Lucas 22

TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Nopol xa scꞌan ti qꞌuin ti ta xichꞌ veꞌel ti pan ti chꞌabal yichꞌoj ti spajubtasobile, jaꞌ ti qꞌuin Colele.
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 Ti banquilal paleetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale ta snopilan cꞌusi xuꞌ ta spasic yoꞌ ta xaqꞌuic ta milel ti Jesuse. Pero ta xiꞌic yuꞌun ti cristianoetique.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Jech ti pucuje tey iꞌoch ta yoꞌnton ti Judase, ti jaꞌ sbi xtoc ti Iscariotee, ti jaꞌ jun ta slajchaꞌvoꞌal jcholcꞌope.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Jech ti stuque bat scꞌopon ti banquilal paleetique schiꞌuc ti buchꞌutic tsots yabtelic yichꞌojic tey ta temploe. Tey laj yal ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xacꞌ ta cꞌabal ti Jesuse.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Jech ti stuquique xmuyubajic xa. Jech o xal laj yalic ti ta xacꞌbeic taqꞌuine.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 Jech ti Judase tey laj stsac ti taqꞌuine. Tey lic saꞌolan ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xacꞌ ta cꞌabal ti Jesuse ti cꞌalal jaꞌ o chꞌabal ti cristianoetique.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Sta xa yorail ti qꞌuin ti ta sveꞌic ti pan ti chꞌabal yichꞌoj ti spajubtasobile. Jaꞌ jech xtoc jaꞌ o ti scꞌacꞌalil ti ta xichꞌ milel ti chij ti jaꞌ sventa smelol ti qꞌuin Colele.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 Jech o xal ti Jesuse jech laj yalbe ti Pedroe, ti Juane: ―Batanic, ba chapanic ti veꞌlil sventa ti qꞌuin Colele ―xi.
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 Ti chaꞌvoꞌique jech laj sjacꞌbeic: ―¿Bu ta xacꞌan ti chba jchapancutique? ―xiic.
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 Ti Jesuse jech laj stacꞌ: ―Cꞌalal ta xaꞌochic batel ti ta jteclume, tey ta xanupic ta be jun vinic ti xcuchoj talel jbej qꞌuib voꞌe. Tijlanic batel ta spat cꞌalal to na ti bu ta xꞌoche.
10 Jesus respondeu:
11 Albeic yaꞌi ti yajval nae: “Ti Jchanubtasvaneje jech ta xayalbot: ¿Bu oy ti cuarto ti xuꞌ ta xiveꞌcutic schiꞌuc ti cajchancꞌoptac sventa ti qꞌuin Colele? xayut”, xavutic.
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Ti yajval nae tey ta xacꞌ avilic jun mucꞌ ta cuarto ti oy ta schaꞌcojal nae ti chapanbil xae. Tey xameltsanic ti veꞌlile ―xi ti Jesuse.
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Ti chaꞌvoꞌique tey ibatic. Tey laj staic scotol jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbatic yuꞌun ti Jesuse. Jech tey lic spasic ti veꞌlil sventa ti qꞌuin Colele.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Cꞌalal ista yorail ti veꞌebale, jech ti Jesuse schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque lic chotlicuc ta mexa.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Jech ti Jesuse jech lic yal: ―Jech onoꞌox oy ta coꞌnton ti ta jcꞌan ti jmoj ta xijveꞌotic jcotoltic sventa ti qꞌuin Colele cꞌalal mu to ta xichame.
15 e lhes disse:
16 Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, slajeb xa velta ti jech jmoj ta xijveꞌotique jaꞌ to ti mi cꞌot yorail ti ta jtsob jbatic ti bu ta xventainvan ti Diose ―xi.
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Jech o xal un, ti Jesuse lic stsac ti sbisol yaꞌlel uvae. Tey laj yalbe vocol ti Diose. Jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: ―Tsaquic liꞌe. Comon uchꞌic acotolic.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, slajeb xa velta ti ta xcuchꞌ ti yaꞌlel uvae jaꞌ to mi sta yorail ti ta xventainvan ti Diose ―xi.
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Tsꞌacal to xtoc un, lic stsac ti pane. Tey laj yalbe vocol ti Diose. Tey lic xetꞌ ti pane. Tey laj yacꞌbe batel ti yajchancꞌoptaque. Jech lic yal: ―Ti liꞌe, jaꞌ jbecꞌtal ti ta xichꞌ aqꞌuel ta milel ta sventa alequilalic ti voꞌoxuque. Jech me xapasolanic o. Yuꞌun jaꞌ jnaꞌobil ―xi.
