Atos 20

Õ'âkĩ̶ hɨ yeere uúkũri turi Tukano (TUONT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Cumuca peꞌtíca beꞌro Pablo Jesure ẽjõpeorãrẽ werecasanʉꞌcõgʉ̃ti pijiocʉ niwĩ. Cʉ̃ wéréca beꞌro narẽ weꞌeriti, waꞌa waꞌacʉ niwĩ Macedonia diꞌtapʉ.
1 Sabuw hibuyuw in sawar nuwarob ea’afuw ufunamaim, Paul bai’ufununayah etei e’af ayuwih koufair tur itih naatu eo tuturih. Imaibo ihamiyih au Masedonia na’at in.
2 To cjase macãrĩpʉ yʉꞌrʉagʉ, tocjãrãrẽ cʉ̃ werese meꞌrã nemorõ wãcũtutuase oꞌonemowãꞌcãcʉ niwĩ. Tojo weewãꞌcã, ejacʉ niwĩ Grecia diꞌtapʉre.
2 Naatu Masedonia ana uman men sanet imaim bar merar ta ta run tit baitumatumayah isah binan koufair itih remor na Greek tit.
3 Topʉ iꞌtia mujĩpũ tocjãrã meꞌrã tojacʉ niwĩ. Beꞌro cʉ̃ Siriapʉ yucʉsʉ meꞌrã waꞌagʉti weemigʉ̃, queti tʉꞌocʉ niwĩ judío masã mʉꞌʉrẽ wẽjẽrãtirã weeama nise quetire. Tojo weegʉ “Mejãrõ yʉꞌʉ aꞌtíca maꞌa Macedoniapʉta waꞌagʉti tja”, ni wãcũcʉ niwĩ.
3 Nati’imaim sumar tounu ma, naatu au Syria na’at na isan bobobuna Jew sabuw rabinamih hiyayakitufuw tur nowar. Imih i ana not bogaigiwas matabir maiye Masedonia awat na.
4 Cʉ̃ waꞌacã, cʉ̃ meꞌrã waꞌacãrã niwã Bereacjʉ̃ Sópater wãmetigʉ, Tesalónicacjãrã pʉarã Segundo, Aristarco wãmetirã. Tojo nicã Derbecjʉ̃ Gayo wãmetigʉ waꞌacʉ niwĩ. Apĩ Timoteo, ãpẽrã Asiacjãrã pʉarã Tíquico, Trófimo wãmetirã waꞌacãrã niwã. Beꞌro Filipopʉre etawã. Yʉꞌʉ quẽꞌrã Luca Filipopʉ níꞌcʉ waꞌawʉ tja na meꞌrã.
4 Orot iti na’atube i hitur bairi hin, Berea bar merarane i orot Fairahus natun Sopater, Thessalonica’ane i Aristakus, Secundus hairi, Derbe’ine i Gaius, naatu Asia’ane i Tychicus, Trofimus hairi, naatu Timothy.
5 Na ʉ̃sã dʉporo Filipopʉ níꞌcãrã wijawãꞌcãwã. Ʉ̃sãrẽ Troapʉ coꞌtecãrã niwã.
5 Iti oro’orot i wa ta hibai wan hirabon Troas imaim hima aki hikaifi.
6 Pã́ bʉcʉase meꞌrã morẽtica baꞌari bosenʉmʉ beꞌro ʉ̃sã quẽꞌrã Pablo meꞌrã narẽ sirutuwʉ Filipopʉ níꞌcãrã. Tojo sirutuwãꞌcãrã, yucʉsʉ meꞌrã na waꞌaꞌcaropʉta ʉ̃sã quẽꞌrã waꞌawʉ. Waꞌa, niꞌcãmocʉse nʉmʉrĩ beꞌro Troapʉre ejawʉ. Topʉ ʉ̃sã meꞌrãcjãrã ʉ̃sãrẽ põtẽrĩwã. Topʉre niꞌcã semana tojáníwʉ̃.
