à vínpɩbɩ sṍmnɔ́lɛ n pɩ.
19 Porque, sendo vós sensatos, de boa mente tolerais os insensatos.
20 Yè n fɛ̃ n syi pè kɔ̃ pě yélɛ n pɩ yɔ̃bɩ tyɩ́ kɔ̃lɛ, ǹ tɛ́ nɛ n syɩkɩ yé yõ, ǹ tɛ́ yélɛ n yɩ̃, ǹ tɛ́ yélɛ n yilɔ, ǹ tɛ́ yé létáhlɔ́lɛ n kɔ̃lɩ.
20 Pois sois sofredores, se alguém vos põe em servidão, se alguém vos devora, se alguém vos apanha, se alguém se exalta, se alguém vos fere no rosto.
21 Máh nɛ̂nɛ n yo yɔ̀, kè mɛ sennɛ yé tyɩ́. Kè ye á tɛ̃́nkwlɔnɔ wɛ̃kɩ.
21 Envergonhado o digo, como se nós fôssemos fracos, mas no que qualquer tem ousadia (com insensatez falo) também eu tenho ousadia.
22 Pépi-à kɩ se mɛ Yebreninɛ, Yebreke ye ńmɔ tɔlɛ. Pàh kɩ se mɛ Yisrayel nolɛ, Yisrayel nɛy ye ńmɔ tɔlɛ. Pàh kɩ se mɛ Abrahmɩ náh tãnnɛ, ǹ náh nɛy ye ńmɔ tɔlɛ.
22 São hebreus? também eu. São israelitas? também eu. São descendência de Abraão? também eu.
23 Pàh kɩ se mɛ Krista tõ̀npɩbɩlɛ ò, mé kɩ tɔ̃ kè yo á kɩ nɛ vínpɩ sɔ̃́ ńnɛ. Ńmɔ tõ̀ pɩ kal pé póllɛ, tɛ́ yèvyãhrɩ pɩ kal pé póllɛ, tɛ́ de wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ à kal pé póllɛ, tɛ́ ko syi kal pé póllɛ, tɛ́ kũ dlo gbal gbáhyɩ̃́ náhnáhlɛ à kal pé póllɛ.
23 São ministros de Cristo? (falo como fora de mim) eu ainda mais: em trabalhos, muito mais; em açoites, mais do que eles; em prisões, muito mais; em perigo de morte, muitas vezes.
24 Nsyifunɔ ń ko yèfõh yɩ̃́ yõgbãm pɔ́ kwǎryãhlɛ, fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwlɔ.
24 Recebi dos judeus cinco quarentenas de açoites menos um.
25 Wrome tãn n ko yèfõhlɛ gbáhyɩ̃́ tɔ̃́nɔ́.
25 Três vezes fui açoitado com varas, uma vez fui apedrejado, três vezes sofri naufrágio, uma noite e um dia passei no abismo;
26 Ń kɔ́lɔ́ náhnáh sɔkɔ,
26 Em viagens muitas vezes, em perigos de rios, em perigos de salteadores, em perigos dos da minha nação, em perigos dos gentios, em perigos na cidade, em perigos no deserto, em perigos no mar, em perigos entre os falsos irmãos;
27 Mé tã̀nkyèh náhnáh pɩ à yèvyãhrɩ pɩ sɔkɔ. Mé yah sõ lékãhlɔ náhnáhlɛ, tɛ́ kwɛkɩ ànɛ̂ níkì sṍmnɔ́ pɩ. Yõke yah kwlɔ yah ń tyɩ́ gbáhyɩ̃́ náhnáhlɛ, mé tɛ̃ kwɛkɩ sɔkɔ. Mé tɛ̃ yah vɩrɩ sɔkɔ, tɛ́ tɛ̃ yah flɔ kɛ̃́nɛ ń tyɩ́.
27 Em trabalhos e fadiga, em vigílias muitas vezes, em fome e sede, em jejum muitas vezes, em frio e nudez.
28 Ǹtɛ nɛ̂ ńtɛ̃ tyɩ́-á mɛ tah yĩ́ĩ́ ń tyɩ́, ń vyãh náh syɩ képah tyɩ́ dɛ́: Képah nɛ̂-á pɩ fɔ́kɔ́sõnɔ nɛ̂-á mɛ ń sɔkɔ à yuku Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìnɔ́ tyɩ́ tĩ̀nnɛ.
28 Além das coisas exteriores, me oprime cada dia o cuidado de todas as igrejas.
29 Ǹnɩ̂-à mɛ tɛ̃́nkwlɔnɔ sɔkɔ, ńmɔ tɔ n pɩ tɛ̃̀ tyɩ́ kɔ̃lɛ tɛ̃́nkwlɔ-òlɛ. Ǹnɩ̂-à tyípékè pɩ, kě ńmɔlɛ n yɔ.
29 Quem enfraquece, que eu também não enfraqueça? Quem se escandaliza, que eu me não abrase?
30 Máh kɩ sɔ̃́ mɛ yɩ̃nɛ mè ń gblɔ̌y gbilki, mé kɩ ń gblɔ̌ynɛ n gbilki ń tɛ̃́nkwlɔnɔ tyɩ́ sɔkɔ.
30 Se convém gloriar-me, gloriar-me-ei no que diz respeito à minha fraqueza.
31 Liyel nɛ̂-á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu Súlɛ, ǹmɔ pɩ̃ nɛ mɩ̀nɩ̀ náh mé n yo. Sãm nɛ mɛ mɔ́nɔ́lɛ ǹ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́.
31 O Deus e Pai de nosso Senhor Jesus Cristo, que é eternamente bendito, sabe que não minto.
32 Máh sõ̀ mɛ Damasɩ kwil sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Aretasɩ-á kwíltɛ̃̂ nɛ̂ wilki sah nɛ́npɔ́, ǹmɔ sõ̀ mɛ pè kɔ̃ pè kwil dé-ńtã̂nnɛ n syɩkɩ ńmɔ tɛ̃ yĩnnɛ.
32 Em Damasco, o que governava sob o rei Aretas pôs guardas às portas da cidade dos damascenos, para me prenderem.
33 Ǹtɛ pè mɛ ń dah mɔ gbétɔ́ yɔ́ sɔkɔ à wilki mɔ sétír pwã̀hlɛ à tiki mɔ kwil kɛ̃́nkahnɩnɛ ń kɔ̃ mé wɛ pwah ǹ gbõ̀.
33 E fui descido num cesto por uma janela da muralha; e assim escapei das suas mãos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.