Lucas 16
TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs VC
1 Ti Jesuse jech lic yalbe xtoc ti yajchancꞌoptaque: ―Oy jun jcꞌulej vinic. Oy jun yajꞌabtel ti yichꞌoj ta sventa ti cꞌusitic oy yuꞌune. Oy buchꞌu bat, ba yal ta stojol ti ajvalile ti ta xꞌixtolanbat yuꞌun ti yajꞌabtele ti cꞌusitic oy yuꞌune.
1 Jesus disse também a seus discípulos: Havia um homem rico que tinha um administrador. Este lhe foi denunciado de ter dissipado os seus bens.
2 Jech o xal ti ajvalile laj stac ta iqꞌuel ti yajꞌabtele. Jech laj yalbe: “¿Cꞌu chaꞌal ti jech ta xcaꞌi acꞌoplal taje? Chapanbun talel scotol ti cꞌusitic avichꞌoj ta aventae. Yuꞌun mu xa xuꞌ ta xacom aventainbun ti cabtele”, xꞌutat.
2 Ele chamou o administrador e lhe disse: Que é que ouço dizer de ti? Presta contas da tua administração, pois já não poderás administrar meus bens.
3 Ti jꞌabtele jech lic snop: “¿Cꞌusi xuꞌ ta jpas taje? Yuꞌun ti cajvale ta xa xistuchꞌbun ti cabtele. Yuꞌun mu xa xuꞌ cuꞌun tsots ti abtele. Mi ta xba jcꞌan limoxnae, ta xiqꞌuexav.
3 O administrador refletiu então consigo: Que farei, visto que meu patrão me tira o emprego? Lavrar a terra? Não o posso. Mendigar? Tenho vergonha.
4 ¡Aaah! laj xa jnaꞌ cꞌusi xuꞌ ta jpas yoꞌ xuꞌ ta xiyiqꞌuic ochel ta yut snaic ti cꞌalal chꞌabal xa ti cabtele”, xi.
4 Já sei o que fazer, para que haja quem me receba em sua casa, quando eu for despedido do emprego.
5 Jech o xal un, ti jꞌabtele lic sta ta iqꞌuel ta jujun tal ti buchꞌutic oy yilic yuꞌun ti ajvalile. Jech ti buchꞌu baꞌyel icꞌote laj sjacꞌbe: “¿Cꞌu yepal avil yuꞌun ti cajvale?”, xut.
5 Chamou, pois, separadamente a cada um dos devedores de seu patrão e perguntou ao primeiro: Quanto deves a meu patrão?
6 Ti stuque jech laj stacꞌ: “Oy voꞌvinic (100) barril aceite quil yuꞌun”, xi. Ti jꞌabtele jech laj yalbe: “Liꞌ oy svunal ti avile. Chotlan ta ora. Tsaco comel lajuneb yoxvinic (50) barril noꞌox”, xi.
6 Ele respondeu: Cem medidas de azeite. Disse-lhe: Toma a tua conta, senta-te depressa e escreve: cinqüenta.
7 Tsꞌacal to jech lic sjacꞌbe ti jun xtoque: “Ti voꞌote, ¿cꞌu yepal avil?”, xut. Ti stuque jech laj yal: “Oy voꞌvinic (100) ta bis trigo quil yuꞌun”, xi. Ti jꞌabtele jech laj yalbe: “Liꞌ oy svunal avil. Jaꞌ noꞌox tsaco chanvinic (80) ta bis”, xut.
7 Depois perguntou ao outro: Tu, quanto deves? Respondeu: Cem medidas de trigo. Disse-lhe o administrador: Toma os teus papéis e escreve: oitenta.
8 Ti ajvalile laj yil ti echꞌem sbijil ti chopol yajꞌabtele, ti ta sta ti cꞌusi ta xtun yuꞌune. Yuꞌun ti cristianoetic liꞌ ta sba banomile toj lec snaꞌic cꞌu sꞌelan ta scolta sbaic ta jujun tal yoꞌ lec oyic. Jaꞌ mu sta ti buchꞌutic ti oyic ta saquilal osile.
8 E o proprietário admirou a astúcia do administrador, porque os filhos deste mundo são mais prudentes do que os filhos da luz no trato com seus semelhantes.
9 ’Jech o xal jech ta xajcꞌubanboxuc, tunesic ti cꞌusi oy avuꞌunic liꞌ ta banomil ti snaꞌ xlaje yoꞌ jech ta xacoltavanic. Yuꞌun ti cꞌalal ta xlaj scꞌoplal ti cꞌusitic ta xatunesique, oy buchꞌu xmuyubaj xa ta xayicꞌoxuc ochel ta vinajel.
9 Eu vos digo: fazei-vos amigos com a riqueza injusta, para que, no dia em que ela vos faltar, eles vos recebam nos tabernáculos eternos.