6 Faraw Wanawanan Yeast En ana hiyuw sasawar ufunamaim Philipi imaim wa abai, veya umat roun ufunamaim Troas imaim ai ta’imon, nati’imaim fur ta’imon ama.
7 Soorinʉmʉ ñamipʉ põtẽrĩrãtirã nerẽwʉ̃. Pablo põtẽrĩse dʉporo masãrẽ buꞌewĩ. Cʉ̃ ape nʉmʉ wijagʉti weeyugʉ, narẽ yoacã buꞌewĩ. Téé ñami decopʉ buꞌeduꞌuwĩ.
7 Fur antoro’ot ebubusurufimaim, bai’ufununayah etei rafiy kakafiyin baimasibin isan abita’ay ana veya, Paul binan sabuw iuwih naatu mar natot boro nan, imih kutuw binan in fainaiwan tit.
8 — ausente —
8 Naatu bar tafan aki ama’amamaim i ramef moumurih na’in hitoto’ab.
9 — ausente —
9 Bar ana sou awanamaim i orot boubun wabin Eutikas ma Paul ana binan nonowar. Baise Paul kutuw binan ma nowar inan busuruf matan fot taf koukuw. Naatu naniyan meyemeye matan anababatun fot ikitabir bar noyate tafan ana tet tounu imaim hima’am raiy rab easabun, hire murubin hibai hibora’ah.
10 Pablo quẽꞌrã dijaa, muꞌrĩqueꞌa, cʉ̃rẽ paabʉꞌa wejewãꞌcõwĩ. “Catimi yujupʉ. Wãcũqueꞌtiticãꞌña”, niwĩ.
10 Baise Paul raiy orot isnowah kwafure rouh eo, “Men kwaniyababan, yawasin inu’in.”
11 Pablo cʉ̃rẽ masṍca beꞌro ʉ̃sã apaturi mʉjãwʉ̃ ti tucũpʉta tja. Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ sʉꞌori põtẽrĩse oꞌo, ucũnemowĩ tja téé boꞌreste dijaticãpʉ. Beꞌro weretojanʉꞌcõ, wijaa waꞌawĩ.
11 Imaibo matabir maiye yen bar tafan rafiy bai imasib eaan. Naatu fai manin ma binan in mar tot basit ihamiyih.
12 Cʉ̃ waꞌáca beꞌro Eutico wẽrĩꞌcʉpʉ masãꞌcʉre topʉ nerẽꞌcãrã cʉ̃ ya wiꞌipʉ miawã. Cʉ̃ masãcã, na pũrõ eꞌcatise meꞌrã tojawã. Pablo quẽꞌrã na buꞌesijaꞌquepawʉnojõ niꞌi|alt="Make 110 percent Harbor scene" src="cn02006B.tif" size="col" ref="Hch 20.13-16"
12 Orot yawasin hibai hin au bar dogoroh ereyasisir auman.
13 Beꞌro Pablo ʉ̃sãrẽ Troapʉ nirãrẽ diapʉ waꞌayudutiwĩ Asṍ wãmetiri macãpʉ. Tojo weerã topʉ waꞌawʉ. Pablo cʉ̃ waꞌasĩꞌrĩꞌcaronojõta maꞌapʉ waꞌacʉ niwĩ.
13 Wa abai arabon an Asos atit naatu Paul iu’uwi na’atube baiwaninamih arun, anayabin i ababawat boro ufui rarabon.
14 Ʉ̃sã cʉ̃rẽ Asṍpʉ bocaeja, cʉ̃ ʉ̃sã meꞌrã diapʉ waꞌawĩ. Beꞌro tja ʉ̃sã Mitilene wãmetiri macãpʉ waꞌawʉ.
