Lucas 13
TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs NTLH
1 Jaꞌ o yorail ti italic jun chib viniquetique, tal xchapbeic yaꞌi ti Jesuse ti cꞌu sꞌelan laj spas ti Pilatoe, ti laj smil jun chib viniquetic ti liquemic talel ta Galileae. Tey icapij schꞌichꞌelic schiꞌuc schꞌichꞌelic ti animaletic ti tey laj smilic ta sventa smoton ti Diose.
1 Naquela mesma ocasião algumas pessoas chegaram e começaram a comentar com Jesus como Pilatos havia mandado matar vários galileus, no momento em que eles ofereciam sacrifícios a Deus.
2 Ti Jesuse jech laj yal: ―Ti jech ilajic ta milel ti jgalilea viniquetique, ¿mi yuꞌun van ta xanopic ti jaꞌ más ep ti smulique? ¿Mi jaꞌ jutuc smulic ti yan schiꞌiltaque?
2 Então Jesus disse:
3 Ta xcalboxuc avaꞌiic ti mu jechuque. Yuꞌun mi mu xajelta avoꞌntonique, acotolic jech ta xcꞌot ta atojolic ec.
3 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
4 Ti vaxaclajunvoꞌ (18) ti ichamic ti cꞌalal ilom talel ti mucꞌ ta torre yuꞌun ti Siloee, ¿mi yuꞌun van ta xanopic ti jaꞌ más ep smulic ti jech ichamique? ¿Mi jaꞌ jutuc smulic ti yan cristianoetic ti nacajtic ta Jerusalene?
4 E lembrem daqueles dezoito, do bairro de Siloé, que foram mortos quando a torre caiu em cima deles. Vocês pensam que eles eram piores do que os outros que moravam em Jerusalém?
5 Ta xcalboxuc avaꞌiic ti mu jechuque. Mi mu xajelta avoꞌntonique, acotolic jech ta xcꞌot ta atojolic ec ―xi.
5 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
6 Ti Jesuse jech lic yal babacꞌop: ―Oy jun vinic ti stsꞌunoj jpets icux ta yosile, ba sqꞌuel mi ta xacꞌ ti sate. Pero mu jbejuc laj sta.
6 Então Jesus contou esta parábola :
7 Jech o xal ti vinique jech laj yalbe ti yajchabiej-osile: “Qꞌuel avil, oy xa yoxibal jabil ti liꞌ xivaꞌvun ta sqꞌuelbel sat ti icux liꞌe. Pero muꞌyuc ta jtabe. Jech o xal tsꞌeto loqꞌuel. Jecheꞌ tey smacoj ti banomile”, xi.
7 Aí disse ao homem que tomava conta da plantação: “Olhe! Já faz três anos seguidos que venho buscar figos nesta figueira e não encontro nenhum. Corte esta figueira! Por que deixá-la continuar tirando a força da terra sem produzir nada?”
8 Pero ti jchꞌabiej-osile jech laj stacꞌbe: “Cajval, comtsano to ti jabil liꞌe. Yuꞌun ta jlocꞌbe lec ti yoque. Ta xcacꞌbe lec scꞌaꞌal.
8 Mas o empregado respondeu: “Patrão, deixe a figueira ficar mais este ano. Eu vou afofar a terra em volta dela e pôr bastante adubo.
9 Ti mi jech ta jpase, ta nan xacꞌ sat. Yan ti mi mu xacꞌ ti jsate, jech xtoc umbi, tsꞌeto loqꞌuel”, xi ―xi ti Jesuse.
9 Se no ano que vem ela der figos, muito bem. Se não der, então mande cortá-la.”
10 Oy jun cꞌacꞌal ti jaꞌ o scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale, ti Jesuse ta xchanubtasvan ta jun chꞌul na.
10 Certo sábado, Jesus estava ensinando numa sinagoga .
11 Tey oy jun ants ti oy xa svaxaclajunebal (18) jabil ti vujqꞌuinbat spat yuꞌun ti pucuje. Jech o xal ti antse mu xuꞌ tucꞌ xvaꞌvun ta xanav.
11 E chegou ali uma mulher que fazia dezoito anos que estava doente, por causa de um espírito mau. Ela andava encurvada e não conseguia se endireitar.