10 ’Ti buchꞌu ta slequil yoꞌnton ta stunes ti juteb cꞌusi oy yuꞌune, jaꞌ jech xtoc ta slequil yoꞌnton ta stunes ti ep cꞌusi oy yuꞌune. Yan ti buchꞌu muꞌyuc slequil yoꞌnton ta stunes ti juteb oy yuꞌune, jaꞌ jech xtoc umbi, muꞌyuc slequil yoꞌnton ta stunesel ti cꞌusi ep yuꞌune.
10 Aquele que é fiel nas coisas pequenas será também fiel nas coisas grandes. E quem é injusto nas coisas pequenas, sê-lo-á também nas grandes.
11 Mi mu ta slequiluc avoꞌntonic ta xatunesic ti cꞌusitic xꞌayan avuꞌunic liꞌ ta sba banomil ti snaꞌ xlaje, ¿buchꞌu ta xacꞌboxuc atunesic ti batsꞌi cꞌulejale?
11 Se, pois, não tiverdes sido fiéis nas riquezas injustas, quem vos confiará as verdadeiras?
12 Mi mu ta slequiluc avoꞌntonic ta stunesel ti maꞌuc avuꞌunique, ¿buchꞌu ta xayacꞌboxuc avichꞌic ti cꞌusi jaꞌ avuꞌun atuquique?
12 E se não fostes fiéis no alheio, quem vos dará o que é vosso?
13 Muꞌyuc buchꞌu xuꞌ ta xꞌabtej ta chaꞌvoꞌ ajvalil. Yuꞌun ti june, lec ta xcꞌanat. Yan ti june, mu lecuc ta xcꞌanat. Ti june, lec ta xꞌabtej ta stojol. Yan ti june, ta stoy sba ta stojol. Jaꞌ jech ti voꞌoxuc eque, mu xuꞌ ta xavacꞌ abaic ta tunel yuꞌun ti Diose ti mi jaꞌ batem avoꞌntonic yuꞌun ti taqꞌuine ―xi.
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores: ou há de odiar a um e amar o outro, ou há de aderir a um e desprezar o outro. Não podeis servir a Deus e ao dinheiro.
14 Ti jfariseoetique, cꞌalal laj yaꞌiic ti jech laj yal ti Jesuse, tey lic slabanic. Yuꞌun jaꞌ noꞌox batem ta yoꞌntonic ta scꞌanel ti taqꞌuine.
14 Ora, ouviam tudo isto os fariseus, que eram avarentos, e zombavam dele.
15 Ti Jesuse jech laj yalbe: ―Ti voꞌoxuque ta xapacꞌta abaic. Yan noꞌox yutsil avoꞌntonic ta xavaqꞌuic iluc yilel ta stojol ti cristianoetique. Pero yiloj avoꞌntonic ti Dios ti cꞌu aꞌelanique, ti jaꞌ noꞌox ichꞌbiloxuc ta mucꞌ yuꞌun ti cristianoetique. Pero ti Diose ta sbajoxuc.
15 Jesus disse-lhes: Vós procurais parecer justos aos olhos dos homens, mas Deus vos conhece os corações; pois o que é elevado aos olhos dos homens é abominável aos olhos de Deus.
16 ’Cꞌalal mu to ox ta xvul ta loqꞌuel ti Juane, tey xa onoꞌox oy smantal ti Moisese schiꞌuc ti cꞌu sꞌelan ichanubtasvan ti jꞌalcꞌopetique. Pero cꞌalal jech itale, jaꞌ o tey lic yalbe scꞌoplal ti lequil cꞌope, ti jaꞌ ti ventainel yuꞌun ti Diose. Jech o xal ep ti buchꞌutic ta xaqꞌuic persa yoꞌ ta xꞌochique.
16 A lei e os profetas duraram até João. Desde então é anunciado o Reino de Deus, e cada um faz violência para aí entrar.
17 ’Scotol smantal ti Diose ta onoꞌox xcꞌot ta pasel. Mi jaꞌuc juteb stacꞌ chꞌayel. Más to xuꞌ ta stacꞌ chꞌayel ti vinajele, ti banomile.
17 Mais facilmente, porém, passará o céu e a terra do que se perderá uma só letra da lei.
18 ’Ti jun vinic ti ta sbaj sbaic schiꞌuc ti yajnile, ti mi chba yicꞌ yan antse, laj xa sta smul. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌu ta xicꞌ ti bajbil antse, laj xa sta smul ec.
18 Todo o que abandonar sua mulher e casar com outra, comete adultério; e quem se casar com a mulher rejeitada, comete adultério também.
19 ’Oy jun jcꞌulej vinic ti jun yutsiquil ti scꞌuꞌ ta slape. Jaꞌ jech xtoc jun yutsiquil ti sveꞌel ti ta slajese. Jaꞌ jech xtoc jujun cꞌacꞌal ta spas qꞌuin.
19 Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho finíssimo, e que todos os dias se banqueteava e se regalava.
20 Oy jun vinic xtoc ti abol sbae, ti jaꞌ Lázaro sbie. Noj ta yayijemal chamel ti sbecꞌtale. Tey xchotet ta stiꞌ sna ti jcꞌuleje.
