Atos 22
Jisas Klays Takaw Teplep Ne (TAW) vs NVT
1 Pol agak, Bapi sɨkop okok, mam sɨkop okok, nɨbi takaw agɨnɨgebin ak nɨg yenɨmɨb agak. Tap olap yɨp ñag paklɨnɨgebɨm ak ma gɨpin agak.
1 “Irmãos e pais”, disse Paulo. “Ouçam-me enquanto apresento minha defesa.”
2 Hiblu takaw ak agek nɨgɨlak ak, takaw takaw agɨl mel, kɨmɨgel yɨbɨl yelak.
2 Quando o ouviram falar em aramaico, o silêncio foi ainda maior.
3 Anɨgɨl mɨdɨlaknɨŋ, kɨlop agak, Yad bɨ Juda nɨb ak, yɨp tɨkɨlak Silisiya plopens taun Tasus agak. Pen yad apɨl Jelusalem awl, tisa Gamaliyel ayɨp mɨdɨl awl gɨnek ak nɨm, apɨs based sɨkop tɨtay agɨlak takaw ak mɨdupsek, yɨp agñek nɨgɨnek agak. Anɨb ak, nɨbi God nop dɨtep gun agɨl, kɨles tɨmel yɨbɨl gɨpɨm tek, yad abe gelɨgɨpin agak.
3 Então Paulo disse: “Sou judeu, nascido em Tarso, cidade da Cilícia. Fui criado aqui em Jerusalém e educado por Gamaliel. Como aluno dele, fui instruído rigorosamente em nossas leis e nos costumes judaicos. Tornei-me muito zeloso de honrar a Deus em tudo que fazia, como vocês são hoje.
4 Binɨb Bɨawl kanɨb tep ne ameb apal okok kɨlop, gɨ tɨmel yɨbɨl gelɨgɨpin agak. Kɨlop paklin agɨl, bɨ okok bin okok monmon nag lɨl, dad kalabus amelɨgɨpin agak.
4 E fui ao encalço dos seguidores do Caminho, perseguindo alguns até a morte, prendendo homens e mulheres e lançando-os na prisão.
5 Gelɨgɨpin anɨb ak, bɨ God nop sɨbogep bɨawl yɨbɨl ak ayɨp, bɨ Juda bɨawl takaw tɨg asɨkep okok mɨdupsek ayɨp kɨlop agnɨgɨnɨmɨb agak. Agnɨgem, ne yepɨs agup ma agɨnɨgabal, nɨŋɨd agup agɨnɨgabal agak. Bɨawl anɨb okok, yad taun Damaskus amnɨg genek, yɨp mɨj ogɨnap tɨk ñɨlak agak. Mɨj anɨb ak, bɨ chɨn Damaskus yelak kɨlop tɨkɨl agɨlak, Sol nop kodenɨmɨb, ne Damaskus binɨb Jisas nop gos lɨnepal okok kɨlop nag lɨl, dad Jelusalem awl apek kɨlop pak nag lɨnɨgun agɨl tɨkɨlak agak. Pen Sol ne mɨj anɨb ak dɨl, kɨlop nag lɨl dad Jelusalem ownɨmuŋ agɨl gos nɨgɨlak agak.
5 O sumo sacerdote e todo o conselho dos líderes do povo podem confirmar isso. Recebi deles cartas para nossos irmãos judeus em Damasco que me autorizavam a trazer os seguidores do Caminho de lá para Jerusalém, em cadeias, para serem castigados.
6 Pen yad mɨj anɨb okok bɨ ogɨnap ayɨp dad amnɨnok agak. Am am, subnab won ak, taun Damaskus wulep wulep gɨnoknɨŋ, mɨlek awl ak, wɨsɨp adek alaŋ nɨb owak agak.
6 “Quando me aproximava de Damasco, por volta do meio-dia, de repente uma luz muito intensa brilhou ao meu redor.
7 Anɨgek, yad apyap pakɨnek agak. Apyap paken, takaw olap yɨp agak, Sol. Sol. Yɨp taynen pel tɨmel gɨpan agak?
7 Caí no chão e ouvi uma voz que me disse: ‘Saulo, Saulo, por que você me persegue?’.
8 Agek, yad agɨnek, Bɨawl. Nad an agɨnek agak? Agenek agak, Yad bɨ Jisas Nasalet nɨb, yɨp pel tɨmel gɨpan anep agak.
8 “‘Quem és tu, Senhor?’, perguntei. “E a voz respondeu: ‘Sou Jesus, o nazareno,
9 Bɨ yad ayɨp amonok okok, mɨlek awl ak nɨgɨlak ak pen, takaw mɨdup ak ma nɨgɨlak agak.
9 Os que me acompanhavam viram a luz, mas não entenderam a voz daquele que falava comigo.
10 Yad pen agɨnek, Bɨawl. Tay gɨnɨm agɨnek agak? Agenek, yɨp agak, Tɨkjakɨl, Damaskus amɨl, tɨtay gɨnɨgaban ak, mɨdupsek nep agɨnɨgabal agak.
