João 3
Gu ñio'ki'ñ gu Dios na bhaan tu a'ga guch xoi'kam (STPNT) vs NVT
1 Maaꞌn gu maaꞌnkam Nikodeemo tɨɨgim bhaiꞌ kiokaꞌ Jerusaleen, na maadɨt jir diꞌ kaꞌ gu ja gɇꞌgɇrkam tuk gu Israel kam jaꞌtkam nam pariseos jum tɨɨtɨꞌndaꞌ.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, líder religioso entre os judeus.
2 Baꞌ maaꞌnnim muiꞌ mam dɨkoo gu Nikodeemo nat muiꞌ ma jii tukaaꞌñ chaꞌm mu na paiꞌ tɨbiap gu Jesuus. Mummu ba ji buus, baꞌp tɨtda:
2 Certa noite, veio falar com Jesus e disse: “Rabi, todos nós sabemos que Deus enviou o senhor para nos ensinar. Seus sinais são prova de que Deus está com o senhor”.
3 Baꞌ gu Jesuus jup tɨtda:
3 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: quem não nascer de novo, não verá o reino de Deus”.
4 Baꞌp kaiꞌch gu Nikodeemo:
4 “Como pode um homem velho nascer de novo?”, perguntou Nicodemos. “Acaso ele pode voltar ao ventre da mãe e nascer uma segunda vez?”
5 Baꞌp tɨtda gu Jesuus:
5 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: ninguém pode entrar no reino de Deus sem nascer da água e do Espírito.
6 Guꞌ dhi tuukuꞌ na yaꞌ maaxilhiaꞌ, yaꞌ pur tuukuꞌ kaꞌ ji. Guꞌ aañ gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ ji nañ aagɨt jup kaiꞌch, noꞌt bhaan bam tajaa gu jaroiꞌ noꞌ ba tɨ jɨɨgiꞌñ aañ jiñ bui na jaꞌp ji buusniaꞌ na giop ba maaxilhiaꞌ.
6 Os seres humanos podem gerar apenas vida humana, mas o Espírito dá à luz vida espiritual.
7 ¿Giilhim jix xijaim kaiꞌch iñ aa panaas kup baꞌ miꞌ puiꞌ pup tuꞌiiꞌ? Matgam bɨɨx ja aꞌm jum aaꞌ ji gu jaꞌtkam nam giop maaxilhiaꞌ noꞌm moo puiꞌp ɨlhiiꞌñdhaꞌ gɨt nam miꞌ puiꞌ ba jimiaꞌ na jax jix aaꞌ guñ Gɨꞌkoraꞌ.
7 Portanto, não se surpreenda quando eu digo: ‘É necessário nascer de novo’.
8 Dhiꞌ jaꞌp ji buusan jia na jax gu jɨbɨɨlh nap pu cham mat kaꞌ na paiꞌ dhɨr bha jɨbɨɨrdaꞌ sia ku yaꞌni jaꞌp pɨx kuu, ni nap jix mat kaꞌ na pa jaꞌk jax jum duñiidhaꞌ. Puꞌñip ji buusan gu jaroiꞌ noꞌ ba tajaañdhix gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ, panaas ku giop ba maaxilhiaꞌ.
8 O vento sopra onde quer. Assim como você ouve o vento, mas não é capaz de dizer de onde ele vem nem para onde vai, também é incapaz de explicar como as pessoas nascem do Espírito”.
9 Baꞌ gio bhaiꞌp ji ñio gu Nikodeemo, jup kaiꞌch:
9 “Como pode ser isso?”, perguntou Nicodemos.
10 Baꞌ gu Jesuus jup tɨtda:
10 Jesus respondeu: “Você é um mestre respeitado em Israel e não entende essas coisas?
11 Tuꞌ sɨlhkam jañ yaꞌ pum tɨɨdaꞌ, na aañ bɨɨx nañ jɨꞌk jax tu aꞌga, nɨidhix kam jup kaiꞌch iñ, cham tuꞌ nañ jax aajim pɨx nañ puiꞌ tu aꞌgim. Muiꞌ dhɨt jam dhox chu maat nañ aañ cham tuꞌ iatdaꞌ tu aꞌga, guꞌ ji na guꞌ aapiꞌm na pim jɨꞌk jir gɇꞌgɇrkam jaꞌp xi dhuukat, ni jɨꞌx ku pim cham jiñ jɨɨgiꞌñ.
