Lucas 22
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs AAI
1 Blížil se svátek nekvašených chlebů, který se nazývá Pascha, to jest velikonoce.
1 Faraw Wanawanan Yeast en ana hiyuw wabin Tar Nowaten aa isan ana veya i na kabom.
2 Velekněží a učitelé Zákona hledali způsob, jak by ho odstranili, báli se však lidu.
2 Naatu nati ana veya’amaim firis ukwarih naatu Ofafar Bai’obaiyenayah wa’iwa’iramaim ef hinunuwet mi’itube Jesu hitab hitarab tamorob isan, anayabin bebeyanamaim sinafumih sabuw hibiruwih.
3 Tu Satan vstoupil do Judy, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti.
3 Nati ana veya’amaim, Jesu ana bai’ufununayah 12 wanawanahimaim orot Judas wabin ta Iscariot Satan dogoron wanawanan run.
4 Odešel a promluvil s velekněžími a veliteli chrámové stráže, jak by jim ho vydal.
4 Basit na firis ukwarih naatu Tafaror Bar ma’utenayah hai orot ukwarih biyah tit, Jesu mi’itube nab nabitih isan bairi hiyakitifuw.
5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze.
5 Naatu orot ukwarih hiyasisir Judas kabay baitinin isan hio’matan.
6 Juda souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal někde ⌈stranou od⌉ zástupu.
6 Judas ibasit naatu ef ana gewasin wa’iwa’iramaim nuwet, mi’itube Jesu tab tabitih, sabuw men hitaso’ob.
7 Přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být obětován ⌈velikonoční beránek⌉.
7 Faraw Wanawanan Yeast en hiyuw ana veya natit, nati ana veya’amaim i Tar Nowaten isan sheep natunatuh lamb terouw sibor teya’aya.
8 Ježíš poslal Petra a Jana a řekl: „Jděte a připravte nám beránka, abychom pojedli.“
8 Imih Peter, John hairi Jesu eobaimanih iyafarih eo, “Kwanan Tar Nowaten ana hiyuw kwanabogaigiwas tanaa.”
9 Oni mu řekli: „Kde chceš, abychom jej připravili?“
9 Hibatiy hio, “Menamaim kukokok boro ana bogaigiwas?”
10 Řekl jim: „Hle, až vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde,
10 Jesu iyafutih eo, “Kwanan Jerusalem kwanatitit auman orot ta boro noukwatamaim harew nahun na’abar nanan bairi kwanitar, naatu kwani’ufunun bairi kwanan bar erurumaim kwanarun.
11 a hospodáři toho domu řekněte: Učitel ti praví: Kde je místnost, kde bych pojedl se svými učedníky ⌈velikonočního beránka⌉?
11 Naatu bar matuwan orot kwanibatiy, ‘Bai’obaiyenayan,’ o isa iti na’atube eo. ‘Ayu au bai’ufununayah bairi nanawan bar awan menatan boro imaim Tar Nowaten ana bay anaa?’
12 A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou; tam jej připravte.“
12 Naatu i boro bar awan gagamin yate tafan ni’obaiyi kwana’itin, nati’imaim sawar etei hirereb hiyabuna inu’in, imaim kwanabogaigiwas.”
13 Odešli a nalezli vše, jak jim řekl, a připravili ⌈velikonočního beránka⌉.
13 Orot rou’ab hitit hinan sawar etei Jesu eo na’atube hi’itah, basit Tar Nowaten hiyuw hibogaigiwas.
14 Když nastala ta hodina, zaujal místo u stolu a apoštolové s ním.
14 Bay aa isan ana veya tit, naatu Jesu ana tur abarayah bairi bay aa ana efanamaim himare.
15 Řekl jim: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět.
15 Baise iuwih eo, “Ayu akokok kwanekwan iti Tar Nowaten ana bay kwa bairit tanaa, imaibo ani’akir biyau nababan.
16 Neboť vám pravím, že ho [již] nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království.“
16 Anayabin a tur ao’owen, ayu i boro men kafa’imo iti bay anaa maiye, ana veya’amaim iti sawar yabin anababatun niturobe God ana aiwob wanawananamaim.”
17 A vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte to a rozdělte mezi sebe.
17 Imaibo Jesu kerowas bai, God ana merar yi, naatu ana bai’ufununayah itih eo, “Kerowas iti kwabai etei’imak kwafaram kwatom.
18 Neboť vám pravím, že od této chvíle již nebudu pít z plodu vinné révy, dokud nepřijde Boží království.“
18 A tur ao’owen, veya iti boun ebubusuruf ayu iti wine boro men anatom, ayu boro iti na’atube ana ma nan God ana aiwob nan natit.”
