1 Coríntios 7

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yáh tyi nónó piki yah ń tyɩ́ yé sɛ́bɛ́y sɔkɔ, sépi yah ye mé kɩ yo yé syah núkúnúkú yɔ̀. Yé nɛ ńkɛ̃́ kǎh sõ̀ fṍnfṍ dĩ́ tɛ̃ sê tɔ́kɔ́-ńkɛ̃̂nɛ.
1 Agora, a respeito das coisas que me escrevestes. Penso que seria bom ao homem não tocar mulher alguma.
2 Ǹtɛ prɔ̀prɔ̀ pɩ́nɔ́ yah kõ yĩnnɛ, kè ye fṍnfṍ dĩ́ mɛ̀ dĩ́ mɛ̀, à sê tɔkɔ, ànɛ̂ sê mɛ̀ sê mɛ̀, ǹ tɔ mó de pɛ tyɩ́.
2 Todavia, considerando o perigo da incontinência, cada um tenha sua mulher, e cada mulher tenha seu marido.
3 Dĩ́-á yɩ̃nɛ nɛ̂ pɩ́nɔ́lɛ ǹ kyɩ tyɩ́ tnɔ sɔkɔ, à kélɛ n pɩ ǹ tyɩ́. Sê tɔ-á yɩ̃nɛ nɛ̂ pɩ́nɔ́lɛ ǹ pɛ tyɩ́ tnɔ sɔkɔ, ǹ tɔ kélɛ n pɩ ǹ tyɩ́.
3 O marido cumpra o seu dever para com a sua esposa e da mesma forma também a esposa o cumpra para com o marido.
4 Sê tyɩ́ yõ náh ǹ wil gbɛ̃́nsêlɛ dɛ́. Ǹ pɛ tyɩ́ yõ ye kélɛ. Dĩ́ tɔ tyɩ́ yõ náh ǹ wil gbɛ̃́nsêlɛ dɛ́. Ǹ kyɩ tyɩ́ yõ ye kélɛ.
4 A mulher não pode dispor de seu corpo: ele pertence ao seu marido. E da mesma forma o marido não pode dispor do seu corpo: ele pertence à sua esposa.
5 Yé káh pɛ̀kɩ̀ kãm wɛ̃nɛ, nɛ́ kè náh pɩ yé nímí yáhntɔkɔnɔlɛ nírí yɔ́ wɛ n pɩ yĩnnɛ wrɔ́ kwéy yɔ́ ó sɔkɔ. Ǹtɛ képah-à sɔkɔ tɛ, yé yé syɩ pɛ̀kɩ̀ kwrɔ mɔ. Képah-à pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, yé kɩ pɔ n syah n tɛ̃ n kwlɔ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ kɔ̃ à kɩ syɔ̃̀-ǹsah wɛ kɩ yé wilki mɔ.
5 Não vos recuseis um ao outro, a não ser de comum acordo, por algum tempo, para vos aplicardes à oração; e depois retornai novamente um para o outro, para que não vos tente Satanás por vossa incontinência.
6 Ǹtɛ ńmɔ-á nɛ̂ yo yé tyɩ́ yɔ̀, kyɩ̃̀nmɔnɔ náh dɛ́, syɔ̃̀-ǹsah yɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ ye mé yé kɔ̃.
6 Isto digo como concessão, não como ordem.
7 Kàh ńmɔ tɛ̃̀ ó sɔ̃́, mé sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ no pól nɛ mɛ lédyɔ́nɩ̀nɛ ńmɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ. Ǹtɛ Liyel ye no pól mɔ ànɛ̂ pé tɛ̃́nwɛ-ńtã̂nnɛ. Ǎ tir yɔ́ pɩ́nɔ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ ǹnɩ̂ kɔ̃, ǹtɛ kèyǎh pɩ́nɔ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ ǹ ní-ò kɔ̃.
7 Pois quereria que todos fossem como eu; mas cada um tem de Deus um dom particular: uns este, outros aquele.
8 Ǹtɛ nɛ̂-á mé kɩ yo lédyɔ́nɩ̀ ànɛ̂ pɛ́kúsyɔ tyɩ́, képah ye yɔ̀. Pàh tɛ̃ lédyɔ́nɩ̀nɛ ńmɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ, képah kɩ plɛ.
8 Aos solteiros e às viúvas, digo que lhes é bom se permanecerem assim, como eu.
9 Ǹtɛ pàh kɩ pɩ̃ nɛ pé náh fɛ̃ pé gblɔ̌y tɛ̃ n pi, pè fúr pɩ. Fúr pɩ́nɔ́ ye fṍnfṍ kal, ǹ tɛ̃ lédɔ́rɩ́ kɔ̃ kè nɛ n ko.