11 Eu lhe digo a verdade: falamos daquilo que sabemos e vimos e, no entanto, vocês não creem em nosso testemunho.
12 Tɨɨꞌ na pim guꞌp kaiꞌchdhaꞌ na pim cham maatɨt jiñ kɇɇ nañ paiꞌ dhuuk tɨi tu jam aꞌgiꞌñdhaꞌ bhaan ji uaꞌrgidhat gu tuꞌ nar yaꞌ kam dhi oiꞌñgaꞌn. ¿Jax japim baꞌ duujix maatɨt jup kaayaꞌ gɨt noꞌñ dai gu tuꞌ nar jix dhaam kam bhaan ji uaꞌrgidhai bhaiꞌ ji chu jam aꞌgidhaꞌ gɨt?
12 Se vocês não creem em mim quando falo de coisas terrenas, como crerão se eu falar de coisas celestiais?
13 ’Na guꞌ aañ jix dhaam dɨr jimdat jup kaiꞌch na paiꞌ cham jaroiꞌ tɨ nɨiꞌñ, dai aañ nañ jir bhammɨ kam nat baꞌ bhañ joot guñ Gɨꞌkoraꞌ.
13 Ninguém jamais subiu ao céu, exceto aquele que de lá desceu, o Filho do Homem.
14 Jiñ xissapaꞌ am baꞌ kuruus taꞌm jaꞌp na jax gu koꞌ gup duñiixim nat uux chaꞌm sissapak bɨjɨk gu Moisees mummu na paiꞌ oilhimɨk gampɨx ja bɨɨm gu Israel kam jaꞌtkam.
14 E, como Moisés, no deserto, levantou a serpente de bronze numa estaca, também é necessário que o Filho do Homem seja levantado,
15 Na baꞌ guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ aañ jiñ bui gammɨjɨ ja aꞌm ba tɨ nɨidhidhaꞌ guñ Gɨꞌkoraꞌ, nam baꞌ cham kam tulhiiñaꞌ, dai nam ba jimiaꞌ jix dhaam jaꞌk.
15 para que todo o que nele crer tenha a vida eterna.
16 Na guꞌ giilhim tɨix ja joiꞌgɨꞌn gu Dios bɨɨx na jɨꞌk gu jaꞌtkam, puiꞌ kut baꞌ bha joot gu dai maaꞌn maraaꞌn yaꞌ dhi oiꞌñgaꞌn, na sap baꞌ bɨɨx guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨꞌñdhaꞌ buiñor, cham tuꞌ kam tulhiiñaꞌ am, dai nam ba jimiaꞌ jix dhaam jaꞌk.
16 “Porque Deus amou tanto o mundo que deu seu Filho único, para que todo o que nele crer não pereça, mas tenha a vida eterna.
17 Cham tuꞌ nat jax kaiꞌñkam bha joot gu Dios gu maraaꞌn na yaꞌ ɇɇji ja tulhiiñchudaꞌ gu jaꞌtkam, guꞌ jaꞌpji na yaꞌ tu ja uañdhaꞌ ji gu ja uaꞌtulhdharaꞌ nam baꞌ puꞌñi duuji cham kam tulhiiñaꞌ.
17 Deus enviou seu Filho ao mundo não para condenar o mundo, mas para salvá-lo por meio dele.
18 Na baꞌ gu jaroiꞌ noꞌt ba tɨ jɨɨꞌn puꞌñi buiñor gu Maraaꞌn, cham tuꞌ ka tulhiiñchudaꞌ guch Gɨꞌkoraꞌ. Guꞌ ji noꞌt guꞌ jax dhuuk cham tɨ jɨɨꞌñ buiñor, dho gi guꞌ pɨx am tɨꞌñchokaꞌ ji na tulhiiñchudaꞌ.
18 “Não há condenação alguma para quem crê nele. Mas quem não crê nele já está condenado por não crer no Filho único de Deus.
19 Na guꞌ giilhim jix ioꞌm jum tulhiiñaꞌ gu jaroiꞌ noꞌ cham tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor na yaꞌ tɨi oirɨ. Baꞌ xib guiꞌ nam pu cham tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor, giilhim jamɨt dho gɇꞌ bam uaꞌtulh, na guꞌ dai nam jix joiꞌñ nam bɨɨx aixim tu bua na tuꞌr jix buam jum duukam.
19 E a condenação se baseia nisto: a luz de Deus veio ao mundo, mas as pessoas amaram mais a escuridão que a luz, porque seus atos eram maus.