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Cꞌalal laj yoꞌntonic ta veꞌele, laj stsac xtoc ti sbisol yaꞌlel uvae. Jech lic yal: ―Ti yaꞌlel uva liꞌe, jaꞌ xa ti icꞌot ta pasel ti achꞌ trate ta sventa ti ta xmal ti jchꞌichꞌele, ti jaꞌ sventa alequilalic ti voꞌoxuque.
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 ’Ti vinic ti buchꞌu ta xiyacꞌ ta cꞌabale tijil scꞌob ta jcꞌob ti liꞌ ta mexae.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 Ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ta xcꞌot ta jtojol ti bu albil onoꞌoxe. Pero toj abol sba ti vinic ti buchꞌu ta xiyacꞌ ta cꞌabale ―xi.
22 Pois o
23 Jech o xal ti yajchancꞌoptaque lic sjacꞌolanbe sbaic ta jujun tal: ―¿Buchꞌu van ti jꞌacꞌvanej ta cꞌabal taje? ―xiic.
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Tsꞌacal to un, ti yajchancꞌoptaque tey lic sjacꞌolanbe sbaic ti buchꞌu junucal ti más ichꞌbil ta mucꞌ ta xcꞌot yuꞌunique.
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Ti Jesuse jech laj yal: ―Ti ajvaliletic ti oy ta jujun lume lec ta xaꞌiic ti ta spasvanic ta mantale. Jaꞌ jech xtoc lec ta xaꞌiic ti lec ti ajvalil leꞌe, xi scꞌoplal yuꞌun ti yajꞌabteltaque.
25 Então Jesus disse:
26 Pero ti voꞌoxuque mu me jechuc xpasic ec. Ti buchꞌu ichꞌbil ta mucꞌ ta xcꞌot avuꞌunique, jaꞌ ta scꞌan ti biqꞌuit acꞌo yacꞌ sbae. Ti buchꞌu ta scꞌan ta spas mantale, jaꞌ ta scꞌan ti acꞌo yacꞌ sba ta tunele.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 ¿Buchꞌu ti más cajal ti scꞌoplale? ¿Mi jaꞌ ti buchꞌu chotol ta smala sveꞌel ta mexae? ¿Mi jaꞌ ti buchꞌu ta xacꞌ ti veꞌlile? ¿Mi mu jaꞌuc van xanaꞌ ti buchꞌu smala sveꞌel ta mexae? Pero ti vuꞌune liꞌ oyun ta atojolique yoꞌ jech ta xitun avuꞌunic.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 ’Ti voꞌoxuque tey onoꞌox oyoxuc ta jtojol cꞌalal lic quichꞌolan talel ti jvocole.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Jech o xal ta xcacꞌboxuc avabtelic ti ta xapas mantale jech chac cꞌu chaꞌal ti Jtot ti laj yacꞌbun cabtele ti ta jpas mantale.
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 Ti voꞌoxuque tey ta xaveꞌic, ta xavuchꞌic voꞌ ta jmexa ti bu ta jpas mantale. Jaꞌ jech xtoc tey ta xachotiic ta xchapanel ti lajchaꞌchop jꞌisraeletique ―xi ti Jesuse.
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 Ti Cajvaltique jech laj yal xtoc: ―Simón, Simón, ti pucuje laj xa scꞌanbe ti Diose yoꞌ jech ta slilinoxuc jech chac cꞌu chaꞌal ti trigo ti ta xichꞌ icꞌale.
31 Jesus continuou:
32 Pero ti vuꞌun eque laj xa jcꞌanbe vocol ti Dios ta atojole yoꞌ jech mu xchibaj avoꞌnton. Cꞌalal mi ayan yip ti avoꞌntone, coltao me ti avermanotaque yoꞌ ta stsatsub ti yoꞌntonique ―xi.
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Ti Simone jech laj stacꞌ: ―Cajval, jchapanoj xa jba ta jchiꞌinot batel ta chuquel manchuc mi coꞌol ta xijlaj ta milel ―xi.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Ti Jesuse jech lic stacꞌbe: ―Pedro, ta xcalbot avaꞌi, ti tana liꞌe, cꞌalal mu to xlic ocꞌuc ti cotse, oxib xa ox velta laj xa aval ti mu xavojtiquinune ―xi.
34 Então Jesus afirmou:
35 Ti Jesuse jech laj sjacꞌbe ti yajchancꞌoptaque: ―Ti cꞌalal laj jtacoxuc batele ti muꞌyuc laj avichꞌic batel ti anutiꞌique, ti yav ataqꞌuinique, ti yan axonobique, ¿mi oy cꞌusi vocol laj avaꞌiic? ―xi. Ti stuquique jech laj yalic: ―Muꞌyuc ―xiic.
