Atos 10

TI ACHꞌ REXTOMENTO YUꞌUN TI JESUCRISTOE (TZO_TZC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ti tey ta jteclum Cesareae oy jun vinic, Cornelio sbi. Jaꞌ capitán yuꞌun ti jvocꞌ soldado ti Italiano sbie.
1 Morava em Cesareia um oficial do exército romano chamado Cornélio, capitão do Regimento Italiano.
2 Jaꞌ jun vinic ti yichꞌojic ta mucꞌ ti Diose schiꞌuc ti cꞌu yepal tey ta snae. Ta xiꞌtaic ti Diose. Jaꞌ jech xtoc ti Cornelioe ta xcꞌuxubin ti jꞌisraeletic ti buchꞌu abol sbaique. Mu xicta sba ta scꞌoponel ti Diose.
2 Era um homem devoto e temente a Deus, como era também toda a sua família. Dava aos pobres esmolas generosas e sempre orava ao Senhor.
3 Oy jun cꞌacꞌal, nopol xa batel oxib ora mal cꞌacꞌal, laj yil jun yajꞌángel ti Diose ti iꞌoch batel ti bu oye. Jech laj yal: ―Cornelio ―xi.
3 Certa tarde, por volta das três horas, teve uma visão na qual viu um anjo de Deus vir em sua direção e dizer: “Cornélio!”.
4 Ti Cornelioe tsꞌijil icom ta xiꞌel ta sqꞌuel batel ti ángele. Jech laj sjacꞌbe: ―¿Cꞌusi, Cajval? ―xut. Ti ángele jech laj stacꞌ: ―Ti ta xata ta cꞌoponel ti Diose, ti ta xacolta ti buchꞌu abol sbaique, ichꞌbil xa ta venta yuꞌun ti Diose.
4 Temeroso, Cornélio olhou fixamente para o anjo e perguntou: “Que é, senhor?”. E o anjo respondeu: “Suas orações e esmolas subiram até Deus, e ele as guarda na memória.
5 Jech o xal un, taco batel avinictac ta jteclum Jope yoꞌ jech xba yiqꞌuic talel ti Simone, ti jaꞌ Pedro ti yan sbi xtoque.
5 Agora, envie alguns homens a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro.
6 Ti stuque xchꞌamunojbe sna ti Simone, ti jaꞌ jcꞌaꞌesej-nucule, ti nopol ta tiꞌ nab ti snae. Ti Pedro taje jaꞌ ta xalbot avaꞌi ti cꞌusi xuꞌ ta xapase ―xi ti ángele.
6 Ele está hospedado com Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar”.
7 Cꞌalal jech ibat ti ángel ti icꞌopoje, ti Cornelioe lic sta ta iqꞌuel chaꞌvoꞌ svinic schiꞌuc jun yajsoldado ti lec xil sbaic schiꞌuque, ti jaꞌ xchꞌunoj ti Diose.
7 Assim que o anjo foi embora, Cornélio chamou dois servos de sua casa e um soldado devoto de seu grupo de auxiliares.
8 Lic yalbe scotol ti cꞌu sꞌelan laj yile. Tsꞌacal to un, laj stac batel cꞌalal to jteclum Jope.
8 Ele lhes contou o que havia acontecido e os enviou a Jope.
9 Ta yocꞌlomal un, cꞌalal nopol xa scꞌan xcꞌot ti ta jteclum Jope ti svinictaque, jech ti Pedroe jaꞌ o imuy batel ta schaꞌcojal na yoꞌ jech ta sta ta cꞌoponel ti Diose. Jaꞌ ti nopol xa scꞌan oꞌlol cꞌacꞌale.
9 No dia seguinte, quando os mensageiros de Cornélio se aproximavam da cidade, Pedro subiu ao terraço para orar. Era cerca de meio-dia,
10 Ti Pedroe ta xviꞌnaj. Ta xveꞌ yaꞌi. Cꞌalal yacal to ta xichꞌ meltsanel ti veꞌlile, oy cꞌusi laj yil.
10 e ele estava com fome. Enquanto a refeição era preparada, entrou num êxtase.