20 Baꞌ cham kɨɨgalhiꞌñ am guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor puiꞌ xi chu buaꞌt. Pu cham paiꞌ miꞌ paiꞌ guꞌnguk am baꞌ taaꞌban nam jix xiꞌɨrdat, na guꞌ pu ja tɨɨdaꞌ na cham jir am gu puiꞌ nam jɨꞌk jax tu bua.
20 Quem pratica o mal odeia a luz e não se aproxima dela, pois teme que seus pecados sejam expostos.
21 Dai guiꞌ nam jɨꞌk tuꞌ kaꞌm nɨiꞌñ nam baꞌ buiñor xip tuiꞌdhiꞌ guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor. Dhiꞌ baꞌ bhaan jix maatɨꞌ nam miꞌ puiꞌ jiimchuꞌ na jax jix aaꞌ gu Dios.
21 Mas quem pratica a verdade se aproxima da luz, para que outros vejam que ele faz a vontade de Deus”.
22 Baꞌ miꞌ dhɨr na puiꞌ jɨꞌ xi chu aꞌgidhimɨk gu Nikodeemo, ba jii gu Jesuus ja bɨɨm gu noonbiꞌñ mummu jaꞌk maaꞌn kap na paiꞌx jaiꞌch gu suudaiꞌ na Judea bhaan bipioꞌ guiꞌ gu dɨbɨɨr. Miꞌ mɨt baꞌ juruuñ jɨꞌk tanoolh nam ja bopkondaꞌ gu jaꞌtkam guiꞌ nam jɨꞌk tɨ jɨɨꞌñdhidhaꞌ na jɨꞌk jax tu ja aꞌgiꞌñdhaꞌ.
22 Então Jesus e seus discípulos saíram de Jerusalém e foram à região da Judeia. Jesus passou um tempo ali com eles, batizando.
23 Gu Juan mummu jaꞌk Enoon jup ja bopkondaꞌ miaꞌn na paiꞌ Salim tɨ tɨɨꞌ, na guꞌ jaꞌp moo joidham sabaar jup mɨrdaꞌ mummu gu suudaiꞌ. Dɨɨlh pɨx ji aajidhaꞌ am ji guꞌ gu jaꞌtkam nam xim bopkonak kaꞌ, nam guꞌ tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ na jɨꞌk jax tu ja aꞌgiꞌñdhaꞌ.
23 Nessa época, João também batizava em Enom, perto de Salim, pois havia ali bastante água, e o povo ia até ele para ser batizado.
24 Janoꞌ chakui kuu mɨt gu Juan.
24 Isso aconteceu antes de João ser preso.
25 Baꞌ jɨꞌkchi guiꞌ nam cham kaichuꞌ gu Juan ma ja ñiokbuix jamɨt guiꞌ nam kaichuꞌ gu Juan nam puiꞌ ji kaiꞌchɨt na puiꞌ jaꞌk tu daaxix nam muiꞌkim jum ikoimiꞌñ nam paiꞌ dhuuk ba ji chu jugiaꞌ. Cham jum aaꞌ nam moop jum bopkonaꞌ, nam guꞌ sap maakam tu jim.
25 Surgiu uma discussão entre os discípulos de João e certo judeu a respeito da purificação cerimonial.
26 Miꞌ puiꞌ xi kaiꞌchimɨk mummu jaꞌk maakam jup ba tu aꞌgidhim am gu Juan guiꞌ nam kaichuꞌ, jup tɨtda am:
26 Os discípulos de João foram falar com ele e lhe disseram: “Rabi, o homem que o senhor encontrou no outro lado do rio Jordão, aquele de quem o senhor deu testemunho, também está batizando. Todos vão até ele”.
27 Baꞌp ja tɨtda gu Juan:
27 João respondeu: “Ninguém pode receber coisa alguma, a menos que lhe seja concedida do céu.
28 ¿Kux cham tɨꞌñcho pim aa nañ jup kaiꞌch janoꞌ: Aañ cham tuꞌr diꞌ guch Xoiꞌkam? Matgam aañ bhaiꞌ pɨx jiñ joot ji guch Gɨꞌkoraꞌ nañ bɨɨpɨꞌ kat ya jaꞌp ba ja mattudaꞌ gu jaꞌtkam na cham xiim bha jim. Dhiꞌ dhor diꞌ na pim mu paiꞌ aaꞌ.