12 Cꞌalal laj yil ti Jesuse, laj yicꞌ talel. Jech laj yalbe: ―Ants, colemot xa yuꞌun ti achamele ―xut.
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e disse:
13 Jech ti Jesuse laj scajan scꞌob ta sba ti antse. Ta ora noꞌox ituqꞌuib. Tey lic yalbe slequilal ti Diose.
13 Aí pôs as mãos sobre ela, e ela logo se endireitou e começou a louvar a Deus.
14 Pero ti banquilal jpasmantal tey ta chꞌul nae icap sjol. Yuꞌun ti Jesuse laj scolta ti ants ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale. Ti banquilale jech laj yalbe ti cristianoetique: ―Jchiꞌiltac, oy vaquib cꞌacꞌal ti xuꞌ ta xijꞌabtejotique. Jech o xal jaꞌ o yorail ti xuꞌ ta xatal avacꞌ abaic ta poxtaele. Pero maꞌuc ti ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale ―xi.
14 Mas o chefe da sinagoga ficou zangado porque Jesus havia feito uma cura no sábado. Por isso disse ao povo: — Há seis dias para trabalhar. Pois venham nesses dias para serem curados, mas, no sábado, não!
15 Jech ti Jesuse jech laj stacꞌbe: ―Ti voꞌoxuque ta xapacꞌta abaic. ¿Mi mu xajitunic ti avacaxique, ti aburroique yoꞌ jech ta xavacꞌbe voꞌ yuchꞌ ti cꞌalal jaꞌ o scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale?
15 Então o Senhor respondeu:
16 Ti ants liꞌe, jaꞌ snitilul ti Abrahame. Oy xa svaxaclajunebal (18) jabil ti chucbil yuꞌun ti pucuje. ¿Mi jaꞌ mu stacꞌ ta jcolesbe ti schamel ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale? ―xi.
16 E agora está aqui uma descendente de Abraão que Satanás prendeu durante dezoito anos. Por que é que no sábado ela não devia ficar livre dessa doença?
17 Cꞌalal jech laj yal ti Jesús taje, ti yajcrontae iqꞌuexavic scotolic. Pero scotol ti cristianoetique xmuyubajic xa ti jech laj yilic ti toj mucꞌ ti cꞌusi laj yacꞌ ta ilel ti Jesuse.
17 Os inimigos de Jesus ficaram envergonhados com essa resposta, mas toda a multidão ficou alegre com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 Ti Jesuse jech laj yal: ―¿Cꞌusi xcoꞌolaj o ti ventainel yuꞌun ti Diose? ¿Cꞌu sꞌelan ta jcoꞌoltas o?
18 Jesus disse:
19 Coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti becꞌ mostaza ti laj stsꞌun ta yosil ti vinique. Cꞌalal ta xchꞌie, jaꞌ más mucꞌ ta xbat ta scotol ti cꞌusitic yan tsꞌunobaletique. Jutuc xa mu jpetsuc ta teꞌ smucꞌul ta xbat. Jech o xal un, ti mutetique tey ta xtal spas stasic ta scꞌob cꞌobtac ―xi.
19 Ele é como uma semente de mostarda que um homem pega e planta na sua horta. A planta cresce e fica uma árvore, e os passarinhos fazem ninhos nos seus ramos.
20 Jech laj yal xtoc ti Jesuse: ―¿Cꞌu sꞌelan ta jcoꞌoltas o ti ventainel yuꞌun ti Diose?
20 Jesus continuou:
21 Coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti juteb spajubtasobil pan ti ta scap ta oxib sbisol harina ti jun antse, yoꞌ jech ta xpajub scotol ti votsꞌbil harinae ―xi.
21 Ele é como o fermento que uma mulher pega e mistura em três medidas de farinha, até que ele se espalhe por toda a massa.
22 Cꞌalal ta xbat ta Jerusalene, ti Jesuse ta xꞌechꞌ chanubtasvanuc ta jujun jteclum schiꞌuc ta jujun bicꞌtal jteclum.
22 Jesus atravessava cidades e povoados, ensinando na sua viagem para Jerusalém.
23 Oy buchꞌu ti jech laj sjaqꞌue: ―Cajval, ¿mi jutuc noꞌox ti buchꞌutic ta xcolique? ―xi. Ti Jesuse jech laj stacꞌbe:
23 Alguém perguntou: — Senhor, são poucos os que vão ser salvos? Jesus respondeu:
24 ―Aqꞌuic persa ochanic batel ti ta biqꞌuit tiꞌ nae. Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, ep ti buchꞌutic ta scꞌan ta xꞌochic yaꞌiique, pero mu xuꞌ xꞌochic.
24 — Façam tudo para entrar pela porta estreita. Pois eu afirmo a vocês que muitos vão querer entrar, mas não poderão.