10 “Então perguntei: ‘Que devo fazer, Senhor?’. “E o Senhor me disse: ‘Levante-se e entre em Damasco, onde lhe dirão tudo que você deve fazer’.
11 Mɨlek anɨb ak, awl yɨbɨl gɨl, wɨdɨn yɨp ak pɨsnep koy gek, nɨgɨnɨm tek ma lak agak. Anɨgek, bɨ yad ayɨp amnɨnok okok, yɨp ñɨn kɨd ak dɨl, dad taun Damaskus amnɨlak agak.
11 “A luz intensa havia me deixado cego, e meus companheiros tiveram de levar-me pela mão a Damasco.
12 Pen bɨ olap taun Damaskus yek, yɨb ne ak Ananayas agak. Ne God takaw ak nɨgtep gɨl, takaw chɨn tɨtay mɨdeb ak nɨgtep yɨbɨl gak agak. Bɨ anɨb anop, Juda binɨb Damaskus yelak okok, mɨdupsek agɨlak, Ak bɨ tep yɨbɨl agɨlak agak.
12 Vivia ali Ananias, um homem devoto, dedicado à lei e muito respeitado por todos os judeus da cidade.
13 Pen ne yad yenek wulep sɨŋak apɨl agak, Mam Sol, wɨdɨn tepayaŋ nɨgan agak. Anɨb agaknɨŋ, wɨdɨn yɨp koy gak ak, pɨsnep suŋ laknɨŋ nop nɨgɨnek agak.
13 Ele veio, colocou-se ao meu lado e disse: ‘Irmão Saulo, volte a enxergar’. E, naquele mesmo instante, pude vê-lo.
14 Yɨp agak, God based apɨs sɨkop agnɨgelɨgɨpal ak, ne nep aglup agak. Tap ne gɨnɨg agup okok nɨgɨnɨgaban agak. Nad pen Bɨ teplep yɨbɨl gup anop nɨgɨnɨgaban agak. Meg mɨgan ne ke agup won ak abe nɨgɨnɨgaban agak.
14 “Então ele disse: ‘O Deus de nossos antepassados escolheu você para conhecer a vontade dele e para ver o Justo e ouvi-lo falar.
15 Nep tɨtay gup nepan anɨb ak, binɨb okok mɨdupsek kɨlop agñɨnɨgaban agak.
15 Você será testemunha dele, dizendo a todos o que viu e ouviu.
16 Anɨb ak ma kod yenɨmɨn agak. Tɨkjakɨl, God nop agnɨŋɨd, ñɨg pakɨnɨmɨn agak. Anɨge, God tap tɨmel gɨpan gach ak wik yokɨnɨgab agak.
16 O que está esperando? Levante-se e seja batizado! Fique limpo de seus pecados invocando o nome do Senhor’.
17 Pen Pol binɨb okok kɨlop takaw olap agak, Ananayas ne anɨb agek, agak tek nep gɨnek agak. Kɨdek yad Jelusalem awl adɨkɨd apɨl, God agnɨgep kal awl ak amɨl, God nop agnɨg mɨdɨl, day nɨgɨnek agak.
17 “Depois que voltei a Jerusalém, estava orando no templo e tive uma visão,
18 Yad day nɨgɨnek, Bɨawl ak yɨp agak, Kasek Jelusalem kelɨgɨl, man ke okok amnɨmɨn agak. Jelusalem bɨ okol takaw tep yɨp ak agɨnɨgaban ak ma nɨgɨnɨgabal agak.
18 na qual o Senhor me dizia: ‘Depressa! Saia de Jerusalém, pois o povo daqui não aceitará seu testemunho a meu respeito’.
19 Anɨb agek, yad agɨnek, Bɨawl. Kɨli ke yɨp nepal, yad ned apnan gɨpal kal okok amɨl, binɨb nep gos lɨnɨgɨlak okok kɨlop nag lɨl, tapɨn nep pakelɨgɨpin agɨnek agak.
19 “E eu respondi: ‘Senhor, sem dúvida eles sabem que em cada sinagoga eu prendia e açoitava aqueles que criam em ti.
20 Pen ñɨn olap, bɨ takaw tep nep agep Stipen nop paklɨlaknɨŋ, yad jak mɨdɨl, paj agɨl, bɨ nop pakelak okok chech kɨli tɨg asɨk lak okok kod yenek agɨnek agak.
20 E quando Estêvão, tua testemunha, foi morto, eu estava inteiramente de acordo. Fiquei ali e guardei os mantos que eles tiraram quando foram apedrejá-lo’.