28 Vocês sabem que eu lhes disse claramente: ‘Eu não sou o Cristo. Estou aqui apenas para preparar o caminho para ele’.
29 Baꞌ aañ xib giilhim jix bhaiꞌñ chaat nat yaꞌ ba ai. Jaꞌpniñ jix bhaiꞌñ chaat na jax gu jaroiꞌ na umuaꞌñdhix kaꞌ na bhaankamuꞌn tu ja maakdaꞌ gu jaꞌtkam na paiꞌ dhuuk bar bhaan kaꞌ na bam tɨɨmoꞌ gu biapmaꞌ bɨɨmaꞌn gu tɨyaa.
29 É o noivo que se casa com a noiva; o amigo do noivo simplesmente se alegra de estar ao lado dele e ouvir seus votos. Portanto, muito me alegro com o destaque dele.
30 Guꞌ baꞌ gu xib aañ pur cham tuꞌ dho kiaꞌ, nat guꞌ bam kuugalh na jax tu daaxix kat nañ jax tu ja aꞌgidhimɨk gu jaꞌtkam. Dai ji nam muiꞌ xim dɨkooꞌñdhaꞌ nam muiꞌ xi kaayaꞌ guiꞌ nar gɇꞌkam nat yaꞌ ba ai. Cham jax bua sia ñich aañ yaꞌ pɨx jaꞌp ji bii, nañ guꞌ aañ cham tuꞌr jupaabkamuꞌn.
30 Ele deve se tornar cada vez maior, e eu, cada vez menor”.
31 Guiꞌ nat jix dhaam dɨr bha jii na giilhim jir gɇꞌkam, bɨɨx jix chu maat na jax tu tuꞌiiꞌ bhammɨ. Cham tuꞌ puiꞌ na jax gu jaꞌtkam nam dai gu tuꞌ ya jaꞌp kam dhi oiꞌñgaꞌn bhaan jim iatat gɇꞌgɇrkam jum ɨlhiiꞌñdhaꞌ, guꞌ guiꞌ ji nat jix dhaam dɨr bha jii na baꞌ puiꞌm tɨɨtɨꞌ nar gɇꞌkam.
31 Aquele que veio do alto é superior a todos. Nós somos da terra e falamos de coisas terrenas, mas ele veio do céu e é superior a todos.
32 Na guꞌ bɨɨx jix chu maat na jɨꞌk tuꞌ bhammɨx chu jaiꞌch jix dhaam nach aach tuꞌ cham maat. Guꞌ ji nam guꞌ muiꞌ jaꞌtkam cham tɨ jɨɨgiꞌñ, nam guꞌ jaꞌp jum aaꞌ na pɨx jap kaiꞌch,
32 Ele dá testemunho daquilo que viu e ouviu, mas como são poucos os que creem no que ele diz!
33 nam guꞌ cham tɨ jɨɨgiꞌñ na jax kaiꞌch gu Dios bhaan gu uꞌuan taꞌm na tu uaꞌñix. Noꞌm guꞌ moo tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ gɨt na jax jum kaiꞌch, matgam ba tɨ jɨɨꞌñdhaꞌm gɨt ji buiñor guiꞌ nat jix dhaam dɨr bha jii.
33 Todo aquele que aceita seu testemunho confirma que Deus é verdadeiro.
34 Nat guꞌ pu kaiꞌñkam bha joot gu Dios maakak gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ gɇꞌ cham daaxix kam, na baꞌ yaꞌ bhaankamuꞌn tu aꞌgaꞌ.
34 Pois ele foi enviado por Deus e fala as palavras de Deus, porque Deus lhe dá, sem limites, o Espírito.
35 Baꞌ na guꞌx dhaꞌdat jix kɨɨgalhiꞌñ guch Gɨꞌkoraꞌ gu Maraaꞌn, bɨɨx chu maa na tuꞌ ɨlhiiꞌñ. Dai guiꞌ bhaan jup tu tuꞌiiꞌ gu xib bɨɨx nach jɨꞌk tuꞌ cham ɨlhiiꞌñ aach.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo em suas mãos.
36 Baꞌ gu jaroiꞌ na tɨ jɨɨꞌñdhaꞌ buiñor gu Maraaꞌn gu Dios, pu baidhikaꞌ jix dhaam jaꞌk na paiꞌp tuꞌiiꞌ. Dai gu jaroiꞌ noꞌ cham tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor dho gi guꞌ cham tuꞌ baidhikaꞌ ji, dai na pɨx am tɨꞌñchokaꞌ na tulhiiñchudaꞌ.
36 E quem crê no Filho de Deus tem a vida eterna. Quem não obedece ao Filho não tem a vida eterna, mas a ira de Deus permanece sobre ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.