25 Yuꞌun ta sta yorail ti xlic smac tiꞌ na ti yajval nae. Jech o xal ti cꞌu avepalic ti oyoxuc ta spat ti tiꞌ nae xlic acꞌojilanic ti tiꞌ nae. Jech xlic avalic: “Cajval, jambuncutic”, xachiic. Pero ti stuque jech ta stacꞌboxuc: “Mu jnaꞌ bu liquemoxuc talel”, xayutic.
25 — O dono da casa vai se levantar e fechar a porta. Então vocês ficarão do lado de fora, batendo na porta e dizendo: “Senhor, nos deixe entrar!” E ele responderá: “Não sei de onde são vocês.”
26 Jech ti voꞌoxuque jech xlic avalbeic: “Qꞌuel avil, jmoj lijveꞌotic, laj cuchꞌtic voꞌ. Ti ta scalleal jlumalcutic voꞌot laj achanubtasuncutic”, xachiic.
26 Aí vocês dirão: “Nós comemos e bebemos com o senhor. O senhor ensinou na nossa cidade.”
27 Pero ti stuque jech ta stacꞌboxuc: “Laj xa calboxuc avaꞌiic ti mu jnaꞌ bu liquemoxuc talele. Qꞌuejo abaic loqꞌuel liꞌ ta jtojole, yuꞌun acotolic laj xa apasic ti cꞌusitic chopole”, xayutic.
27 Mas ele responderá: “Não sei de onde são vocês. Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal.”
28 Tey ta xlic avoqꞌuita abaic. Tey xlic xcꞌuxetuc aveic cꞌalal ta xavilic ti Abrahame, ti Isaaque, ti Jacobe, schiꞌuc scotol ti jꞌalcꞌopetique ti ochemic xa ti bu ta xventainvan ti Diose. Pero ti voꞌoxuque jipbiloxuc loqꞌuel.
28 Quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os
29 Yuꞌun ta xtalic ti cristianoetic ti ta xlic talel ta schanjotal ti banomile, yoꞌ ta xchotiic ta veꞌel ti bu ta xventainvan ti Diose.
29 Muitos virão do Leste e do Oeste, do Norte e do Sul e vão sentar-se à mesa no Reino de Deus.
30 Jaꞌ o yorail ti oy jlom cristianoetic ichꞌbilic ta mucꞌ avi liꞌe, pero jaꞌ mu ichꞌbiluc ta mucꞌ ta xcꞌotic. Oy jlom cristianoetic mu ichꞌbiluc ta mucꞌ avi liꞌe, pero jaꞌ ichꞌbilic ta mucꞌ ta xcꞌotic ―xi.
30 E os que agora são os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos.
31 Ti jech cꞌacꞌal taje, jaꞌ o tey icꞌotic jun chib jfariseoetic ti jech laj yalique: ―Locꞌan batel liꞌe. Yuꞌun ti ajvalil Herodese ta smilot yaꞌi ―xiic.
31 Naquele momento alguns fariseus chegaram perto de Jesus e disseram: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 Pero ti Jesuse jech laj stacꞌbe: ―Batanic, ba albeic yaꞌi ti mañoso vet taje: “Qꞌuel avil, ti tanae, ti ocꞌome ta to jloqꞌues ti pucujetique, ta to jcoles ti jchameletique. Jaꞌ to chaꞌej ta stsuts cuꞌun, xi”, utic.
32 Jesus respondeu:
33 Yuꞌun ta onoꞌox jtam batel ti jbe ti tanae, ti ocꞌome, ti chaꞌeje. Yuꞌun mu lecuc ti ta xlaj jun yajꞌalcꞌop Dios ti maꞌuc ta jteclum Jerusalene.
33 E Jesus continuou:
34 ’Jerusalén, Jerusalén, ti voꞌoxuque ta xamilic ti jꞌalcꞌopetique. Ta xapujbeic ton ti buchꞌutic tacbilic tal yuꞌun ti Diose. Ep ta velta ta jcꞌan ta jtsoboxuc caꞌi jech chac cꞌu chaꞌal ti meꞌ alacꞌ ti ta stsob ti yalab ta yolon xiqꞌue. Pero mu xacꞌanic.
34 — Jerusalém, Jerusalém, que mata os profetas e apedreja os mensageiros que Deus lhe manda! Quantas vezes eu quis abraçar todo o seu povo, assim como a galinha ajunta os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram!
35 Qꞌuel avilic, ti voꞌoxuque jipbil ta xcom ti anaique. Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, mu xa bu ta xavilbun ti jsate, jaꞌ to ti mi ta sta yorail ti ta xavalique: “Toj yan noꞌox yutsil ti Buchꞌu tacbil tal yuꞌun ti Cajvaltic Diose”, ti mi xachiique ―xi ti Jesuse.
35 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada. Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.