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 Jech ti Jesuse jech laj yalbe: ―Avi tana liꞌe, mu xa jechuc. Ti buchꞌu oy ti snutiꞌique, ti buchꞌu oy yav ti staqꞌuinique, acꞌo yichꞌ batel. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌutic chꞌabal ti yespadae, acꞌo xchon jlicuc scꞌuꞌ yoꞌ ta sman.
36 Então Jesus disse:
37 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ta persa ta xcꞌot ta pasel ta jtojol jech chac cꞌu chaꞌal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: “Jsaꞌmulil vinic leꞌe”, ti xie. Yuꞌun scotol ti cꞌusi tsꞌibabil jcꞌoplal ti ta scꞌop Diose, persa ta onoꞌox xcꞌot ta pasel ―xi.
37 Pois as
38 Ti yajchancꞌoptaque jech laj yalic: ―Cajval, liꞌ xa oy chib espada ―xiic. Ti Jesuse jech laj stacꞌ: ―Chꞌan xa utic taje ―xi.
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Tsꞌacal to ilocꞌ batel ti Jesuse. Ibat ta vits Olivos, jaꞌ ti stalel onoꞌox ti tey ta xcꞌotilane. Ti yajchancꞌoptaque tey tsꞌacajtic batel.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 Cꞌalal icꞌotique, ti Jesuse jech laj yal: ―Taic me ta cꞌoponel ti Diose yoꞌ mu xastsaloxuc ti pucuje ―xi.
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Tsacal to ti Jesuse tey laj xchꞌac sba batel ta stojolic. Jech snatil ibat jech chac cꞌu chaꞌal ta jtentic jbej ton. Tey lic squejan sba yoꞌ ta sta ta cꞌoponel ti Diose.
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 Jech laj yal: ―Tot, ti mi ta xacꞌane, coltaun yoꞌ mu xcꞌot ta jtojol ti jvocole. Pero maꞌuc ti cꞌusi ta scꞌan ti coꞌntone. Jaꞌ ti cꞌusi ta xacꞌan atuque ―xi.
42 dizendo:
43 Jech o xal, jaꞌ o ital jun ángel ta vinajel, yoꞌ jech tal acꞌbatuc yip ti Jesuse.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Cꞌalal jech mu noꞌox albajuc ta xaꞌi ti vocole, más to tsots lic scꞌopon Dios ti Jesuse. Jech ti schiqꞌue coꞌol sꞌelan chꞌichꞌ ti mucꞌtic ta xbaj ta banomile.
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Cꞌalal laj yoꞌnton ta scꞌoponel ti Diose, tey ibat ti bu icomic ti yajchancꞌoptaque. Vayemic cꞌot sta, yuꞌun tsalatic yuꞌun ti at oꞌntone.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Jech o xal ti Jesuse jech laj yal: ―¿Cꞌu chaꞌal ti ta xavayique? Licanic, taic me ta cꞌoponel ti Diose yoꞌ jech mu xastsaloxuc ti pucuje ―xi.
46 E disse:
47 Yacal to ta xcꞌopoj ti Jesuse, cꞌalal jaꞌ o tey icꞌotic ti epal cristianoetique. Ti Judase, ti jaꞌ jun ta slajchaꞌvoꞌal ti yajchancꞌoptaque, jaꞌ jbaꞌbe talel yuꞌun ti cristianoetique. Tey inopaj batel ta stojol ti Jesuse yoꞌ ta sbutsꞌ.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Jech ti Jesuse jech laj yal: ―Judas, ¿mi ta jbutsꞌel noꞌox ta xavacꞌun ta cꞌabal ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique? ―xi.
48 Mas Jesus disse:
49 Cꞌalal laj yilic ti buchꞌutic xchiꞌinojic ti Jesuse, jech laj sjaqꞌuic: ―Cajval, ¿mi ta xcacꞌbecutic espada? ―xiic.
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Oy jun yuꞌunic laj sbojbe sbatsꞌi chiquin ti yajtunel ti banquilal yuꞌun ti paleetique.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Pero ti Jesuse jech laj yalbe: ―Chꞌan uto, xuꞌ xa ―xi. Jech ti Jesuse ba spicbe schiquin ti mosovile. Tey ilecub yuꞌun.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Tsꞌacal to ti Jesuse laj scꞌopon ti jtsavanejetique, jaꞌic ti banquilal paleetique, ti jꞌopisialetic yuꞌun ti temploe, ti moletique. Jech laj yalbe: ―¿Mi yuꞌun jꞌelecꞌun ta xavilic ti tal atsaquicun schiꞌuc avespadaic schiꞌuc ateꞌique?