20 Havia também um mendigo, por nome Lázaro, todo coberto de chagas, que estava deitado à porta do rico.
21 Ti pobre vinic taje ta scꞌan ta slajes yaꞌi ti cꞌusitic ta xbaj yalel ta smexa ti jcꞌuleje. Jaꞌ jech xtoc ta xtal lecꞌbatuc yuꞌun tsꞌiꞌ ti syayijemale.
21 Ele avidamente desejava matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do rico... Até os cães iam lamber-lhe as chagas.
22 Sta scꞌacꞌalil, icham ti pobre vinique. Icꞌat batel yuꞌun ángeletic yoꞌ jech chba xchiꞌin sbaic schiꞌuc ti Abraham ti oy ta lequilale. Jaꞌ jech xtoc ti jcꞌuleje icham ec. Laj yichꞌ muquel.
22 Ora, aconteceu morrer o mendigo e ser levado pelos anjos ao seio de Abraão. Morreu também o rico e foi sepultado.
23 Cꞌalal ta xichꞌ svocol ti jcꞌulej tey ti bu ta xbat ti animaetique, laj stoy muyel sat. Tey laj yil ta nom ti Abrahame schiꞌuc ti Lázaroe.
23 E estando ele nos tormentos do inferno, levantou os olhos e viu, ao longe, Abraão e Lázaro no seu seio.
24 Jech ti jcꞌuleje tey lic avanuc: “Totic Abraham, ichꞌun ta cꞌux. Albo yaꞌi ti Lázaroe ti acꞌo stsꞌaj talel jutebuc sniꞌ scꞌob ta voꞌ yoꞌ xtal sicubtasbun ti coqꞌue. Yuꞌun ta xquichꞌ ep vocol ti liꞌ ta cꞌoqꞌue”, xi.
24 Gritou, então: - Pai Abraão, compadece-te de mim e manda Lázaro que molhe em água a ponta de seu dedo, a fim de me refrescar a língua, pois sou cruelmente atormentado nestas chamas.
25 Pero ti Abrahame jech laj yalbe: “Nichꞌon, vuleso ta avoꞌnton ti cꞌalal tey to ox oyot ta sba banomile, laj ata scotol ti cꞌusi ta scꞌan ti avoꞌntone. Ti Lázaro liꞌe toj abol sba iꞌechꞌ ta sba banomil. Ta ora ti stuque laj xa sta ti lequilal liꞌe. Yan ti voꞌote ta xavichꞌ avocol.
25 Abraão, porém, replicou: - Filho, lembra-te de que recebeste teus bens em vida, mas Lázaro, males; por isso ele agora aqui é consolado, mas tu estás em tormento.
26 Jaꞌ jech xtoc, yuꞌun oy jun mucꞌ ta liquil chꞌen ta oꞌlol cuꞌuntic. Jech o xal, manchuc mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xjelav talel ti bu oyote, mu xuꞌ. Jaꞌ jech xtoc, manchuc mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xtal yaꞌi ti liꞌ bu oyuncutique, mu xuꞌ”, xi.
26 Além de tudo, há entre nós e vós um grande abismo, de maneira que, os que querem passar daqui para vós, não o podem, nem os de lá passar para cá.
27 Jech o xal ti jcꞌuleje jech laj yal: “Chꞌul abolajan, Totic Abraham, taco batel ti Lázaro ta sna ti jtote.
27 O rico disse: - Rogo-te então, pai, que mandes Lázaro à casa de meu pai, pois tenho cinco irmãos,
28 Yuꞌun tey oy voꞌob jchiꞌil ta voqꞌuel. Ta jcꞌan ti acꞌo ba yalbe yaꞌi yoꞌ jech mu xtalic liꞌ ta tsots vocole”, xi.
28 para lhes testemunhar, que não aconteça virem também eles parar neste lugar de tormentos.
29 Ti Abrahame jech laj yal: “Ti stuquique oy ta scꞌobic ti cꞌusitic tsꞌibabil yuꞌun ti Moisese schiꞌuc ti jꞌalcꞌopetique. Acꞌo xchꞌunic”, xi.
29 Abraão respondeu: - Eles lá têm Moisés e os profetas; ouçam-nos!
30 Ti jcꞌuleje jech itacꞌav: “Jech, Totic Abraham, pero mu xchꞌunic. Pero mi ta xilic ti oy buchꞌu ta xchaꞌcuxi batele, ta sjelta ti yoꞌntonique”, xi.
30 O rico replicou: - Não, pai Abraão; mas se for a eles algum dos mortos, arrepender-se-ão.
31 Pero ti Abrahame jech laj yal: “Mi mu scꞌan xchꞌunic ti cꞌusitic tsꞌibabil yuꞌun ti Moisese schiꞌuc ti jꞌalcꞌopetique, jaꞌ jech xtoc mu onoꞌox xchꞌunic, acꞌo mi oy buchꞌu ta xchaꞌcuxi batel”, xi ti Abrahame ―xi ti Jesuse.
31 Abraão respondeu-lhe: - Se não ouvirem a Moisés e aos profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite algum dos mortos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.