11 Laj yil ti ijam ti vinajele, ti jun to mucꞌ ta manta ti xlichꞌet yalel talel ta banomile. Chucajtic schanjotal ti sba sniꞌtaque.
11 Viu o céu aberto e algo semelhante a um grande lençol ser baixado por suas quatro pontas.
12 Ti tey ta mantae tey ticꞌajtic ep ta tos chonetic ti chanib yacꞌane schiꞌuc ti yan chonetique, schiꞌuc ti mutetique.
12 No lençol havia toda espécie de animais, répteis e aves.
13 Jaꞌ o tey laj yaꞌi ti oy Buchꞌu ta xcꞌopoj ti jech ta xale: ―Lican, vaꞌlan, Pedro. Milo, tiꞌan ―xꞌutat.
13 Então uma voz lhe disse: “Levante-se, Pedro; mate e coma”.
14 Ti Pedroe jech laj stacꞌ: ―Mu jcꞌan, Cajval. Yuꞌun muꞌyuc bu jtiꞌ o ti cꞌusi chopole, ti cꞌusi mu stacꞌ tiꞌele ―xi.
14 “De modo nenhum, Senhor!”, respondeu Pedro. “Jamais comi coisa alguma que fosse considerada impura e imprópria.”
15 Ti Buchꞌu ta xcꞌopoje jech lic yal xtoc: ―Ti cꞌusi lecubtasbil yuꞌun ti Diose, mu xuꞌ xaval ti chopole ―xꞌutat.
15 Mas a voz falou novamente: “Não chame de impuro o que Deus purificou”.
16 Oxib velta ti jech iꞌalbat ti Pedroe. Tsꞌacal to un, ti mantae imuy batel ta vinajel.
16 A mesma visão se repetiu três vezes. Então, subitamente, o lençol foi recolhido ao céu.
17 Cꞌalal jech chꞌayal yoꞌnton ti Pedro ta snopel ti cꞌusi xal o ti jech laj yile, jaꞌ o icꞌotic ta tiꞌ na svinictac ti Cornelioe, ti ta sjacꞌolanic talel sna ti Simone.
17 Pedro ficou perplexo, pensando em qual seria o significado da visão. Nesse momento, os homens que Cornélio tinha enviado encontraram a casa de Simão. Eles se aproximaram do portão
18 Cꞌalal icꞌotique, jamal yeic cꞌot sjaqꞌuic: ―¿Mi liꞌ oy ta xchꞌamun ana jun vinic ti jaꞌ Simón sbie, ti yan sbie jaꞌ Pedro? ―xiic.
18 e perguntaram se estava hospedado ali Simão, também chamado Pedro.
19 Cꞌalal jech chꞌayal to yoꞌnton ti Pedro ta snopilanel ti cꞌusi laj yile, jech iꞌalbat yuꞌun ti Chꞌul Espíritue: ―Qꞌuel avil, tal saꞌot oxib viniquetic.
19 Enquanto Pedro ainda refletia sobre a visão, o Espírito lhe disse: “Três homens vieram procurá-lo.
20 Vaꞌlan, yalan batel ta olon. Chiꞌino batel ti jꞌicꞌvanejetique. Mu xanaꞌetuc. Yuꞌun vuꞌun laj jtac talel ―xꞌutat.
20 Levante-se, desça e vá encontrar-se com eles. Não hesite em acompanhá-los, pois eu os enviei”.
21 Ti Pedroe iyal batel ti bu oy ti viniquetic ti jaꞌ tacbilic talel yuꞌun ti Cornelioe. Jech laj yalbe: ―Vuꞌunun ti buchꞌu ta xasaꞌique. ¿Cꞌu chaꞌal tal asaꞌicun? ―xut.
