João 1
TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs NTLH
1 Cꞌalal lic meltsajuc talel scotol ti cꞌusitic oye, tey onoꞌox oy ti Jesucristoe, jaꞌ ti Buchꞌu ta xacꞌ ta naꞌel stalel ti Diose. Ti stuque tey onoꞌox schiꞌuc sbaic schiꞌuc ti Diose. Yuꞌun jaꞌ onoꞌox Dios ti stuque.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Ti ta sliquebale, ti stuque tey onoꞌox schiꞌuc sbaic schiꞌuc ti Diose.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Ta sventa ti Jesucristoe, imeltsaj scotol ti cꞌusitic oye. Muꞌyuc buchꞌu yan laj smeltsan ti cꞌusitic oye.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Jaꞌ tey iꞌayan talel ta stojol ti cuxlejale. Ti cuxlejal taje, jaꞌ saquilal osil yuꞌun ti cristianoetique.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Ti cuxlejal taje xnobobet ta icꞌal osil. Ti icꞌal osile, mu xuꞌ yuꞌun stubel ti saquilale.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Oy jun vinic ti tacbil talel yuꞌun ti Diose, Juan sbi.
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Yuꞌun tal yalbe yaꞌiic ti cristianoetique ti jaꞌ batsꞌi jꞌacꞌ-cuxlejal ti Jesucristoe, yoꞌ jech ta xchꞌunic Jesús yuꞌun ti cꞌusi ta xal ti Juane.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Ti Juane maꞌuc stuc ti jꞌacꞌ-cuxlejale. Yuꞌun jaꞌ noꞌox jun vinic ti tacbil talel yuꞌun ti Diose yoꞌ ta svinajesbe scꞌoplal ti jꞌacꞌ-cuxlejale.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Ti Buchꞌu ta xacꞌ ta naꞌel stalel ti Diose, ti jaꞌ ta xacꞌ xojobal ta stojol scotol ti cristianoetique, ta xa xvul ta loqꞌuel liꞌ ta banomile.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Cꞌalal ital liꞌ ta banomile, manchuc mi jaꞌ laj spas ti banomile, pero ti cristianoetique muꞌyuc xojtiquinic Buchꞌu.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Ital ta stojol ti yalab snichꞌnabe, jaꞌ ti jꞌisraeletique, pero ti stuquique muꞌyuc laj yichꞌic ta mucꞌ.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Manchuc mi bajbil, pero oy jlom laj xchꞌunic, laj yichꞌic ta mucꞌ. Ti buchꞌutic jech taje, iꞌacꞌbat yipic ti xuꞌ ta xꞌochic ta batsꞌi snichꞌnab ti Diose.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Ti buchꞌu ta xꞌochic ta snichꞌnab ti Diose, jaꞌ ta xvoqꞌuesatic ta achꞌ yuꞌun ti Diose. Mu xcoꞌolaj schiꞌuc jech chac cꞌu chaꞌal ta xvoqꞌuesatic yuꞌun ti stot smeꞌique, mi jaꞌuc ti cꞌusi ta scꞌan yoꞌnton stuc ti cristianoetique.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Ti Jesucristoe, jaꞌ ti Buchꞌu ta xacꞌ ta naꞌel stalel ti Diose, laj yichꞌ sbecꞌtal. Inaqui ta jtojolcutic. Oy ep scꞌuxul ti yoꞌntone. Melel ti stuque. Laj quilbecutic ti yutsilal slequilale, ti jaꞌ yutsilal slequilal stuc ti jun noꞌox Snichꞌon ti Diose.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Ti Juane laj yalbe scꞌoplal ti Jesucristoe. Jech laj yal: ―Jaꞌ me ti vinic leꞌe ti Buchꞌu laj calboxuc scꞌoplale, ti laj onoꞌox calboxuc avaꞌiic ti oy Buchꞌu tsꞌacal ta xtal ta patil cuꞌune ti jaꞌ toj cajale, ti jaꞌ mu sta ti vuꞌune. Yuꞌun ti stuc leꞌe, tey xa onoꞌox ti cꞌalal muꞌyucun to oxe ―xi.
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Laj xa quichꞌtic jcotoltic ti smucꞌ ta cꞌulejal ti Snichꞌon Diose, ti muꞌyuc spajeb ti bendicione.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Ti smantal Dios ti laj caꞌitique, jaꞌ ivul ta jtojoltic ta sventa ti Moisese. Ti melele, ti cꞌuxubinel yuꞌun ti Diose, lijꞌacꞌbat yuꞌun ti Jesucristoe.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Muꞌyuc buchꞌu junucal yiloj ti Diose. Pero ti jun noꞌox Snichꞌone, ti coꞌol yoꞌntonic schiꞌuc ti Stote, jaꞌ tal yacꞌ ta ojtiquinel ti Diose.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Ti jpasmantal jꞌisraeletic ta Jerusalene laj staquic batel paleetic schiꞌuc levitaetic ta sjacꞌbel ti Juane buchꞌu ti stuque.