14 Tafaram Asos imaim bairi abitar ana veya na wa afe’en yen bairi ana Mitilin atit.
15 Topʉ eja, ape nʉmʉ yʉꞌrʉawʉ Quío wãmetiri nʉcʉ̃rõ pʉꞌtopʉ. Topʉ cãrĩ, ape nʉmʉ yʉꞌrʉawʉ tja. Yʉꞌrʉaa, ejawʉ Samos wãmetiri nʉcʉ̃rõpʉre. To yʉꞌrʉaa, ejawʉ Trogilio wãmetiri macãpʉ tja. Topʉ cãrĩwʉ̃. Ape nʉmʉ waꞌa, ejawʉ Mileto wãmetiri macãpʉ.
15 Mar to wa ainatit ana Kios nuw aihamiy, veya bairou’abin ufunamaim Samos nuw a’afuwabon, naatu veya baitounin ana Miletus atit.
16 Asiapʉre yoacã nisĩꞌrĩtigʉ, “Éfesore diacjʉ̃ yʉꞌrʉarã”, niwĩ Pablo. Cʉ̃ sojayʉꞌrʉawĩ. Apetero weegʉ cʉ̃rẽ basiocãma, Pentecosté bosenʉmʉ dʉporo maata Jerusalẽ́pʉre niyusĩꞌrĩtojawĩ.
16 Paul Ephesus baihamiyin mutufor yan rabon isan ana not bogaigiwas, men kok boro veya gagamin Asia wanawananamaim tama, anayabin bimatkabiy ana kok i Jerusalem natitabo Pentecost ana veya nab.
17 Miletopʉ nígʉ̃ta, Éfesocjãrã Jesure ẽjõpeorãrẽ sʉꞌori nirãrẽ Pablo queti oꞌowĩ:
17 Miletus imaim Paul Ephesus ekaleisia orot ukwarih na bairi o isan isah tur iyafar.
18 Na etacã ĩꞌa, narẽ niwĩ:
18 Naatu hina hititit ana veya iuwih eo “Ayu boubuntoro’ot ana Asia wanawanan atit bairi mi’itube tama’am i kwa kwaso’ob.
19 Yʉꞌʉ marĩ wiogʉ dutiro weeri masʉ̃ nígʉ̃, “Yʉꞌʉ masĩrõ meꞌrã ucũꞌu”, ne nitiwʉ. Masã Jesure ẽjõpeoticã uticãti. Yʉꞌʉre judío masã na wẽjẽsĩꞌrĩ wapacã, yʉꞌʉ piꞌeticãti.
19 Taiyuwu ayara’iyu Regah ana akir wairafin na’atube yawas fokarin wanawanan wainabu abow eremamaturu auman, Jew sabuw asabunu isan hiyakitifuw men anot.
20 Yʉꞌʉ mʉsã nerẽwʉaropʉ, noꞌo mʉsã ye wiꞌseripʉ mʉsãrẽ weetamusenojõrẽ yaꞌyiotiwʉ. Werepeꞌocãꞌwʉ̃.
20 Kwa kwaso’ob ayu kwa isa abibinan ana veya men kafa’imo abir, a baibais ana tur ta abotanimih, en baise etei bebeyanamaim bar arun atit a binan kwanowar.
21 Judío masãrẽ, judío masã nitirã quẽꞌrãrẽ aꞌtiro werewʉ: “Mʉsã ñaꞌarõ weesetisere bʉjaweti dʉcayuya. Jesú marĩ wiogʉre ẽjõpeoya”, niwʉ̃.
21 Jew sabuw naatu Ufun Sabuw isah i bebeyan hai kakafih baihamiyen God isan tatabir naatu Regah Jesu baitutumin isan auwih.
22 Yʉꞌʉ niꞌcãrõacã Jerusalẽ́pʉ waꞌagʉ weeꞌe Espíritu Santu yʉꞌʉre dutiꞌcaronojõta. Topʉ yʉꞌʉre deꞌro waꞌaro waꞌarosaꞌa. Masĩtisaꞌa.