9 Mas, se não podem guardar a continência, casem-se. É melhor casar do que abrasar-se.
10 Tɛ́ nónó-á fúr pɩ tɛ, máh kɩ nɛ̂ kõ n sah pè kɔ̃ n pi, ńmɔ náh n kõ n sah kélɛ pé tyɩ́ dɛ́. Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ ye n kõ n sah kélɛ pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, sê náh yɩ̃nɛ à yal ǹ pɛ tyɩ́.
10 Aos casados mando {não eu, mas o Senhor} que a mulher não se separe do marido.
11 Wàh se mó yal ǹ pɛ tyɩ́, à náh tɔ̃ yɩ̃nɛ à de pɛ káhkɩ́ yɔ́ tyɩ́, à yɩ̃nɛ à ǹ syɩ yuku ǹ pɛ tyɩ́, pè kyɩ pé wrɔ́ tɔ̃ n sah. Ǹtɛ dĩ́ tɔ káh mó ǹ kyɩ wilki.
11 E, se ela estiver separada, que fique sem se casar, ou que se reconcilie com seu marido. Igualmente, o marido não repudie sua mulher.
12 Ǹtɛ nɛ̂-á mé n yo no tɛ́lɔ́ tɛ̃̀ wɔ tyɩ́ yɔ̀, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ náh n yo képahlɛ dɛ́. Ńmɔ ye n yo kélɛ nɛ ńkɛ̃́, Yesu yõ sɛ̃́-ò dĩ́ yɔ́ tyɩ́ sê-à mɛ nɛ̂ náh pɩ Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ, tɛ́ kénɛ pi mɛ ké tyɩ́ nɛ pé tɛ̃ ǹ tyɩ́, à káh à wilki.
12 Aos outros, digo eu, não o Senhor: se um irmão desposou uma mulher pagã {sem a fé} e esta consente em morar com ele, não a repudie.
13 Yesu yõ sɛ̃́-ò sê yɔ́ tɔ tyɩ́ pɛ-à mɛ nɛ̂ náh pɩ Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ, tɛ́ kénɛ dĩ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé tɛ̃ ǹnɛ wɛ̃ tyɩ́, à káh yal ǹ tyɩ́.
13 Se uma mulher desposou um marido pagão e este consente em coabitar com ela, não repudie o marido.
14 Yé náh wɛ di, Yesu yõ sɛ̃́-ò pi mɛ̀ gbõ̀ yõ sɔkɔ ye ǹ pɛ kɩ mɛ yúkɛy Liyellɛ, ànɛ̂ Yesu yõ sɛ̃́-ò dĩ́ mɛ̀ tɔ gbõ̀ yõ sɔkɔ ye ǹ kyɩ kɩ mɛ yúkɛy Liyellɛ. Ńkɛ̃́ kàh pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ sɛ̃́, pé wɛ̃́npì kɩ mɛ á kɩ nɛ pé wrɔ́ sɔ̃́ dɔ Liyellɛ. Ǹtɛ kègbɩ tɛ̃̀ yõ sɔkɔ, pè ye mɛ yúkɛy Liyellɛ.
14 Porque o marido que não tem a fé é santificado por sua mulher; assim como a mulher que não tem a fé é santificada pelo marido que recebeu a fé. Do contrário, os vossos filhos seriam impuros quando, na realidade, são santos.
15 Ǹtɛ kàh mɛ pɩ Yesu yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂ nɛy tɛ̃̀ wɔ nɛ páh pé ní-ò Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ n yahle, yé yɛ à kɔ̃ à kè pɩ. Kàh pɩ sɛ̃́, ǹ ní-ò Yesu yõ sɛ̃́-ò nɛ̂-á pɛ képah náh pɩ kyɩlɛ, ǹmɔ kɩ wɛ wũ ǹ gblɔ̌y yõ sɔkɔ. Yèvɩnɩ sɔkɔ tɛ̃ yĩn ye Liyel ye álɛ dò.
15 Mas, se o pagão quer separar-se, que se separe; em tal caso, nem o irmão nem a irmã estão ligados. Deus vos chamou a viver em paz.
16 Ńkɛ̃́ à, áwɔ nɛ̂-á kyɩlɛ, á se sɛ̃ ké yõ nɛ wáh kɩ tɛ̃ wɛ á pɛ min pwah mɔ? Tĩ̂, áwɔ nɛ̂-á pɛlɛ, á se sɛ̃ ké yõ nɛ, wáh kɩ tɛ̃ wɛ á kyɩ min pwah mɔ?