19 Pak vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim se slovy: „Toto je mé tělo, které se za vás dává. To čiňte na mou památku.“
19 Naatu rafiy bai God ana merar yi sawar, imasib ana bai’ufununayah itih eo, “Iti i ayu biyou, kwa abit, iti na’atube kwanasinaf saise imaim ayu kwananuhu.”
20 A právě tak vzal po večeři kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se za vás vylévá.
20 Naatu kerowas isan i na’atube sinaf, bay hi’aa ufunamaim bai itih eo. “Iti kerowas i God ana Obaibasit Boubun ayu au rara’amaim ibour kwa etei isa ebisuwai.
21 Avšak hle, ruka toho, který mne zrazuje, je se mnou na stole.
21 Baise kwanaso’ob orot yait ayu morobomih babau eo, i iti gemamaim airi ama’am.
22 Syn člověka jde, jak je určeno, ale běda tomu člověku, který ho zrazuje.“
22 Orot Natun i boro namorob God isan yayakitifuw na’atube, baise orot yait baban eo emomorob i boro baimakiy gagamin na’in nab.”
23 A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní.
23 Basit bai’ufununayah taiyuwi hibabatiyih hio, “Iti kou’ay wanawanamaim o yait iti na’atube sinafumih iyakitifuw ima kunotanot?”
24 Vznikl mezi nimi také spor, kdo z nich je asi největší.
24 Bai’ufununayah taiyuwih wanawanahimaim gamin matar hai kokok hitaso’ob yait i orot gagamin.
25 On jim řekl: „Králové národů panují nad nimi a ti, kteří nad nimi mají pravomoc, jsou nazýváni dobrodinci.
25 Jesu iuwih eo, “Tafaram wanawanan Eteni Sabuw hai aiwob ana sabuw kaifih isan i hai fair ema’am imih sabuw tekakaifih, naatu sabuw iyab onowaten hibai sabuw tebobonawiyih, i tekokok wabih nara’at Bonawiyenayah hinarouw.
26 Avšak ne tak vy; kdo je mezi vámi největší, buď jako ten nejmenší, a kdo je vedoucí, buď jako ten, který slouží.
26 Baise kwa wanawanamaim i men na’atube nama, o yait orot gagamin mataramih taiyuw inayare inikek, naatu o yait bonawiyenayan mataramih taituwa isah ini’akir inabow.
27 Neboť kdo je větší: ten, který je u stolu, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, který je u stolu? Já však jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
27 Yait i orot gagamin, orot bay aayan o orot bay semorayan? Orot mare ma bay eaau i turobe orot gagamin. Baise ayu kwa wanawanamaim i akir wairafin na’atube ama kwa isa abowabow.
28 A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali.
28 Au routobon fokarih wanawananamaim men kwaihamiyu, baise sisibu’umaim mar etei bairi tama’am.
29 A já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně,
29 Tamai aiwob ana fair itu abi’aiwob na’atube nati fair ta’imon kwa abit kwani’aiwob
30 abyste jedli a pili u mého stolu v mém království; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.“
30 Kwa boro au aiwob wanawananamaim kwanaa, kwanatom yasisir kwanab, aiwob hai ura ma’ama’amaim kwanamare Israel sabuw hai big etei 12 kwanakaifih.”
31 „Šimone, Šimone, hle, Satan si vás vyžádal, aby vás vytříbil jako pšenici.
31 Jesu eo, “Simon, Simon! Satan i baibasit God biyanane bai, kwa routobon nit nakubaituturimih. Orot masaw bowayan ana rice erab erububunai ani’aanin nabin eyai, naatu kanabin nabin eya’iyai na’atube.
32 Já jsem však poprosil za tebe, aby nezanikla tvá víra. A ty, až se jednou obrátíš, posilni své bratry.“
32 Baise Simon, ayu o isa ayoyoyoban, saise a baitumatum men nara’iy, naatu ayu isou inamamatabir ana veya, taituwa koufair initih hinabatkikin.”
33 On mu řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“
33 Baise Peter iya’afut eo, “Regah ayu airit na dibur run naatu na morob isan abobuna ama’am.”
34 Ježíš řekl: „Pravím ti, Petře, že dnes nezakokrhá kohout, dokud třikrát nezapřeš, že mne znáš.“
34 Jesu eo, “Peter, boun gugumin o boro mar tounu inayoub inao, ‘Ayu orot nati men aso’ob,’ i ufunamaim kokorere boro nao inanowar.”
35 A řekl jim: „Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a sandálů, měli jste v něčem nedostatek?“ Oni řekli: „V ničem.“
35 Imaibo Jesu ana bai’ufununayah ibatiyih eo, “Kwanotanot ayu ai yuni aur kaukut, hafoy naatu a baibiyon en kwatit kwanan ana veya’amaim, sawar afa isah kwaiyababan.” Hiya’afut hio,
36 Řekl jim: „Ale nyní, kdo má měšec, vezmi jej, stejně tak i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup meč.