22 Naatu boun Anun kakafiyin fatumu, i ana kokomaim au Jerusalem anan, men aso’ob nati’imaim boro abisa isou namatar.
23 Aꞌte diaꞌcʉ̃rẽ masĩꞌi. Nipeꞌtise macãrĩpʉ yʉꞌʉ waꞌasetirinʉcʉ̃ Espíritu Santu yʉꞌʉre werewĩ: “Masã mʉꞌʉrẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ sõrõ, mʉꞌʉrẽ piꞌeticã weerãsama”, ni wereyuwĩ.
23 Ta’imonamo Anun Kakafiyin bimatnuwu i aso’ob, bar merar ta ta anarun anatitit dibur naatu biyababan i nati’imaim hima tekakaifu.
24 Na yʉꞌʉre “Tojo weerãsama” nimigʉ̃, wãcũqueꞌtiweꞌe. Yʉꞌʉ catiri ʉmʉcore maꞌiweꞌe. Marĩ wiogʉ Jesú cʉ̃ daꞌrase cũuꞌque pũrĩcãrẽ peꞌosĩꞌrĩsaꞌa. Õꞌacʉ̃ masã nipeꞌtirãrẽ maꞌimi nise quetire weredutiwĩ yʉꞌʉre.
24 Baise ayu taiyuw au yawas ai’itin i men sawar gagamin ta. Ayu au kok i bowabow Regah Jesu bitu i ana bow yomanin ana’asa’ub, naatu nati bowabow i tur gewasin God ana manaw ana kabeber isan anao rerereb.
25 »Yʉꞌʉ mʉsã tiropʉ nígʉ̃, Õꞌacʉ̃ nipeꞌtirã wiogʉ nimi nise quetire weresijawʉ. Niꞌcãrõacãrẽ “Mʉsã ne niꞌcʉ̃ yʉꞌʉre ĩꞌanemosome majã”, ni tʉꞌoñaꞌsaꞌa.
25 Naatu boun kwa iyab wanawanamaim ama aremor God ana aiwob isan a binan kwanonowar aso’ob boro men kwana’itu maiye.
26 — ausente —
26 Isan imih boun kwa etei matamaim akukurereb, o yait ef inasa’ir inan inamomorob ana bit men ayu anab.
27 — ausente —
27 Anayabin God abisa not yayakitifuw etei akurereb kwanowar sawar men ta abotan au’uf abatamih.
28 »Mʉsã basu peꞌe coꞌteya. Éfesopʉ tojaarã, ãpẽrã Espíritu Santu mʉsãrẽ coꞌtedutinoꞌcãrã quẽꞌrãrẽ coꞌteya. Õꞌacʉ̃ macʉ̃ wẽrĩse meꞌrã na quẽꞌrã marĩ weronojõta cʉ̃ põꞌrã nima. Tojo weerã narẽ oveja coꞌterã na yarã ovejare añurõ coꞌterã weronojõta añurõ coꞌteya.
28 Taiyuw mata toniwa’an kwanakaifi, naatu bobaituw Anun Kakafiyin kwa babamaim ya’aya kwanakaifih. God ana ekaleisia kwaninabatan gewas, anayabin i taiyuwin Natun momorobomaim sinaf nati sabuw hina nowan himatar.
29 Yʉꞌʉ waꞌáca beꞌro ãpẽrã nisoori masã aꞌtirãsama. Yaiwa ovejare baꞌaꞌcaro weronojõ mʉsã Jesure ẽjõpeomiꞌquere peꞌticã weesĩꞌrĩrãsama.
29 Ayu aso’ob kwa ana bihamiy ufunamaim haru kakafih boro hinan wanawan hinarun bobaituw hinatar giyigiyih.
30 Mʉsã tiro nirã́ quẽꞌrã Jesure ẽjõpeorãrẽ na buꞌese peꞌere sirutuato nírã nisoose wãꞌcãrãsama.
30 Kwa taiyuw a kou’ay wanawananamaim auman orot afa boro hinamisir turobe hinabotabir hinifufuwen, saise bai’ufununayah boro i hini’ufnunih.