16 Aliás, como sabes tu, ó mulher, se salvarás o teu marido? Ou como sabes tu, ó marido, se salvarás a tua mulher?
17 Ǹtɛ sépi pól sɔkɔ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel-à nɛ̂ sah swɔ nɛ̂ sɔkɔ, kè yɩ̃nɛ kè yɩ̃nɛ tɛ̃̀ tyɩ́. Nɛ̂-à sõ̀ mɛ swɔ nɛ̂ sɔkɔ tɛ́ Liyel à ye pɔ ǹ gblɔ̌y tyɩ́, à yɩ̃nɛ à nɛ n pɩ à yɩ̃nɛ képahlɛ. Kénɛ pɩ dùkù ye mé mɛ n yo Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìnɔ́ pól tyɩ́.
17 Quanto ao mais, que cada um viva na condição na qual o Senhor o colocou ou em que o Senhor o chamou. É o que recomendo a todas as igrejas.
18 Névi nɛ̂-à sõ̀ mɛ kõ̀nɔ́lɛ tɛ́ Liyel à ye, tɛ̃̀ tɛ̃ kõ̀nɔ́lɛ. Nɛ̂ tɔ-à sõ̀ mɛ kõ̀-ǹkɛ̃̂nɛ tɛ́ Liyel à ye, tɛ̃̀ tɔ káh nɛ páh kõ̀kèlɛ n kõ.
18 O que era circunciso quando foi chamado {à fé}, não dissimule sua circuncisão. Quem era incircunciso, não se faça circuncidar.
19 Á kõ ò, á náh kõ ò, yõ náh mɛ képah tyɩ́. Yõ-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah ye Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã̀l kɔ́lɔ́lɛ.
19 A circuncisão de nada vale, e a incircuncisão de nada vale, o que importa é a observância dos mandamentos de Deus.
20 Nɛ̂-à sõ̀ mɛ swɔ nɛ̂ sɔkɔ tɛ́ Liyel à ye pɔ ǹ gblɔ̌y tyɩ́, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à tɛ̃ képah sɔkɔ.
20 Cada um permaneça na profissão em que foi chamado por Deus.
21 Wâh sõ̀ mɛ yɔ̃̀lɛ tɛ́ à ǹ ye, káh n yɛ kè álɛ n yɔ. Ǹtɛ gblɔ̌y yõ wɛ́ntɛ̃̀nɔ́ yõ̀bènɔrɩ-à mó wil mɔ á yõ, káh n yɛ kè n kal.
21 Eras escravo, quando Deus te chamou? Não te preocupes disto. Mesmo que possas tornar-te livre, antes cuida de aproveitar melhor o teu chamamento.
22 Yé náh wɛ di, névi nɛ̂-à sõ̀ mɛ yɔ̃̀lɛ tɛ́ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ à ye, ǹ tyípêl yɔ̃rɩ n tyɛ. Yé náh wɛ tɔlɛ à, névi nɛ̂-à sõ̀ mɛ ǹ gblɔ̌y yõ tɛ́ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ à ye, à n pɩ Krista yɔ̃̀lɛ.
22 Pois o escravo, que foi chamado pelo Senhor, conquistou a liberdade do Senhor. Da mesma forma, quem era livre por ocasião do chamado, fez-se escravo de Cristo.
23 Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yé dwe wilki yɔ̃rɩ sɔkɔ dántǎhlɛ. Képah ye, yé káh ńtɔ̃ n pɩ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ yɔ̃̀lɛ gbógbó.
23 Por alto preço fostes comprados, não vos torneis escravos de homens.
24 Ǹtɛ ń yṹnpyé, yáh lésõ mɛ swɔ nɛ̂ sɔkɔ tɛ́ Liyel yé ye pɔ ǹ gblɔ̌y tyɩ́, yé yɩ̃nɛ yè tɛ̃ képah ó sɔkɔ.
24 Irmãos, cada um permaneça diante de Deus na condição em que estava quando Deus o chamou.
25 Névye nónó-á pè náh tɔ̃̌nɩ̀ fúr pɩ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ náh tir yɔ́ yo ń tyɩ́ pé tyɩ́ sɔkɔ. Ǹtɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ pèpɔrɩ gbõ̀ yõ, mé pɩ névi yɔ́lɛ nɛ̂-á yé kɩ fɛ̃ sɛ̃ ń yõ. Képah ye, mé kɩ ń yɛ̃́ngbɛ̃́ sõnɔ yo yé tyɩ́ fúr tyɩ́ sɔkɔ.