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Ti Juane jech jamal laj yal: ―Ti vuꞌune muꞌcun ti Cristoune ―xi.
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Ti stuquique jech laj xchaꞌjaqꞌuic: ―¿Buchꞌuot ti voꞌot un chaꞌe? ¿Mi jaꞌ voꞌot ti jꞌalcꞌop Elíase? ―xutic. Ti Juane jech laj yal: ―Muꞌcun ―xi. Tsꞌacal to jech laj sjaqꞌuic yan velta: ―¿Mi voꞌot ti jꞌalcꞌop ti vinajem scꞌoplal ti ta xtal onoꞌoxe? ―xutic. Ti Juane jech laj stacꞌ: ―Muꞌcun ―xi.
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Jech laj yalic yan velta xtoc: ―¿Buchꞌuot ta melel un chaꞌe? Yuꞌun tsots scꞌoplal ta xquichꞌcutic batel acꞌoplal ta stojol ti buchꞌutic laj stacuncutic talele. ¿Cꞌusi xuꞌ ta xavalbe aba atuc? ―xutic.
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Ti Juane jech laj stacꞌbe: ―Jaꞌ vuꞌunun ti buchꞌu tsots ta xcꞌopoj ta xocol banomile jech chac cꞌu chaꞌal laj yal ti jꞌalcꞌop Isaías ti jech laj yale: “Jambeic jun tuqꞌuil be ti Cajvaltique”, ti albil scꞌoplal ti xie ―xi ti Juane.
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Ti buchꞌutic bat scꞌoponic ti Juane, jaꞌ tacbilic batel yuꞌun ti jfariseoetique.
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 Ti stuquique jech laj sjacꞌbeic yan velta ti Juane: ―Ti mi moꞌcot ti Cristoe, ti mi moꞌcot ti Elíase, ti mi moꞌcot ti yan jꞌalcꞌop ta xtale, ¿cꞌu chaꞌal ti ta xavacꞌ ichꞌ voꞌe? ―xutic.
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Jech itacꞌav ti Juane: ―Ti vuꞌune, voꞌ noꞌox ta xcacꞌ ichꞌuc. Pero oy jun talem ta atojolic ti mu xavojtiquinique.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Pero jaꞌ noꞌox tsꞌacal to ta sliques ti yabtele. Pero ti stuque jaꞌ más cajal. Ti vuꞌune muꞌyuc jlequilal jtuqꞌuilal ta sjitunbel yaqꞌuil ti xonobe ―xi ti Juane.
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Scotol taje tey icꞌot ta pasel ti bu sbiinoj Betabarae ti oy ta sloqꞌueb cꞌacꞌal ti ta ucꞌum Jordane. Jaꞌ tey laj yacꞌ ichꞌ voꞌ ti Juane.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Ta yocꞌlomal un, laj yil ti Juane ti ta xnopaj talel ti Jesús ta stojole. Jech laj yal: ―Qꞌuel avilic, ti vinic leꞌe, jaꞌ ti uni chij yuꞌun ti Diose ti ta xchꞌaybe smul ti cristianoetique.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Ti vinic leꞌe, jaꞌ ti Buchꞌu laj xa onoꞌox calboxuc avaꞌiic ti scꞌoplale, cꞌalal jech laj cale: “Oy Buchꞌu tsꞌacal ta xtal ta patil cuꞌune, ti jaꞌ toj cajale, ti jaꞌ mu sta ti vuꞌune. Yuꞌun ti stuc leꞌe oy xa onoꞌox ti cꞌalal muꞌyucun to oxe”, ti xacutique.
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Ti vuꞌun eque, mi jaꞌuc to ox jnaꞌ Buchꞌu ta melel ti vinic leꞌe. Jech o xal ti vuꞌune ta xcacꞌolan talel ti ichꞌ voꞌe, yoꞌ tsots scꞌoplal ta xavojtiquinic Buchꞌu ta melel ti vinic leꞌe ti voꞌoxuc jꞌisraeloxuque ―xi.
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Jaꞌ jech xtoc ti Juane jech laj yal: ―Vuꞌun laj quil ti Chꞌul Espíritu iyal talel ta vinajel coꞌol sꞌelan jcot ta paloma ti tey icom o ta stojole.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Manchuc mi jech laj quil, pero mu to jnaꞌ Buchꞌu ta melel. Pero ti Buchꞌu laj stacun talel ta yaqꞌuel ichꞌ voꞌe, jech laj yalbun: “Cꞌalal ta xavil ti ta xyal talel ti Chꞌul Espíritu ta stojol jun vinique, ti ta xcom o ta stojole, jaꞌ me ti Buchꞌu ta xacꞌ avichꞌic ti Chꞌul Espíritue”, xiyut.
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Laj xa quil un. Jech o xal un, rextigoun yuꞌun ti ta melel jaꞌ Snichꞌon Dios ti vinic leꞌe ―xi ti Juane.
