Lucas 18
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs BKJ
1 Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.
1 E ele falou-lhes uma parábola com este fim, de que os homens devem sempre orar e nunca desfalecer,
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
2 dizendo: Havia em uma cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens;
3 V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: Zastaň se mě proti mému odpůrci.
3 e havia naquela cidade uma viúva; e ela veio a ele, dizendo: Vingue-me do meu adversário.
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
4 E por algum tempo ele não quis; mas depois ele disse consigo: Ainda que eu não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.“
5 todavia, como esta viúva me incomoda, vou vingá-la, para que ela não continue a vir me cansar.
6 Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 E disse o Senhor: Ouvi o que diz o injusto juiz.
7 Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
7 E Deus não vingará aos seus próprios eleitos, que clamam a ele dia e noite, já que é longânimo para com eles?
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“
8 Eu vos digo que, ele os vingará rapidamente. Quando, porém, vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
9 E ele falou esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, que eles eram justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.
10 Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.
11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, posto em pé, assim orava consigo mesmo: Ó Deus, eu te agradeço, porque não sou como os outros homens, extorsionários, injustos e adúlteros; nem como este publicano.
12 Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.
12 Eu jejuo duas vezes na semana, dou os dízimos de tudo quanto eu possuo.
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: Bože, projev milost mně hříšnému.
13 E o publicano, estando em pé de longe, não queria levantar seus olhos ao céu, mas batia sobre o seu peito, dizendo: Ó Deus, tem misericórdia de mim, pecador!
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
14 Eu vos digo que este homem desceu justificado para sua casa, em vez do outro; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado, e o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
15 Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
15 E eles traziam-lhe também os bebês, para que ele os tocasse; mas os seus discípulos, vendo isso, os repreendiam.
16 Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as criancinhas, e não as proibais; porque das tais é o reino de Deus.
17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“
17 Verdadeiramente eu vos digo: Qualquer que não receber o reino de Deus como uma criancinha de forma alguma entrará nele.
18 Jeden z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, co ⌈mám učinit, abych získal⌉ věčný život?“
18 E um certo governante perguntou-lhe, dizendo: Bom Mestre, o que eu farei para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
19 E Jesus lhe disse: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“
20 Tu sabes os mandamentos: Não cometerás adultério, não assassinarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, honra a teu pai e a tua mãe.
21 On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“
21 E ele disse: Tudo isso eu tenho guardado desde a minha juventude.
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.“
22 Ora, Jesus ouvindo estas coisas, lhe disse: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens, e distribua entre os pobres, e tu terás um tesouro no céu; e vem e segue-me.
23 Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
23 E, ao ouvir esta palavra, ele ficou muito triste; porque ele era muito rico.
24 Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
24 E, vendo Jesus que ele ficara muito triste, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
25 Porque é mais fácil um camelo passar por um olho de agulha, do que entrar um homem rico no reino de Deus.
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“
26 E os que ouviram isso disseram: Então, quem poderá ser salvo?
27 On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“
27 E ele disse: As coisas que são impossíveis com homens são possíveis com Deus.
28 Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“
28 Então, disse Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
29 E, ele lhes disse: Verdadeiramente eu vos digo: Não há homem que, tendo deixado casa, ou pais, ou irmãos, ou esposa, ou filhos por causa do reino de Deus,
30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
30 que não receba, nesse tempo presente, muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
31 Então, ele tomando consigo os doze, disse-lhes: Eis que estamos subindo para Jerusalém, e todas as coisas escritas pelos profetas a respeito do Filho do homem serão cumpridas.
32 Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,
32 Porque ele será entregue aos gentios, e será escarnecido, humilhado e cuspido;
33 zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
33 e, eles o açoitarão, e o matarão; e ao terceiro dia ele será ressuscitado.
34 Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
34 E eles não entendiam nenhuma dessas coisas; e esta palavra lhes era encoberta, e eles não entenderam as coisas que foram faladas.
35 Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.
35 E aconteceu que, chegando ele perto de Jericó, estava um certo homem cego assentado junto do caminho, mendigando.
36 Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.
36 E, ouvindo passar a multidão, ele perguntou o que isto significava.
37 Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 E disseram-lhe que Jesus de Nazaré estava passando.
38 Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
38 E ele gritou, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
39 Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
39 E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; mas ele gritava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
40 Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:
40 E Jesus, parando, ordenou que lho trouxessem. E ele chegando perto, perguntou-lhe,
41 „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, ať vidím!“
41 dizendo: O que queres que eu te faça? E ele disse: Senhor, que eu possa receber a minha visão.
42 Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
42 E Jesus lhe disse: Recebe a visão, a tua fé te salvou.
43 A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
43 E ele imediatamente recuperou a sua visão, e o foi seguindo, glorificando a Deus; e todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.