João 9
TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs NAA
1 Cꞌalal jech ta xanav batel ti Jesuse, tey laj yil jun vinic ti maꞌsat onoꞌox voqꞌueme.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Ti yajchancꞌoptaque jech laj sjacꞌbeic: ―Jchanubtasvanej, ¿cꞌu chaꞌal ti maꞌsat ivocꞌ ti vinic liꞌe? ¿Mi yuꞌun jaꞌ ta scoj smul ti stot smeꞌe, mi ta scoj smul stuc? ―xiic.
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Ti Jesuse jech laj yal: ―Maꞌuc ta scoj stuc. Mi jaꞌuc ta scoj smul ti stot smeꞌe. Ti jech maꞌsat ivoqꞌue, yoꞌ jech acꞌo vinajuc yabtel ti Dios ta stojole.
3 Jesus respondeu:
4 Yoꞌ to sac ti osile, ta scꞌan ta jpasbe yabtel ti Buchꞌu laj stacun talele. Yuꞌun ta xa xtal ti acꞌobaltique cꞌalal muꞌyuc xa buchꞌu xuꞌ ta xꞌabteje.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Ti jech liꞌ to oyun ta sba banomile, vuꞌunun ti saquilal osil yuꞌunic ti cristianoetique ―xi ti Jesuse.
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Cꞌalal jech laj yal ti Jesuse, laj stubta ti banomile. Laj spas juteb achꞌel ta stub. Laj sbonbe ta sat ti maꞌsate.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 Tsꞌacal to un, jech laj yal ti Jesuse: ―Batan, ba poco ti asat ti ta sat voꞌ ti Siloé sbie ―xi. (Ti smelol ti Siloee jaꞌ tacbil.) Jech ti maꞌsate ba spoc ti sate. Cꞌalal isut talele, lec xa xil ti osile.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Jech laj yalic ti slacꞌnataque schiꞌuc ti buchꞌutic ti yilojic onoꞌox ti maꞌsate: ―¿Mi mu jaꞌuc ti vinic leꞌe ti xchotet ta scꞌan limuxnae? ―xiic.
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Oy jlom ta xalic: ―Jaꞌ ―xiic. Ti yan xtoque jech ta xalic: ―Maꞌuc. Jaꞌ noꞌox ti xcoꞌolaje ―xiic. Pero ti vinique: ―Vuꞌunun ―xi stuc.
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Jech laj sjacꞌbeic: ―¿Cꞌusi laj avut ti ta xavil xae? ―xutic.
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Ti stuque jech laj stacꞌ: ―Ti vinic ti jaꞌ sbi Jesuse laj spas achꞌel. Laj sbonbun ta jsat. “Batan ta sat voꞌ ti Siloé sbie. Tey xapoc ti asate”, xiyutun. Libat ec un. Cꞌalal jech laj jpoc ti jsate, laj quil ti saquilal osile ―xi.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Ti vinique jech ijacꞌbat: ―¿Bu oy ti vinic taje? ―xutic. Ti stuque jech laj yal: ―Mu jnaꞌ ―xi.
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Ti maꞌsat to oxe icꞌbil ibat ta stojol ti jfariseoetique.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Ti jech laj spas achꞌel ti laj scolta maꞌsat ti Jesuse, jaꞌ o ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Ti jfariseoetique laj xchaꞌjacꞌbeic ti maꞌsat to oxe ti cꞌusi laj yut ti xil xa ti osile. Ti stuque jech laj yal: ―Laj sbonbun achꞌel ta jsat. Tsꞌacal to laj jpoc. Avi tana un, ta xquil ti osile ―xi ti vinique.
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Oy jlom jfariseoetique jech laj yalic: ―Ti vinic ti jech laj spas taje maꞌuc tacbil talel yuꞌun ti Diose. Yuꞌun mu xchabi ti scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale ―xiic. Pero ti yan xtoque jech ta xalic: ―¿Cꞌusi xut ta xacꞌ ta ilel smucꞌul stsatsal ti mi jaꞌ jun jsaꞌmulile? ―xiic. Jech o xal un, ti stuquique chaꞌchꞌac yoꞌnton icꞌotic.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Jech lic xchaꞌjacꞌbeic ti maꞌsat to oxe: ―Ti voꞌote ¿cꞌusi vinical ta xaval ti laj sjambot ti asate? ―xutic. Ti stuque jech laj yal: ―Ti vuꞌun ta xcale jaꞌ jun jꞌalcꞌop ―xi.
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Pero ti jꞌisraeletique mu scꞌan xchꞌunic ti jaꞌ maꞌsat to ox ti ta xil ti osile. Jech o xal laj staquic ta iqꞌuel stot smeꞌ ti maꞌsat to oxe.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Ti stuquique jech laj sjacꞌbeic: ―¿Mi jaꞌ anichꞌon liꞌe ti ta xavalic ti maꞌsat ivoqꞌue? ¿Cꞌu chaꞌal ti jech ta xil xa osil avi tana une? ―xutic.
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Ti stot smeꞌe jech laj staqꞌuic: ―Jnaꞌcutic ti jaꞌ jqueremcutique, ti maꞌsat ivoqꞌue.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Pero ti jech ta xil xa ti osile, leꞌe, mu jnaꞌcutic. Jaꞌ jech xtoc mi jaꞌuc jnaꞌcutic ti buchꞌu ijambun ti sate. Jacꞌbeic avaꞌiic stuc. Yuꞌun julem xa schꞌulel. Xuꞌ ta xayalbot avaꞌiic ―xiic.