31 Tojo weerã mʉsã na nisoori nírã, añurõ coꞌteya. Wãcũña. Iꞌtia cʉ̃ꞌma ʉmʉcori, ñamirĩ nipeꞌtirã mʉsã nirãnʉcʉ̃rẽ utise meꞌrã buꞌewʉ.
31 Imih mata toniwa’an! Kwamur tounu bairi tama fai mar erematuru abimatnuwih i kwananot.
32 »Niꞌcãrõacãrẽ majã mʉsãrẽ coꞌteato nígʉ̃ yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩbosacũugʉ̃ti. Cʉ̃ ye cjase quetire tʉꞌorã, mʉsã masĩrãsaꞌa Õꞌacʉ̃ masãrẽ maꞌisere. Cʉ̃ mʉsãrẽ tutuacã weegʉsami. Õꞌacʉ̃ “Nipeꞌtirã yʉꞌʉ beseꞌcãrãrẽ añuse oꞌogʉti”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ níꞌcaronojõta mʉsãrẽ oꞌogʉsami.
32 Naatu boun kwa i God ana tafafarenamaim ayayariyi naatu i ana manaw ana kabeber turamaim nawowabi kwanayen abisa ana sabuw baitihimih eo kwa auman nowamih nit.
33 Yʉꞌʉ ne ʉotiwʉ ãpẽrã ye niyerure, na ye suꞌtire.
33 Ayu men kafai orot babin ta ana gold o ana silver isan abahiy o ana ar ana faifuw isan abahiyamih.
34 Mʉsã añurõ masĩꞌi. Yʉꞌʉ basu daꞌrase wapa meꞌrã nipeꞌtise yʉꞌʉ, yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã ʉasenojõrẽ bocawʉ.
34 Kwa etei kwaso’ob, ayu taiyuwu umau’umaim sawar abisa isah abiyababan asinaf himatar abow, naatu bow turou’unah hibiyababan afaram hibow karam.
35 Yʉꞌʉ tojo wéégʉ, ãpẽrãrẽ weetamusere mʉsãrẽ ĩꞌowʉ̃. Marĩ tojo daꞌratjĩarãta, pajasecʉorãrẽ weetamurõʉaꞌa. Wãcũña Jesú marĩ wiogʉ cʉ̃ níꞌquere. “Apeyenojõ oꞌogʉ peꞌe ñeꞌegʉ̃ nemorõ eꞌcatisami”, nicʉ niwĩ Jesú, ni weretʉowĩ Pablo Éfesocjãrã Jesure ẽjõpeorãrẽ sʉꞌori nirãrẽ.
35 Ayu ef etei ai’obaiyi, kwanabow raro nababan, saise nati’imaim boro sabuw aurih fair en kwanibaisih. Ata Regah Jesu taiyuwin awanamaim iti tur eo i kwananot ’Baitinin ana baigegewasin i ra’at men tabaib na’atube.”
36 Aꞌtere tojo nitojanʉꞌcõ, Pablo na nipeꞌtirã meꞌrã ejaqueꞌa, ñubuewĩ.
36 Paul eo sasawar ufunamaim sun yowen bairi hiyoyoban.
37 Ñubuetoja, na nipeꞌtirã utitjĩarã, pũrõ maꞌise meꞌrã cʉ̃rẽ paabʉꞌa, weꞌerititʉowã.
37 Sabuw etei erererey auman hirouh himamay naatu hio tutur.
38 Na “Mʉsã yʉꞌʉre ĩꞌanemosome majã” nicã tʉꞌoꞌcãrã nitjĩarã, pũrõ bʉjawetirã tojawã. Beꞌro cʉ̃rẽ peta yucʉsʉpʉ baꞌpati tuusoowã.
38 Etei hai yababan ra’at anayabin tur iti na’atube eo isan, ayu boro men ana’iti maiye naatu hinawiy bairi hin wa biyan hitit.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.