25 A respeito das pessoas virgens, não tenho mandamento do Senhor; porém, dou o meu conselho, como homem que recebeu da misericórdia do Senhor a graça de ser digno de confiança.
26 Tyi-á mɛ tɛ̃ tah sɔ̃́ kwɛy gbĩ mɛ̀ sɔkɔ, ńmɔ sõnɔ sɔkɔ, yé nɛ́núkù núkú pól-à tɛ̃ sɔ̃́-á yélɛ, képah kɩ nɛkɩ kal yélɛ.
26 Julgo, pois, em razão das dificuldades presentes, ser conveniente ao homem ficar assim como é.
27 Wáh kɩ mɛ sê tɔkɔ tɛ, káh à fĩn n mɔ. Wáh kɩ se mó tɔ̃̌nɩ̀ mɛ sê tɔ́kɔ́-ńkɛ̃̂nɛ, sê tɔ́kɔ́-ńkɛ̃̂ fṍnfṍ.
27 Estás casado? Não procures desligar-te. Não estás casado? Não procures mulher.
28 Dĩ́-à sê tɔkɔ, képah náh pɩ sênpir-à de pɛ tyɩ́, tyípékè tɛ̃̀ wɔ náh pè pɩ dɛ́. Ǹtɛ nɛ̂ tɛ̃̀ wɔ-á mɛ ké sɔkɔ, ké pɩ́pú kɩ kwlɔ́nɔ́lɛ n wɛ. Képah yah ye mé mɛ ké tyɩ́ nɛ mé n kõ yé tyɩ́.
28 Mas, se queres casar-te, não pecas; assim como a jovem que se casa não peca. Todavia, padecerão a tribulação da carne; e eu quisera poupar-vos.
29 Ń yṹnpyé, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, tyah mɛ n tyah sɔ́kɔ́ntɛnɔlɛ. Képah ye, à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, sê-à mɛ nɛ̂ tyɩ́, tɛ̃̀ nɛ n mɛ á kɩ nɛ, sê kósyì mɛ ǹ tyɩ́.
29 Mas eis o que vos digo, irmãos: o tempo é breve. O que importa é que os que têm mulher vivam como se a não tivessem;
30 Nɛ̂-à mɛ gbní sɔkɔ, tɛ̃̀ nɛ n mɛ á kɩ nɛ à kósyì mɛ gbní sɔkɔ. Nɛ̂-à mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ, tɛ̃̀ nɛ n mɛ á kɩ nɛ à kósyì mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ. Nɛ̂-à mɛ yídwénènɛ n dwe, tɛ̃̀ nɛ n mɛ á kɩ nɛ ǹ tyɩ́ kósyì yídwénè nɔ́pilɛ.
30 os que choram, como se não chorassem; os que se alegram, como se não se alegrassem; os que compram, como se não possuíssem;
31 Nɛ̂-à mɛ kèkõyṍ mɛ̀ nɔlɩlɛ n yõ, tɛ̃̀ nɛ n mɛ á kɩ nɛ à kósyì mɛ ké nɔlɩlɛ n yõ. Wáh n yah yɔ̀, kèkõyṍ mɛ̀ náh tɔ̃ n mo n pi lɔ́.
31 os que usam deste mundo, como se dele não usassem. Porque a figura deste mundo passa.
32 Mé mɛ ké tyɩ́ nɛ yé fɔ́kɔ́sõnɔ káh kwel. Névi nɛ̂-à sê tɔ́kɔ́-ńkɛ̃̂nɛ, tɛ̃̌ ǹ fɔkɔlɛ n sõ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tã̀n tyɩ́ sɔkɔ. Ǎ n nɛ n mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ pɩ́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃.
32 Quisera ver-vos livres de toda preocupação. O solteiro cuida das coisas que são do Senhor, de como agradar ao Senhor.
33 Ǹtɛ sê-à mɛ névi nɛ̂ tyɩ́, tɛ̃̌ ǹ fɔkɔlɛ n sõ kèkõyṍ tyi yõ. Ǎ n nɛ n mɛ ǹ kyɩ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ pɩ́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃.