21 Pedro desceu e disse aos homens: “Eu sou quem vocês procuram. Por que vieram?”.
22 Ti viniquetique jech laj staqꞌuic: ―Tacbiluncutic talel yuꞌun ti capitán Cornelioe. Jun lequil vinic ti xiꞌtaoj ti Diose, ti jaꞌ cꞌuxubinbil yuꞌun ti jꞌisraeletique. Yuꞌun iꞌalbat yuꞌun yajꞌángel ti Diose ti acꞌo avichꞌ iqꞌuel batele yoꞌ jech ta xabat ta sna, yoꞌ jech ta xaꞌi ti cꞌusi ta xavalbee ―xiic.
22 Eles responderam: “Cornélio, um oficial romano, nos enviou. Ele é um homem devoto e temente a Deus, respeitado por todos os judeus. Um santo anjo o instruiu a chamar o senhor à casa dele para que ele ouça sua mensagem”.
23 Jech o xal ti Pedroe laj yacꞌ ochicuc batel ta na ti viniquetique. Tey icomic jun acꞌobal. Ta yocꞌlomal un, ti Pedroe ibatic schiꞌuc ti jꞌicꞌvanejetique, schiꞌuc jun chib jchꞌunolajeletic ti nacajtic ta jteclum Jopee.
23 Então Pedro convidou os homens para se hospedarem ali aquela noite. No dia seguinte, foi com eles, acompanhado de alguns irmãos de Jope.
24 Ta yan cꞌacꞌal un, icꞌotic ta Cesarea ti bu ta xmalavan ti Cornelioe. Tey xa tsobolic schiꞌuc yutsꞌ yalaltac, schiꞌuc ti buchꞌu lec xil sbaic schiꞌuque, ti jaꞌ laj staan talel ta iqꞌuele.
24 Chegaram a Cesareia no dia seguinte. Cornélio os esperava e havia reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Cꞌalal icꞌot ta na ti Pedroe, jech ti Cornelioe ilocꞌ batel. Ba snup talel ta be. Laj squejan sba ta stojol yoꞌ jech ta xichꞌ ta mucꞌ.
25 Quando Pedro chegou à casa, Cornélio veio ao seu encontro e prostrou-se diante dele, adorando-o.
26 Ti Pedroe jech laj yal: ―Mu xaquejan aba ta jtojol. Vaꞌlan. Vinicun noꞌox jech chac cꞌu chaꞌal ti voꞌote ―xut.
26 Mas Pedro o levantou e disse: “Fique de pé! Eu sou apenas um homem como você”.
27 Cꞌalal jech jmoj ta xloꞌilajic batele, ochic batel ta yut na. Tey laj sta noj ta cristianoetic.
27 Os dois conversaram e depois entraram na casa, onde muitos outros estavam reunidos.
28 Ti Pedroe jech lic yal: ―Ti voꞌoxuque xanaꞌic lec ti cꞌu sꞌelan liquem yuꞌunic ti jꞌisraeletique, ti mu xuꞌ ta jtsob jbacutic schiꞌuc ti jyanlum cristianoetique. Mi jaꞌuc xuꞌ ta xiꞌochcutic ta yut snaic. Pero laj xchanubtasun ti Diose ti mu junuc cristiano ti ta jbis ta chopole.
28 Pedro lhes disse: “Vocês sabem que nossas leis proíbem que um judeu entre num lar gentio como este ou se associe com os gentios. No entanto, Deus me mostrou que não devo mais considerar ninguém impuro ou impróprio.
29 Jech o xal muꞌyuc cꞌusi laj cal ti cꞌalal laj ataicun ta iqꞌuele. Ta ora noꞌox liꞌ lital ta atojolique. Jech o xal un, albun caꞌi, ¿cꞌu chaꞌal ti laj ataicun ta iqꞌuele? ―xi.
29 Por isso, vim assim que fui chamado, sem levantar objeções. Agora digam por que vocês mandaram me buscar”.
30 Jech laj stacꞌ ti Cornelioe: ―Oy xa chanib cꞌacꞌal, jech ora jech chac cꞌu chaꞌal liꞌe, yuꞌun jaꞌ o liꞌ oyun ta jna. Quictaoj cot yoꞌ jech ta jta ta cꞌoponel ti Diose ta sventa mal cꞌacꞌal. Jaꞌ o laj quil jun vinic ti xnobobet xojobal ti scꞌuꞌ slapoje.