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Jaꞌ jech laj yal ti stot smeꞌe, jaꞌ ti ta xiꞌic yuꞌun ti jꞌisraeletique. Yuꞌun laj xa scomonop scꞌopic, buchꞌuuc noꞌox ti ta xal ti jaꞌ Cristo ti Jesuse, ta xtenat loqꞌuel ta chꞌul na yuꞌunic.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Jech o xal: “Jacꞌbeic avaꞌiic ti jqueremcutique, julem xa schꞌulel”, ti xiique.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Jech o xal ti jꞌisraeletique laj xchaꞌtaic ta iqꞌuel ti vinic ti maꞌsat to oxe. Jech laj yalbeic: ―Albun caꞌicutic ta melel ta sba ta sat ti Diose. Yuꞌun ti vinic taje jnaꞌcutic ti jaꞌ jun jsaꞌmulile ―xiic.
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Ti stuque jech laj stacꞌ: ―Mu jnaꞌ mi jaꞌ jun jsaꞌmulil, mi maꞌuc. Ti cꞌusi jnaꞌ leque, jaꞌ ti maꞌsatun to oxe. Avi tana un, ta xquil xa ti saquilal osile ―xi ti vinique.
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Ti stuquique jech lic xchaꞌjacꞌbeic: ―¿Cꞌu sꞌelan laj spas? ¿Cꞌusi laj yut ti laj sjam ti asate? ―xutic.
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Ti vinique jech laj stacꞌbe: ―Laj xa calboxuc avaꞌiic. Pero mu xacꞌan xachꞌunbeicun. ¿Cꞌu chaꞌal ti ep ta velta ta xacꞌan ti ta xcalboxuque? ¿Mi yuꞌun ta xacꞌan ta xatsꞌacli avaꞌiic ec? ―xi ti vinique.
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Ti stuquique jech xjajet xa laj yalic: ―Ti voꞌote tsꞌaclio ti vinic taje. Yan ti vuꞌuncutique jaꞌ ta jtsꞌaclicutic ti Moisese.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Yuꞌun jnaꞌojcutic ti icꞌoponat yuꞌun Dios ti Moisese. Pero ti vinic taje mi jaꞌuc jnaꞌcutic ti bu liquem talele ―xiic.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Ti vinique jech laj stacꞌ: ―Toj labal ta xcaꞌi avuꞌunic ti mu xanaꞌic ti bu liquem talele ti cꞌalal jaꞌ laj sjambun ti jsate.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Jnaꞌtic lec, ti Diose mu xaꞌibe scꞌop ti jsaꞌmuliletique. Yuꞌun jaꞌ noꞌox ta xaꞌibe scꞌop ti buchꞌutic ta xichꞌic ta muqꞌue, ti ta spasic ti cꞌusi ta scꞌan ti yoꞌntone.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Yuꞌun muꞌyuc xcaꞌibetic o scꞌoplal ti ta sjambe sat jun vinic ti maꞌsat voqꞌueme.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Ti maꞌucuc tacbil talel yuꞌun Dios ti vinic taje, muꞌyuc cꞌusi xuꞌ yuꞌun ta spas ti jechuque ―xi ti maꞌsat to oxe.
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Ti stuquique jech laj yalic: ―Yuꞌun jsaꞌmulilot onoꞌox lavocꞌ talel ti voꞌote. ¿Mi voꞌot cajal ta xacꞌan ta xachanubtasuncutic avaꞌi? ―xutic. Tey laj sjipic loqꞌuel ta chꞌul na.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Ti Jesuse laj yaꞌi ti jipbil xa loqꞌuel ta chꞌul na ti maꞌsat to oxe. Cꞌalal laj snup sbaic ta bee, jech laj yalbe: ―¿Mi ta xachꞌun ti Snichꞌon ti Diose? ―xut.
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Ti vinique jech laj yal: ―Albun caꞌi Buchꞌu yoꞌ jech ta xquichꞌ ta mucꞌ ―xi.
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Jech laj stacꞌ ti Jesuse: ―Laj xa avil. Vuꞌunun, jaꞌ ti Buchꞌu yacal ta xachiꞌin ta loꞌile ―xut.
37 E Jesus lhe disse:
38 Jech ti vinique laj squejan sba ta stojol ti Jesuse. Jech laj yalbe: ―Ta jchꞌun, Cajval ―xi ti vinique.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Tsꞌacal to un, jech laj yal ti Jesuse: ―Ti lital liꞌ ta sba banomile, tal jvinajesbe cꞌu sꞌelan yoꞌnton ti cristianoetique. Tal jambe sat ti maꞌsatetique. Yan ti buchꞌu jamal ti sat yalojique, ta xjoybijic ta maꞌsat ―xi ti Jesuse.
39 Jesus continuou: —
40 Oy jlom jfariseoetic ti tey xchiꞌinoje, ti cꞌalal jech laj yaꞌiic taje, jech laj sjaqꞌuic: ―¿Mi yuꞌun maꞌsatuncutic yaꞌyel ec un? ―xiic.
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Jech laj stacꞌ ti Jesuse: ―Ati yuꞌunuc maꞌsatucoxuque, muꞌyuc amulic ti jechuque. Pero ti jech ta xavalic ti ta xavilique, oy amulic ―xi ti Jesuse.
41 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.