33 O casado preocupa-se com as coisas do mundo, procurando agradar à sua esposa.
34 Kàh pɩ sɛ̃́, ǹ nɩ n nɛ n mɛ n yil n kɔ̃ yey nínínɛ. Tɛ́ sênpir, képah náh pɩ sê nɛ̂-à dé-ńkɛ̃̂nɛ pɛ tyɩ́, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tã̀n yah syi tɛ̃̀ tyɩ́. Tɛ̃̌ ǹ gblɔ̌y kɔ̃ n dal n mɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tã̀n pɩ́nɔ́ sɔkɔ. Ǹtɛ sê pɛ̀tɛ̃̀ tɛ̃̀ wɔlɛ, kèkõyṍ tyi yah syi ǹmɔ tyɩ́. Ǎ n nɛ n mɛ ǹ pɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ pɩ́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃.
34 A mesma diferença existe com a mulher solteira ou a virgem. Aquela que não é casada cuida das coisas do Senhor, para ser santa no corpo e no espírito; mas a casada cuida das coisas do mundo, procurando agradar ao marido.
35 Mé náh tyi nɔ́pi yo yé tyɩ́ yé fíkéntɛ̃nɔ yĩnnɛ dɛ́, yé yohnɩ n mɔ yĩn ye mé n yo sélɛ yé tyɩ́. Képah ye, nɛ̂-á pèpɛynɛ, mé mɛ ké tyɩ́ nɛ yé képahlɛ n pɩ, képah nɛ̂-á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ ó tã̀n yah wṹnɔ́lɛ.
35 Digo isto para vosso proveito, não para vos estender um laço, mas para vos ensinar o que melhor convém, o que vos poderá unir ao Senhor sem partilha.
36 Kètɛ̃̀npìkì nɛ̂-à pɩ̃ nɛ pé ségbɩ̃́nɩ́ dékè-á mɛ pélɛ n ko, tɛ́ páh kɩ n to n kɔ̃, páh kɩ n syah n pɩ n de ǹ tyɩ́, tɛ́ tyi-á yɩ̃nɛ sè kɔ sé wã̀l yõ, tɛ̃̀ à fur ǹ dyɔ ó. Tyípékè náh kélɛ.
36 Se alguém julga que é inconveniente para a sua filha ultrapassar a idade de casar-se e que é seu dever casá-la, faça-o como quiser: não há falta alguma em fazê-la casar-se.
37 Ǹtɛ kètɛ̃̀npìkì nɛ̂-à kè yah tɔkɔ ǹ nɩ sɔkɔ nɛy fyã̀h-ǹkɛ̃̂nɛ ǹ yõ, tɛ́ nɛ páh kɩ fɛ̃ tɛ̃ pé gblɔ̌y tyɩ́ lédɔ́rɩ́ náh fɛ̃ pé fwo pɛ̀kɩ̀ kɔ̃ kè n wɛ n pi pé wrɔ́ pé ségbɩ̃́nɩ́nɛ, tɛ̃̀ pɩ plɛ.
37 Mas aquele que, sem nenhum constrangimento e com perfeita liberdade de escolha, tiver tomado no seu coração a decisão de guardar a sua filha virgem, procede bem.
38 Képah ye, nɛ̂-à ǹ ségbɩ̃́nɩ́ fur, tɛ̃̀ pɩ plɛ. Tɛ́ nɛ̂-à ǹ ségbɩ̃́nɩ́ fúr-ńkɛ̃̂nɛ, tɛ̃̀ wɔ pɩ plɛ kal.
38 Em suma, aquele que casa a sua filha faz bem; e aquele que não a casa, faz ainda melhor.
39 Sê pɛ-à fyɔ̀ mɛ min sɔkɔ, à yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ǹmɔ ó tyɩ́. Ǹtɛ ǹ pɛ-à pɔ yah kwlɔ, à kɩ fɛ̃ de pɛ yɔ́ tyɩ́ nɛ̂ tyɩ́-á nɔ ǹ tyɩ́, tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ.
39 A mulher está ligada ao marido enquanto ele viver. Mas, se morrer o marido, ela fica livre e poderá casar-se com quem quiser, contanto que seja no Senhor.
40 Ǹtɛ ńmɔ tɛ̃̀ ó sõnɔ sɔkɔ, wàh wũ dé-ńkɛ̃̂nɛ pɛ tyɩ́, képah nɩ̀vɩ̀nɩ̀ kɩ kal ǹ tyɩ́. Ńmɔ fɔ́kɔ́sõnɔ ye mé yo yé tyɩ́ yɔ̀. Ǹtɛ ńmɔ sõnɔ sɔkɔ, Liyel Mirki mɛ ń sɔkɔ.
40 Contudo, na minha opinião, ela será mais feliz se permanecer como está. E creio que também eu tenho o Espírito de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.