30 Cornélio respondeu: “Quatro dias atrás, eu estava orando em casa por volta deste mesmo horário, às três da tarde. De repente, um homem vestido com roupas resplandecentes apareceu diante de mim.
31 Jech laj yalbun: “Cornelio, laj xa yaꞌibot acꞌop ti Diose. Yiloj ti jech ta xacolta ti buchꞌu abol sbaique.
31 Ele me disse: ‘Cornélio, Deus ouviu sua oração e se lembrou de suas esmolas.
32 Jech o xal un, Cornelio, taco batel avinictac cꞌalal to jteclum Jope yoꞌ jech ta xba yiqꞌuic talel ti Simone, ti jaꞌ Pedro ti yan sbie. Tey xchꞌamunojbe sna jun vinic jcꞌaꞌesej-nucul ti jaꞌ Simón sbie, ti nopol ta tiꞌ nab nacale. Cꞌalal ta xtale, ta xachiꞌin abaic ta loꞌil”, xiyutun.
32 Agora, envie mensageiros a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro. Ele está hospedado na casa de Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar’.
33 Jech o xal un, ta ora noꞌox laj jtac batel jvinictac ta saꞌelot. Lec ti jech latale. Avi tana un, tsobolotic liꞌ ta stojol ti Diose. Ta jcꞌan ta xcaꞌicutic scotol ti cꞌu sꞌelan laꞌacꞌbat anaꞌ yuꞌun ti Cajvaltique ―xi ti Cornelioe.
33 Assim, mandei buscá-lo de imediato, e foi bom que tenha vindo. Agora estamos todos aqui, esperando diante de Deus para ouvir a mensagem que o Senhor mandou que você nos trouxesse”.
34 Jech lic yal ti Pedroe: ―Avi tana ta jnaꞌ lec, ti Diose mu jeltosuc yoꞌnton ta stojol ti cristianoetique.
34 Então Pedro respondeu: “Vejo claramente que Deus não mostra nenhum favoritismo.
35 Buꞌyuc noꞌox slumal ti cristianoetique ichꞌbilic ta mucꞌ yuꞌun ti Diose cꞌalal ta xiꞌtaique, ti lec ta spasique.
35 Em todas as nações ele aceita aqueles que o temem e fazem o que é certo.
36 Ti vuꞌuncutic jꞌisraeluncutique laj yacꞌbun jnaꞌcutic ti Diose ti ta jtacutic jun coꞌntoncutic ta sventa ti Jesucristoe, ti jaꞌ Jcoltavanej cuꞌuntic jcotoltique.
36 Esta é a mensagem de boas-novas para o povo de Israel: Há paz com Deus por meio de Jesus Cristo, que é Senhor de todos.
37 Cꞌalal laj yoꞌnton ti Juan ta yalel ti lequil achꞌ cꞌope, ta yacꞌbel yichꞌ voꞌ ti cristianoetique, anaꞌojic lec ti cꞌusi icꞌot ta pasel ta sjunul Judea banomile, ti ilic talel ti ta Galilea banomile.
37 Vocês sabem o que aconteceu em toda a Judeia, começando na Galileia, depois do batismo que João proclamou.
38 Anaꞌojic lec, ti Diose laj yacꞌbe yichꞌ ti Chꞌul Espíritu ti Jesús ti liquem talel ta Nazarete, yoꞌ jech tsots xuꞌ yuꞌun ta spas ti cꞌusi leque, ti ta scoltaan ti buchꞌutic ta xꞌilbajinatic yuꞌun ti pucuje. Jaꞌ jech sꞌelan laj spas, jaꞌ ti chiꞌinbil coltabil yuꞌun ti Diose.
38 Sabem também que Deus ungiu Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder. Então Jesus foi por toda parte fazendo o bem e curando todos os oprimidos pelo diabo, porque Deus estava com ele.
39 Yuꞌun rextigouncutic ti jech laj spas ti Jesús ti ta sjoylej Judea banomile schiꞌuc xtoc ti ta jteclum Jerusalene. Tsꞌacal to un, jipil ta cruz icham yuꞌunic ti cristianoetique.
