Lucas 18

CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.
1 Contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer.
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
2 dizendo: Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens.
3 V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: Zastaň se mě proti mému odpůrci.
3 Havia também naquela mesma cidade uma viúva que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
4 E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.“
5 todavia, como esta viúva me incomoda, hei de fazer-lhe justiça, para que ela não continue a vir molestar-me.
6 Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvi o que diz esse juiz injusto.
7 Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
7 E não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que dia e noite clamam a ele, já que é longânimo para com eles?
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“
8 Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Contudo quando vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
9 Propôs também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.
10 Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.
11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, de pé, assim orava consigo mesmo: ó Deus, graças te dou que não sou como os demais homens, roubadores, injustos, adúlteros, nem ainda com este publicano.
12 Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.
12 Jejuo duas vezes na semana, e dou o dízimo de tudo quanto ganho.
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: Bože, projev milost mně hříšnému.
13 Mas o publicano, estando em pé de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: ó Deus, sê propício a mim, o pecador!
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado; mas o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
15 Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
15 Traziam-lhe também as crianças, para que as tocasse; mas os discípulos, vendo isso, os repreendiam.
16 Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as crianças, e não as impeçais, porque de tais é o reino de Deus.
17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“
17 Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como criança, de modo algum entrará nele.
18 Jeden z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, co ⌈mám učinit, abych získal⌉ věčný život?“
18 E perguntou-lhe um dos principais: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
19 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honra a teu pai e a tua mãe.
21 On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“
21 Replicou o homem: Tudo isso tenho guardado desde a minha juventude.
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.“
22 Quando Jesus ouviu isso, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens e reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; e vem, segue-me.
23 Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
23 Mas, ouvindo ele isso, encheu-se de tristeza; porque era muito rico.
24 Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
24 E Jesus, vendo-o assim, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
25 Pois é mais fácil um camelo passar pelo fundo duma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“
26 Então os que ouviram isso disseram: Quem pode, então, ser salvo?
27 On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“
27 Respondeu-lhes: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.
28 Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“
28 Disse-lhe Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
29 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou mulher, ou irmãos, ou pais, ou filhos, por amor do reino de Deus,
30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
30 que não haja de receber no presente muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
31 Tomando Jesus consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém e se cumprirá no filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;
32 Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,
32 pois será entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
33 e depois de o açoitarem, o matarão; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
34 Mas eles não entenderam nada disso; essas palavras lhes eram obscuras, e não percebiam o que lhes dizia.
35 Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.
35 Ora, quando ele ia chegando a Jericó, estava um cego sentado junto do caminho, mendigando.
36 Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.
36 Este, pois, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 Disseram-lhe que Jesus, o nazareno, ia passando.
38 Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
38 Então ele se pôs a clamar, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
39 Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
39 E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; ele, porém, clamava ainda mais: Filho de Davi, tem compaixão de mim!
40 Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:
40 Parou, pois, Jesus, e mandou que lho trouxessem. Tendo ele chegado, perguntou-lhe:
41 „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, ať vidím!“
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
42 Disse-lhe Jesus: Vê; a tua fé te salvou.
43 A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
43 Imediatamente recuperou a vista, e o foi seguindo, gloficando a Deus. E todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.