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Ti ta yocꞌlomale, tey oy yan velta schiꞌuc chib yajchancꞌoptac ti Juane.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Cꞌalal laj yil ti tey ta xꞌechꞌ ti Jesuse, ti Juane jech laj yal: ―Qꞌuel avilic, ti vinic leꞌe jaꞌ ti uni chij yuꞌun ti Diose ―xi.
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Cꞌalal laj yaꞌiic ti vaꞌi sꞌelan iꞌalbatic yuꞌun ti Juane, jech o xal ti chaꞌvoꞌ yajchancꞌoptaque laj stsꞌacliic batel ti Jesuse.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Ti Jesuse joybij sqꞌuel ti svalopate. Laj yil ti ta stsꞌacliat batele. Jech o xal jech laj yal: ―¿Cꞌusi ta xasaꞌic? ―xi. Ti chaꞌvoꞌique jech laj staqꞌuic: ―Jchanubtasvanej, ¿bu nacalot? ―xiic.
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Ti Jesuse jech laj stacꞌ: ―Laꞌic, ba qꞌuel avilic ―xi. Jech o xal ti chaꞌvoꞌique bat sqꞌuel. Tey laj yilic ti bu nacale. Tey mal cꞌacꞌal yuꞌunic, yuꞌun chanib xa ora mal cꞌacꞌal laj snup sbaic ta be.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Oy jun ta schibalic ti laj yaꞌiic ti vaꞌi sꞌelan laj yal ti Juane, ti jech laj stsꞌacliic batel ti Jesuse, jaꞌ ti Andrese, ti schiꞌil sbaic ta voqꞌuel schiꞌuc ti Simón Pedroe.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Jech ti Andrese baꞌ saꞌ ta ora ti schiꞌil ta voqꞌuele, jaꞌ ti Simone. Jech laj yal: ―Laj xa jtacutic ti Mesíase ―xut. Ti Mesíase, jaꞌ smelol ti Cristoe.
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Jech ti Andrese yicꞌoj batel ti Simone ti bu oy ti Jesuse. Cꞌalal jech laj yil ti Jesuse, jech laj yal: ―Ti voꞌote, Simón, jaꞌ snichꞌonot ti Jonase. Avi tana ta xabiin Cefas ―xi. Ti Cefase, jaꞌ smelol Pedro.
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Ti ta yocꞌlomale, ta scꞌan ta xbat ta Galilea banomil ti Jesuse. Cꞌalal jech ibate, tey laj snup ta be ti Felipee. Jech laj yalbe: ―Chiꞌinun batel ―xi.
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Ti Felipee jaꞌ liquem talel ta jteclum Betsaida, ti bu nacalic ti Andrese schiꞌuc ti Pedroe.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Ti Felipee ba saꞌ ti Natanaele. Jech laj yalbe: ―Laj xa quilcutic ti vinic ti Buchꞌu tsꞌibabil scꞌoplal yuꞌun ti jꞌalcꞌopetique schiꞌuc ti tsꞌibabil scꞌoplal ta slibroal mantaletic yuꞌun ti Moisese. Jaꞌ ti Jesús ti snichꞌon José ti nacal ta jteclum Nazarete ―xi.
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Ti Natanaele jech laj yal: ―¡Bu xata ti ta xlocꞌ jun lequil vinic ti ta Nazarete! ―xi. Ti Felipee jech laj stacꞌ: ―Batic, ba qꞌuel avil ―xi.
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Cꞌalal laj yil ti Jesuse ti ta xnopaj talel ti Natanaele, jech laj yal: ―Liꞌ xtal jun batsꞌi jꞌisraelal vinic ti mu snaꞌ xloꞌlavane ―xi.
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Cꞌalal jech laj yaꞌi ti Natanaele, jech laj sjacꞌ: ―¿Cꞌuxi yoꞌ laj avojtiquinun? ―xut. Ti Jesuse jech laj yalbe: ―Laj quilot ti cꞌalal oyot ta yolon icuxe, ti cꞌalal muꞌyuc to ta xicꞌot talel ti Felipee ―xi.
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Ti Natanaele jech laj yal: ―Jchanubtasvanej, voꞌot ti Snichꞌon Dios un chaꞌe. Voꞌot ti Ajvalil yuꞌun ti jꞌisraeletique ―xi.
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: ―Ti jaꞌ noꞌox laj calbot ti laj quilot ta yolon icuxe, laj xachꞌunun ta jech yepal. Pero maꞌuc noꞌox jech yepal ta xavil. Ta to xavil batel ti oy cꞌusitic más mucꞌtic ta xcꞌot ta pasel cuꞌune ―xi.
50 Jesus respondeu:
51 Jaꞌ jech xtoc ti Jesuse jech laj yal: ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ta xavilic jamal ti vinajele. Ta xavilic ti yajꞌángeltac ti Diose ti ta xmuy xyalic ta jtojol vuꞌun ti coꞌol jꞌelantique ―xi.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.