36 Jesu iuwih eo, “Baise a tur ao’owen, o yait aur kaukut, o hafoy ema’am inab, naatu o yait aur kaiy en, a biya baibiyon inab inan hinatubun naatu kabay inab kaiy inatubun uma inisinfafar.
37 Neboť vám říkám, že se na mně musí naplnit to, co je napsáno: A byl započten mezi bezzákonné. Neboť to, co se mne týká, spěje ke konci.“
37 Anayabin a tur ao’owen, Buk Atamaninamaim iti na’atube hio hikirum, ‘Hi’i’itin i bainowan mowanabe,’ naatu nati tur i ayu isou hikirum, naatu boro anasinaf nan yabin namatar’’”
38 Oni řekli: „Pane, hle, zde jsou dva meče.“ On jim řekl: „To stačí.“
38 Bai’ufununayah hio, “Regah kaiy rou’ab iti abobotanen kui’itan.” Jesu iyafutih eo, “Nati ana fofonin.”
39 A když vyšel, vydal se podle svého zvyku na Olivovou horu; šli za ním i učedníci.
39 Jesu ana bai’ufununayah bairi matan fufur tisisinaf na’atube Jerusalem hihamiy hiyen hin Olive Oyawemaim hitit.
40 Když byl na místě, řekl jim: „Modlete se, abyste nevešli do pokušení.“
40 Jesu na nati efanamaim titit ana veya, basit ana bai’ufununayan iuwih eo, “Kwanayoyoban saise routobon nanan boro kwanarukouw.”
41 Sám se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:
41 Imaibo in fotafot wan ana fofonin na’atube, sun yowen yoyoban
42 „Otče, chceš–li, přenes tento kalich ode mne, avšak ne má vůle, nýbrž tvá se staň.“
42 eo, “Tamai inakokok na’at, basit iti biyababan ana kerowas biyau’umaim kubosair, men ayu au kok, baise abisa o kukokok na’atube namatar.”
43 [Ukázal se mu anděl z nebe a posiloval ho.
43 — ausente —
44 Ocitnuv se ve vnitřním zápase, usilovněji se modlil; jeho pot začal být jako kapky krve, které kanuly na zem.]
44 — ausente —
45 A když vstal od modlitby, přišel k učedníkům a nalezl je, jak zármutkem spí.
45 Yoyoban sawar misir inan, ana bai’ufununayah matah fot hi’inu’in itih, hai yababan ra’at kwanekwan easbunih hi’inu’in.
46 Řekl jim: „Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.“
46 Iuwih eo, “Aisim kwa’inu’in? Kwamisir kwayoyoban saise men routobon kwanab.”
47 Když ještě mluvil, hle, přicházel zástup, a ten, který se jmenoval Juda, jeden ze Dvanácti, šel před nimi a přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil.
47 Jesu iti na’atube bat eo auman, bai’ufununayah 12 wanawanahimaim orot ta wabin Judas sabuw rou’ay gagamin na’in nawiyih hina hitit. Naatu Judas mutufor in Jesu biyan tit bai mamay. Judas baiyowayah naatu Jews bairi hina Jesu emamamay|alt="Judas kissing Jesus; with soldiers and Jews" src="cn01812B.tif" size="col" loc="Luk 22.47" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="22.47-48"
48 Ježíš mu řekl: „Judo, polibkem zrazuješ Syna člověka?“
48 Baise Jesu iu, “Judas o iti mamayenamaim Orot Natun ibai rakit sabuw kubitih?”
49 Když ti okolo něho uviděli, co ⌈se děje⌉, řekli: „Pane, máme udeřit mečem?“
49 Bai’ufununayah bairi hibatabat Jesu isan abisa mamatar hi’itin, basit hibatiy, “Regah karam boro kaiyomaim bairi aniyow?”
50 A jeden z nich udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho.
50 Naatu ana bai’ufununayah orot ta ana kaiy bora’ah, Firis Gagamin ana akir wairafin ta tainin asukwafune buru’um.
51 Ježíš však odpověděl: „Nechte toho!“ A dotkl se jeho ucha a uzdravil jej.
51 Baise Jesu eo, “Men inasinaf maiye kunutanub!” Naatu Jesu orot tainin butubun efanin matar maiye.
52 Ježíš řekl těm, kteří na něho přišli, velekněžím, velitelům chrámové stráže a starším: „Jako na lupiče jste vyšli s meči a holemi?
52 Imaibo Jesu firis ukwarih, Tafaror Bar ana firis ukwarin, furisiman, naatu regaregah ai’in Jesu bain fatuminamih hinan iuwih eo, “Kwa iti kaiy, kefat yuwu rabu’umih kwabow kwanan ana itinin i ayu orot kakafu bainowan na’atube?