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 Cꞌalal tey to ox oyun ta atojolic jujun cꞌacꞌal ta temploe, mi jaꞌuc jutebuc laj atsaquicun. Pero liꞌe, jaꞌ xa yorail ti xuꞌ ta xapasic ti cꞌusi ta scꞌan ti avoꞌntonique. Yuꞌun jaꞌ yorail ti xuꞌ ta spas ti cꞌusi scꞌan yoꞌnton ti buchꞌu yichꞌoj ta sventa ti icꞌal osile ―xi.
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Jech o xal ti jtsavanejetique laj xchuquic batel ti Jesuse. Tey laj yiqꞌuic batel ta sna ti banquilal yuꞌun ti paleetique. Ti Pedroe tey nomtic xtijet batel.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Cꞌalal icꞌotique, tey lic stsanic cꞌocꞌ ta oꞌlol amacꞌ. Tey lic sjoy sbaic ta cꞌatimol. Jaꞌ jech ti Pedro eque tey ba scap sba ta cꞌatimol ec.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 Jech xtoc jaꞌ o ital jun mosovil ants. Cꞌalal laj yil ti tey chotol ta xcꞌatin ti Pedroe, tey lic sqꞌuel batel lec. Jech laj yal: ―Ti vinic leꞌe, jaꞌ schiꞌil ti buchꞌu tsacbil talele ―xi.
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Pero ti Pedroe laj sjut cꞌop, jech laj yalbe ti antse: ―Ants, mu xcojtiquin taje ―xi.
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 Lec xa ox jliquel xtoc un, jaꞌ o ital jun vinic ti jech laj yale: ―Ti voꞌote jaꞌ achiꞌil abaic schiꞌuc ti vinic leꞌe ―xi. Ti Pedroe jech laj yal: ―¡Bu xata, Chiꞌiltic! muꞌcun ―xi.
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 Jun ora yechꞌel xtoc, jech lic yal jun vinic: ―Ta melel ti vinic leꞌe, jaꞌ schiꞌil sbaic schiꞌuc ti buchꞌu chucbil talele. Yuꞌun liquem talel ta Galilea ec ―xi.
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 Ti Pedroe jech laj yal: ―Chiꞌiltic, mu jnaꞌ ti cꞌusi ta xaval taje ―xi. Cꞌalal jech yacal ta xal ti Pedroe, jaꞌ o iꞌocꞌ ti cotse.
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Jech ti Cajvaltique laj sjoybin batel sat. Tey laj sqꞌuel batel ti Pedroe. Jech ti Pedroe jaꞌ o ivul ta yoꞌnton ti jech onoꞌox iꞌalbat yuꞌun ti Cajvaltique: “Ti tana liꞌe, ti cꞌalal mu to xlic ocꞌuc ti cotse, oxib xa ox velta laj xa aval ti mu xavojtiquinune”, ti xie.
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Jech o xal ti Pedroe ilocꞌ batel. Tey bat smil sba ta oqꞌuel.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Ti viniquetic ti ta xchabiic ti Jesuse lic slabanic, tey lic smajic.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Tey lic smacbeic sat ta pocꞌ. Tey laj smajbeic ti xocon sate. Jech lic yalbeic: ―Naꞌo caꞌitic, ¿buchꞌu laj smajot? ―xutic.
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Ep ta tos cꞌusitic ta xalbeic ti Jesuse yoꞌ ta xilbajinic.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Ta yocꞌlomal ti cꞌalal sac xa ti osile, lic stsob sbaic ti moletic yuꞌun ti jꞌisraeletique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, schiꞌuc ti banquilal paleetique. Laj yiqꞌuic echꞌel ti Jesús ta stojol ti banquilal jchapanvanejetique. Tey lic sjacꞌbeic.
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 ―Albun caꞌicutic, ¿mi voꞌot ti Cristoe? ―xutic. Ti stuque jech laj stacꞌ: ―Ti mi ta xcalbot ti vuꞌunune, mu xachꞌunic.
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 Ti mi oy cꞌusi ta jacꞌboxuque, mi jaꞌuc xtacꞌ avuꞌunic ec. Jaꞌ jech xtoc mu xacoltaicun batel.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 Ti cꞌacꞌal tana liꞌe, jaꞌ sliquebal ti ta xba chotlucun ta xocon sbatsꞌi cꞌob Dios ti scotol xuꞌ yuꞌune, ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ―xi.
69 Mas de agora em diante o
70 Jech o xal scotolic jech lic sjaqꞌuic ta ora: ―Ati xcaltic un chaꞌe, voꞌot Snichꞌonot ti Diose ―xiic. Ti Jesuse jech laj stacꞌ: ―Vuꞌunun jech chac cꞌu chaꞌal ta xavalique ―xi.
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Jech ti stuquique jech laj yalic: ―Mu xa persauc rextigo ta jcꞌantic. Laj xa caꞌitic ti jech laj yal ta ye stuque ―xiic.
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.