39 “E nós somos testemunhas de tudo que ele fez em toda a Judeia e em Jerusalém, onde o mataram. Penduraram-no numa cruz,
40 Pero ti Diose laj xchaꞌcuxes ta yoxibal cꞌacꞌal. Jech laj scꞌan ti Diose ti laj yacꞌ quilcutique.
40 mas Deus o ressuscitou no terceiro dia e permitiu que ele fosse visto,
41 Muꞌyuc laj yacꞌ sba iluc ta stojol scotol ti cristianoetique. Jaꞌ noꞌox laj yacꞌ sba iluc ta jtojolcutic. Jaꞌ ti jech onoꞌox nopbil jcꞌoplalcutic yuꞌun ti Diose ti jech ta xicomcutic ta yajrextigoe. Jmoj liveꞌcutic, laj cuchꞌcutic voꞌ schiꞌuc ti Jesuse ti cꞌalal chaꞌcuxiem xae.
41 não por todo o povo, mas por nós que fomos escolhidos por Deus de antemão para sermos suas testemunhas. Nós fomos os que comemos e bebemos com ele depois que ele ressuscitou dos mortos.
42 Laj stacuncutic ta yalel ti lequil achꞌ cꞌop ta stojol ti cristianoetique. Jaꞌ jech xtoc ti iꞌacꞌbat xa yabtel yuꞌun Dios ti jaꞌ Jchapanvanej yuꞌun ti buchꞌu cuxule, ti buchꞌu chamemique.
42 E ele nos mandou anunciar sua mensagem em toda parte e testemunhar que Deus o designou juiz dos vivos e dos mortos.
43 Jaꞌ jech xtoc scotol ti jꞌalcꞌopetique laj yalic talel scꞌoplal ti Jesuse. Ti buchꞌu ta xichꞌic ta muqꞌue, ta xichꞌic perdón yuꞌun smulic ta sventa ti Jesuse ―xi ti Pedroe.
43 É a respeito dele que todos os profetas dão testemunho, dizendo que todo o que nele crer receberá o perdão de seus pecados por meio de seu nome”.
44 Cꞌalal jech syaquil ta xcꞌopoj ti Pedroe, jaꞌ o ital ti Chꞌul Espíritu ta stojol ti cꞌu yepal ta xaꞌibeic ti scꞌope.
44 Enquanto Pedro ainda falava, o Espírito Santo desceu sobre todos que ouviam a mensagem.
45 Ti jꞌisraelal jchꞌunolajeletic ti jaꞌ xchiꞌinojic talel ti Pedroe, toj elom laj yaꞌiic ti jech laj yichꞌic Chꞌul Espíritu ti jyanlumetique.
45 Os discípulos judeus que acompanhavam Pedro ficaram admirados de que o dom do Espírito Santo também fosse derramado sobre os gentios,
46 Yuꞌun laj yaꞌiic ti ta xcꞌopojic ta yan cꞌopetique schiꞌuc ti ta xlequil-cꞌopojic ta stojol ti Diose.
46 pois os ouviram falar em outras línguas e louvar a Deus. Pedro perguntou:
47 Jech o xal ti Pedroe jech laj yal: ―Laj xa yichꞌic ti Chꞌul Espíritue jech chac cꞌu chaꞌal ti voꞌotique. ¿Mi oy buchꞌu ta xmacbun yoꞌnton ta yichꞌel voꞌ ti jyanlumetic xanaꞌic liꞌe? ―xi.
47 “Pode alguém se opor a que eles sejam batizados agora que, como nós, também receberam o Espírito Santo?”.
48 Jech o xal ti Pedroe laj yal ti acꞌo yichꞌic voꞌ ta sventa ti Jesucristoe. Tsꞌacal to un, ti jyanlumetique laj scꞌanbe vocol ti Pedroe ti acꞌo comuc jun chibuc cꞌacꞌal teye.
48 Então ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Depois, pediram que Pedro ficasse com eles alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.