53 Když jsem byl den co den s vámi v chrámě, nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.“
53 Ayu mar etei Tafaror Bar gagamin wanawanan bairit tama’am, men kwakok boro imaim ayu kwatafatumu? Baise iti boun i kwa a veya, imih abisa kwakokok na’atube kwasinaf. Anayabin gugumin ana orot ebobonawiyi.”
54 Zmocnili se ho a odvedli do veleknězova domu. Petr je zpovzdálí následoval.
54 Jesu hibai hifatum hibai hin Firis Gagamin ana bar hitit, naatu Peter nabineika bat i’uf nunih bairi hin hitit.
55 Když uprostřed nádvoří zapálili oheň a posadili se spolu, seděl Petr mezi nimi.
55 Wairaf merar yan foun hi’asir himare hima rararih, Peter na wanawanah mare bairi hima rararih,
56 A spatřila ho jedna služka, jak sedí obrácen ke světlu, pozorně na něho pohlédla a řekla: „Také tenhle byl s ním.“
56 basit akir wairafin babitai ta nuw Peter ma wairaf rarar itin, naatu matan kubar itinbunai sawar imaibo eo, “Iti orot auman i Jesu hairi hima hireremor.”
57 On [ho] však zapřel: „Neznám ho, ženo.“
57 Baise Peter yaub eo, “Babitai, ayu nati orot i men kafa’i aso’ob.”
58 A krátce nato ho uviděl jiný a řekl: „Ty jsi také z nich.“ Ale Petr řekl: „Člověče, nejsem!“
58 Hima kafa’imo, orot ta itin maiye eo, “O i ni’i orot ana bai’ufununayan ta.” Baise Peter iya’afut eo, “Aro, ayu men nati orot ana bai’ufununayan ta’amih.”
59 A když uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: „Opravdu, i tenhle byl s ním, vždyť je také Galilejec.“
59 Hima one hour na’atube sawar, basit orot tabo iban eo maiye “Tur anababatun iti orot i Galilee matuwan Jesu hairi hima hireremor men kasikasiy ta’amih.”
60 Petr řekl: „Člověče, nevím, co povídáš.“ A hned, ještě když mluvil, zakokrhal kohout.
60 Baise Peter orot iya’afut eo, “Aro ayu men kafa’i aso’ob o abisa kuo.” Iti na’at eo auman kokorere eo.
61 Pán se obrátil a pohlédl na Petra. A Petr se rozpomenul na Pánův výrok, jak mu řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
61 Regah tatabir mutufor nuw Peter itin, naatu Regah abisa eo i not, “Boun gugumin o boro mar tounu ayu inayayoubu ufunamaim kokorere boro nao.”
62 I vyšel ven a hořce se rozplakal.
62 Basit Peter misir tit in ufun re rerey i gagagamat.
63 Muži, kteří Ježíše hlídali, se mu posmívali a bili ho.
63 Orot afa Jesu hima’uh hima’am himisir faifuw ta hibai matan hisum,
64 Zahalili ⌈mu tvář⌉ a ptali se ho: „Prorokuj, kdo tě udeřil?“
64 imaibo hi’i’iyab naatu hiborabirab hio, “Kuo anowar, yait o rabi?”
65 A mnoho jiného mluvili proti němu, urážejíce ho.
65 Naatu tur kakafih moumurih maiyow hiu kwanikwaniy hi’i’iyab.
66 A když nastal den, shromáždilo se staršovstvo lidu, velekněží a učitelé Zákona, odvedli ho před svou veleradu
66 Mar sibisib auman sabuw hai regaregah ai’in, firis ukwarih naatu Ofafar Bai’obaiyenayah etei hiru’ay hita’imon, imaibo Jesu hinawiy hina Kaniser nahimaim bat
67 a říkali: „Řekni nám, jsi–li ty Kristus.“ Řekl jim: „Řeknu–li vám to, zajisté neuvěříte.
67 naatu hibatiy, “Kuo anowar o i Keriso?” Jesu iyafutih eo, “A tur ana’owen boro men kwanitutumu’umih,
68 Zeptám–li se, zajisté [mi] neodpovíte.
68 naatu ana bibatiyi auman boro men kwaniyafutu’umih.
69 Od této chvíle však bude Syn člověka sedět na pravici Moci Boží.“
69 Baise mar enan Orot Natun boro God fairin uman asukwafune namare nama’am kwana’itin.”
70 Všichni řekli: „Ty tedy jsi Syn Boží?“ On jim řekl: „Vy říkáte, že Já jsem.“
70 Naatu etei’imak hibatiy hio, “Bo o God Natun?” Jesu iyafutih eo, “Ayu God Natun kwarouw kwao i tur anababatun kwao.”
71 Oni řekli: „Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst.“
71 Imaibo sabuw hio, “Men takokok koubuna’ayah sabuw afa tanabow, anayabin tur awanamaim titit i tainitamaim tanowar!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.