21 Anɨb agenek, Bɨawl ak yɨp agak, Yad nep agyoken, am binɨb Juda mel man pal mɨdebal okok kɨlop takaw agñɨnɨgaban agak.
21 “Mas o Senhor me disse: ‘Vá, pois eu o enviarei para longe, para os gentios’”.
22 Juda binɨb, kɨli Pol takaw agak ak nɨg mɨd dad amɨl, takaw anɨb ak pen agek nɨŋɨd kɨli takaw awl yɨbɨl agɨl agɨlak, Bɨ anɨb ak tek ma yonɨmuŋ, nop pɨsnep paklep agɨlak.
22 A multidão ouviu Paulo até ele dizer essa palavra. Então começaram a gritar: “Fora com esse sujeito! Ele não merece viver!”.
23 Anɨb agɨlɨg, chech awl kɨli okok tɨg asɨk yokɨl, sɨlkul okok dɨ gel amɨl apɨl gak.
23 Gritavam, arrancavam seus mantos e jogavam poeira para o alto.
24 Anɨgelak, bɨ chɨm kadɨŋ gep bɨawl yɨbɨl ak, bɨne ogɨnap kɨlop agak, Bɨ anop dad kal mɨgan amɨl nag dɨl tapɨn pakem, binɨb okol taynen nop takaw awl agebal jɨj ak, nɨbop agonɨmuŋ agak.
24 O comandante trouxe Paulo para dentro e ordenou que ele fosse açoitado e interrogado a fim de descobrir por que a multidão tinha ficado tão furiosa.
25 Anɨb agek, nop pakɨnɨg dad amɨl nag tunɨg lɨlak. Pen Pol ne bɨ chɨm kadɨŋ gep bɨawl olap wulep anɨb sɨŋak jak yek anop agak, Chɨn Lom bɨ okok, takaw kɨles chɨn ak tay agup agak? Anɨb agup, Bɨ Lom nɨb olap nop anɨgɨnɨmɨb agup akaŋ agak? Nɨbi yɨp ma kot gɨl pakɨnɨgebɨm ak, tap anɨb ak teplep agup akaŋ agak?
25 Quando amarravam Paulo para açoitá-lo, ele disse ao oficial que estava ali: “A lei permite açoitar um cidadão romano sem que ele tenha sido julgado?”.
26 Pol anɨb agek, bɨ chɨm kadɨŋ gep bɨawl anɨb ak, ne bɨawl yɨbɨl anop agak, Nad tay gɨnɨgeban agak? Bɨ anɨb ak ne Lom yɨpɨd gɨl agak.
26 Ao ouvir isso, o oficial foi ao comandante e perguntou: “O que o senhor está fazendo? Este homem é cidadão romano!”.
27 Anɨb agek, bɨawl yɨbɨl ak apɨl, Pol nop agak, Nad Lom nɨb yɨpɨd gɨl akaŋ, yɨp age nɨgin agak? Agek, Pol agak, Yaw. Yad Lom nɨb yɨpɨd gɨl agak.
27 O comandante perguntou a Paulo: “Diga-me, você é cidadão romano?”. Ele respondeu: “Sim, eu sou”.
28 Agek, bɨawl yɨbɨl ak agak, Yad mani awl yɨbɨl yokɨnek ak nɨm, Lom bɨ mɨdebin agak. Agek, Pol pen agak, Lom kay yɨp tɨkɨlak ak nɨm, yad Lom bɨ mɨdebin agak.
28 “Eu também”, disse o comandante. “E paguei caro por minha cidadania!” Paulo respondeu: “Mas eu sou cidadão de nascimento”.
29 Anɨb agek, bɨ nop nag lak okok kasek pɨlɨkɨlak. Bɨawl yɨbɨl ak, bɨ anɨb ak Lom nɨb ak pen, nop nag lɨpin agɨl, abe pɨlɨkak.
29 Quando os soldados que estavam prestes a interrogar Paulo ouviram que ele era cidadão romano, retiraram-se de imediato. Até mesmo o comandante ficou com medo ao saber que Paulo era cidadão romano, pois tinha mandado amarrá-lo.
30 Mɨnek pen, bɨ chɨm kadɨŋ gep bɨawl yɨbɨl ak, ne Juda kay Pol nop takaw tay agebal ak nɨgtep gin agɨl, bɨ God nop sɨbogep bɨawl okok sek, bɨ Juda bɨawl takaw tɨg asɨkep okok mɨdupsek, suk agek apnan gɨlak. Apnan gelak, agek Pol nop am wɨsɨb dad apɨl, yelak wulep sɨŋak lak.
30 No dia seguinte, o comandante ordenou que os principais sacerdotes se reunissem com o conselho dos líderes do povo. Queria descobrir exatamente qual era o problema, por isso soltou Paulo e mandou que o trouxessem diante deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.